Ajurvéda pro každý den

Ajurvéda neboli umění šťastného života

2. července 2014 v 8:16 | Govind S. Rajpoot
Ájurvéda je holistická lékařská metoda. Pochází z Indie, kde je velice rozšířená a používá se v každodenním životě více než 5000 let. V Indii se dodnes studuje na univerzitách pět let a specializují se na ni některé n kliniky a polikliniky. Souběžně s ájurvédou existuje i klasická medicína.
Co tedy ájurvéda je? Znamená vědu o životě. Obsahuje komplexní astrologii, psychologii, jógu a praktickou meditaci. Lidé považují ájurvédu za alternativní medicínu zejména proto, že obsahuje také znalosti o zdraví a nemoci v těle a mysli. Je to koncepce života v harmonii s přírodou. Názorně vysvětluje, jak dokonale prožít spojení mezi tělesnou, mentální a duchovní radostí a spokojeností. Harmonie se netýká pouze tělesných orgánů a psychiky, ale i rovnováhy mezi vším, co je stvořeno a žije na zeměkouli. Ájurvéda učí člověka jak správně sedět, ležet, spát, myslet, jak používat barvy, vůně, koření, potraviny, jak žít, aby byl život spokojený a zdravý.
Principem ájurvédy je, že celý vesmír je tvořen pěti základními prvky (mahábhút), tj. ohněm, vzduchem, zemí, vodou a éterem. Různé kombinace mahábhút vytvářejí tři základní principy /tridóš neboli vlastnosti existence. První je vát - vlastnost větru (lehký, nestálý, pohyblivý, druhá pitt - vlastnost ohně (ostrý, lesklý, teplý) a třetí je kaf -s vlastnosti vody a země (těžký, mastný, pomalý, stálý, pevný, vlhký,..atd). Život znamená harmonii všech těchto principů. Hmotná část každé bytosti je schopna tolerovat určitou disharmonii v poměru tridóš. Tento poměr určuje, zda je bytost živá či mrtvá. Bez těchto vlastností není života na světě. Nic v přírodě není zbytečné, vše je lék. Různé části lidského těla jsou v určité kombinaci vlastností. Podle ájurvédy je tělo složeno ze sedmi typů tkání (kostí, šťáva, tuk, míza, svaly, krev, semena), miliónů kanálků, kterými protéká prána, třináct druhů vnitřního ohně a každý plní jinou funkci. Mysl se podle ájurvédy rozděluje na šest různých druhů.
Základem ájurvédského přístupu je, že se léčí kořen, nikoli příznak nemoci. Tedy netiší se pouze bolest, ale odstraňuje se příčina. Ájurvéda vychází z dokonalé diagnózy. Diagnostika je velice zajímavá a snadná, avšak obsáhlá. Nejdříve se určí druh pacienta - jeho vlastnosti, pak druh nemoci a nakonec stav a vznik nemoci. Pacient dostává lék podle příčiny, ne podle příznaků nemoci. Při hodnocení choroby se bere v úvahu nejen mentální stav pacienta, ale i jeho okolí. Nejčastěji se užívá sedmibodová diagnóza, pozorují se důležité znaky a tvary, zejména jazyk, oči, uši, kůže, nehty, tvar obličeje, atd. Kvalita života záleží na kvalitě prostředí. Dobrá harmonická potrava je potravou jak pro smysly, tak pro mysl, ale zejména pro tělo. Říká se, že není rostlina, která by nebyla užitečná. Je jich však několik s významným léčivým účinkem k udržení zdravého těla a mysli.

