Únor 2015

Citát pro tento den / 248

26. února 2015 v 14:18 | čajovna |  Citáty
"Když míříš ke hvězdám, může se stát, že je nedosáhneš, ale ani se nevrátíš s hrstí bláta." - Leo Burnett


Šarabda das: Zázračná cesta

26. února 2015 v 14:17 | Libertus |  Cesta Srdce
Až do věku 18-19 let jsem byl jako každý jiný v Srbsku zaneprázdněný pokusy proměnit své materiální sny v realitu: dobra práce, velké auto, dům nebo byt s krásnu ženou a spoustou dětí s růžovými tvářičkami.

Všechny mé myšlenky byly zaměřeny na uskutečnění tohoto snu, až jednoho dne - a dodnes nevím, proč a jak - najednou jsem dostal jiné vize toho snu, realistické. Rodina bojuje, nedorozumění, hluboce zakořeněné sobectví a netolerance.
V tu dobu každý den postrádal smysl, dokud nepřišla myšlenka na sebevraždu jako řešení mého zoufalství. Tato myšlenka mi vyvstávala na mysli čí dál více.
Štěstí, radost, spokojenost - to bylo pro mě něco, na co jsem si jen matně vzpomínal. Vědom si této slepé uličky, jsem se stal zoufale snažícím nalézt nějaké řešení, nějaké útočiště.
Úplně bez naděje a sám jsem bloudil ve tmě, tak či onak jsem bojoval.
Snažil jsem se zapomenout na všechny své strasti a problémy tím, že jsem se ponořil do pití, kouření, spánku sportu, sexu atd., jinými slovy, nevěděl jsem, jak se dostat ven z toho hlubokého bahna, kde jsem byl. Tak jsem se ponořil ještě hlouběji - dost hluboko, abychom já i to bahno byli úplně skryti. Myslel jsem si: "Nechte mě pohltit nicotou, tmou, bezvědomím."
Po dokončení střední školy jsem musel jít do armády, kde jsem ještě hlouběji realizoval prázdnotu materialistického života, která mi zde byla vyjevena.
Po vojně jsem šel na vysokou školu, ale po celý rok jsem zažíval ještě větší prázdnotu a nesmyslnost.
Pak se objevil první náznak naděje. Na vysoké škole jsem se setkal se studentem, který mi začal vyprávět o józe, zejména transcendentální meditaci. Začal jsem tedy praktikovat, meditovat patnáct minut dvakrát denně a našel jsem v tom alespoň nějakou úlevu. Myslel jsem, že jsem konečně našel to pravé. Takto uběhly dva roky.
Pak, i když poněkud spokojený, jsem začal cítit potřebu skutečného očištění a konkrétnější odpovědi na životní otázky.
Věděl jsem o hnutí Hare Krišna a dokonce jsem byl přitahován mahá mantrou a Bhagavad gítou takovou, jaká je. Ale můj spolužák mi poradil:" Drž se dál od té sekty." A tak jsem se o Hare Krišna nezajímal.
Při jedné příležitosti jsem byl v domě svého přítele v nedaleké městě, hledal jsem v jeho knihách něco zajímavého.Vzpomínám si, že na těch knihách byla taková slova jako jin-jang, tantra, Freud, Jógánanda a jóga, až jsem našel Bhagavadgátu takovou, jaká je. Neznámý hlas ve mně řekl:"To je to, co hledáš. To je skutečná Pravda. Zde najdeš odpovědi na své otázky.
Vezmi sit tuto knihu a přečti ji, studuj ji. Úplně se odevzdej, jakož i každému slovu v ní. Uctívej každou její stránku."
Ale když jsem tu knihu otevřel a četl slova "Hare Krišna", okamžitě jsem si vybavil radu mého spolubydlícího a dal jsem ji stranou, jako by to bylo něco nebezpečného.
Později se onen vnitřní hlas ke mně vrátil, když jsem viděl poprvé Krišnův obrázek. "Ozdob obraz květinami," řekl mi hlas. "Uctívej ho. Medituj na tuto osobu." Bohužel, když jsem zjistil, ž eta osoba byl Krišna, opět jsem si vzpomněl na radu svého spolubydlícího a řekl jsem si, že ten hlas musí být halucinace.
Přesto, můj odpor slábl. Zřejmě náhodou jsem šel na concert, kde byla představena kapela Nitjánanda, rocková kapela srbských oddaných. Speciálním hostem ten večer byl jeden zezasvěcujících duchovních mistrů v hnutí Hare Krišna, Jeho Svatost Šačínandana Svámí.
Ten concert byl pro mě zlom. Po této noci jsem už nemohl praktikovat transcendentální meditaci. Místo mantry transcendentální meditace v mé mysli proti mé vůli neustále zněla Hare Krišna mahá mantra.
Velmi brzy se stala mahá mantra vším, co mi v mém životě dávalo pocit uspokojení a vnitřního naplnění. Zpíval jsem ji téměř neustále při vykonávání svých každodenních povinností. Všechna úzkost, těžkosti a neštěstí zmizely z mého srdce a já myslel, že nikdona celém světě nemůže být šťastnější než já.
Po nějaké době začali všichni členové mé rodiny číst knihy Šríly Prabhupády a zpívat Hare Krišna, takže se můj domov pomalu měnil na duchovní svět. Čtením knih Šríly Prabhupády jsem pochopil, že je důležité přijmout pravého duchovního mistral a získat zasvěcení.
K dosažení tohoto cíle musím žít ve společnosti oddaných.
Ale nevěděl jsem, jak se mám setkat s oddanými, protože v té době jsem žil v bosenském městě Travnik, kde žádné chrámy Hare Krišna nebyly. Byla válka a vojenské síly a barikády stály uprostřed města. Boje mezi Srby, Chorvaty a muslimy se odehrávaly ve všech možných kombinacích - Srbové proti Chorvatům, muslimové proti Srbům, Chorvati proti muslimům atd., a abych se dostal ven z Travniku, musel jsem projít přes všechny ty fronty.


