Vaření, recepty

Recept z chia semínek

3. dubna 2017 v 14:00 | R. Petříčková

Chia semínka jsou bohatá na vlákninu a esenciální mastné kyseliny. V kuchyni jsou doslova zázračnou ingrediencí pro každého, kdo má rád něco neobvyklého. Během přípravy totiž kolem sebe vytvoří pevný gel a zároveň si zachovávají svěží chuť.
Najednou je tu množství způsobů, jak je připravit.

Takže máte nějaké to ovoce v mrazáku? Letní zbytky jahod, borůvek nebo ostružin?
V dubnu už s nimi není moc zahnutí, všichni se těšíme na novou sezónu, takže proč si neudělat s pár lžícemi chia semínek a zbytky z mrazáku, dobrou jednoduchou ovocnou pomazánku?


Mixovaná chia ovocná pomazánka:
Ovoce nechte rozmrazit a nechte kratince projít varem. Uvolní se veškerá šťáva. Potom můžete všechno rozmixovat a propasírovat (například u jahod), nebo už provařené ovoce propasírovat tak, jak je (například u těch ostružin). Znovu ohřejte k bodu varu, oslaďte dle chuti, nechte rozpustit cukr a do vlažné ovocné šťávy vmíchejte několik lžic chia semínek. Zhruba na 100 ml šťávy necelá lžíce semínek - ale záleží na tom, jak moc chcete mít pomazánku hustou.
Samozřejmě se vše dá udělat i bez tepelné úpravy a z čerstvého ovoce, tady ale v receptu počítají s tím, že nám bude nějaký den ležet v ledničce. Na čerstvé křupavé pečivo je takhle čerstvá křupavá pomazánka úplně skvělá.
Stejně tak se hodí do ovesných kaší nebo do jogurtu. Věřím, že jí mnoho v té ledničce nezbyde, takže… takže to vaření můžete možná úplně vynechat, tohle stejně moc dlouho nevydrží.
Je báječné, jak se semínka v krvavě rudé pomazánce vyjímají!
Chia semínka:
Vyznačují se vysokým obsahem vitamínů, minerálních látek a antioxidantů. Díky svým bílkovinám jsou zajímavé nejen pro sportovce, ale také pro vegetariány a vegany. Kromě toho na sebe vážou velké množství vody a tento gel může sloužit jako rostlinná náhražka vajec nebo oleje. Zároveň v organismu podporují pohyb střev a působí také detoxikačně. Kromě velkého obsahu vlákniny v nich najdete také nenasycené mastné kyseliny, např. omega 3, vitamíny A, B, E, vápník a hořčík a velké množství pro tělo dobře využitelných bílkovin.

Psát o řapíkatém celeru....by bylo za trest.

3. listopadu 2012 v 13:09 | Renata Petříčková
Pokud bych byla nucena ho jíst.
Opět jíst.
Článek pro magazín Vyuzeno.cz na téma řapíkatý celer jsem si vybrala záměrně, protože jsem měla v první chvíli jakýsi mlhavý dojem, že mám dostatek fotek. Těsně před druhým těhotenstvím jsem propadla zdravé výživě a řapíkatý celer jsem několikrát kupovala. Nevím proč. Asi proto, že odkyseluje organismus a obecně mám celer ráda.
Ovšem ten kořenový - od řapíkatého jsem jako laik očekávala nějakou explodující chuť, jíž bílá bulva nesahá ani po kotníky.

Nakonec jsem objevila, že jsem si fotek moc nezachovala, až na něco méně kvalitního s tofu - asi nejjedlejší kombinace. Takže článek zdobí ilustrační fotografie, což je jen dobře.

Nemám proti řapíkatému kamarádovi celeru bulvového vůbec nic. Voní, je dobrý - mě jen vadila podivná slaná příchuť, která způsobila, že jsem si připadala, že mám v salátu nakrájeného hezky opoceného člověka. Vařený byl lepší. Ne však o moc.
Ale možná je na vině ono brzké těhotenství, které učinilo utrpení z obyčejné vody na pití.

Ale protože mám ve zvyku hledat pro cokoliv ideálního čtenáře, diváka, strávníka... poprala jsem se i s řapíkatým celerem.
Ono totiž opravdu stojí za to před ním smeknout klobouk.

Článek si můžete přečíst zde, magazín Vyuzeno.cz

Čaj na víkend: Zázvorový rybník :-)

26. října 2012 v 10:29 | čajovna
Tenhle čaj mám opravdu hodně ráda.

ZÁBAVNÝ ČAJ
A především mám ráda jeho servírování, které si dělám na večer. Nebo po pořádném podzimním či zimním vymrznutí.

Mrkněte...



Postup je úplně jednoduchý. Nastrouhaný zázvor, pytlík čaje, citron a med... a nastrouhaný zázvor v čaji nechávám a NORMÁLNĚ SNÍM.
Je to paráda!

Extáze z kváskového chleba!!!

15. října 2012 v 1:42 | čajovna
Celé letní prázdniny jsem k radosti dětí a svému pocitu uspokojení po novinkách a pídění... pekla kváskový chleba.
Takže takové to žitná mouka a voda a čekat - bublalo to, kvasilo a dělalo se x chlebů. Lepších, horších... jak už to tak bývá.

S podzimním časem však teplota v domácnosti klesla pod šílených kváskomilovných 28 stupňů, ale mě chuť na typicky kyselý chléb neopustila. Koupila jsem tedy kvásek v pekárně.

JEDNO KILO STOJÍ DVACET KORUN.... ale tentokrát jsem s ním nedělala žádný pokus, nevážila jsem mouku, NIC.
Prostě jsem kvásek jen trošku zahustila žitnou moukou tak, aby měl konzistenci chlebového těsta, okořenila kmínem a nechala kynout.
Po hodině u topení to nějak utíkalo.

Šoupla jsem to do ledničky, to prý nejenže nevadí, ale zvýrazní se tak chuť chleba - kvašením v ledničce. Do rána to trochu popoběhlo a při pokojové teplotě to začalo velmi brzy doslova zdrhat.


šup s tím do trouby, na hodinu a něco a výsledek byl nikoliv nepodoben obřímu muffinu.
Ale bylo to skvostné!!!!!!!
Mňam!

Luxusní mléko se zázvorem: Ušlechtilá dřevitá chuť?

13. října 2012 v 1:41 | čajovna
Jen těžko jsem hledala slova pro zázrak, který se stane se zázvorem, pokud ho rozmixujete v mléce.
Nebesky bílý nápoj ani nijak zvlášť nevoní.
Jen tak nějak ztratí mléčný nádech.

