Filozofie

Bhaktivedant Prabhupad: Zpívání svatého jména

22. dubna 2016 v 10:14 | Hnutí Haré Kršna
Zpívání transcendentální vibrace Haré Kršna, Haré Kršna, Kršna Kršna, Haré Haré, Haré Ráma, Haré Ráma, Ráma Ráma, Haré Haré je vznešenou metodou pro obnovení našeho transcendentálního vědomí. Jakožto živé duše jsme všichni původem duchovní bytosti, které si jsou vědomy Kršny, ale vzhledem k odvěkému styku s hmotou je nyní naše vědomí znečištěné hmotným prostředím. Hmotné podmínky, ve kterých v současnosti žijeme, se nazývají májá neboli iluze. Májá znamená "to, co není". A co je touto iluzí? Iluzí je, že se snažíme být pány hmotné přírody, zatímco jsme ve skutečnosti v pevném sevření jejich přísných zákonů. Když se služebník uměle snaží napodobovat všemocného Pána, nazývá se to iluze. Snažíme se vykořisťovat zdroje hmotné přírody, ale ve skutečnosti se čím dál více zaplétáme do jejích složitých zákonitostí. I když tedy svádíme těžký boj o nadvládu nad přírodou, jsme na ní stále více závislí. Tento iluzorní boj můžeme okamžitě zastavit, obnovíme-li své věčné vědomí Kršny.

Haré Kršna, Haré Kršna, Kršna Kršna, Haré Haré je transcendentální proces k obnovení tohoto původního, čistého vědomí. Zpíváním této transcendentální vibrace můžeme ze srdce odstranit veškerá mylná pojetí. V podstatě se všechna zakládají na chybném vědomí "jsem pánem všeho co znám".

Vědomí Kršny není nepřirozený stav mysli, je to původní přirozená energie živé bytosti. Nasloucháním transcendentální vibraci se vědomí kršny obnoví. Tato nejjednodušší forma meditace je doporučena pro současný věk. Můžeme také sami zažít, že díky zpívání mahá-mantry neboli "velkého osvobozujícícho zpěvu" lze okamžitě pocítit transcendentální extázi pocházející z duchovní úrovně. Máme-li hmotné pojetí života, horlivě se snažíme získat smyslový požitek, jako kdybychom patřili k nižším zvířecím druhům. Živá bytost, která stojí o něco výše nad tímto stádiem uspokojování smyslů, se zabývá mentální spekulací s cílem uniknout z hmotného zajetí. Ještě výše se nachází ta inteligentní osoba, která se snaží nalézt nejvyšší příčinu všech příčin, uvnitř i vně. A když někdo překoná úroveň smyslů, mysli a inteligence a dosáhne duchovní realizace, pak je na transcendentální úrovni. Zpívání Haré Kršna mantry přichází z duchovní úrovně, a proto tato vibrace překonává všechny nižší mantry a rovněž není vůbec zapotřebí mentální spekulace či intelektuálního přizpůsobení se. Zpívání mahá-mantry je spontánní, přichází z duchovní úrovně a každý se tedy může přidat bez jakékoliv předchozí kvalifikace. V pokročilejším stadiu se od člověka samozřejmě očekává, že se na základě duchovní realizace nebude dopouštět přestupků.

Zpočátku možná nepocítíme všechny druhy transcendentální extáze, kterých je celkem osm a projevuje se tak, že člověk ustrne jako by oněměl, potí se, zajíká se, chvěje se, jeho pleť ztrácí barvu, ježí se mu chlupy na těl, pláče v extázi a upadá do transu. Budeme-li však nějaký čas zpívat, nepochybně se ocitneme na duchovní úrovni. Prvním příznakem je nutkání připojit ke zpěvu mantry tanec. Viděli jsme to na vlastní oči. Zpívat a tancovat může i malé dítě. Tomu, kdo je příliš zapletený v hmotném životě pochopitelně trvá o něco déle, než se dostane na obvyklou úroveň, ale i takový člověk dosáhne duchovní úrovně velmi rychle. Největší účinek na posluchače má, zpívá-li s láskou čistý oddaný Pána. Je tedy nezbytné naslouchat čistým oddaným, abychom získali okamžité výsledky. Zpěvu neoddaných je třeba se co nejvíce vyhýbat. Mléko, kterého se dotkla hadí tlama, je jedovaté.

Slovem Hará se obracíme na Pánovu energii a slovy Kršna a Ráma oslovujeme samotného Pána. Jak Kršna, tak Ráma znamená "nejvyšší blaho" a Hará je Pánova svrchovaná energie blaženosti, která nám pomáhá Pána dosáhnout. (Slovo Hará se v pátém pádu mění na Haré.)
Hmotná energie zvaná májá je rovněž jednou z mnoha energií Pána a také my, živé bytosti, jsme Pánovou energií, a to okrajovou. Je řečeno, že živé bytosti stojí nad hmotnou energií. Je-li vyšší energie ve styku s nižší energií, vzniká rozporná situace, je-li však vyšší okrajová energie ve styku s vyšší energií zvanou Hará, nachází se ve svém šťastném, přirozeném postavení.