Citát pro tento den / 247

24. února 2015 v 21:58 | čajovna |  Citáty
"Až obujeme svět, vyletíme raketou do vesmíru obouvat mimozemšťany. A nejlepší by bylo, kdyby měli čtyři nohy." -- Tomáš Baťa

David Frej: Biologické hodiny

24. února 2015 v 21:54 | R. Petříčková |  Knížky pro ostatní

Autor zpracoval publikaci na vysoké informační úrovni. O tomto tématu jsem doposud nečetla nic lépe zpracovaného. Metabolismus člověka pracuje v souladu s biologickými hodinami. Cílem autora bylo napsat malou knížku zaměřenou jen na orgánové hodiny podle východní medicíny, kterou studoval. Nakonec mám dojem, vznikla kniha, která je rozsahem a obsahem obrovská a hlavně velmi pečlivě a svědomitě vypracovaná. Navíc, pro lepší zapamatování a zpětnou orientaci v knize David Frej zvýraznil věty, které jsou důležité a bylo by dobré si je zapamatovat.


Lenka Holas Kořínková: Moje nejlepší recepty

24. února 2015 v 21:48 | R. Petříčková |  Knížky pro ostatní

Dokonalá kniha o dělené stravě podle Lenky Kořínkové. Tzv. SPLK mne provází už hodnou řádku let, ovšem doby, kdy jsem si pečlivě vypisovala veškeré poznatky z knih paní Kořínkové z knihovny nebo z internetu, jsou už daleko. A hurá, tohle je kniha, která všechny tyto poznatky vměstnala do jedné knihy toho NEJ. Nej recepty. A taky mnoho kontraverzních názorů, které možná udiví…

Ale… proč je nevyzkoušet nebo se nad nimi minimálně nezamyslet.


Citát pro tento den / 246

16. února 2015 v 11:46 | čajovna |  Citáty
Tam, kde přestává být láska dobrodružstvím, stává se trápením. (K.Čapek)