Ovšem, co se stane, když to ochutnáte, to je slovy nepopsatelné. Zázvor vytvořil podivnou, obdivuhodnou a velmi zvláštní příchuť. Není to snad ani zázvor, ale jakási dřevitá příchuť, která se podobá snad jen tomu, co zažijete v čajovně, když si objednáte nějaký exotický čaj.
Jste tak zvědavi na jeho jemné symfonie chutí a vůní a on... on nezklame!

Tak TOHLE směle doporučuji. Zkuste to. Určitě nebudete zklamáni.

VAŠE houbové recepty! A JEDEN vítěz.

8. října 2012 v 0:54 | čajovna
či spíše šťastlivec.
Podotýkám hned na úvod, nedalo se vybrat nejlepší, takže o některé se dělím a na závěr losuji fakt náhodně....

Od Hanky, jednoduchá polévka:

Houbová polévka
Jsem mlsná a vybíravá, ale tuto polévku řadím mezi své nejoblíbenější.
Připravíme si očištěné houby, sůl, kmín, pepř, hrneček mléka, kousek másla, vrchovatou lžíci hladké mouky a jedno vajíčko (nemusí být).

Houby nakrájíme na kostičky a nasypeme je do hrnce s vodou. Posolíme, pokmínujeme špetkou kmínu. Vaříme 20 minut. Pak do hrnce přilijeme čtvrtlitr mléka. Zamícháme. Znovu přivedeme do varu, zahustíme jednou lžící hladké mouky. Aby se nám v polévce nevytvořily hrudky, pořádně rozmícháme mouku v hrnečku s trochou vody a nalijeme do polévky. Za občasného promíchávání povaříme asi 10 minut. Ke konci vaření houbovku dle chuti opepříme a rozkvedláme do ní vajíčko. To však nemusí být, já dávám přednost polévce bez vajíčka.
V kastrolku si rozpustíme trochu másla, kterým polévku již na talíři přelijeme. Je výborná.

a poslala i letošní úlovky. Možná padly právě do této dobroučké polévky!

Milan zavoněl slovenskými končinami, tak schválně... jsou ty recepty trošku jiné?

HUBOVNÍK

4-5 suchších rožkov, 2 dl mlieka, cibuľa, 400-500 g húb, soľ,
čierne korenie, cesnak, majoránka, 3 vajcia

Suché rožky polámeme na kúsky a hodíme ich do mlieka. Na panvici
osmažíme nadrobno pokrájanú cibuľu a pridáme huby. Chvíľu
dusíme a zmes potom vylejeme do mlieka k rožkom. Vznikne husté cesto,
pridáme soľ, korenie, majorán, cesnak a 2-3 rozšľahané vajcia.
Hubovníkovú masu prelejeme na plech vymazaný maslom. Pečieme asi 20
minút pri 190 stupňoch (čas treba prispôsobiť typu rúry).

Zemiakové (bramborové) placky inak

600 g zemiakov, 20 g údenej slaniny, 150 g hladkej múky, soľ, vajce,
cesnak, 40 g údeného syra, 60 g húb, mleté čierne korenie, 4
lyžice oleja alebo masti

Očistené zemiaky nastrúhame a necháme chvíľu postáť. Potom
zlejeme vodu, pridáme vajce, múku, soľ, korenie, pokrájané huby,
postrúhaný syr, pretlačený cesnak a nadrobno nakrájanú slaninu.
Všetko spolu dobre premiešame, rozotrieme na pekáč a upečieme do
ružova. Po upečení pokrájame na kocky a podávame so zeleninovým
šalátom.

Dobrú chuť!


NO pane jo, s uzeným sýrem!!! To musím zkusit!!!

Alena poslala megajednoduchý bramborový recept. Alenko, znám! A mám moc ráda!!! Na škole jsem si to dělala pořáááád! Moc lidí vedle mě pak nechtělo sedět ráno :-))))

Brambory ve slupce omyjeme a uvaříme.

Rozpálíme v pánvi máslo(musí být hodně rozpálené),do něj dáme na plátky nakrájené brambory i se slupkou,
hodně nakrájené petrželky, rozetřené stroužky česneku,pepř,súl a opékáme.
Nejraději to dělám v pánvi wok a prtrželku dávám kudrnku.Je to ňamka.Vždy je ho málo.

Lída to vzala taky jednoduše. A skvěle:

Houbový recept:
Houby děláme jako minutku, nakrájíme na plátky nebo malé kousky, osolíme, okmínujeme a opékáme chvilku na sádle a pak ještě chvilku dusíme pod pokličkou. Jíme samotné nebo s chlebem.

a špenátový salát od Marty nemá chybu!


Špenátový salát s žampióny.


Listový špenát - Bayby, 400g, žampiony 3 velké stačí, olivový olej, citrón - šťáva, parmezán - ( při šetření ani nemusí být - lze nahradit nivou či uzeným sýrem, neno mozarelou), sůl, pepř, červená cibule, pro velké jedlíky vejce na tvrdo.

Špenátové listy opereme, necháme na cedníku okapat popřípadě osušíme. Do mísy dáme na plátky nakrájené očistěné žampiony a pokapeme směsí z citrónové šťávy, olivového oleje, pepře a soli. Jestliže do salátu počítáme se sýrem většinou sůl není třeba.
Přidáme jemně nakrájenou cibuli na půlkolečka, promícháme a přidáme listový Bayby špenát. Podáváme s bagetou či celozrnným pečivem.
Pro větší jedlíky položíme na talíř půlky vajec na tvrdo.

Už nemůžu, slintám chutí a hlady a tak jdu losovat. Náhoda tomu chtěla a vybrala z 23 účastníků:
Hanka... náhodou posílala i první recept.
A tady vyhrála s tímto:

Chlupačky s houbama
aneb postní oběd pro štědrý den.

Chlupaté knedlíky
Suroviny pro čtyři osoby - 4 velké brambory, hrubá mouka, jedno vajíčko, sůl, drcený kmín.
Na přípravu chlupatých knedlíků si oloupeme a omyjeme brambory. Nastrouháme je a pozvolna posypáváme moukou. Její množství si hlídáme! Do brambor zamícháme vajíčko, sůl a kmín. Dáme vařit osolenou vodu. Když se vaří, zkusíme udělat malý knedlíček a hop s ním do vody. Pokud se nerozváří, není třeba dodávat mouku a tak zavaříme běžným způsobem další knedlíky. Jakmile se začnou vařit, promíchme je tak, aby se nepřilepily ke dnu hrnce. Vaříme je asi tři minuty. Scedíme je a vysypeme do mísy. Preventivně je promastíme, aby se k sobě neslepily.