Tato tři slova - Haré, Kršna a Ráma - jsou transcendentální semínka mahá-mantry a jejich zpívání je duchovním voláním Pána a Jeho energie, aby ochránili podmíněnou duši. Toto zpívání je jako nefalšovaný nářek dítěte, které volá svou matku. Matka Hará pomáhá oddanému získat milost Nejvyššího Otce, a tomu, kdo zpívá mahá-mantru upřímně, se Pán zjeví.

Žádný jiný způsob duchovní realizace není v současném věku hádky a pokrytectví tak účinný jako zpívání mahá-mantry.

Teorie Gaia

19. července 2014 v 8:09 | čajovna
Uctívání Matky Země má v historii lidstva dlouhou tradici. V různých dobách a kulturách
byla známa pod různými jmény, například jako Gaia v Řecku, Párvatí v Indii, Hathora v
Egyptě, atd.
Jedná se asi o nejstarší božstvo vůbec. Toto božstvo bylo většinou spojováno s elementy,
duchy přírody, jako je například země, voda, vzduch a oheň. Prostřednictvím těchto prvků
pak Matka Země stvořila náš svět, naši planetu.
Teorie Gaia má být základem pro nový a sjednocující pohled na Zemi. Tato teorie říká, že
například horniny, atmosféra a oceány jsou přirozenou součástí Gaii.
Autorem této teorie je James Lovelock.
James Lovelock (1919) studoval na univerzitě v Londýně a Manchestru a získal doktorát medicíny. Vyučoval na různých univerzitách v USA a zúčastnil se výzkumu NASA. Pracuje jako nezávislý vědec v laboratoři přestavěné ze stodoly v Coombe Millu v anglickém Cornwallu. Je prezidentem Společnosti pro mořskou biologii, členem Královské společnosti v Londýně. Je autorem knihy Gaia: Nový pohled na pozemský život. O to pozoruhodnější je fakt, že vědec světového jména bydlí na samotě Coombe Mill kdesi v blízkosti vesničky St. Heath, která leží osm mil od městečka Launceston na hranici Devonu a Cornwalu anglického jihozápadu. Z Laucestonu do St. Heath nejezdí městská doprava ani žádné autobusy, je to kus izolovaného světa, odříznutého dokonale od velkoměstského ruchu. Svou knihu o novém pohledu na svět tu napsal v místnosti přistavěné k bývalému vodnímu mlýnu. Coombe Mill je malý domek s mohutnými vepřovicovými zdmi z hlín a slámy a s břidlicovou střechou. Nejbližší soused na míli daleko. "Jako typický Angličan jsem neočekával, že by se oni´, establishment, mohli změnit. A tak se má rodina rozhodla, " píše, "že uděláme co je v našich silách, aspoň na našich pozemcích v Coombe Millu - proměníme je v útočiště rostlin a živočichů ničených agrobyznysem.
Přiznává, že žijí jako samotáři a se sousedy se příliš nestýkají. Přesto byli vřele přijati a zahrnuti projevy spontánní laskavosti. Krajina má z hlediska teorie Gaia velký význam. Gaia předpokládá, že planeta je gigantický živý organismus, u kterého například lesy a tráva plní - laicky řečeno - funkci srsti a vlasů u savců.
Nejjednodušší způsob zkoumání Gaii je procházka přírodou. Jak jinak se můžete tak snadno stát její součástí? Jak jinak ji můžete vnímat všemi smysly? Vědí to ale i potápěči, letci, horolezci, zemědělci, zkrátka všichni příslušníci povolání, jejichž sama podstata volá po spolupráci s přírodou. Teorie Gaia nutí k celoplanetárnímu pohledu a zrodila se vlastně z perspektivy pohledu na Zemi z hlubin vesmíru. Jde o zdraví planety, ne jen o některé vybrané druhy organismů. Jako vědecký fakt to poprvé veřejně řekl skotský vědec James Huztton v roce 1785 na shromáždění Královské společnosti v Edinburghu. Řekl, že Země je superorganismus a správným způsobem jejího studia by měla být fyziologie. Srovnával cyklus živin v půdě a pohyb vody z oceánu na pevninu s oběhem krevním. Odtud je k současné teorii Gaia jen krůček. Podle Jamese Lovelocka tento pohled lze nazvat geofyziologií. Jejím základem je jedno na první pohled fantastické a bulvárně zneužitelné tvrzení - ZEMĚ JE ŽIVÁ! Potom tedy evoluce života a evoluce hornin nemusí být nahlíženy jako oddělené vědy a historie celé planety může být popsána jedinou evoluční vědou. Jako Gaiina součást jsme jenom jedním z druhů, nejsme ani vlastníky ani správci planety. Naše budoucnost závisí mnohem víc na správných vztazích s Gaiou než na nekonečném dramatu lidských zájmů. Možná se Gaia jako největší známý projev života liší od ostatních organismů asi tak, jako se vy nebo já lišíme od populace buněk, z nichž jsme složeni. NOVÝ POHLED NA ZEM.I Pohled na Zemi vyvolaný teorií Gaia se dá shrnout takto: .... číst dál