Zdroj: Ajur Dátá

Ajurvéda I

1. července 2014 v 8:05 | Govind S. Rajpoot
O staroindické medicíně zvané ájurvéda je dnes už na trhu mnohá literatura a každým dnem se objevují nové a nové tituly. V Indii se tato věda studuje pět let jako klasická evropská medicína a je všeobecně uznávána jako rovnocenný partner dnešním lékařským naukám, ovšem s mnoha výhodami, protože se zabývá zejména přírodními způsoby léčby. Dnes se ájurvéda praktikuje v mnoha zemích světa jako alternativní způsob léčení a v některých státech (USA, Japonsko) jsou i významná ajurvédská výzkumní centra. .
Pro důkladné pochopení ájurvédské filozofie je třeba znát a mít snahu žít s plnou tolerancí, respektem, skromností, přemýšlivostí a dodržovat Ahimsa (neubližování). Žít pro jiné životy by se mělo stát naąím cílem. A také být spokojení, protože to je základem uvolnění, oddanosti a přijmutí moudrosti. Vždy mít na paměti, že svět je majetkem člověka, ale člověk sám je majetkem Brahmá - kosmického vědomí. Měli bychom si uvědomit, že slova, které vyřkneme tvoří náladu v celém prostoru, a proto nevytvářejme zbytečně svými slovy negativní atmosféru. Neočekávejme ocenění za své povinnosti. Pro člověka mají všechny bytosti stejné právo na život jako on a nenávist vůči druhému životu je jen zrcadlem jeho vlastního strachu ze smrti. Člověk si určuje své zásady sám a může se o tom poradit se svým guruem, avšak neměl by radit druhým, pokud o to není požádán. Pokud tyto vlastnosti vnímáte okolo sebe, není pak těžké pochopit tělo a mysl člověka samého.
Lidská bytost je složena z pěti prvků - země, voda, oheň, vzduch a éter. Při existenci pěti prvků je možný život, určité vychýlení z této rovnováhy znamená nemoc, velká disharmonie pak smrt. Toto se projevuje jako disharmonie dóš, konkrétně vát, pitt a kaf.
Vát - znamená kvalitu vzduch ve smyslu lehkosti, pohybu, je průhledný, suchý a hladký. Tyto vlastnosti jsou v těle a mysli znamenané jako vát. V těle obstarává funkce jako dýchání, mrkání očními víčky, pohyb svalů, srdeční tep, posouvání stolice ve střevech, zkrátka všechny kontrakce a uvolnění. V mysli pak emoce, svěžest, strach, úzkost, bolestivý třes, křeče apod. Vát dóš se dále rozlišuje podle místa, směru pohybu, činnosti neboli funkce. A ovlivnit vát můžeme například pomocí potravin, způsobu života.
Pitt - neboli oheň, tj. vše co je lehké, ostré, pestré, barevné, krásné, rychlé, apod. Pitt řídí trávení v těle, a dále obstarává vstřebávání, asimilaci, zbarvení kůže, lesk očí, inteligenci a porozumění. Potraviny, které mají silnou pitt jsou většinou používány jako koření - např. zázvor, hřebíček, česnek atd... .
Kaf - znamená kvalitu vody a země a chápeme ji ve smyslu stálost, mohutnost, značí vše co je vlhké, hladké, pomalé, silné a pevné. V těle zastává funkce jako mazadlo v kloubech, vlhkost kůže, hojivost ran, energii pro plíce, v mysli pak schopnost uchovat paměť a udržuje pozitivní emoce jako mír, lásku a odpuštění, a imunitu člověka. Kaf se dále dělí na několik druhů podle sídla a činnosti v těle. Mastné, šťavnaté a těžké potraviny mají kaf vlastnosti.
Zdraví člověka znamená harmonii všech tří dóš v těle i mysli. Disharmonie je pochopena jako nemoc. V ájurvédě jsou všechny běžně používané věci studovány z pohledu tridóš. Existuje mnoho knih, tabulek a seznamů. Podrobnějąí informace naleznete např. v knize Ajurvédské paprsky díl I..
Stravování podle ájurvédy
Každé lidské tělo má jiné vlastnosti, schopnosti, je jinak silné a jinak se chová v různých situacích. Podobně každá potravina se má svoje vlastnosti a působí jinak. Vlastnosti hmotných materiálů kolem člověka jsou vystudovány z pohledu jejich reakce na tělo a mysl - např. oteplující, ochlazující, lehký nebo těžký na trávení, sklon na dóši, chuť, energie, rasa. Podle přítomného stavu těla, činnosti, prostředí a ročního období si člověk vybírá potravu. Ta je pro každé tělo jiná a proto v Ájurvédě neexistuje univerzální recept pro všechny lidi. Říká se, že co je pro jednoho lékem, může být jedem pro druhého. V tomto článku však budeme hovořit všeobecně o stravě v různých ročních období.

 
 

Reklama