UKÁZKOVÉ ČLÁNKY

O Petě Wilson na Feminu.cz

5. listopadu 2012 v 21:17 | Renata
Jsou články, které ať píšu poněkolikáté, přivádí mi příjemné pocity. O australské herečce Petě Wilson jsem psala už vlastně potřetí a vždy je to jiné. A vždy je to děsně fajn.

Pro autora článku.
Čtenáři tu fajnovost musí posoudit sami.
Ale...
Musím velmi pochválit redakci, že vybrala úžasné fotky.
Já dodám jen ono použité video...

NOVÁ KNIHA: Po hlavě a nadoraz.

25. října 2012 v 7:36 | Renata Petříčková, www.popelky

PO HLAVĚ A NADORAZ! Moje nová kniha a tak trochu rozloučení s magazínem Popelky....(protože....) ;-)

Před pár dny se v knihkupectví objevila moje nová knížka, která je prý jediná svého druhu. Životní příběh současného nejlepšího hanbikera Honzy Tománka vznikal ve spolupráci s lidmi s jeho okolí, objevuje se tu mimo jiné i Daniel Landa, Petr Havlíček nebo Martin Šťastný. A v malých astrologických prostřizích i naše šéfová, Míša Kudláčková.
Nápad byl zprvu jednoduchý.
Zprvu to vypadalo jednoduše. Udělat knížku o životě zajímavého kluka, který v patnácti po úrazu ochrnul na dolní polovinu těla a skončil na vozíku. Nevzdal to a dnes vrcholově závodí na handbiku a jen o krůček mu letos unikla paralympiáda. Je před ním skvělá sportovní budoucnost. A bylo by fajn zpropagovat i tento málo známý sport.
To jako nabídka znělo dobře.

Neskončil…
Slovní spojení "skončil na vozíku," zní neskutečně definitivně a velmi brzy se ukázalo, že tady bylo přes všechno zlé začátkem opravdu silného příběhu o tom, jak to nevzdat.
Tipovala jsem Honzu Tománka na Býka, Vodnáře nebo Kozoroha.
Je Rak. Stalo se mi vlastně poprvé, kdy jsem potkala Raka nepoznanemaného račí ulitou. Jistojistě ji má, ale také platí, že pokud má Rak v dětství a mládí dostatek podpory a pocit bezpečí v dětství, stává se mimořádně silnou osobností, která svou račí citlivou polovinu nepopírá, ale naopak. Umí s ní zacházet.
7392YTg.jpg

Honza byl 15 let jako úplně normální dítě...
Dobře, má-li být kniha motivační - pak ať je - třeba i pro "pouhé" rodiče malých Raků či pro Raky samotné.
První obecný astrologický rozbor, jež je součástí knihy, jsem si udělala sama. Ten na míru dělala Michaela Kudláčková, které tímto i za Honzu velmi děkuji. Byl mimořádně přesný a v malých citacích zdobí a dovysvětluje zásadní Honzovy chvíle.

Rodinou to začalo -nebýt jí, není nic
Opravdu velký dík patří rodině Honzy Tománka, která navenek poskytla Honzovi vše, co potřeboval a on toho nejen nezneužil, ale velmi efektivně zúročil. I tohle je velká motivace pro všechny věkové kategorie. Ale nebylo všechno vždycky jen růžové, pár rozporů mezi tím, jak zásadní okamžiky viděl Honza sám a jeho okolí, tu je. Dodávají na dramatičnosti? Možná, bulvárnímu stylu jsem se ale mínila obloukem vyhnout.
Je to prostě život sám a možná je moje pojetí moc citlivé, možná by čtenářům Blesku připadalo jako slabý čajíček. Ať. Mě to nevadí! Výpovědi jeho maminky jsou určitě tím, co si zaslouží v celé této knize největší obdiv a díky.
7389NTA.jpg

MUDr. Jiří Kříž: Spinální jednotka, Praha Motol - člověk jež sám zažil
MUDr. Jiří Kříž je tetraplegik a primář Spinální jednotky při Klinice rehabilitace a tělovýchovného lékařství UK 2. LF a FN Motol. On sám ztratil více než polovinu svého těla při sportovním úrazu a tak asi není povolanějšího člověka, který by odkryl zákulisí toho, co lidé s poraněním míchy prožívají. Velmi sugestivním a syrovým způsobem se dozvíte vše o léčbě, o půlroce, který je nejhorší a zcela změní vaše životní priority. O tom, že nikdy už není nic jako předtím… I o životě obyčejných parapletiků a tetraplegiků. Jeho část je jednou z nejsilnějších.