Houbová smaženice do chlupaček
Suroviny - sušené houby, máslo, sůl, drcený kmín, pepř.
Sušené houby namočíme asi na dvě hodiny do studené vody. Pak nalijeme do kastrolku nepatně vody, přidáme měkké houby, osolíme je a okmínujeme. Vaříme necelou půlhodinu, občas zamícháme. Když se voda z hub vyvaří, přidáme pro chuť pepř a vmícháme máslo.
Smaženici zamícháme do chlupatých knedlíků a podáváme.

a poslala i fotku. Hani, gratuluju!

fotka, která je vánoční... a ano, jsem s losováním spokojená. Hanka se velmi snažila a její recepty určitě patří k těm TOP.
Moc si vážím všech, jste úžasné kuchařky i kuchaři (děkuji, pane Milane...) a jedeme dál. Právě probíhá soutěž o kalendář Louise L. Hay a ještě budou další tři.
Děkuji nakladatelství Euromedia a výherkyně se může těšit na:

Kombuchový kečup - ovšem vzniklo něco jako ocet...

3. října 2012 v 8:54 | čajovna
Vyčetla jsem to na jakémsi zahraničním webu.

Tibetská čajová houba kombucha je naprosto úžasná záležitost a z čaje dělá dobroty typu šampáňo a výtečné kyselé nápoje s lehinkým obsahem alkoholu.
Kombucha ve své živné půdě produkuje laktobacily a další množství zdraví prospěšných a jedinečných látek. A kromě čajů se prý dobře uplatní i v jiných "kulturách."
Tak jsem ji šoupla do rozmixovaných syrových rajčat.
Nesladila jsem, ale asi jsem měla...


S houbou na povrchu to začalo cca za 78 hodin pěkně bublat... a vonět po mléčném kvašení.

tenhle detail bublinek se mi povedl, že?

Zhruba za deset dní se z celé skleničky stalo cosi octového. Pravý rajský ocet. Oddělila se čirá, jen lehce zabarvená voda a kal z rajčat.
Možná by se to dalo použít jako ocet, mělo to celkem příjemnou octovou chuť.

dole to udělalo i typický kombuchový kal...

výsledek vypadal takhle, vpravo dole vidíte tu uvolněnou čirou tekutinu...

Tak tenhle pokus mi přinesl pouze poznání, že kombuchová houba umí opravdu divy a pracuje i v rozmixovaných rajčatech. Vylepšit oslazení a mohlo to být i jedlé.
Houbu jsem poté pečlivě omyla a vložila tam, kam patří. Do oslazeného černého silného čaje. Pracuje zas.

Domácí kečup - skořicovo dýňová pochoutka

1. října 2012 v 2:50 | Renata
Hodí se naprosto ke všemu. Ke hranolkům, k masu... recept je stejný jako na klasický kečup.
Do nakrájených rajčat jsem dala asi 1/3 celého množství dýně hokaido.
Byl to jen POKUS.


V této fázi ještě chyběla nejvýraznější ingredience, kterou jsem pro tuhle kečupovou verzi zvolila - skořice. Nešetřila jsem a bylo to znát. Skořicový kečup je ale výtečný!

Dýně je jednoznačně výhrou!

Dýně Hokaido ovlivnila chuť, která je trošku moučňatější, jakoby "bramborová" a typicky nasládlá.
Ve svém okolí jsem ovšem poznala i lidi, kteří tvrdí, že nepoznají žádný rozdíl.


Ovšem dýně způsobila, že kečupová hmota se vařila podstatně méně, cca za hodinku vznikl hustý kečup i z poměrně vodových rajčat. Dýně to parádně zahustila.
Směle do toho, je fakt mňamka!

Luxusní houbová omáčka. Výborná i bez masa!

26. září 2012 v 8:37 | čajovna
Důvod je jednoduchý, maso by jen kazilo tu jemnou chuť smetanové omáčky.
Recept je naprosto jednoduchý.
Na pánvičce podusíte houby (nekazíme cibulkou ani kmínem), z koření přidáme pouze několik bobkových listů, které se postarají o lesní aroma a zalijeme smetanou. Zahustíme podle chuti a jíme s knedlíkem!

NAROZENINOVÝ RECEPT: Švestkový pudinkový koláč!

23. září 2012 v 0:23 | čajovna
Recept letos není úplně z mojí hlavy a slibuju, že opravdu jednoho dne pokusím i o nějakou slanou dobrotu, třeba švestičky se slaninkou. Kdoví, třeba příští rok, páté narozeniny už si žádají nějaké jubilejní manévry!
Nebo načneme SLANOU PĚTILETKU?

Ale letos ještě zůstaneme při sladkém.


Musíme mít dvě přibližně stejné placky z listového těsta.
Na placku z listového těsta vylijeme vychladlý pundik (přidala jsem neprozřetelně tvaroh, čímž vznikly hrudky) :-(... a pokryjeme švestkami.
Druhou plackou překryjeme a pečeme.


jsem trapně inovativní a při nedostatku čokolády jsem před dopečením položila navrch kočičí jazýčky.
Nezkoušejte to!
Jazýčky se neroztekly, nýbrž učinili konzistenci čehosi práchnivého zhruba tak, jako ten dobrák v reklamě na telefonní tarif (ani nevím od koho)... takže nechcete-li surf alá "mistra světa v čekání"... použijte klasickou čokoládovou polevu.

Ale jinak výsledek vypadal takto:


Doporučila bych použít těsto na mřížkový koláč, a za pokus by to stálo i s kynutým těstem...
Renata

NAROZENINOVÉ LÁKÁNÍ: Švestkové oslavy let minulých a lákačka na neděli!

20. září 2012 v 9:02 | čajovna
Narozeniny Domácí čajovny jsou už od doby jejího narození spojené se švestkami.
Historicky první článek tady byl totiž švestkový. Připomenout si ho můžete ZDE.


Druhého roku (2009) byla asi už venku dost slušná zima, takže jsme vařili horké švestky se šlehačkou.
Připomenout si je můžete ZDE.


Vypadalo to tak, že na to mám chuť!

Třetím rokem (2010) jsme vyráběli švestkovokakaovou pizzu. Právě ZDE.


no řekněte, už máte chuť?

Loni (2011) jsme dělali narozeninové švestkové pelíšky, a to právě TADY.


Prozradím jen, že listovému těstu jsem zůstala věrna i pro nedělní švestkovaření. Těšte se.
Ale zase nemusíte nijak moc, excelentní kuchařka rozhodně nejsem :-)

Já jen ráda pokusy ;-)

Renata

Tak na neděli připravte švestky, listové těsto a pudink!

