Rostlinstvo

Báječná knížka pro milovníky zahradničení v nádobách. Martyn Cox: Rostliny v nádobách

6. srpna 2012 v 9:09 | Renata Petříčková,www.popelky.cz

Martyn Cox: Rostliny v nádobách

Jestli máte rádi takové ty explozivní, barevné a nad nad nadnesené zahrádkářské katalogy plné šťavnaých plodů a neskutečných rostlin, vítejte v klubu. Tato knížka je obdobou takového katalogu, na rozdíl od něj mám pocit, neobsahuje fotomontáže a ukazuje zahrádkářskou realitu. Je nádherná!
Je tu doslova přehršel informací o základech pěstování na balkóně, v truhlících, nádobách i na zahradě, nechybí ani velmi kvalitní obrazové zpracování škůdců a nemocí rostlin. Ale to nejpoutavější je bezpočet dvojstran věnovaných vždy jednomu tématu.

6420Mzd.jpg

Rostliny okrasné, nádobové, truhlíkové, orchideje, střevíčníky, begónie (žasla jsem nad rozmanitostí), zelené rostliny do pokojů, ale pak i růže, zimní rostliny a mohla bych pokračovat.
Neskutečné jsou třeba bahenní rostliny.
To ale není všechno.

Část věnovaná zelenině nikterak nesnižuje pěstitele terasáře a balkonáře. Naopak. O nádobovém pěstování tato kniha je a i když často jsou ty nádoby velikosti koupelové vany, je to tak správně. Na druhou stranu, když máte dost hlíny na terase, jde vypěstovat téměř vše.

6427ODY.jpg

Tohle potěší oko i chuťové buňky. Netušila jsem, že existuje jedlá červená lebeda a listový šťovík s tak nádherným červeným žilkováním...

A tady přichází úžas nad obrázky
Jak jsem již napsala, jsou opravdu velmi podobné těm katalogovým, ale nepřipadají mi fotomontované. Ani trochu. I ty hrušky na miniaturních balkonových stromcích visí tak nějak přirozeně a opravdu na ní uzrály. Mimochodem, víte, že existují žíhané typy hrušek?

Část věnovaná ovoci asi nejvíce zaujala mne i syna - to víte, jahody, borůvky, maliny - tomu nikdo neodolá. A kromě klasiky tu najdete i dvojstranu pro středomořské pěstování, fíky, olivovníky.
Prostě stejně jako se člověk vyžívá a slintá nad katalogem od "zahradníka", tak bude slintat tady. Mnohdy žasnete nad nejrůznějšími odrůdami čehokoliv…

6425NWN.jpg

Buddhova ruka - podlouhlé citrusy! Fíha!!!

Akorát, že tady se u čtení mnohé dozví a hlavně zjistí, jaká je realita toho přenádherného pěstování. Prozradím, že to není zas tak složité, stačí mít čas, chuť a odhodlání.
Tady je důkaz...

6424Zjd.jpg


Dvojstrana o mrkvích zaujala... protože čirou náhodou jsme letos činili pokus s mrkví, jež vidíte úplně dole - KULATOU! Takhle to dopadlo:

6423NTk.jpg


Omluvte sníženou kvalitu výpěstku, je to jen takové to domácí pěstování, žádný zahradnický katalog Wink

A hlavně mám pocit, že po přečtení těch 250 stran by mi nebyla žádná terasa dost velká. Jaké štěstí, že mám jen téměř neplodnou zasklenou lodžii….

Renata

p.s.: ale na kochání je tahle knížka nádherná. Dítě mi ji uzmulo do své knihovničky, ono toho tam je na prohlížení strašně moc.

Helena Šmahelová: Žena roku 1900

19. listopadu 2010 v 0:11 | čajovna


Knížka, která je již téměř čtvrtstoletí stará rozhodně nezaslouží být zasunuta na dně knihovničky.
V roce 1983 vydal Československý spisovatel v edici "Knihovna lidové četby" zajímavou knihu Heleny Šmahelové, vlastně snad jednu z  nejlepších - Žena roku 1900.