Petr Havlíček, Martin Šťastný a Daniel Landa
Trojice VIP osobností se stará o Honzovu fyzickou i psychickou kondici. Být ve vrcholové sportovní formě je extrémní zátěž organismu a ta musí být nějak kompenzována. Překvapilo mne, jak obrovským způsobem výživa a trénink posouvá hranice lidských možností. Jak jednoduché i složité zároveň je zbavit se zbytečných kil. Povídání s Petrem Havlíčkem i Martinem Šťastným je hodně o praxi a vzít si tu něco pro sebe může naprosto každý.
Daniel Landa se pak stará o Honzovu psychickou kondici. Obrovský posun, který po jeho tréninku Honza Tománek zažil, mě naplnil zvědavostí. Na Daniela Landu jsem si však musela poměrně dlouho počkat. Povedlo se, Daniel Landa se na schůzku dostavil s notným zpožděním, s hlavou plnou Klíče králů a těsně po jakž takž vyléčeném ochrnutí lícního nervu.
Přesto se z onoho bouřliváka na hodinku proměnil v přesvědčivého mentálního kouče. Prozradil mnohé, ale neprozradil všechno, pochopitelně. Je to součást jeho praxe, snad až duchovního vědění. Tohle ocení především muži. Dan Landa kromě Honzy Tománka trénuje především adrenalinové sportovce. Extrémní psychická zátěž je jeho doménou. A pozor, také starogermánské runy.

Sponzorská část není pro citlivé povahy
Náklady na vrcholový sport jsou obrovské. Nebudu je prozrazovat, ale částky najdete v této knize. Velmi brzy tak pochopíte, proč se usiluje o profesionalizaci tohoto sportu, uznání sportu jako plné profese. V tuhle chvíli už víme, že při zaměstnání se fyzicky, časově ani psychicky nedá vrcholový sport utáhnout. Vlastně ani nevím, kde byste museli vydělávat, abyste to utáhli i finančně.
Sponzoři jsou tedy nezbytně nutní. Jak je shánět, jak je motivovat, jak si vybudovat důvěryhodnost a jak si vůbec v tomto směru plánovat budoucnost se dozvíte nejen od samotného Honzy, ale také od jeho generálního sponzora, firmy T-SOFT a její nadace T-SOFT ETERNITY a Ing. Michala Vaněčka, Ph.D., MBA. Nejenže stál u zrodu jeho sportovní kariéry, ale pomohl i s dalšími sponzory. Jeho slova kupodivu nejsou o obchodě a penězích, ale především o lidech a srdci. A díky němu vlastně vznikla i tato kniha.
7388MTM.jpg
Trenér a ti další
Radovan Šabata je Honzovým sportovním trenérem, MUDr. Jan Heller se stará o jeho laboratorní výsledky a mapuje jeho kondičku a v neposlední řadě jsou tu výpovědi Honzových kamarádů. Bylo jich hodně. Nakonec jsem zvolila jen několik z nich a těm jsem dala prostor pro vyjádření toho, jak se cítili po Honzově úrazu, jak se změnil, jaký je člověk. Lidská část tohoto příběhu je krásná a silná a já věřím, že informacemi nabitá knížka je tak zároveň i příjemným čtením, u kterého příjemně mrazí.
7387MTR.jpg

V jedné části jsem použila citát z písně Petra Muka.
"Čistý je ten, kdo něco ztrácí…"
A dodávám, nechť i čistí nachází nové.

Kniha má i svůj klip...

Vydalo nakladatelství Maxdorf, 2012, www.maxdorf.cz, a Nadace T-SOFT ETERNITY www.nadaceeternity.cz
Pro čtenářky:
Tohle byl pro mě půlrok práce, která mě velmi ovlivnila a to jak negativně, tak pozitivně. Snažím se z toho vzít to pozitivní a osud mi přihrál lákavou šanci, jež se nemusí opakovat. Po dlouhém váhání jsem se rozhodla vzít do rukou Honzovo heslo: Po hlavě a nadoraz. V nejhorším si člověk tu hlavu rozbije, víc se stát nemůže.
A tak se s Vámi, milé Popelky, ze zatím malé části rozloučím. Moje články tu ještě nějakou dobu budou a pravděpodobně do budoucna nepřijdete o ty o knížkách, na to mám Popelky převelice ráda. To další ale bude jinde. Po hlavě a nadoraz jsem se vrhla do příprav svého vlastního magazínu. Možná pro mě po sedmi letech psaní pro jiné přišel čas si to zkusit z druhé strany.
Renata

Šmírování obrázků - moje hobby aneb zajímavý článek pro Projekt Baraka

17. října 2012 v 21:53 | Renata Petříčková, www.projekt-baraka.cz

Když jsou ilustrace v knížkách na dosah prstu aneb chvála poctivé ruční práci!