Patizóny v troubě

4. srpna 2012 v 21:24 | čajovna
Nedávno jsem tu podobně dělala cukety...
A s patizony dopadl pokus také na výbornou.

Navíc jsem na vršky přidala po dopečení sýr. Jen se roztál...
a patizóny dvacet minut pečené v troubě na 200 stupňů posypané hrubou solí a sušeným tymiánem, pokapané olivovým olejem, byly výtečné!


pro připomínku, takhle dopadly cukety...


Luxusní řízečky se smetanovými houbami

2. srpna 2012 v 9:23 | čajovna
Naprosto excelentní recept, který voní lesními houbami a je tááák jednoduchý.
Snoubí totiž klasický smažený řízek a luxusní houbovou omáčku.

svatba je to veleúspěšná....

Na řízeček prostě navršíte hustou omáčku z podušených hub svařených se smetanou. Okořeníme v průběhu dušení solí, pepřem a několika listy bobkovými....

víc nebudu říkat, protože to už se nedá... už se prostě musí jíst.

Houbový bramborák

1. srpna 2012 v 0:37 | čajovna

































Říká se mu také vošouch a jet o náramná dobrota. Použít můžete sušené houby, ale do těsta lze zamíchat i lehce podušené lesní houbičky.
Nemá to chybu.

Naprosto excelentní bramborák!

Tak co? Inspirovala jsem Vás na dnešní večeři?

VELKÁ PRÁZDNINOVÁ SOUTĚŽ - ovocné tyčinky

10. července 2012 v 8:17 | čajovna
Knížka, kterou získá vítěz velké prázdninové soutěže je nadmíru zajímavá.
Kromě profilů mnoha bylinek obsahuje také netradiční recepty.
Jako třeba tenhle...


tyčinky vypadají jako musli tyčinky.
Jenže tady nejsou hlavní ingrediencí ovesné vločky, ale naklíčená pšenice. V zavařovačce je to záležitost několika dnů a přesný návod tu je opravdu k nezaplacení.
To určitě zkusím, nezapomenutelně si pamatuji báječnou chuť naklíčené pšenice, která se za mého mládí prodávala jako pochoutka na trhu - v papírovém pytlíčku. Mňam.

Rozdrcené klíčky i s pšenicí potom v receptu umícháme s ovocem, semínky či ořechy a a necháme několik hodin v troubě uschnout. Jak jednoduché....

a přitom netradiční.
A stejně milé jako celá knížka. Takže nezapomeňte soutěžit!

Poznejte tuto bylinku...


a můžete vyhrát tuto knížku: viz info nahoře....


Nakladatelství Euromedia děkuji!

Nigella Lawson vaří narychlo

1. února 2012 v 8:34 | čajovna
Bezvadné DVD, které už asi není na trhu, proběhlo docela rychle... ale jelikož jsou tady letošní čajovnové Vánoce právě s Nigellou, tak si dovolím připomenout starý odkaz na jeden můj článek.....

tohle DVD mě tenkrát hodně pohladilo na duši...


A pro obě výherkyně, knížka zatím nedošla???
Moc mě to mrzí a už to řeším, napsala jsem do nakladatelství a čekám na odpověď. V komentářích pak dám akutálně vědět, co se děje...
Děkuju, že jste se ozvaly milé dámy, na nápravě se už pracuje...
Krásný den
Renata

A je to, knížky dostanete a navíc... nakladatelství se omlouvá... kopíruju....

Výherkyně dostanou ke knize, jako omluvu - dárek, sadu lžiček do hlubokých sklenic.

Takže veliké díky Euromedii Mrkající

Linecké roládičky v podstatě ze zbytků. A fíků...a marmelády a ořechů, a... a...

21. prosince 2011 v 11:28 | Renata Petříčková, www.popelky.cz

Linecké roládičky v podstatě ze zbytků. A fíků...a marmelády a ořechů, a... a...

Linecké těsto je všemocné. Letos jsem vymyslela naprostou šílenost. Udělala jsem linecké šneky s náplní, která tak nějak zbyla, nebo jsem pro ni nakonec nenašla využití a tak ležela ladem.Podělím se s Vámi, ale nečekejte nic složitého nebo umělecky hodnotného. Ovšem je to výtečné! Kombinace sušeného ovoce a křehkého těsta je skvělá!
Na vyválené linecké těsto naklademe úžasnou směs ze sušeného ovoce.
Doporučuji linecké těsto válet hodně do tenka.

3056NjR.jpg

Tak takhle to vypadá! Směs, kterou tento miništrúdl naplníme můžeme libovolně měnit.
Základem by ale mělo být sušené ovoce a marmeláda jako pojidlo - meruňková je naprosto luxusní.

Použila jsem:
- fíky
- rozinky
- strouhané mandle

A neméně důležité je nejemno nastrouhané či roztlučené koření:
- hřebíček
- skořice
- badyán

a spojíme přiměřeným množstvím marmelády.

Potom srolujeme a krájíme ostrým nožem šneky asi 1 cm tlusté.

3060NzA.jpg

Těsto lze použít jak bílé, tak i kakaové...

I když se potrhají nebo různě zdeformují, nevadí. Co se dá, narovnáme na plechu a co se nedá, to se srovná... no víte kde... V puse přece! Pečeme dorůžova.

3061ZDU.jpg

A takhle to pak vypadá, pro porovnání vidíte na obrázku mandarinky klementinky... Ovšem dělat to ve velikosti třeba pomela se dá taky. Myslím.
Tak dobrou chuť a ať Vás chuť na pečení neopouští ani ve filnále!
Renata

A zvu Vás na Popelky...www.popelky.cz Je mi tam hezky a doufám, že bude i čtenářkám...

Nigella Lawson vaří narychlo

1. prosince 2011 v 0:25 | čajovna
Bezvadné DVD, které už asi není na trhu, proběhlo docela rychle... ale jelikož jsou tady letošní čajovnové Vánoce právě s Nigellou, tak si dovolím připomenout starý odkaz na jeden můj článek.....

tohle DVD mě tenkrát hodně pohladilo na duši...