Staré dobré zelí

16. února 2015 v 11:43 | čajovna |  Cesty ke zdraví

Zelí mnozí nazývají jen obyčejnou zeleninou, ale opak je pravdou. Je to zelenina považovaná za lék již od starověku. Antičtí Římané zelí dokonce povýšili nad všechny zeleniny, a to nejen v kuchyni, ale i v léčitelství.
Je velmi zdravé kvašené, ale i syrové. Zelí vydrží dlouho čerstvé a je poctivou zásobárnou vitamínů, pro lidské tělo vyjímečně a všestranně prospěšnou. V zelných listech najdete především velké množství vitamínů C a K. Je cenným zdrojem vitamínu E a draslíku. Dále obsahuje velké množství vlákniny, která je důležitá pro správné trávení. V listech nechybí ani beta-karoten, kyselina listová a tiamin. Zelí se přičítají hojivé účinky při žaludečních vředech, protože obsahuje látku zvanou S-metylmetionin, která zřejmě urychluje zacelování vředů a zmírňuje bolest. Kysané zelí vděčí za svou chuť bakteriálnímu kvašení. Díky mléčnému kvašení má kysané zelí příjemnou chuť, ale i již zmíněný pozitivní vliv na zdraví. Pro trávení je ještě prospěšnější nežli v syrovém stavu, nezpůsobuje totiž nadýmání. Užitečné mikroorganismy, které se v kysané zelí nacházejí, podporují zdraví prospěšné bakterie ve střevech a ty zase usnadňují zažívání, vstřebávání živin a vitamínů řady B.
Pravidelná konzumace preventivně působí i proti některým, u nás častým nádorovým onemocněním, například tlustého střeva. Pokud několikrát za den slupnete zelný list, prospějete svému tělu více, než-li multivitaminovými tabletami. Labužníci dávají přednost tuzemskému kysanému zelí. Většinou se totiž koření speciální směsí, ušitou přímo na naši chuť. Hlavní rozdíl spočívá v různých odstínech chuti, červené je výraznější než bílé. Má i vyšší biologickou hodnotu, bílé zase méně kalorií. Červené zelí je navíc bohaté na antioxidanty antokyany. Zvláštní kategorii představuje zelí kysané s lahodnĚ pikantní chutí, kterou získalo právě bakteriálním kvašením. Nelze zapomenout ani na šťávu, která vznikne jeho kvašením. Stačí jen pár lžiček a zelňačka či segedínský guláš postoupí do kulinářské extraligy. Za starých časů se zelí dokonce sušilo do zásoby.
Jak je patrné, bez zelí by byl prostě svět ochuzen o spoustu kvalitních receptů. Jak řekl klasik, nehodí se totiž snad jen ke zmrzlině.

Zdroj: Jiskra Benešov


Citát pro tento den / 245

12. února 2015 v 8:16 | čajovna |  Citáty
"Neúspěch nikomu nenadržuje … Úspěch je nakloněn všem." -- Doug Firebaugh

Martina Boučková: Tajemství dědečkova deníku

12. února 2015 v 8:12 | čajovna |  Knížky pro děti
Tajemství dědečkova deníku je jedna z mála knih, která vypráví příběh očima dítěte. Asi nejsilnější pro mne byl právě tento vjem. Když bych jí četla úplně dospělýma očima, nezaujala by mne. Ale děti z ní budou nadšené, protože autorka naprosto úžasným způsobem dokázala napsat text právě tak, jak by ho napsal malý Karlík, který v okolí Přelouče a vesničky Semína, zažil opravdu fantastické dobrodružství.
Více než 180 stran příběhu, který zezačátku působí možná trochu divoce. Nezačíná úplně nejlíp. Karlík měl strávit prázdniny u své babičky, které se říká "Vodněnka" a má vlasy jako cukrovou vatu. Jenže babičky si zkraje moc neužijeme, protože jí srazí auto a Karlík tráví začátek pobytu... no, prostě bez ní. Byla by škoda prozrazovat, protože právě způsob, jakým se Karlík sám o sebe postaral, bezstarostnost (z hlediska dospělého) a starost (z hlediska dětí) o zraněnou babičku je tím, co mne poprvé přivedlo na myšlenku, že tato kniha bude vlastně úplně geniální.
Děsivá záležitost s babičkou vypadá úplně jinak viděna naivníma očima dítěte a to je zcela přirozené pro děti - a velmi zajímavé a poučné pro dospělé. Jak zjednodušené a svým způsobem úlevné mají děti přemýšlení. A rázem se v tu chvíli vsáknete do kůže vzdorovitého Karlíka a ještě lehčeji vplujete do jeho vlastního dobrodružství.



Pozastavíte se s ním nad špagetami z břízy nebo ucítíte v ruce právě snesené teplé vajíčko...

Poznámka: Knihu můžete objednat v čajovně.

Morphyho zákon

8. února 2015 v 10:00 | čajovna |  Citáty
Internet se zasekne přesně ve chvíli kdy najdete to, co jste dlouhou dobu hledali.

Citát pro tento den / 244

8. února 2015 v 8:56 | čajovna |  Citáty
Nejvíce práce mi dá přimět se k nějaké práci. Gabriel Laub.