Renata Petříčková
Mám ráda knížky, kde můžu šmírovat umění ilustrátorů, kreslířů a malířu do detailu. Uklidňují mě jejich chyby, žasnu nad jednoduchými triky s velkými efekty a obdivuji často ruku pevnou jak ocel. A kochám se jejich nápady. Dvě taková díla jsou právě na pultech knihkupectví a já jsem s dovolením chvíli možná méně četla a více se dívala.

Abych pak sama mohla vzít pastelku do ruky s tím, že budu odvážná, protože ONI přece odvážní jsou!
Je to pravda,Tygříku?
Pohádková knížka pro děti má větší formát a obsahuje krátký moudrý příběh, který dětem osvětluje čtyři otázky ve chvíli, kdy o sobě pochybují a myslí si, že je nemá nikdo rád. Jak jednoduché a zároveň těžké je přijmout sebe takového, jaký jsem a zjistit, že nás vlastně pořád někdo z okolí má rád. Obrázky jsou na každé dvojstraně, hezky přes obě stránky a to mám ráda.
Autorem je Hans Wilhelm, který patří k předním ilustrátorům i autorům dětských knížek. Mnohé z jeho 200 titulů bylo přeloženo do 20 jazyků a byly podle nich natočeny úspěšné kreslené televizní seriály, které si oblíbily děti na celém světě. Jeho knihy tak získaly četná mezinároční ocenění a ceny.
Obrázky jsou nakreslené tenkou konturou a vyplněny barvami. Fascinuje mě, jak klidně někde nedotáhne a někde přetáhne, jak to celé vypadá tak trochu jako dětská omalovánka a tím si právě snadno najde cestu k těm pravým srdcím. Dětským.

Tady má želvička na hlavě i "rozpito"…

V jednoduchosti je krása…

… a emoce jsou v obrázcích jasně zřetelné a to mají děti taky rády…


Kalendář: Miluj svůj život

Druhým ilustrátorsky zajímavým počinem je kalendář, který s tímto názvem nemůže být od nikoho jiného, než od Louise L. Hay. Tuto autorku mnoha bestsellerů asi není třeba dlouze představovat. My se podíváme na Joan Perrin-Falquet, která doprovodila příjemný nástěnný kalendář svými obrázky. Vystudovala školu vizuálního umění v New Yorku, kde získala bakalářský titul v oboru výtvarného umění a magisterský titul v oboru výtvarné umění a ilustrace.
Patří mezi přední ilustrátory v oblasti inspirativní literatury a dárkových předmětů. Její silné intuitivní ilustrace se objevují na duchovních kalendářích, afirmačních kartách, CD, časopisech a knížkách o autogenním léčení, včetně bestsellerů Louisy L. Hay: Miluj svůj život. Perrin-Falquet vyniká svou schopností dát obrazům náladu a pocit. To zcela určitě, přijde jen na to, jak tento pocit na člověka působí. Určitě je snová, pro mě až "lítací"….
Joan žije se svým mužem Remim a svými syny-dvojčaty ve státě Pensylvánie, v malebném městě nedaleko Filadelfie, kde pokračuje ve spolupráci se slavnými duchovními vizionáři a zároveň proniká do nových oblatsí včetně dětské literatury, televize a celovečerních filmů.
V tomto kalendáři použila kdeco. Barvy, pastelky různých druhů, takže vznikají obrazy, na které máte skoro chuť si sáhnout, protože chcete pod prsty cítit jejich strukturu.
Dělá to zvláštní efekt, někde kontury použít a někde nepoužít…

Barvy na květince a pastelky na sluníčku? Snoubení dvou technik vypadá skvěle!

Trocha žluté barvy a světelné efekty jsou úžasné!

Obě publikace vydalo před pár dny nakladatelství Synergie, www.synergiepublishing.com a já děkuji za možnost si v nich "zašmírovat" i s foťákem….

Hrátky s rajskou omáčkou byly rajské...