Příběh je jímavou autobiografií života Růženy Halské, které je v roce 1900 krásných osmnáct let, doba je zvláštní, tento přelom století je přijímán s rozpaky, strachem a krásnými nadějemi.

Příběh začíná dětstvím hlavní hrdinky, které nebylo vůbec idylické, plné těžkostí pro tehdejší dobu typických a navíc ještě naplněné spoustou vlastních stínů a obav. Autorka vykresluje její přátelství s kamarádkou z dětství, jak sílí, jak se vyvíjí, jak do něj zasahuje rodina této její přítelkyně, která je na společenském žebříčku výš. A hlavně jak se v dospělosti tento vztah mění do zcela jiných dimenzí. Dospělost klepala dívkám na dveře již v pouhých patnácti letech….Zajímavé je, že tehdy byly ženy v 26-30 letech již považovány za ženy středního věku, zestárlé a téměř na konci opravdového života.
Hlavní hrdinka má těžký život, lásky ji potkávají, opouštějí a možná na tehdejší vkus mění partnery až příliš rychle, udržuje mimomanželské vztahy.
Helena Šmahelová velmi umě popisuje tuto dobu na přelomu minulých století. Je to doba obtížná, plná předsudků a přísných morálních pravidel, která nedbají na lidské city a možná právě proto za tím vším jen touha "za trochu lásky jít světa kraj."
Kniha je popisem mnoha let, které s Růženou Halskou prožíváme a popis okolní přírody, rozkvetlých stromů či vonícího počasí, deštivých dnů a mrazivých bleděmodrých rán je oživením, které nám pomůže se více vcítit do děje. Vlastně se nám před očima odehrává velmi věrný film, plný emocí, který vzbuzuje pocit, že v té době opravdu žijeme.

Příběh vypráví jen hlavní hrdinka, příběh není tříštěn rozvíjením osudů jiných postav, o ostatních se dozvídáme jen očima Růženy. Je navíc sužována tuberkulózou, ale bojuje statečně…Jak se cítí matka dospívající dcery, které je pouhých 42 let a ví, že umírá….?

"Byla bych se ráda dozvěděla, což se už nedovím, jak udělala první externí zkoušky na gymnáziu, byla bych ji ráda provázela jako pouhý bezmocný stín, až zůstane sama.
Netlovi se smilují nad sirotkem. Také František ji neopustí a kdo ví? Jsou tu Halští. Jako každý mladý člověk bude mít tolik přirozených nesnází a tolik překvapujících radostí, tolik bude zaměstnaná vlastním životem, že se snadno utěší. Mladičké zdravé bytosti nezbude čas na zdlouhavé truchlení. Stanu se pouhým stínem v její mysli, stínem, o němž bude uvažovat, až sama zestárne a bude mít čas vracet se k svému mládí…
" tolik Helena Šmahelová.

V medailonku v závěru knížky se dozvídáme, že v hrubých základech je příběh Růženy Halské příběhem matky Heleny Šmahelové, jejíž zážitky zpracovávala z jejího deníku.
Snad právě to umožňuje nadhled, autentičnost celého příběhu a jisté poměřování tehdejší doby s naší. Růžena Halská se vidí nekriticky, tak, jako sama sebe viděla maminka autorky, dělá chyby, trpí, je šťastná…čtenář má šanci ji soudit za její chování. Lze ji obdivovat, kritizovat i chválit.
Je její těžký život její vina? To je otázka, která musí napadnout každého po přečtení Ženy roku 1900. Je snad vinna doba plná předsudků?

A kolik je v příběhu pravdy? Na tuto otázku lze nalézt odpověď v knize stejné autorky Vzpomínky na Jaromíra Johna, která vyšla v roce 1979.