Lidové rčení / 16

8. února 2015 v 8:54 | čajovna |  Lidová rčení
Pošetilost jednoho je štěstěnou druhého.

Citát pro tento den / 243

7. února 2015 v 10:01 | čajovna |  Citáty
"Když budeš dělat to, co jsi vždycky dělal, dostaneš to, co jsi vždycky dostal." -- Jack Canfield

Domácí kavárnička

6. února 2015 v 17:51 | čajovna |  Inzerce
Byl by někdo ochoten spolupodílet se na realizaci zajímavého projektu v sociální oblasti? Jedná se o převzetí malé kavárny a její přebudování na sociální podnik.
Dále hledáme několik invalidních důchodců, kteří by měli zájem formou spoluvlastnictví nebo družstva provozovat tuto kavárnu. Více info osobně nebo mailem.
Benešov.

Kontakt: regina.post@seznam.cz

Citát pro tento den / 242

4. února 2015 v 14:19 | čajovna |  Citáty
"Jediné, o co by měl inteligentní člověk v tomto světě usilovat, je poznat to, co nemůže zničit ani smrt." - Buddha

Citát pro tento den / 241

3. února 2015 v 8:41 | čajovna |  Citáty
"Poznání je síla. Podle toho, jak se použije, může stvořit nebe nebo peklo." -- neznámý

Citát pro tento den / 240

1. února 2015 v 9:52 | čajovna |  Citáty
Hlídejte si své myšlenky, neboť se z nich stanou slova.
Hlídejte si svá slova, neboť se z nich stanou činy.
Hlídejte si své činy, neboť se z nich stanou zvyky.
Hlídejte si své zvyky, neboť se z nich stane váš charakter.
Hlídejte si svůj charakter, neboť se z něho stane váš osud.
-- neznámý

Předehra ke Třetí válce?,1.část.

1. února 2015 v 9:52 | P.Kalenda |  Zamyšlení
Pavel Kalenda shrnuje hlavní události, jimiž jsme v posledních letech bombardováni, a na základě vlastního modelu analyzuje, zda budeme bombardováni i něčím jiným.

Jako geofyzik, zabývající se prognózou zemětřesení, a tedy nelineárními modely, ve kterých výsledek v oblasti kritického bodu už nebývá závislý na vnějších podnětech a systém se samovolně dostává do mezního stavu, jsem se pokusil o analýzu mezinárodní situace. Zvolil jsem stejný model, jaký používám pro zemětřesení a analyzoval nejdůležitější body modelu - jak daleko je situace od mezního stavu, zda už byl překročen kritický bod a kam směřuje aktuální vývoj.

Na úvod vysvětlím některé pojmy: Kritický bod je takový bod, při jehož překročení je systém už neřiditelný a i při úplném odebrání působících vnějších sil se samovolně dostane do mezního stavu. Mezní stav je takový stav, kdy nastane kvalitativní změna systému (buď destrukce = zemětřesení, nebo válka v případě společnosti, nebo úplná změna společenského systému, tedy revoluce). Prekurzory jsou takové projevy (příznaky), které ukazují, kde se systém nachází a kam směřuje. Podle nich se dá vyhodnotit, jak "daleko" nebo "blízko" se systém nachází od kritického bodu nebo mezního stavu.