Švestkové narozeninové pelíšky

25. září 2011 v 0:15 | čajovna
Čajovna prostě musí oslavit narozeniny švestkovým receptem. Je to prostě tradice. A tak zatímco tady piju smetanový čaj na počest tohoto blogu, sepíšu tento receptík.
Potřebujeme křehoučké těsto z pomazánkového másla. Je jednoduché. Do pomazánkového másla nasypete mouku asi jako při výrobě jakéhokoliv těsta - nevážím, odhaduji, prostě až z toho uhňahňám těstíčko jako na tvarohové knedlíky. Jemné, pružné a hlaďoučké.
A pak postupuju jako při těch knedlících... tedy, napůl zabalím švestku.


do švestky prosím pěkně nasypat skořici, vložit mandli nebo cokoliv, co vás napadne. Posypáno krystalovým třtinovým cukrem.


upečená hnízdečka vypadají skvostně...
i na talířku.
Dlouho nevydrží, pomazánkové máslo jim dodá takovou lehkou máslovou a smetanovou chuť, že křehce upečené je to prostě neodolatelné!!!!
Tak dobrou chuť a krásnou neděli!!!

...čas leča voňavého nadešel...

2. srpna 2011 v 3:09 | čajovna

tímto pohledem do hrnce se láme léto... čas výroby leča. Papriky i rajčata horší kvality se prostě lehce povaří a třeba i do skleniček zavaří a potom... s vajíčkem, uzeným, s párkem nebo se slaninou a hlavně s vajíčkem. A čerstvým chlebem. No může být nějaká lepší letní večeře?
Možná... protože lečo buď milujete nebo nenávidíte.
Já ho miluju, ovšem pozor - nevím, z jakého důvodu, ale jen tehdy, když si ho udělám sama vlastnoruč, z jakéhosi divného a neidentifikovatelného důvodu pojímám nedůvěru k leču uvařenému kýmkoliv jiným.
A když už nedůvěřivě pozřu, nijak mě to neokouzlí...

S čím máte lečo rádi a máte nějaký speciální recept na obměněné lečo?
Podělte se....

Starobylý recept na výtečné cukroví aneb doslovný přepis z babiččina sešitku...

18. května 2011 v 10:05 | čajovna
Recept na karbony: 60dkg hladké mouky, 10 dkg másla, 10 dkg Hery, 20 dkg krupic.cukru, 3 vejce, 4 lžice mléka, citr.kůra a karbon nebo jedlá soda.
Z těsta se vykrajují kolečka, povrch se pomaže žloutkem a posype krystalovým cukrem, peče se do růžova.
Je to již starý recept ještě mojí babičky, kdy ještě asi neexistoval pečivový kypřící prášek proto tam dávali asi ten tzv, karbon, nevím jestli to ještě vůbec existuje nebo jedlou sodu.

Jak se servíruje kopračka ve školce

26. dubna 2011 v 0:59 | čajovna
Tak tady asi nebude ani tak moc zajímavý recept na kopračku, ale pro případné zájemce uvádím:
Zakysané smetany ohřeju, osolím, okopruju, okyselím a osladím podle chuti a servíruju. Netřeba ani zahušťovat, ony jsou už (bohužel) často ty smetany zahuštěné škroby... Takže radím vybírat nezahuštěné.... a ani ty nijak nezřídnou a jsou delikatesní!

na tomto obrázku je totiž zajímavé servírování. Vyžádal si ho syn, jen takový a žádný jiný. Protože takhle jim to dělají ve školce. Po důkladné instruktáži tedy vím, že správná kopračka se servíruje tak, že se nejprve rozkrájí brambory... Potom vajíčko. A POZOR - POUZE VAJÍČKO se polije omáčkou....
:-)
Tak dobré chutnání a bez povídání!

Jedovatě fialové placičky se slunečnicí

4. dubna 2011 v 0:23 | čajovna
Pod strašným názvem se skrývá náramná dobrota. Jedovatost fialové totiž záleží na tom, jak fialové bude zelí.
A když nebude fialové, bude to normální zelí a placičky budou bílé...
a nebude-li zelí, můžete použít brambory.

Základ je totiž jako na bramboráky.
Zelí či brambory obohatíte vajíčkem, česnekem, moukou na zahuštění a majoránkou a... a chcete-li tak i slunečnicovými semínky, a radím nešetřit, ať to křupe. Opečená semínka jsou náramná!!!!

Nekynutý celozrný chléb

24. března 2011 v 0:13 | čajovna
Zde je recept na nekynutý "chléb" vhodný při dietě, jež má v těle vyhubit kvasinky a plísně (v tu chvíli není radno jíst jakékoliv kvasnice)… vyzkoušela jsem a byl opravdu skvělý…
p.s. i když po dvou týdnech chlebové abstinence a celkem sžíravého věčného hladu přijde vhod cokoliv…
500 g hladké celozrnné mouky (používám špaldovou) smícháme 1 lžičkou sody, 2 lž. soli a 300 ml podmáslí nebo kefíru.Všechno propracovat, vytvořit 1 velký nebo 2 menší bochánky, na povrchu naříznout do kříže a péct cca 45 minut při 200 stupních.

Osobně doporučuji ještě vylepšit kmínem nebo bylinkami dle chuti. Možné je použít i česnek nebo opečenou cibulku.

Banánové kremrole

13. března 2011 v 0:18 | čajovna
f
Už si vážně nepamatuju, jestli za ty roky existence Domácí čajovny jsem tenhle recept tady nedávala...ale dobrých receptů není nikdy dost a když se mi nedávno povedl nejen recept, ale také fotka, neodolám, abych se nepochlubila...

Takže:
listové  těsto v němž je zabalen banán a vše to vypadá jako kremrole...
VÝÝÝTEČNÉ!!!

Kopřivové knedlíky

20. ledna 2011 v 0:14 | čajovna
Tento recept je úplně jednoduchý. Pokud umíte obyčejné bramborové knedlíky, směle do nich. Jen si do těsta přimíchejte rozdrcené sušené kopřivy (nemáte-li, můžete roztrhat a vysypat pár čajových pytlíků s kopřivovým "čajem").

A klasicky uvaříme, smícháme se zelím, uzeným nebo slaninou a pak už si jen pochutnáváme...

kopř. knedle

Silvestrovská polévka

31. prosince 2010 v 0:42 | čajovna
Nej nej polévka na světě... a sice - zeleninková česnečka, obzvlášť je vhodné oprášit její recept na Silvestra, na Nový rok anebo prostě v zimě, když kosti praští samým mrazem.
Potřebujeme: -
strouhanou mrkev a petržel
- česnek
- starý chleba
- olivový olej
- majoránku

Nasucho opečeme krátce zeleninu (můžeme přidat olej, ale jen málo, olej se nasákne do přílohy, takže nějak s rozmyslem, nebo přílohu opéct nasucho), chvilku povaříme, přidáme majoránku, odvážlivci pepř, dále sůl a česnek hezky až na talíř, aby nevyvoněl. Na talíř přidáme dokřupava opečené kostky housky či chleba a přelijeme horkou polévkou.
Dobré chutnání....