Kdo ví? Třeba už někdo dnes chystá knížku o Ženě roku 2000 a naši budoucí pravnuci ji jednou budou dychtivě číst a nesmírně se divit dnešnímu světu.
Dnes vám jen můžu zaručit, že vždy, když čtení tohoto románu přerušíte, budete si připadat jako probuzeni ze zvláštního sna….tak umě napsaná je to kniha.

Poměnkové dívání?

6. června 2010 v 1:21 | čajovna
poměnka
krásná jako poměnkové oči!
Asi už nikdy v životě se v souvislosti s poměnkou nestane v mém bytí něco zásadního, co by změnilo můj pohled na poměnku jako na rostlinu vzpomínací. Když ji vidím, vždycky a vždy si vzpomenu na osoby  mě milé, jež mají stejně modré pronikavé oči.

Máte-li zahradu, vysejte si poměnky, existuje mnoho kultivarů, které se dají pěstova na zahradě, jsou nenáročné a dorůstají až 25 cm do výšky. V lesích hledejte chlupatější, na kvítky skromnější a trochu vyšší poměnku lesní.
Ve své barvě si však s touhle luční krásou nezadá vůbec nic.
Přeji krásné poměnkové dívání...

Katalpa, aneb orchideje na sídlišti

19. května 2010 v 1:17 | čajovna
Nevěřila jsem vlastním očím, když jsem před lety poprvé spatřila na sídlišti tyhle květy...
Připomínaly mi orchideje...
katalpa
nebo takové ty "zaječí hubičky" ze zahrádky.
Kdepak, tenhle strom se jmenuje KATALPA a patří do rodiny "trubačovitých", pochází z teplých krajů a u nás se uplatňuje jako solitérní rostlina.  Zkraje svého mládí roste velmi pomalu, ale když mu je dvacet či třicet let, snadno dosahuje až desetimetrové výšky.
Na sídlištích a náměstích však potkáte spíše solitérní menší odrůdy.
katalpaa
kromě lehce chlupatých, velkých a nádherně vykrajovaných listů, krásné jsou i plody tohoto stromu. Vypadají jako dolů svěšené lusky vanilky.
Ale to si ukážeme třeba zase napodzim...

Tak co, líbí se vám KATALPA?
A roste někde u vás?

Znáte nějakou divokou bledulku?

6. dubna 2010 v 13:35 | čajovna

Bledule jarní je prvním poslem jara, roste často i ve sněhu a obyčejně jen o malý kousek kvete za sněženkami. Je vzácná a tak je jí zakázáno ve volné přírodě trhat.

Málokdo ví, že pravou divokou jarní bledulku potkáte jako raritu.

Mnohem častěji na různých poloplanných loukách a pod stromy spatříte domestikovanou bledulku, tu, která pochází z našich zahrádek.

Planně roste ve střední, jižní a západní Evropě a je velmi vzácná, tak sami jistě už tušíte, že bude chráněná.

Chráněna je podle zákona 395/1992 Sb., to dovětek pro puntičkáře :-)

Znáte nějakou divokou bledulku?
A hýčkáte si ty své... zdomácnělé bledulky?

Violka vonná se snadno zamění s hybridy

31. března 2010 v 13:42 | čajovna


Violku vonnou, která rozkvétá právě v těchto dnech si můžete snadno splést třeba s violkou chlupatou nebo vzácněji s violkou chlumní... jedná se o křížence s jinými bezlodyžnými druhy violek. Přesné určení dělá často problém i odborníkům...
Violka lesní je také častým viníkem záměny, ta má však lodyhu a kvete o něco později...

Violka vonná u nás roste planně, ale také zplaněle v různých barevných variantách, ale tato (fialová) je nejčastější. Dále můžete vidět růžové i bílé varianty...

V polohách nad 800 m již roste jen velmi ojediněle a do České republiky byla zavlečena kdysi ve středověku, kdy se pěstovala jako okrasná rostlina.