Paralela s rokem 1938?
Analyzujme nejprve prekurzory, které nám ukáží, v jakém stavu je systém. Toto je možné nejlépe provést porovnáním se známými situacemi, které již nastaly a jejichž důsledky již známe. Můžeme proto porovnat současný stav například s lety 1936 - 1938. Jaká byla situace například ve světové ekonomice a jaká je dnes? V roce 1936 se celý svět nacházel po období Velké hospodářské krize, která dopadla nejvíce především na Německo, jako poraženého v 1. světové válce. Hitler, který se dostal k moci v roce 1933, vsadil na budování silné armády a už v roce 1938 připojil k Německu Rakousko a zanedlouho také část Československa.
Odvetná protiopatření Ruska už byla zahájena i v blízkosti území USA. Toto si dosud tato mocnost nepřipouštěla, že by i její území mohlo být dějištěm další války a spoléhala na svou věrnou a dobrou Evropu jako na opětovné válečné pole.
Dnes se globální ekonomika nachází v období mírného zotavení po hluboké hypotéční krizi, která začala v roce 2008, stejně jako v roce 1929, v USA. Na rozdíl od roku 1933 a od Německa před 2. světovou válkou dnes nejsou státy NATO tím poraženým v předchozí válce, ale přesto hledaly řešení krize v masivním zbrojení (na úvěr, nebo nekrytými penězi), které sice začalo už v roce 2001 po teroristickém útoku na WTC, ale bylo dále navýšeno v roce 2008, zejména v USA.
Dnes představují výdaje států NATO celkem 60 - 70% celosvětových výdajů na zbrojení. Protože tyto výdaje jsou zcela neproduktivní (samy o sobě neprodukují žádné hmotné statky), musí být nějak "využity".
V roce 1936 předpokládal Hitler, že nekryté výdaje na zbrojení zaplatí poražený nepřítel. V roce 1939 tak tomu skutečně bylo po bleskovém obsazení Polska, v roce 1940 rychle obsadil Belgii, Holandsko a následně i Francii, jejichž průmysl zapojil do své výroby. Projevilo se to také na zvýšení životní úrovně občanů v Německu.
Jak dnes víme, hlavním Hitlerovým cílem bylo obsazení Ruska (Drang nach Osten), získání jeho území (Lebensraum) a trhu. Z materiálů Třetí říše vyšlo najevo, že o samotné obyvatele, tedy Rusy, vůbec nestáli a považovali je jen za otrockou pracovní sílu.
Kam dnes směřuje NATO? Když se vrátíme k dohodě z Jalty, která stanovila hranice mezi Východem a Západem po 2. světové válce na Odře a Nise, tak už dnes vidíme, kam až se tato hranice posunula. V poklidu a míru byly k NATO po Pražském summitu v roce 2004 připojeny Estonsko, Lotyšsko, Litva, Slovensko, Slovinsko, Bulharsko a Rumunsko a v roce 2009 také Chorvatsko a Albánie. Pohříchu, většina států se neptala svých obyvatel, zda chtějí vstoupit do NATO a někde bylo referendum zmařené (Slovensko). Ukrajině a Gruzii bylo členství přislíbeno i přes protesty Ruska a ujišťování USA, že se hranice NATO neposunou až k Rusku. Kromě územních zisků začalo NATO stupňovat intenzitu vojenských cvičení jak v Baltském moři pod záminkou obrany pobaltských republik, tak v Černém moři společně s Ukrajinou nebo na Kavkaze s Gruzií.
Při srovnání s obdobím před 2. světovou válkou můžeme konstatovat, že tato situace je obdobná situaci po anšlusu Rakouska a před obsazením Polska, které je považováno za počátek války. Rozsah území států NATO dnes odpovídá území Třetí říše přibližně v roce 1940, tedy před vpádem Hitlera do Sovětského svazu. Toho si všiml i bývalý finský diplomat Peter Liskola.
Jaké jsou dnes cíle NATO? Jak vyplývá z oficiálních dokumentů z posledních summitů NATO, musí se NATO bránit před rozpínavostí Ruska, a proto bude dále navyšovat rozpočet na zbrojení až do výše 2% HDP a budovat základny rychlého nasazení v pobaltských státech a Polsku, které se cítí být nejvíce ohroženy. Síly rychlého nasazení mají být vybudovány také v tzv. "horkých skvrnách", kde se bezprostředně stýkají zájmy Ruska a NATO, jako je Gruzie, Ázerbajdžán, Ukrajina, nebo pobaltské státy.
Důležitým prekurzorem (příznakem) je i vývoj globálního obchodu a globální měny. Dnes je jediným platidlem za ropu tzv. petrodolar. Zatím každý státník, který chtěl od dolaru ustoupit, násilně zemřel. Stalo se to Saddámovi Husajnovi několik měsíců poté, co přešel na platbu za ropu na eura, jak plánoval už od roku 2000, stalo se to i Muammaru Kaddáfímu, když začal obchodovat v juanech a přesměroval dodávky ropy z Francie do Číny. Jak dnes signalizuje Rusko, chystá se nejprve v rámci BRICS, a poté i celosvětově, akceptovat platby za ropu a plyn jen za tzv. "zlaté ruble", tedy měnu, podloženou zlatem. Toto počínání může vést k pádu dolaru, kterému se USA budou snažit čelit i za cenu fyzické likvidace představitelů Ruska nebo dalších států, které se zapojí do tohoto obchodu. Již dnes je Putin druhým v seznamu světových škůdců.
Po analýze připravenosti k válce, která ukázala, že svět se již nachází v obdobném stavu jako Evropa na konci roku 1938, kdy jsou již vybudovány "palposty", které je nutno co nejdříve použít, aby byly splaceny půjčky, za které byly pořízeny, je nutná mediální příprava a následně použití spouštěcího mechanismusmu, od kterého již nebude cesta zpět. Takovými spouštěcími mechanismy byly v případě první světové války Sarajevský atentát, v případě 2. světové války přepadení vysílače Gliwice v Polsku, v případě vietnamské války tzv. Tonkinský incident. Mohli bychom ukázat na mnoho dalších před každou z válek (ZHN v Iráku, WTC před Afghanistánem, a podobně). Po těchto "triggerech" už nešlo vrátit dějiny zpět a odvolat nastávající válku, která vždy začínala obdobou "Mým národům" a poukázáním na "Osu zla".