10. října 2012 v 0:12 | Renata Petříčková, www.vyuzeno.cz
Pro voňavý a šťavnatý magazín jsem si vyhrála s rajskou omáčkou. Děti rajskou milují a mě se nepříčí experimentovat. Takže se článek opravdu hemží dobrými tipy - od koření, po perník, různé druhy cukrů, karamelů...

a můžu garantovat, že dopadla určitě lépe, než ta, kterou jsem tady vařila někdy před x lety...

ČLÁNEK PRO VYUZENO O RAJSKÉ SI MŮŽETE PŘEČÍST ZDE...

Sliby chyby - aneb Štěstí, láska, čokoláda pod kritickou lupou...

7. října 2012 v 11:32 | Renata Petříčková, www.kultura21.cz
V této recenzi jsem si řekla, že uvolním své rozčilení nad tím, když knížky MOC rády a MOC často ukazují na obalech a anotacích, že jsou NEJ. Jsou opravdu nej? Často NE!!! Často je to jen lákadlo pro čtenáře, který naivně uvěří.
Menna van Praag a Štěstí, láska, čokoláda se stala jednou takovou obětí.
Jak tyto sliby, chyby, dopadly, jsem napsala pro kulturní web Kultura21.cz

Sliby a chyby Štěstí, lásky, čokolády aneb dokonalý recept na štěstí ŽENY?
Neděle, 07 Říjen 2012 05:00 Renata Petříčková
EmailTisk
stesti laska cokoladaPojďme se podívat, co obal knížky slibuje a co opravdu dává. Skóre je skvělé! Je nepříjemným zvykem psát na KAŽDOU knihu, že je nejlepší a skvělá a prostě jinak NEJ. Mnohé jsou, ale mnohé také nejsou.



V záplavě ezoterické literatury není vždy snadné se orientovat a tak jsem v knížce Štěstí, láska, čokoláda, hledala především nějakou odlišnost. Zhruba 80% duchovního moudra, které Menna Van Prag více či méně nápadně zasouvá do příběhu, je již celkem známo. Něco mi však vůbec nedošlo a přitom jsem cítila, že píše přesně o tom, co znám. Co JE pravda. Příběh Mayi, která žije v zajetí svých vlastních předsudků a cukrárny, jež byla vlastně snem spíš její matky, nám otevírá oči. Co tedy slibuje obálka a jaká je skutečnost?
Milá
Milý je především její obal. Nakladatelství ho pro české čtenáře zgruntu změnilo a naladilo do čokoládova. Sama autorka byla touto českou verzí knihy nadšená! Je čemu se divit? Myslím, že nikoliv.
Dojemná
To URČITĚ. Zejména tehdy, když jde o lásku, o pochopení principu lásky a o lásku k sobě samé. Jak moc týráme svá těla, jak moc si ubližujeme. O dojemné okamžiky se postaralo také pár lidí, kteří Maye vešli do života, aby jí duchovně posunuli někam dál. A možná v každém z nich byl kus její milované matky.
Vtipně poučná
Že bych se u tohoto příběhu nějak řehtala smíchy, to snad ani ne. Přesto tento nedodržený slib ráda přejdu, protože náznak úsměvu občas proběhl. Ale spíš než nad třeskutým vtipem to bylo nad krásně zaobalenou, dávno zapomenutou pravdou.
Jako čokoláda - sladká a lahodná
A to VELMI. Až moc. Jelikož jsem knížku četla právě v období, kdy mě sladkosti vůbec nelákaly, byla tam na mě přemíra čokoládových dobrot, muffínů, dortů a všelijakých zákusků, které byly popsány tak barvitě, že jsem prostě měla kliku. Kdybych kliku neměla a jela zrovna v nějakém režimu "vlčí hlad po sladkém," tak jsem schopna asi vyjíst i kostky cukru v celé domácnosti. Posouzení míry Mayina mlsání nechám zcela na vás. Korunu tomu všemu nasazuje závěr knihy, který je plný receptů na sladké (a pro odlehčení i nesladké) dobroty. Miminálně budete v pokušení zkusit naprosto jednoduché ovesné čokoládové sušenky.
stesti laska cokolada
Knížka o cestě od cynismu a hořkosti k sebedůvěře a štěstí
To ANO. Jednoznačně. Proměna hlavní hrdinky je tak výrazná, leč pozvolná a uvěřitelná, že čtenářka opravdu alespoň na chvíli uvěří, že ona sama je schopna téhož. Z tohoto důvodu doporučuju mít knížku někde poblíž nočního stolku. Přečtete ji jednou, ale nezaložíte. Je přesně tou, kterou je vhodné čas od času vytáhnout ve chvíli, kdy vám dochází životní odvaha a jiskra.
Menna Van Praag je absolventka Oxfordu, žurnalistka a milovnice čokolády (!!!). Žije v Anglii se svým gurmánským manželem Arturem, který provozuje vegetariánskou kavárnu. Před sedmi lety byla Menna servírkou, bojující s nadváhou. Její vlastní máma a učitelka života Vicky ji inspirovala k velké změně. Z třídenního osvícení, které Menna zažila, se zrodil její debut, kniha Štěstí, láska, čokoláda. V roce 2011 pak vydala její pokračování Happier Than She´s Ever Been (Šťastnější, než kdy dříve).
Ovšem, co lze snad trošku považovat za CHYBU, paní Menna Van Praag miluje čokoládové sušenky svého manžela a vůbec, ale vůbec se za to nestydí. Bezčokoládová asketa to tedy není. Nu dobrá, ono nakonec, proč si odpírat drobné radosti, vždyť z nich se skládá život! Jen se z radostí nesmí stát náhražky a závislosti.
A i tom tato kniha je…
Máte-li ovšem zájem o nějakou z dobrot, které autorku dělají šťastnou, pak příjemné překvapení čeká na konci knihy - soubor několika receptů.
stesti laska cokolada
Vydalo nakladatelství Synergie, 2012, www.synergiepublishing.com

