Renata Petříčková a její knihy

ROZHOVOR: O pastelkách se mi i zdálo...

11. prosince 2013 v 15:39 | čajovna
Byla to první nabídka pro opravdové ilustrace do knihy. "Poprvé jsem vzala pastelky, abych s nimi vytvořila něco, co bude zdobit knižní stránky," říká Renata Petříčková, kterou zhruba před rokem s touto nabídkou oslovila autorka knihy Hvězdná obloha. Ilustrovat poněkud netradičně (zároveň však tradičně) text, který pojednává o mytických příbězích na hvězdné obloze.

Dá se taková nabídka odmítnout?

"Dá, určitě… všechno se dá odmítnout, ale neodmítla jsem, protože jsem si Eviny nabídky za prvé velice vážila a svou roli sehrála i velká míra "zaskočení". Někdo opravdu chce, abych právě já jemu ilustrovala knížku? No a jak uznáte, v takové chvíli se odmítnout moc nedá. A nelitovala jsem, protože to pro mě jako pro samouka byla úžasná škola a báječná práce. Do té doby jsem do světa pustila pouze pár jednoduchých kreseb, které zdobily jednu kavárnu."

Text je poněkud syrový a drsný, ony ty antické báje a pověsti jsou dost často plné nejhrubšího lidského násilí a zloby bohů, nebylo to někdy nepříjemné?

"Tak samozřejmě jsem už toho mnoho ze školních lavic zapomněla, a tak jsem se dost často jako čtenářka pozastavila nad krutostí toho, o čem Eva Hölzelová píše, ale to je prostě kus historie, to jsou řecké báje, s tím se nedá nic dělat. Každopádně mi velice vyhovovalo, že jsem nic z výjevů kreslit nemusela, omezily jsme ilustrace pouze na zobrazení souhvězdí."

Jaké souhvězdí se Vám kreslilo nejlíp a jaké nejhůř?

"Moc jsem si užila Hydru a Draka, tam jsem se doslova vyžívala v eleganci jejich křídel, hlav a hlavně v barevnosti a stínování. S autorkou jsme docela dlouho hledaly ty správné barevné kombinace, takže jsem kreslila obrázky plnokrevné i s omezením některých barev a nakonec jsme se dohodly, že nejlepší bude kombinace hnědých, okrových, žlutých barev a do toho lehce růžová a tyrkysová. A tak třeba Hydra má růžové vnitřky uší a samozřejmě postavy krásných žen a bohyň se bez růžové neobejdou. Pravda je, že jsem se na nějakou dobu stala maniakem do hnědých pastelek a v uměleckých potřebách neustále hledala nové typy a odstíny a dodnes ten štus hnědých a okrových pastelek mám. No… třeba se někdy ještě hodí. Nejhůř se mi asi kreslily postavy, tam jsem se snažila se hodně naučit sama. Dnes už vím, že něco bych občas udělala jinak."

Společné, krásné dílo o Hvězdné obloze

5. prosince 2013 v 8:58 | čajovna
Když jsem dostala od Evy Hölzelové nabídku ilustrovat její životní knihu - jakožto mé první kreslící dílo - byly to smíšené pocity. Její Hvězdnou oblohu jsem proběhla očima a byla jsem nadšená. Dramatickým příběhům řecké mytologie dát lehkost hvězdné oblohy!
Byla jsem vážně ráda, že jsem nemusela ztvárňovat někdy až syrové scény, člověk pomalu neví, jestli jsou krutější lidé nebo bohové. Zvěrstev tady najdete opravdu hodně. Ale takové už mýty a báje jsou. Kniha je úžasně zpracovaná. Strhující příběh zbytečně neplýtvá nicneříkající omáčkou a autorka bravurně vystihla atmosféru příběhu v jednoduchých větách, které zároveň odkrývají akční děj.
Posuďte sami z jedné ukázky:
"Rozlícena Héra vtrhla do lesa, právě když Kallistó sundávala oko z uloveného zajíce. Popadla ji za vlasy a prudce s ní smýkla o zem. Zasyčela: "Tak ty jsi ta lovkyně, co ošálila mého muže? Chceš lovit? Až do své smrti budeš muset lovit a budeš lovena!" A proměnila Kallistó v obrovskou medvědici s mohutnými tesáky, silnými ostrými drápy, zažloutlým bělmem a krvelačným pohledem. Tento příšerný netvor se stal postrachem honáků a psů. Arkás oplakal svou matku, domníval se, že se stala obětí divé zvěře. Vychovávaly ho horské nymfy a chlapec lovil zvěř pro sebe i pro své opatrovatelky. Do horského obydlí dorazily zvěsti o ukrutné medvědici, která trhá a požírá vše živé. Arkás si vyrobil velký oštěp, ostrý tak, že se jeho hrotu nedalo dotknut. Byl připraven na setkání s obávaným tvorem. A stalo se, co se muselo stát. Na lovu Arkás stanul tváří v tvář strašné medvědici. Celý se zachvěl, netušil, jak je obrovská. Kallistó okamžitě poznala svého syna. Chtěla mu říci, ať se jí nebojí, že mu nic neudělá, ale z hrdla se jí dral jen hrůzostrašný zvířecí řev. Arkás zamířil oštěp a chystal se proklát jí srdce. V tom zasáhl Zeus. Trápilo jej, že Héra proměnila jeho milenku v medvědici, ale nemohl s tím nic dělat. Bohové nedokázali rušit kletby ostatních bohů. Mohli je pouze svými vlastními činy zmírňovat. Zeus nemohl dopustit matkovraždu, a proto proměnil svého syna v medvěda. Uchopil oba medvědy za ruku a přenesl je na oblohu. Od té doby září jako souhvězdí Velká medvědice a Malý medvěd."
Ona příjemná zakončení příběhů, kdy se s úlevou dozvíme už "pouze" něco o souhvězdích, jsem měla na Hvězdné obloze nejraději. Ono toho napětí je tam chvílemi opravdu hodně.