Sezamové karbanátky

23. března 2010 v 1:29 | čajovna


Použít sezam jako součást mletého masa je docela neobvyklé. Zkusila jsem to! Mám sezam ráda a v tu chvíli nebylo po ruce nic lepšího…
Takové výtečné karbanátky - to je lahoda.
Základem je dobré mleté maso, bez kostí a křupek, šťavnaté a přiměřeně tučné - ani moc, ani málo…
Dále potřebujeme:
- Sůl
- Ovesné vločky
- Sezamová semínka
Ovesnými vločkami posypeme maso, osolíme a přisypeme podle chuti semínek. Asi v množství, které vidíte na obrázku.


A pak tvarujeme karbanátky, obalujeme v trojobalu a smažíme.
Sezamová semínka dodají zvláštní kořeněnou chuť a protože je nepřebíjí jiné koření, báječně vyniknou. Chutnají lehce, oříškově…
Dobré chutnání!

Hlohyně - oranžoví poslové podzimu

27. srpna 2009 v 9:40 | čajovna
Hlohyně mám ráda. Jsou krásné, oranžově zářící plody rozjasní poslední letní dny a ohlásí podzim. Píchají, jejich ostny jsou však skryty v hustých listech jako by chtěli případného nenechavce nalákat a pak "píchho!"
Nešahejte, kam nemáte, neničte podzimní krásu!
Co o hlohyních víme...?
Hlohyně je okrasný keř, který může dorůst až třímetrové výásky. Lesklé, temně zelené lístky jsou na okrajích jemně vroubkované. V září a říjnu nás oblaží svými oranžovými malvicemi, tedy svými plody, které často vytrvají i přes dlouhou část zimy.

Floxy - voňavé krásky

16. června 2009 v 8:52 | čajovna



Celé léto, tedy od června do září může naši zahradu rozzářit kdysi oblíbená voňavá FLOXA. Je to rostlina, která se v současné době na naše zahrady vrací a to je dobře. Floxa je nenáročná až jeden metr vysoká květinka a kvete celé léto. Její omamná těžká sladká vůně láká nejen hmyz, ale i k něžnému přivonění.


Původní kultivar pochází ze Severní Ameriky, šlechtitelé v Německu a Francii z ní dokázaly udělat mnoho barevných kultivarů. Některé floxy jsou trvalkami, jiné kultivary jsou jen jako letničky. Další najdeme i mezi nabídkou skalniček. Někdy se můžete setkat i s názvem plamenek, což je odvozeno od latinského názvu Ohlod, který je z řeckého slova logos, což znamená plamen. Jistou podobnost lze u některých odrůd nalézt i s klematisem, tedy plaménkem. Jejich zářivá barva květů se opravdu na zahrádce odráží jako plameny.

Květnové zahradničení

6. května 2009 v 6:07 | čajovna
Všechno kvete a jaro je v plném proudu, dokonce často už připomíná léto. Určitě jste už vytáhli veškerý zahradní nábytek a možná je za vámi i první grilovačka…. Letos přišlo jaro, nebo už je to léto? Pěkně brzy...
S čím na nás vyrukuje zahrada nebo pokojové rostliny? Pojďte si přečíst podrobný návod...

ZAHRADA

Sejeme slunečnice
Do poloviny května vyséváme slunečnice přímo na stanoviště.

Dubnové zahradničení

2. dubna 2009 v 0:32 | čajovna
Duben již hřeje svými paprsky a vytahuje na svět první nesmělá kvítka. Kvetou voňavé fialky a brzy se objeví i první kvetoucí stromy.

Vymetení kostlivci z truhlíků...

31. března 2009 v 0:15 | čajovna
...aneb jak udělat opravdu důkladný jarní úklid balkonových rostlin, truhlíků a podobných "náhražek zahrady"....
Nedalo se nic dělat. Protože se mi už třetím rokem příliš pomnožilo kdejakých mršek, svilušek, molic a mšic a systematicky ničili veškeré finanční náklady na nové rostliny, nastalo vymetání kostlivců... důkladné!
Takže, máte-li podobný problém, poslyšte, kterak se pokusit vyčistit balkonové rostlinstvo...
P.S.: Nevím, je-li to stopr, to vám povím až napodzim...