Nebyla už použita záminka k válce?
Když se podíváme na výsledky "demokratizace" světa vidíme, že se podařilo oslabit spojence Ruska v Evropě "pacifikováním" Srbska a rozdělením Jugoslávie, podařilo se za pomocí Oranžových nebo jinak barevných revolucí rozložit většinu států severní Afriky a Blízkého východu, které se mohly stát spojenci Ruska díky jejich politice nezávislé na USA, podařilo se najít spojence v Gruzii, Ázerbajdžánu, ve všech pobaltských státech nebo v Kazachstánu, bezprostředně sousedících s Ruskem, a dokonce v mnohých z nich vybudovat vojenské základny (viz obr. 3). Nepodařilo se však zlomit jednoho z největších spojenců Ruska - Sýrii.
Žádná země však nebyla tak připravena a vyškolena, že by chtěla sama zaútočit na Rusko nebo jeho spojence - až na Gruzii a Ázerbajdžán. Gruzie se spoléhala na podporu sil NATO a pokusila se obsadit území Jižní Osetie (autonomní nezávislá republika uznaná Ruskem, ale de jure stále součást Gruzie), což si Rusko nenechalo líbit a během týdne vytlačilo a zničilo většinu vojenské techniky Gruzie. O obdobnou akci se pokusil Ázerbajdžán v konfliktu s Arménií o Náhorní Karabach (kde většinově žijí Arménci v autonomní republice také de jure spadající pod Ázerbajdžán), ale rovněž neuspěl.
Po neúspěchu provokativní akce v Jižní Osetii se NATO zaměřilo na další kontroverzní stát - na Ukrajinu. Roky trvalo školení aktivistů v Polsku za finanční podpory USA ve výši minimálně 5 mld. dolarů, jak neprozřetelně prozradila Victoria Nuland s cílem podpořit na Ukrajině část veřejnosti nespokojenou s místními oligarchy a zorganizovat Euromajdan. Euromajdan svrhl (jako ve všech

Předehra ke Třetí válce?, 2.část

1. února 2015 v 9:50 | P.Kalenda |  Zamyšlení
barevných revolucích) legitimní vládu a převzal moc nad Ukrajinou. Cílem nové vlády už od prvních okamžiků bylo revidovat vztahy s Ruskem i s ruskými obyvateli Ukrajiny a otevřeně se revanšovat za výsledky 2. světové války - pokořit Rusko a dojít až do Moskvy.

Třetí světová válka začala
Na vyprovokování Ruska k protiakci byl použit jazykový zákon, který jako jeden z prvních přijal "reformovaný" ukrajinský parlament a který vedl k odtržení Krymu a celé jihovýchodní části Ukrajiny, kde žijí převážně etničtí Rusové. Když se nepodařilo ani vojensky udržet celistvost Ukrajiny, která se začala rozpadat podle etnických celků, tak byl použit falešný incident s malajským letadlem MH17, který se měl stát signálem pro zapojení světového společenství do akcí proti Rusku. Tento jasný trigger však prozatím měl jen částečný úspěch, protože došlo "jen" k zintenzivnění hospodářských sankcí proti Rusku, ale nikoli k přímé vojenské konfrontaci na východě Ukrajiny a na Krymu. Přesto, …. trigger už byl použit a nynější vývoj už může pouze směřovat k meznímu stavu, tedy k válce. Byl překročen kritický bod. Ke stejným závěrům došel i papež František - třetí světová válka už započala, jen mnozí si to ještě nejsou schopni a ochotni připustit, protože pravda mnohdy bolí.
Takových triggerů, tedy spouštěcích mechanismů k zahájení otevřeného konfliktu, bylo použito už několik (Osetie, Sýrie, Krym, let MH17), a všechny společně ukazují, kam směřuje vývoj - k přímé ekonomické a poté i vojenské konfrontaci států NATO s Ruskem, respektive USA a Ruska (jak konstatoval i slovenský premiér Robert Fico). Analýza avšak také ukázala, že státy eurozóny nejsou vůbec jednotné a ne všechny chtějí být použity USA jako beranidlo proti Rusku. Dopad jak sankcí, tak zejména eskalujícího vojenského konfliktu dopadne zejména na východní a periferní státy EU, které se již dnes nacházejí v nelehké ekonomické situaci (Řecko, Španělsko, Itálie, Slovinsko, Polsko, …) a u nichž minulá ekonomická krize ještě zdaleka neskončila a potácejí se u dna recese za masivní pomoci EU a půjček MMF.

