S.Gruneová: Na břehu jezera

5. května 2016 v 13:33 | R. Petříčková |  Knížky pro ostatní


Madeline a její manžel Elis se znemožní na silvestrovském večírku roku 1944 před celou filadelfskou společenskou smetánkou a Elisův otec mladému páru za trest omezí přísun peněz, který je pro ně jediným příjmem. Mladík si usmyslí, že otcovu ztracenou přízeň znovu získá, pokud dokáže to, co se jeho otci před mnoha lety nepodařilo. Musí "ulovit" proslulou lochneskou příšeru. Maddie se společně s ním a jejich nejlepším přítelem Hankem neochotně vydá přes Atlantik, navíc v době války, a svůj bezpečný svět nechává za sebou. Trojice se ocitne v zapadlé vesničce na Skotské vysočině, kde místní nemají pro privilegované vetřelce nic než opovržení ;. Potraviny jsou na příděl, panuje nedostatek paliva a klepání pošťáka může věštit tragickou zprávu. Přesto si Maddie drsný půvab a nenápadné kouzlo skotské krajiny zamiluje. Postupně se seznamuje se dvěma mladými ženami a život jí ukáže, že je svět větší a emočně bohatší, než si kdy myslela…

Tolik anotace knihy…
Maddie jsem si zamilovala. Ano, prvních pár stránek, možná pár desítek stránek jsem kroutila hlavou nad "panebože, JEJICH starosti bych chtěla mít", ve chvíli, kdy snobský párek řešil ještě snobštější problémy… a pak jsem se vydala na cestu, která byla drsná a kterou by nechtěla prožít žádná z nás. Cesta válečnou lodí plnou zraněných a popálených vojáků… Drsné Skotsko bylo cíl. Samo o sobě to není vlídná krajina, vše dovršila válka, a tak tam lidé musí více držet při sobě.

Ani jsem se nenadála a vlastně až nyní, když píši tento text, si uvědomuji, že se stydím za ten pocit, kdy jsem v prvních stranách Na břehu jezera, pohrdala textem, který Sara Gruenová napsala. To se tak někdo má, když řeší jestli má tchýně zrovna kyselý, nebo ještě o chlup kyselejší obličej a jestli jsem se z opice ráno neprobudila moc pozdě… Kdepak, vše bylo najednou pryč. Najednou příběh dostal takové grády, že jsem od něj nemohla odejít. Ponořil vás do úplně jiné vody…


Je na světě málo knih, do nichž vstoupíte.
Na břehu jezera je jedna z nich. Možná je škoda toho názvu, protože kniha je mnohem hlubší, ačkoliv se na břehu jezera odehrává, a především mnohem více intimně rozvíjí příběh Maddie. Jejího nelehkého dětství, obrovského podvodu, kterého se dočkala při svém pobytu ve Skotsku, osudových událostí s manželem i nalezení lásky, která je tu popisována tak eroticky, že zjihne i puritánská duše. Vlastně ten břeh jezera hraje v příběhu několikrát důležitou, někdy až mysteriozní roli, a právě těch pár okamžiků, které hraničily s nadpřirozenem jsem si z tohoto příběhu asi otiskla do duše navždy. Těch pár temných okamžiků se potom pojí s hostincem, ve kterém se děj odehrává, kde trojice zbohatlíků nocuje a právě Maddie tu prochází nejtěžšími okamžiky svého života. Zároveň však nejšťastnějšími.

Malé komorní dílo, psychologie postav, které se na ni nevraživě dívají, se kterými si postupně buduje nejen přátelský vztah, ale nachází i sama sebe a svou vlastní pokoru. Nečekané rozuzlení je možná romantické, ale nakonec jsem si řekla, že je vlastně logické. Že takhle by to v životě mělo být.
Popravdě, dostala jsem chuť přečíst si Vodu pro slony… Protože TOHLE bylo něco!

O autorce:
Sara Gruenová (nar. 1969) je americká spisovatelka kanadského původu. Na svém autorském kontě má celkem čtyři romány. Třetí z nich, poprvé vydaný v roce 2006, se stal mezinárodním bestsellerem a pod názvem Voda pro slony vyšel i v češtině. V roce 2011 se dočkal filmové adaptace. Její knihy byly přeloženy celkem do čtyřiačtyřiceti jazyků a na celém světě se jich prodalo přes deset milionů výtisků. Spisovatelka žije v Severní Karolíně s manželem, třemi syny, spoustou koček, psů, koní a ptáků a nejmlsnější kozou na světě.

Vydalo nakladatelství Argo, 2016, www.argo.cz
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama