Ekosvět

Proč bychom měli ochraňovat krávy?

16. června 2014 v 8:33 | B.Hejný
Celá naše západní kultura a civilizace je založena na komzumním způsobu života. To znamená, že vytváříme hodnoty, které drancují přírodu a ničí životní prostředí. Zapomínáme ale, že existují národy a země, které jsou naším pravým opakem. To je, že se snaží žít v souladu s přírodou a chránit živé tvorry. Tyto přírodní národy však nejsou zdrojem naší inspirace. Naopak je sami nadřazeně nazýváme primitivními.
Ale i v evropských kulturách hrál chov zvířat a především krav a býků významnou úlohu.
Bohužel se na to časem zapomnělo. Až nyní, v době, kdy k nám pomalu přichází ekologický způsob hospodaření, se navracíme k těmto tradičním hodnotám.
Nelze totiž opomenout jejich významnou úlohu při tvorbě organického hnojiva a jejich schopnost využít velké plochy, které by člověk sám pro svoji výživu využít nemohl.
Z historie i současnosti můžeme vysledovat důležitost chovu dobytka pro lidskou společnost. Není náhodou, že se v mnoha kulturách a společnostech považují krávy za znamení ekonomického rozvoje a prosperity. Například v Indii je dodnes kráva oceňována až na úroveň matky, protože nám poskytuje mléko stejně jako naše matka. Podobně je i býk považován za živitele-otce, který pomáhá na polích pěstovat potravu a zajišťovat další nezbytnosti chodu hospodářství.
Krávy nám poskytují pět základních surovin: mléko, máslo, jogurt a ghí, které slouží jako potraviny a dále moč a trus. Tyto dvě složky jsou důležitou součástí zemědělské produkce. Výhody, které nám přináší chov krav a býků jsou neporovnatelné s náklady spojenými s jejich výživou a ustájením.
Mléko podle tradiční indické medicíny obsahuje takové výživné složky, které pomáhají při vývoji jemných mozkových tkání. Je však potřeba pít mléko teplé. Mléko obsahuje kromě toho mnoho přirozených antiseptických látek, neboť krávy ve volné přírodě spásají trávu a volně rostoucí léčivé byliny. Kravské mléko tedy obsahuje velké množství látek, jež mohou prospět při léčení mnoha neduhů.
Máslo je nedílnou součástí našeho jídelníčku a obsahuje vitamíny rozpustné v tucích. Přepouštěním másla se odstraňují nečistoty v něm obsažené a vzniká ghí, které je velmi zdravé, nekazí se a v kuchyni se používá při smažení a při přípravě mnoha pokrmů z obilnin a zeleniny. Neobsahuje cholesterol.
Jogurt působí blahodárně na střevní mikroflóru. Čerstvý jogurt zlepšuje zažívání a pomáhá k lepšímu vstřebávání živin a vitamínů. Poskytuje tělu potřebný vápník, bílkoviny vysoké nutriční hodnoty a tím pomáhá zajistit správnou funkci svalové hmoty, trávicího ústrojí a důležitých orgánů těla.
Antiseptické účinky kravské moči byly známy už našim babičkám a prababičkám, a běžně se jich využívalo v domácnostech a v lidovém léčitelství.
Kravský trus je přirozeným hnojivem potřebným pro obdělávání půdy tradičním způsobem. Půda byla dříve hnojená pouze trusem a tak se dokázala ubránit škůdcům a nebylo zapotřebí jedovatých ochranných prostředků. Sušený kravský trus je také velmi ekologickým palivem.
Býci a koně jsou tažná zvířata, která pomáhají farmářům při práci na poli, při orbě, těžbě dřeva a přepravě nákladů. Sílu těchto zvířat lze také využít k pohonu mlýna, čerpání vody apod. Jsou tedy důležitými pomocníky při pěstování obilí, přepravě a v minulosti se domácí zvířata používala i jako přirozený zdroj tepla.
Prostředí, ve kterém žijeme, nás přímo i nepřímo ovlivňuje v mnoha aspektech našeho života, a když se svými činy snažíme přinášet štěstí ostatním tvorům, přinese to štěstí i nám.