Trendy vývoje
Když analyzujeme trendy vývoje a deklarované pozice jednotlivých států a uskupení, pak je jasně patrný územní rozmach států NATO a rozšiřování vojenských základen po celém světě. To svědčí o tom, že tyto základny nemají být použity pro obranu území členských států NATO, ale zejména pro obsazení a udržení cizích území, především v zájmu USA. Důležitá je vedoucí role USA v celém svazku NATO, které se ostatní státy víceméně dobrovolně podřizují. Již v roce 2005 měly USA po světě 737 základen a dnes se jejich počet výrazně navýšil. Na summitu NATO v Tallinu bylo rozhodnuto o vybudování dalších základen zejména v pobaltských státech a Gruzii (viz obr. 3). Rusko na tento vývoj zareagovalo plánem rozmístění nových základen ve spojeneckých státech - ve Vietnamu, na Kubě, ve Venezuele, Nikaragui a na Seychelských ostrovech. Proč asi Rusko odpustilo Kubě 90% dluhu z dob studené války?
V aktuální situaci má každá strana konfliktu své poměrně čitelné pozice. Rusko podniká jen vynucené kroky jako například po gruzínském vpádu do Jižní Osetie, po vyslání Tomahawků na Damašek (ruský spojenec), po snaze vybudovat na Krymu základnu NATO. Rusko nepotřebuje expandovat do západní Evropy, protože má dost své půdy a surovinových i lidských zdrojů. Nechce ovšem připustit revizi druhé světové války a návrat fašismu, který dnes bují na Ukrajině. Už dnes bylo nuceno spolknout hořkou pilulku, kdy se proti němu obrátila většina států, osvobozených za Druhé světové války od nacismu a přešla na stranu NATO, tedy proti smyslu dohod mezi Gorbačovem a G. Bushem sen. (před ním s Reaganem).
USA dnes tlačí NATO a zejména státy Evropy do zintenzivnění sankcí proti Rusku, navýšení vojenských výdajů a přímého zapojení do vojenských operací. Na státy EU dnes dopadne většina sankcí i případné hospodářské pomoci "demokratické" Ukrajině. Závislost EU na energetických zdrojích Ruska je obrovská. Navíc, EU přišla o své odbytiště především potravinářského zboží po protiopatřeních Ruska. To vše prospívá USA stejně, jako konflikt v Evropě za 1. a 2. světové války.
Ve státech Evropy jsou také dobře patrné tendence k revizi výsledků 2. světové války. Německu se už podařilo výsledky revidovat a po sjednocení se celé zapojilo do struktur NATO včetně působení v zahraničních misích. Jejich slabým místem je velká závislost na energetických zdrojích Ruska zejména po odstavení německých jaderných elektráren v roce 2012.
Polsko má s Ruskem hodně nevyřízených účtů, zejména v Katyni, kde zahynula intelektuální elita národa, a také v Haliči, o kterou přišlo v roce 1945, kdy byla rozdělena mezi Polsko a Ukrajinu. Paradoxem je nynější podpora Poláků fašistickému režimu v Kyjevě i přesto, že Banderovci (nyní oslavováni v Kyjevě jako národní hrdinové) vyvraždili ve Lvově v roce 1944 tisíce Poláků.
Nejsmutnější je analýza vývoje na Ukrajině. Tato země byla těsně před bankrotem již v roce 2013 (moje osobní poznatky z Kyjeva a Krymu), kdy byla většina majetku rozkradena novými oligarchy. Nebyly tak již peníze na normální chod institucí státu a ani na nezbytný plyn. To se projevilo zejména v zimě roku 2009, kdy kvůli nezaplacení dodávek Rusko (Gasprom) přerušilo dodávky plynu. Nynější občanská válka na Ukrajině ekonomickou krizi nadále prohloubila i proto, že Rusko zvedlo ceny plynu z dumpingových cen na světovou úroveň a požaduje platby předem. Vnější zadlužení Ukrajiny tak dosáhlo 70 miliard dolarů, tedy více než 60% HDP a nadále se zvyšuje. Politický vývoj na Ukrajině zcela nepokrytě směřuje k nacistické diktatuře, kdy většinu křesel po "reorganizaci" parlamentu obsadili nepokryté fašistické strany (Pravý sektor, Udar, Radikální strana, …), které budou mít také většinu po nadcházejících "demokratických" volbách. Fašistický stát na Ukrajině by byl pouze přímým pokračovatelem národnostních tendencí, jasně vyjádřených a odsouzených i v Jaltské dohodě.