Čas na setí rajčat a paprik

24. března 2009 v 4:28 | čajovna
Březen je poslední termín, kdy si zajistit úplně domácí úrodu rajčat či paprik - od miminka. Může se vám to podařit, ale chce to trochu štěstí...

Sežeňte si:
- substrát pro výsev a množení
- množství malých nádobek
- semínka

Březnové zahradničení

2. března 2009 v 9:17 | čajovna
Březen je již prvním jarním měsícem a tak práce začíná přibývat…Přibývá také sluníčka a typické vůně probouzející se země a rašení, takže vzhůru do práce... Sluníčko může paradoxně trošku nebezpečné pro domácí rostliny, ale venku udělá mnoho práce, která je vidět na každém kroku...

Zlatice není zlatý déšť...(Forsythia)

26. února 2009 v 0:49 | čajovna
V tom "zimním únoru" se dnes trošku zahřejeme trošku jarním tématemm.
Někdy se mu také říká "zlatý déšť", je to vžitý, ovšem nesprávný název. Pravý "zlatý déšť" vypadá tak trochu jako kvetoucí akát a má žluté hrozny květů a ve skutečnosti se jmenuje štědřenec. Zlatice, zvaná též forzýtie, tato ozdoba jarních zahrádek je atraktivní právě nyní, v březnu a třeba vás zaujme, že se u nás začala pěstovat zhruba před sto lety, pochází z oblasti Balkánu a je příbuzná olivovníku.
Keř je bohatě rozvětvený a dorůstá až třímetrové výšky. Zajímavé je, že zkraje rostou větvičky přímo vzhůru a jsou hnědé a uvnitř duté, s přibývajícím věkem se ohýbají směrem dolů a mění barvu došeda. Typické žluté kvítky rozkvétají ještě před vyrašením prvních lístků, i když často můžete vidět květy ve společnosti již hodně nabobtnalých zelených listových pupenů.



Čas něžných bramboříků...

9. února 2009 v 0:46 | čajovna
Časné jaro je, mimo jiné, také časem bramboříků. Mnoho z nás podlehne jejich kouzlu a přinese si je domů... Jak o ně pečovat? Pamatuji si ještě z dob pradávno minulých, kdy byl brambořík jediným vhodným živým dárkem k MDŽ, snad kromě karafiátů a flašky, že je třeba ho udržovat v chladu... Na tom se nic nemění...
Jak si vybrat ten nejkrájsnější, nejtrvanlivější a jak o něj pečovat, to se právě nyní dozvíte... Správný název je brambořík perský.

Únorové zahradničení

2. února 2009 v 8:50 | čajovna
V únoru ještě bývá zima v plném proudu, ale koncem měsíce se již můžeme dočkat prvních jakoby jarních dnů. A příroda to moc dobře ví. Takže už vás svrbí prsty na nějaké to zahradničení? Zde je pár tipů do zahrady i na doma.

Hvězdník - královský květ pozdní zimy...

22. ledna 2009 v 0:41 | čajovna
Hvězdník má opravdu nádherný květ a i když ho můžete koupit již kolem Vánoc, právě nyní je jeho čas. Kvete na konci zimy nebo v brzkém jaru, záleží na tom, jak je jeho doba květu načasovaná.

Sázíme cibuli nebo kupujeme?
Oboje je možné. Jednodušší je koupit si nakvetlý stvol, ale pěstovat můžete i od samého začátku, tedy z cibule. Začne-li rašit, potřebuje dostatek světla. Rozkvetlé hvězdníky dobře snáší pokojové prostředí, i když mají raději chladnější místnost a vyšší vzdušnou vlhkost. Na stvolu vykvétají v průměru 3-5 skvostných květů.

Aby vánoční hvězda ještě zdobila...