Rozhovor s Blbounem na Superrodina.cz

17. června 2012 v 12:51 | Renata Petříčková, Superrodina.cz
S webem Superrodina.cz vznikl nádherný rozhovor. Nápad udělat rozhovor s Blbounem nebyl tak úplně nový, jedinečný je však v tom, že Blboun je jediným účastníkem rozhovoru... Podívejte se.

Blboun nejapný z knížky S Blbounem do říše pohádek se uvolil ze svého jinak vytíženého harmonogramu a poskytl nám naprosto exkluzivní rozhovor! Přečtete si tu vše, co v knížce nenaleznete. Ale pozor - to ostatní je pouze a jen v publikaci. Chcete vědět více? Nahlédněte přímo do knížky.

Žije v pohádkové říši. A je tam jediný - i když kdo ví, ještě ji nemáme prozkoumanou celou - žije tam sám a jednoho dne potkal Jeníčka a Mařenku a vydal se s nimi nejrůznějšími pohádkami.

Blboun žije v knížce S Blbounem do říše pohádek a podařilo se nám ho odchytit pro tento exkluzivní rozhovor. Vzácná chvíle! Blboun měl totiž napilno s jakousi velmi choulostivou záležitostí, a tak byl přemluven jen za pět dobrých máslových mramorovaných bábovek.

Takže se na oblíbené jídlo nemusím ptát, že?

"Ale beze všeho. Bábovky všeho druhu, máslové nejvíc. Ani nemusí být bábovka čerstvá, rád si v zobáku rozkoušu i nějakou ztvrdlou. To hezky křoupe. Z přirozené stravy potom červy ze smrku, z borovic jsou moc hořké, ty nemám rád."

A co tedy Blboun vysloveně nesnáší z jídel?

"Asi se tomu taky nebudete moc divit. Jednoznačně pečenou drůbež. Tu nemůžu ani vidět. Z nějakého důvodu se mi při pohledu na vypečená ptačí stehýnka, prsíčka a křidýlka nedělá dobře. Ale na tom snad není nic divného."

S Blbounem do říše pohádek 1 Podívejte se na 13. komantu Blbouna nejapného z pohádkové říše. Přečtěte si vše, co v knížce nebylo!Tak přejdeme k příjemným věcem. Co třeba hudba? Blbounova oblíbená písnička?

"Mohla by to být Píseň pro Blbouna nejapnýho od Karla Kryla. Abych jako dělal čest svému jménu. Jinak jsem pták poněkud nelétavý a tak mám rád lenivou hudbu a to jakoukoliv."

Co by si vzal Blboun s sebou na cestu kolem světa?

"No úplně nejradši Blbounku!"

Ne! Nějaká existuje? Mysleli jsme, že jste už sám!

"To neprozradím, protože to si přečtete v druhé pohádkové knížce, jestli bude mít to štěstí a spatří světlo světa."

a zbytek si přečtěte už na Superrodině, otázky budou ještě vypečené...

PŘEJÍT NA ČLÁNEK 13. KOMNATA BLBOUNA NEJAPNÉHO Z POHÁDKY....

Recenze na Blbouna aneb knížka u znalkyně klasických pohádek prošla!

2. června 2012 v 10:08 | Renata Petříčková
Našla jsem krásnou recenzi na knížku S Blbounem do říše pohádek. Recenzující slečna mne překvapila tím, že si knížku nejen přečetla, ale že u ní i několikrát od srdce zasmála a vůbec, opravdu jí bavila....
A to mě jako autorku moc těší...


Ohaně velmi děkuji.....
Renata
 
 

Reklama