Atlantropa - Sen o novém světadíle

8. července 2014 v 2:16 | B.Hejný
Před nějakou dobou jsem v televizi shlédl dokument, který mě velice zaujal.
Projekt ATLANTROPA mě zaujal dobou, velikostí, promyšlením a hlavně nápadem. Plán Atlantropy,vznikl z mysli německého volnomyšlenkáře, filozofa, a architekta Hermana Sorgela(1885-1952).
Chtěl stvořit lepší svět, bez válek, s rozvojem průmyslu, zemědělství a volních pracovních pozic.
Navrhoval přehradit středozemní moře tak aby přirozením odpařováním vznikly nové země. Po odpaření by vzniklo až 576.000 km2, což je pětina středozemního moře. Města jako je Janov a Benátky by nebyly přístavními městy, ale středozemními. Zůstaly by tak dvě oddělené vodní nádrže s hladinami položenými až 200 metrů pod průměrnou úrovní hladiny moře. Část vody z nich by se odváděla do afrických vnitrozemních jezer, aby se změnila vodní rovnováha pouště, a Sahara by se díky tomu proměnila v kvetoucí zahradu. Sörgel věřil, že jeho projekt nabízí i zdroj energie po vyčerpání fosilních paliv - měly ji zajišťovat vodní elektrárny na třech plánovaných přehradách.
Klíčovým prvkem měla být přehrada v Gibraltarském průlivu,která měla přehradit Atlantik.V jeho nejužším místě měří 14 km,nicméně s kolegou architektem se rozhodli přehradu postavit o 30 km dále.Základy přehrady měli být 2,5 km široké,a 300 metrů vysoké. Celá stavba takto velké přehrady by trvala 10 let, a na které by pracovalo 200 000 zaměstnanců na 4 směny. Přehrada měla být korunována 400 metrů vysokou věží.
Bylo dost lidí, kteří se o Atlantropu zajímali, ale následující válka vše změnila. Zakázali mu pokračovat na svém projektu. Odešel proto do ústraní, ale nikdy se svého nápadu nevzdal...Po válce viděl příhodnou dobu na uskutečnění své životní cesty. Německo bylo zničeno, a lidé budovali znovu. Viděl vhodnou příležitost zahájit svůj plán. Nicméně lidé měli své problémy, a o nic jiného se nezajímali. Ale i v té době se našlo pár lidí,kteří mu fandili. Aby přilákal více lidí, natočil i se svým kamarádem Knittelem spot na Atlantropu. Odpůrci na sebe nedali dlouho čekat a vytvořili krátký film o tom že projekt je špatný. Upozorňovali v něm na nelibost měst jako Janov, kde by jejich výsada jakožto pobřežního města zanikla, a také na Teroristické útoky, které by zničili Gibraltarskou přehradu a hrozilo by zatopení. V roce 1952 jel na kole na svou přednášku, a cestou ho srazilo auto. Po pár dnech v nemocnici umírá s pocitem, že celá jeho snaha byla zbytečná..
Ve svém projektu viděl budoucnost lidí..Jak podotýká časopis Nature, ve své době jeho myšlenky asi vypadaly slibně. Dnes, když už víme, jaký neblahý vliv má činnost člověka na podnebí, se na úmysl zasahovat tímto způsobem do světového oceánu díváme úplně jinak.
Nelze mu však upřít myšlenku, ve které viděl svět bez válek, kolonizaci nových zemí, a energii ze zdrojů přírody.
Dnes jsou Soerglovy představy dávno zapomenuty, ale přeci jen měly své racionální jádro. Technicky byly - byť za značných finančních nákladů a v neuvěřitelném časovém horizontu 150 let - proveditelné. A navíc v nich ve třicátých letech minulého století jistá část veřejnosti spatřovala řešení problémů souvisejích s růstem obyvatelstva naší planety, nedostatkem vody a energie. S těmito problémy se
začínáme pomalu potýkat i my. A kdo ví, třeba to bude jednoho dne i pro nás řešení.

Zdroj: internet
 
 

Reklama

Rubriky