12. ledna 2009 v 0:56 | čajovna
Jestliže Vám po Vánocích zbyla vánoční hvězda, můžete se pokusit o její celoroční pěstování. Patrně vám nepřežije více než rok či dva, ale zdatnou pokojovou rostlinou se určitě stát může. Takže, co s ní po svátcích?
Když už jí opadají barevné listeny, všimnete si, že zhora obrází svěže zelenými lístky. Nelitujte jich a rostlinu seřízněte na velikost kmínku cca 10-15 cm. Příštího jara ji přesaďte a uvidíte, že se rozroste v krásnou zelenolistou pokojovkou rostlinu.
Čas od času, asi jednou měsíčně, ji lehce přihnojte hnojivem na pokojovky ozdobné listem.

Aby vánoční stromek co nejdéle vydržel

19. prosince 2008 v 0:50 | čajovna
Řezaný vánoční stromek je klasikou. Vůni jehličí nenahradí ani aromatický olejíček, ani pár větví z lesa ve váze. Aby nám co nejdéle vydržel a neopadal dříve, než vybouchne první silvestrovská rachejtle, musíme se o něj trochu postarat. Dva jednoduché tipy vám pomohou...

Není jedle jako jedle

17. prosince 2008 v 0:45 | čajovna
Koupíme si jedličku a Vánoce budou vonět. Říkáte si možná...ale jakou. Jestli jste si dosud, jako já, mysleli, že existuje jeden, maximálně dva druhy jedlí, jste na omylu...Je jich víc a teď vám poradím, jak se v nich vyznat a jak si vybrat takovou, aby opravdu o Vánocích zdobila...

Prosinec nejen na zahrádce

1. prosince 2008 v 3:56 | čajovna

Prosinec je čas Vánoc a zdálo by se, že na zahradě a doma není co dělat. Zdánlivě….. I v tento adventní a sváteční čas není dobré zapomínat a zahradu a o to méně na pokojové rostlinky. Než zavoní stromeček, pojďmem si zkontrolovat, není-li něco neodkladného třeba...

Aby vánoční hvězda dlouho kvetla

28. listopadu 2008 v 0:54 | čajovna
Chcete si letos koupit vánoční hvězdu? Můžete, je to snad již tradiční součást vánoční výzdoby bytu. Ale aby dlouho kvetla, je dobré splnit několik podmínek. Jen tak vám tento pryšec nádherný bude dělat milou společnost.

Africkou fialku jen tak něco nezahubí

18. listopadu 2008 v 0:17 | čajovna
Tahle něžná obyvatelka nejedné domácnosti a nejedné kanceláře pochází podle všeho z Tanzanie. Je to nenáročná rostlina, která vlastně nemá skoro vůbec žádné nároky na pěstování. Velmi lehce si z vašeho domova udělá domov svůj...

Syngonium - vděčná krasavice

13. listopadu 2008 v 3:58 | čajovna
Tato zelená, často panašovaná rostlina je sympaticky popínavá a odolná. Nepne se nijak závratnou rychlostí, spíš jen tak decentně a jakoby nenápadně a její různě tvarované listy jsou ozdobou každého bytu. Mezi její schopnosti patří také to, že čistí vzduch v místnostech. Pěstovat syngonium není složité...

Pochází z tropických oblastí Střední a Jižní Ameriky. Má tedy ráda vlhký vzduch, občasným rosením jí určitě potěšíte. Ale i bez kapiček mlhy umí v našich bytech celkem obstojně žít a činit je krásnými. Sice v našich podmínkách nekvete, krása listů však tento nedostatek nahradí.

Mimóza se stydět nemusí

5. listopadu 2008 v 3:04 | čajovna
V obchodě občas narazíte na semena nebo přímo na celou rostlinu se zvláštním jménem. Mimóza neboli citlivka stydlivá. Stydět se opravdu nemusí, ačkoliv cudně sklápí lístky. Na obranu má docela skvělé trny. Ovšem s jejím pěstováním je to mnohem těžší. To, co vidíte na tomto obrázku, je maximum, které jsem dokázala ze semínek dostat. Budete jistě úspěšnější, když se s vámi podělím o poznatky...