Ekologická farma Kršnův dvůr

2. června 2014 v 8:31 | B.Hejný
V moderní přetechnizované společnosti, v níž člověk jakoby pomalu ztrácel svoji identitu a smysl života, je jistě povzbudivé, že se najde skupinka odvážných, kteří se vzdají "výhod a vymožeností" současné civilizace a odejde do prostředí, v němž hledají klid a harmonii. Nevelká víska zvaná Městečko se nachází mezi Benešovem
a Vlašimí.
Nejlépe se tam dostanete vlakem z Benešova, asi pátá zastávka je Městečko. Pak sestoupíte do malého údolí, v němž už je vlastní farma. Přivítá vás hlavní budova, která pravděpodobně pochází z 19.století.
Tato budova je jakési "srdce farmy", zde se dělají důležitá rozhodnutí, zde se také spí, jí a ubytovávají se hosté. Další objekty stodola, chlévy, mlýn a pekárna. U farmy je také malý rybník, kde v budoucnu bude místo odpočinku.
Kršnův dvůr je registrovaná farma ekologického zemědělství, která hospodaří na ploše 40 haktarů, 50 procent zemědělských prací se zde provádí se zvířaty ( mají tady 4 krávy, 4 voly a 4 koně). "Pro práci s koňmi není nutné nakupovat naftu, které by jinak bylo třeba na provoz traktoru," vysvětluje Varnášrama dása, vedoucí zdejší komunity. "Traktor vyžaduje peníze na náhradní díly a údržbu, ale kůň, který se navíc rozmnoží, svoji
sílu nesutále obnovuje z přírodních zdrojů v rámci našeho statku. To je princip soběstačnosti-věci, které potřebujeme pro svůj život, najdeme ve své lokalitě."
Na farmě nalezlo svůj nový domov asi dvacet stálých členů komunity. Je zde však i dost početná skupina sympatizantů, kteří na farmu dojíždějí o víkendech, o svátcích nebo na různá setkání a slavnosti. Kromě samotného zemědělství je také důležitým posláním farmy i kázání a propgace védské kultury a filosofie. Na farmě se každoročně pořádají festivaly, jako Džanmáštámí nebo Gaura-púrnimá, na něž vždy přijíždí velký počet návštěvníků. Farma se také prezentuje na mnoha různých výstavách a společenských akcích.
Stejně jako v jiných střediscích Mezinárodní společnosti pro vědomí Krišny se i zde každou neděli pořádají programy pro veřejnost a přijíždějí sem jak zájemci o duchovní život, tak lidé, kteří se zajímají o ekologii a alternativní způsob života.
"Žijeme podle filosofie popsané v Bhágavatamu a Bhagavad-gítě, a logickým vyústěním je přirozený ekologický způsob života," říká Varnášrama. Na Krišnův dvůr jezdí na exkurze studenti oborů s ekologickým zaměřením, pro něž jsou tyto návštěvy nenahraditelným zdrojem praktických zkušeností. Varnášrama by rád v budoucnu dále rozvíjel poradenskou činnost.
Příčinu veškerých ekologických problémů, jakož i nemocí, které v současné době postihují hospodářská zvířata, vidí Varnášrama ve snaze člověka co nejvíce drancovat a vykořisťovat přírodu. Rovněž zdůrazňuje, že kráva je živá bytost, a ne stroj na výrobu mléka. "Je samozřejmé, že krávy nezabíjíme. Dříve nás za to lidé odsuzovali, ale dnes už si začínají uvědomovat, že na tom přece jen něco je. Tento způsob života je hodnotný proto, že následuje filosofii védských písem a osvědčuje se už mnoho let. Neřídíme se něčím, co někoho právě napadlo."
Život na ekologické farmě Kršnův dvůr však není žádná romantika, ale pořádná práce,která prověří odolnost každého člena komunity. Vstává se například o půl páté ráno, po hygieně následují duchovní povinnosti. Tedy ranní program s přednáškou, který všichni dodržují. Po přednášce je snídaně a po snídani se rozdělují práce. Většinou však každý ví, co bude ten den dělat, pouze se upřesňují detaili.
Tato farma působí jako malý zázrak, který v dnešní době podařilo zrealizovat.
Co říkáte, nezkusíte to také?

 
 

Reklama

Rubriky