A šťastným krokem novým rokem 2011!!!

Slovenská červená zelňačka

29. prosince 2010 v 13:22 | čajovna
zelňačka
dobrota!

Do vařící vody vsypeme sklenici kyselého zelí (nejlépe domácího), klobásu, sušené houby, bobkový list, nové koření (velmi důležité) a kmín.. všeho nešetříme... Povaříme doměkka a poté přidáme dozlatova opečenou jíšku, do které ke konci přisypeme trochu červené papriky (částečně může být i pálivá) a vmícháme do polévky...
Poznámka nikoliv nedůležitá - jíška by měla být ze sádla, je to bezkonkurenční...

Pokud polévku nezahustíte, máte zvířátkovou variantu pro dělenou stravu...

Tipy:
- dají se do polévky dát také sušené švestky
- houby můžete klidně vynechat
- úspěch polévky tkví dobré a kvalitní klobáce typu čabajka, prostě kořeněná, dobroučká... nepokoušejte se ji nahrazovat párkem, se zlou se potážete
- maximálně můžete klobásu nahradit dobrým uzeným, ale už to taky není ono, sic je to pořád lepší, než buřt.
- neopomeňte nové koření, je velmi důležité

a jezte ji až druhý den, až se nádherně rozleží.... a třetí a čtvrtý.... a klidně ji dejte do mrazáku. Prostě tuhle zelňačku vařte ve velkém...
-

Pečená husička...

26. prosince 2010 v 13:18 | čajovna
husa
nebo kachnička...
v tomto případě kachnička. Povedla se - konečně!!!
Pokud tedy vynechám fakt, že mi dneska po několika nesmělých poklepání na záda moje tělo říká, že maso ne-e.. jakože návrat k dobám mladickým, kdy jsem byla téměř vegetariánka (ovšem neodolající smaženým řízkům)...  prostě se mi nějak ta vypečená kachnička příčila...

No nic... ale povedla se...
A už teda vím, jak na to...
Téměř dvě hodiny péct na 180°C, hezky podlitou a občas propíchnout, aby se vypekl tuk... a takhle slečna byla dost hubená, leč tučná... zvláštní, asi byla líná, svalů moc nepobrala... (možná bych po upečení vypadala tak nějak stejně, napadá mě).... a ke konci odkrýt pekáč a dopíct třeba na 250°C hezky dorůžova...
Tolik pro tápající hospodyňky...

Vánoční porce kapra bez kostí

19. prosince 2010 v 0:52 | čajovna
Kterak z kostnatého kapra udělat bezkostného...to nám ukáže v tomto velmi zajímavém videu pan Petr Stupka.
Postup prořezávání mě velmi zaujal, ale zatím nemám odvahu ho vyzkoušet.
Co vy?

Drobné kosti v kapřím mase rozrušíte prořezáváním porcí kapra

Kombinovaná linecká kolečka

17. prosince 2010 v 21:32 | čajovna
a ještě jedna linecká vychytávka. Pečete-li hnědé linecké a bílé linecké, pak si napečte stejné tvary. Fígl je jednoduchý...
Barvy zkombinujte...
Více zdobit netřeba, zdobí se to samo :-)
li

Vánoční cukroví s kokosem

16. prosince 2010 v 0:30 | čajovna
Recept na linecká  kakaová kolečka asi znáte... A tento tip bude úplně jednoduchý.
Upečte tedy hnědá linecká kolečka nebo kytiky a slepte je vyšší vrstvou marmelády. Doprostřed marmeládového očka nasypte trochu kokosu.
Jak vidíte, vypadá to skvěle!
rr

Kynutý koláč s pomazánkovým máslem

8. října 2010 v 0:24 | čajovna
buchta
Tak jednoduchá, že na ni netřeba ani psát recept. Kynuté těsto umíte... Takže na tenkou placku na plech dáme pomazánkové máslo (na klasický plech jsou třeba dvě másla) upravené tak, jako tvaroh. Tedy smíchané s cukrem, případně vanilkovým cukrem či citronovou kůrou.  A navrch hezky hrušky, jablíčka, rozinky, skořici...
A pečeme....

Nádhera!
Pomazánkové máslo zůstane v buchtě lehce slané a tady teprve uvidíte, jak slanost podporuje sladkost. Vážně je to kombinace k "ujedení".... lehoučké těsto to vše jen podporuje.
Mňam!

Švestkovokakaová pizza

22. září 2010 v 0:31 | čajovna
Stalo se už potřetí, že Domácí čajovna u příležitosti svého vzniku vaří něco ze švestiček. Je to taková tradice. Začalo to tím úplně prvním článkem právě o švestkách.A co ukuchtit letos?
Dávám si záležet na originálním nápadu a loni to byl nápad na horké švestky se šlehačkou a ještě žhavější čokoládou.

A letos jsem zase spojila čokoládu a švestky a udělala pizzu z kynutého těsta. Ale švestkovou.
Postup je jednoduchý a je shodný s přípravou kynuté švestkové buchty. Na tenké kynuté těsto dáte nadrobno pokrájené švestičky a poprášíte hnědým cukrem (nebo obyčejným) :-)
narozeninový recept
švestičky musí být nadrobno, aby byl vytvořen dojem "pizzy".
Skořici vynecháme.
Místo ní zasypeme švestky kakaem. Čistým, práškovým na vaření nebo v nouzi postačí nějaké granko.
Tip: nalámané kousky čokolády by byly excelentní!
narozeniny
Chuť teplé čokolády se krásně spojí se švestičkam a je to vážně dobrota. Taková jemnější, než ta skořicová klasika.
Jak vidíte, měla jsem kakaa na pizze docela málo, přesto jí krásně ochutilo.


Tak dobré chutnání... a přijďte si zítra nechat poděkovat za přízeň tomuto blogu a pozítří zasoutěžit.

Harlekýnový šlehačkový dort

13. září 2010 v 0:10 | čajovna


Dorty peču zřídka. Asi jen třikrát do roka, u příležitosti narozenin těch nejbližších.
A jedním z dortů je tradičně harlekýn.
A letos jsem někde (omlouvám se autorovi, nevím kde) objevila výtečný recept na korpus.

Takže
  1. Ušleháme sníh ze 6 bílků
  2. 6 žloutků, 2 lžíce horké vody, 6 vrchovatých lžic moučkového cukru, 2 lžíce oleje, 2 lžíce kakaa ušleháme
  3. Do ušlehaných vajíček přimícháme rukou 6 lžic polohrubé mouky
    s půlkou lžičky kypřícího prášku (lze použít i hladkou, korpus je prý také dobrý, psalo se v originálním receptu)
  4. Opatrně přimícháme ušlehaný sníh z bílků.
Dáme péci. Mě to vyšlo na dvě středně velké dortové formy. Takže dort měl nakonec dvě patra.