Je to pravda, Tygříku?

27. září 2012 v 10:18 | Renata Petříčková, www.ezoterikweb.cz
Byron Katie: Je to pravda, Tygříku? Malý tygřík se domnívá, že se mu hroutí celý svět. Rodiče ho nemají rádi, kamarádi ho opustili a život mu připadá nespravedlivý. Kdo by tuhle situaci důvěrně neznal. Sáhneme-li si na dno vzpomínek do svého dětství, jistojistě jsme si někdy takhle připadali. A tehdy by se hodila knížka, která by nás ujistila, že to,co si myslíme, rozhodně není pravda.


Pro samouky?

A vlastně u toho ani nemusí být rodiče, aby nás ujistili o opaku, nemusí u toho být kamarádi, kteří by nám řekli, jak se mýlíme. My si totiž na tu pravdu, přijdeme sami.

Pro dítě asi není cennější škola života.

Příběh malého tygříka obsahuje mocné poselství, které dokáže změnit život nejen dětem. Slova Byron Katie naplněná moudrostí a kouzelné ilustrace Hanse Wilhelma vytvořily knihu, která je předurčena stát se jedním z klasických titulů dětské literatury.

Je to pravda?

Určitě, kdyby jen jednomu jedinému dítěti dokázala osušit slzičky smutku, pak tato kniha zaslouží velký dík.

"Tygřík ucítil, jak mu zlostí vyhrkly slzy do očí. Najednou se voda začala čeřit. Byla to želva.

"Co je ti?"

"Nic," řekl Tygřík.

"Aha, jestli tě tedy nic dokáže rozplakat, tak mi o tom NIC něco pověz. Musí mít VELKOU MOC."


Knížka je maličká svým textovým rozsahem, obsahuje vlastně jen uvedení do nešťastné situace malého Tygříka a rozmluvu se želvou. Jak velký vliv to ale mělo na celý Tygříkův život, to už si můžeme jenom domýšlet. A možná je to tak trochu škoda, že knížka není jednou taková, abychom tedy viděli, jak vše funguje v praxi a jak se ta malá pruhovaná šelmička měla po všem tom poznání.

Na druhou stranu se tato knížka stává tím nejmilejším, co můžete dětem vzít do postýlek.

Prvočtenáři už můžou číst úplně samy, množství textu je rozhodně neodradí a vlastně čím víc si budete tuto knížku číst, tím více budete získávat důvěry v sebe sama a svět kolem. A to… přiznejme si, je dost často potřeba.

Nejprodávanější knihy Katie Byron byly přeloženy do 29 jazyků a Je to pravda, Tygříku, je její první knížka pro děti. Slávu ji přinesla kniha s názvem The Work (Dílo) a od roku 1986 si ji přečetlo několik milionů čtenářů na celém světě.

Vydalo nakladatelství Synergie, 2012, www.synergiepublishing.com



Vydáno: 27. 09. 2012

Zdroj: www.ezoterikweb.cz
 
 

Reklama