Listopad nejen na zahrádce

3. listopadu 2008 v 6:32 | čajovna

Listopad klepe na dveře a za chvíli tu budou Vánoce. Listopadové počasí nás však nesmí odradit od elánu k práci na zahrádce. A nejen na ní… Je tu doba definitivního zazimování.

Jeřáb nejen ptačí

29. října 2008 v 0:19 | čajovna
Možná si z dětství pamatujete na navlékání jeřabin na nitku. I dnes děti ve školce vyrábějí oranžové korálky a kterou maminku to nepotěší???
Jeřabina ale patří k léčivým rostlinám….

Vřes je typickou podzimní rostlinou

22. října 2008 v 11:29 | čajovna
Mít na podzim v truhlících malé vřesoviště, bylo svého času "in", v poslední době však typické vřesy válcují jiné módnější vlivy. Stále je však vřes vděčným a krásným objektem podzimního obdivu. Existuje v mnoha variantách, rozličných barvách i velikostech. Málokdo třeba ví, že vřes je využíván i v léčitelství proti zánětům močových cest, zánětům a revmatismu.

Když se kytkám nedaří…

20. října 2008 v 13:05 | čajovna



Můžeme o naše pokojové miláčky pečovat s láskou, nebo je nechat jako dříví v lese. V obou případech se může stát, že se jim z nějakého důvodu přestane dařit….




Je čas na zimování olivovníku

16. října 2008 v 5:01 | čajovna
Máte-li doma olivovník, pak je skoro čas přemýšlet o jeho zimním ubytování. Pochází ze středomořských oblastí a tam bývá zima přece jen mírnější. Máte-li štěstí, můžete v tuto chvíli také sklízet plody.
Olivovník plodí v období od září do listopadu a rozhodně to není v našich krajích sci-fi. Nejprve jsou zelenavé, poté se zbarvují do fialova či hnědofialova. Po sklizni je ta pravá doba na zazimování.

Nastává čas cibulovin

14. října 2008 v 0:55 | čajovna

Právě nyní je pravý čas pro výsadbu cibulovin do zahrady. Jen tak si totiž zajístíte pěkné jarní pokoukáníčko. Pokud nemáte zahradu, nezoufejte. I v truhlících a nádobách se dají dělat divy.
Vysazovat můžeme:
- narcisy
- bledule
- sněženky
- lilie
- puškinie
- sasanky
- ladoňky

Begónie královská

9. října 2008 v 11:52 | čajovna


Královsky krásná begónie, tak to je tato pokojová kráska. Zajistit ji dobré podmínky k životu u vás doma, není složité.

Syrský ibišek

2. října 2008 v 21:58 | čajovna

Ibišek domácí a pokojový, známý též jako ibišek čínský, tak ten zná kdekdo. Ale co tuhle jeho venkovní odrůdu? Představuji vám ibišek syrský.
Jeho čas je nyní!
Latinsky se nazývá Hibiscus syriacus (anglicky Rose of Sharon, německy Straucheibisch) a s prvními dny zavánějícími podzimem ho právě pod tímto názvem můžete vídat v obchodech s květinami. Je to totiž vhodná doba na jeho výsadbu. Pokud to ale nestihnete, nezoufejte. Syrský ibišek lze sázet ještě na jaře v dubnu či květnu, což je také vhodná doba pro výsev semen.

Říjen nejen na zahrádce

1. října 2008 v 20:24 | čajovna

Léto je sice definitivně za námi, ale podzimem sezóna zdaleka nekončí. I v říjnu kvete mnoho půvabných rostlin.

Maceškám podzim sluší

25. září 2008 v 1:59 | cajovna

Někdy marně přemýšlíme, čím oživit podzimní truhlíky. Vřesy, kaštany a žaludy jsou ohrané. Barvy a život do podzimních dnů přinesou macešky. Péče o ně je snadná.
 
 

Reklama