A šlehačkové orgie.
Vyšleháme bílou a hnědou šlehačku a ozdobíme.
harlekýn

SOS - nevím čím to je, bílá šlehačka se ztužovaček mi nikdy nezůstala svěží a pevná, tak, jak by měla. Nevím proč, roztéká se mi dříve, než jí stačím dát na dort.
Hnědá to nedělala…. Asi byla kvalitnější….
To jen takové malé postěžování.

Koprový losos za vařena i za studena

7. září 2010 v 0:01 | čajovna
Či lépe řečeno, za syrova.dd
Klasický je tento recept. Tedy dobré čerstvé (ne mražené) lososí maso, hezké filátko třebas bez kostí, pro opatrné, dosti kopru, trochu soli a trochu cukru a špetka citronové šťávy. V této směsi koření maso obalte a zabalte do igelitu nebo položte do kameninové či porcelánové mísy. Nechte marinovat 24 hodin.
Potom krájejte jako tataráček a baštěte.
Mě tenkrát nějak haproval žaludek a tak jsem maso hodila na pánvičku. Bylo báječné, trošku, jen pikantně sladké hnědým cukrem, který jsem použila, a hodně koprové, lehince kyselé po citrónu, prostě mi to moc chutnalo....
dd
omluvte sníženou kvalitu servírování, ale byla to fofr akce mezi tisícem dalších činností... ovšem stála za zaznamenání...

Močáky si namočím...a potom si pochutnám

2. září 2010 v 0:05 | čajovna
Takové rychlokvašky, močáky nebo kvašáky.
Tedy mléčně nakvašené okurky, to je pane, delikatesa. Jednoduchá jako facka, navíc...
Takže jak na to?
Potřebujeme:
- okurky, velké, malé přerostlé, je to jedno
- vinné listy (či višňové, černorybízové... podporují  kvašení)
- sůl (na 1l vody asi 2-3 dkg soli)
- kopr (hodně, hodně hodně)
dd
Okurky napěchujeme do sklenice na vinné listy a kopr.

Zalijeme solným lákem.

Navrch dáme patku chleba, kterou po začátku kvašení vyndáme - nemusí být!


A okurky se:
- zakalují
- bublají¨
-koprově voní
-tvoří bílou sedlinu
- ztrácejí zelenou svěžest
- kysají

A JSOU VÝTEČNÉ!

Babicovy dobroty - Kuře po abertamsku

29. srpna 2010 v 10:42 | čajovna

Babicovy dobroty - Kuře po abertamsku

Nemám moc ráda jeho recepty, ale tohle mě doslova uchvátilo, snad proto, že jsem to ochutnala několikrát, aniž bych věděla, že je to "babicův recept". A tak jsem chtě nechtě musela zabrousit na jeho stránky, abych uzmula tento výtečný recept a taky si ho konečně doma udělala. A zjistila jsem, že to je spíše recept Babicova hosta....

Je to fakt mňamka....nezdá se to, ale je to úžasné! Dokonce i jen s bedlama nebo i jen se žampionama...

Michal Viewegh: Nové nápady laskavého čtenáře

2. srpna 2010 v 4:29 | čajovna
nápady
Deset let je již tato knížka na světě a patří mezi několik prvních děl tohoto spisovatele. Je volným pokračováním přechozích "Nápadů laskavého čtenáře." Jde o sbírku parodií, smyšlených pokračování, či smyšlených nápadů a fantazií inspirovanými slavnými díly.
Některé části mi přijdou lepší, jiné horší, ale celkově je to knížka, jež vás na mnoha místech spolehlivě pobaví a rozesměje.
Zde se autorovi podařilo trošku postrčit i můj zájem o politiku a prolomit jistou nechuť k jeho politicky motivovaným fejetonům. Povídka, ve které se Klaus stane obětí najatého detektiva mě velmi pobavila. Takovým tím obyčejným, jednoduchým způsobem.
Stejně tak je výrazně jiná svou mluvou především, povídka jež navazuje na příběh o Perníkové chaloupce. A nakonec sama parodie na Viewegha. Lehince se odlišuje, to ano, je tu náznak ironie, ale docela dobře bych si tuto povídku dokázala představit v regulerních příbězích o promiskuitním hrdinovi jménem Oskar.
I když, tam by asi vybočovala.
Krátké čtení akorát tak na prázdniny…
Vydalo nakladatelství Petrov, 2000

Játrová pochoutka

15. července 2010 v 0:07 | čajovna
Maličká dobrůtka, která v rámci vzpomínek zůstane spjata s prázdninami u babičky. Měla králičí velkochov a králičích jater občas bylo celkem dost.
A tak mi je dělávala na cibulce.
Jednoduše, jako minutku.

Játra nakrájíme na malé kousíčky, hodíme na osmahnutou cibulku a osmahneme. Jen málo, aby neztvrdla a aby nebyla syrová.
Měkkoučká, dobroučká, občas lze posypat také kmímen.

Občas si je dělávám z  nostalgie z kupovaných kuřecích a přihodím celozrný chlebíček, abych si nepřipadala, že hřeším proti zdravé výživě.
Ono je totiž nejlepší smažit je na sádlíčku :-)
játra

Těstovinová sladká rychlovka

21. dubna 2010 v 4:40 | čajovna


Tentokrát pro vás mám recept jednoduchý jako facka.
Nafackujte si těstoviny hezky promaštěné voňavým máslem na talíř a už jen sypejte - kakao, moučkový cukr a skořici. Docela dobrý dezert, co říkáte?

Dýňové bramboráky

17. března 2010 v 1:23 | čajovna

Dýně Hokaido je pro svoji lehce nasládlou a plnou chuť opravdu variabilní surovinou pro sladké i slané vaření.
Bude-li vám tak nějak zbývat a nebudete-li vědět co s ní, udělejte si bramboráky. Postup je úplně stejný jako u klasických.

Nastrouháme dýni, přidáme majoránku, pepř, sůl, vajíčko a česnek, případně dohustíme moukou nebo ovesnými vločkami a…smažíme na oleji.

Jsou křehčí, než bramborové, takže je s nimi potřeba opatrněji manipulovat na pánvičce, ale jsou jemnější, šťavnatější…

Pepřové a šípkové steaky

7. března 2010 v 1:26 | čajovna

Takové kvalitní hovězí nebo jiné minutkové maso je hřích dlouze vařit. Přímo svádí k nějaké úžasné chuťové kombinaci, která dá vyniknout šťavnatosti propečeného steaku.
Potřebujeme:
- Vhodné maso
- Pepřové koření - drcené pepře
- Šípkovou marmeládu
- Sůl
Maso osolíme, posypeme pepřovým kořením a pomažeme šípkovou marmeládou. Zalijeme olejem a necháme marinovat - půl hodiny až dva dny, jak je libo.
Poté opečeme z obou stran a nejlépe tahle specialitka chutná jen a pouze s křupavou šťavnatou červenou paprikou…
Hranolky však také nezamítám…


Dobré chutnání!

Chlebovo sýrová polévka s dýňovými semínky

25. února 2010 v 9:11 | čajovna
Klasickou chlebovou polévku všichni znáte, nebo jste o ní přinejmenším jistě slyšeli. Nemáte-li odvahu ji uvařit a sníst, zkuste si ji maximálmě ochutit.

Pro mrazivé dny je to zahřívák jako dělaný.
Potřebujeme starý chléb, olej, cibuli, kmín, případně česnek, strouhaný sýr a semínka dle chuti.
Na oleji opečeme cibulku, přidáme chléb a zalijeme vodou. Rozvaříme... Okořeníme česnekem, hodí se i majoránka, kmín...na způsob česnečky.

Na talíři posypeme strouhaným sýrem a semínky.

Dobré chutnání!

Úchylné choutky alá kostlivec

22. února 2010 v 9:10 | čajovna


Některá jídla prostě nelze zařadit mezi plnohodnotné recepty a jsou to spíš takové lehce úchylné choutky.
Jako třeba tahle…

Kdysi, snad ještě za časů chlupatých čepic, či spíše za časů, kdy jídlo bylo ještě dobrotami!!!! Tak tehdy jsem milovala kosti z rybiček.
Asi takhle….
Tenkrát bylo u nás zvykem je vyhazovat nebo dávat kočkám. Já si pochutnávala na jejich plné, měkké, slaďoučké chuti s lehkou vůní olejovek.
Dneska je to už trochu risk….

Třeba tyhle, které jsem pro vás vyfotila, jen hezky vypadají - chutnaly děsně, s plechovou chutí, trošku trpké a hlavně - děsně tvrdé.

Má někdo taky tuhle úchylku na olejovkové kosti?

Borůvkové pochutnání z mrazáku

17. února 2010 v 10:51 | čajovna
Léto je pryč, další léto v nedohlednu, tak proč si ho nepřipomenout.
Borůvkový koktejl!

Do mixéru nasypeme zmrzlé borůvky, přisypeme hnědý cukr a přilijeme mléko.

Experimentovat můžeme s různými mléky, přidat můžeme:
- Kefír
- Jogurt
- Smetanu
- Kysanou smetanu
- Kondenzované mléko
- Salko mléko

No prostě, jak vidíte, fantazii se meze nekladou a s každou malou kombinací je chuť jiná.
Osvědčilo se mi mléko plnotučné, trošku smetany a asi jedna třetina kefírového mléka. Má to říz a grády a přitom to je jen lehce nakyslé a navinulé…

Mixujeme a servírujeme…. Pijeme hned, jinak padá pěna…

Fofr segedín, že snad ani rychlejší být nemůže

11. února 2010 v 10:50 | čajovna

To je spíše úchylná choutka, ale taky rychlovka ve stylu - horká voda z kohoutku plus čajový pytlík - rovná se hotový čaj.

Vzniklo to jednoho večera, kdy byl doma výtečný guláš, ale bylo ho málo. Co s tím, namlsat se? Nebo radši nemlsat a vyhodit?
Taky bylo v lednici načnuté kysané zelí…
Tak jsem notně ohřála guláš a přidala zelí… vznikl improvizovaný segedín.
Nakonec proč ne? Byla to dobrota!

Zelíčko bylo tvrdší, nebylo dobře vařené, samozřejmě, ale jinak jsem ocenila ostřejší chuť nepovařeného zelí.

Úchylné choutky tentokrát žloutkové

9. února 2010 v 9:09 | čajovna


Některá jídla prostě nelze zařadit mezi plnohodnotné recepty a jsou to spíš takové lehce úchylné choutky.
Jako třeba tahle…

Žloutek utřený s moučkovým cukrem. Kdo nechodil ujídat maminkám a babičkám z misky?

Dneska už se tahle dobrota jen tak nevidí, za prvé vejce jsou považována za rizikovou potravinu a málokdo dnes tře ručně žloutky s cukrem.

Ale pro vzpomínku docela dobré, ne?

Česnekové fazole

5. února 2010 v 10:48 | čajovna
Z kategorie úplně jednoduchých je tento receptík. Má dvě variace...
V každém případě potřebujete uvařené a zchladlé fazole.
Já jsem použila velké, prý máslové (ale jako máslo rozhodně nechutnaly), ale lepší jsou drobnější druhy, takové ty maličké bílé fazolky, více moučnaté.

1. varianta - osolíme je a přidáme podle chuti rozetřeného česneku a olivového oleje

2. varinata - podusíme nadrobno nakrájenou cibulku na oleji, přidáme ke konci česnek, aby zůstal čerstvý a vmícháme do fazolek. Osolíme.

Po konzumaci nechodíme do společnosti!
Dobré chutnání!

Plněná kuřecí prsa aneb lazáně bez lazání

23. ledna 2010 v 10:45 | čajovna
Tento recept je inspirován jakýmsi pořadem, ve kterém vystupovala jako host paní Iva Huttnerová a vařila a ochutnávala společně s vínem. Dovolila jsem si recept vypůjčit, trošku upravit a musím říci, že nám to docela chutnalo.
Potřebujeme
- kuřecí či krůtí prsa
- mozzarelu
- sušená rajčata
- rozmarým, bazalku
- plátky anglické slaniny
V originálním receptu se prsa rozříznou a do kapsy se naloží mozzarela a sušené rajče. Já však měla moc malá prsa, navíc podivně rozřezaná a tak jsem na plech prostě dala plátky kuřete, náplň a plátky kuřete. Tak nějak jako u lazání bez lazání.

Do náplně dáme bazalku, já ji neměla, dala jsem tymián. Navrch patří potom anglická slanina a plátek sýra, myslím, že by tomu slušelo i posypání parmazánem a já ve své variantě měla po ruce jenom anglickou, takže i pouze s ní to bylo slušivé...
Upečeme...
Mě to chutnalo více studené, už nebyla tolik výrazná chuť sušeného rajčete...

Ještě bych ráda podotkla, nepečte moc dlouho, maso se rychle vysuší.

Dobré chutnání!
 
 

Reklama