Ukrajina takový vývoj nebude schopna ustát a kritická bude zima 2014/15, kdy bude muset intervenovat i MMF a státy EU.
Analýza současné mezinárodní situace za pomocí nelineárních modelů s kritickou mezí ukazuje, že se svět nachází v obdobné situaci jako před bezprostředním zahájením 2. světové války. Zbrojení na dluh jako způsob řešení ekonomické krize a vývoz nezaměstnanosti jsou obdobné jako ve 30. letech minulého století. Protože světový obchod zejména v komoditní oblasti stojí a padá s petrodolarem, je zde snaha zcela odstranit jakékoli výjimky. Dnešní postupný přechod států BRICS na zlatý rubl urychluje krizové tendence v západních státech a odkrývá největší slabinu jejich prosperity - život na dluh, který v mnoha světových velmocích už dosahuje více než 60% HDP (Francie, Irsko, Itálie, Izrael, Japonsko, Kanada, Německo, UK, USA, Španělsko, …).
Nejdůležitějším se ale zdá být poznatek, že většina těchto "vyspělých" států (zejména USA) chce své ekonomické potíže řešit obdobným způsobem, jako Hitler ve 30. letech - rozpoutáváním lokálních a postupně i globálního konfliktu. Zatím jsme pozorovali pouze kompletní destrukci fungujících států jako Irák (2003-11), Libye (2011), zatím nepodařenou destrukci systému v Sýrii, zasahování do vnitřních věcí v Egyptě, Alžíru, Pákistánu s eliminací zejména případných spojenců Ruska nebo Číny a postupným se přibližováním se jak k hranicím Ruska, tak i k Číně. Evidentní snahou je revidovat výsledky 2. světové války a nově uspořádat mezinárodní trhy a obchod, ve kterém by hrály dominantní roli USA (potažmo i Velká Británie). V Evropě se tento cíl již částečně podařilo splnit - do sféry vlivu USA a NATO byly zcela začleněny bývalé satelity Sovětského svazu a podařilo se postoupit na mnohých místech k samotným hranicím Ruska a Číny.
Bude jen otázkou, jak rychle se podaří vyvolat záminku k zahájení pacifikace a "demokratizace" Ruska. Několik takových záminek již bylo použito, ale zatím vedly pouze k mírné eskalaci napětí a k uvalení sankcí. Tento stav již ale vede pouze k urychlení procesů a k dosažení onoho mezního stavu, kdy bude zahájena explicitní válka. Bohužel, jak otevřeně varoval Putin (a zde), tato válka bude jaderná a pokud mě fakta nešálí a mám dobré zdroje, odvetná protiopatření Ruska už byla zahájena i v blízkosti území USA. Toto si dosud tato mocnost nepřipouštěla, že by i její území mohlo být dějištěm další války a spoléhala na svou věrnou a dobrou Evropu jako na opětovné válečné pole.
Čtenářům se může zdát podivné, že většina citované literatury je z okruhu nezávislých médií a z ruských zdrojů. Je to dáno asi tím, že oficiální média neinformují objektivně a skutečně nezávisle a jsou spíše propagandistickými agenturami. Naštěstí, díky tomu, že v rámci své profese cestuji po celém světě a jsem v denním kontaktu s lidmi celého světa, mám informace ověřené z původních zdrojů a z vlastního pozorování, jako například letos na Ukrajině nebo zde.
Takto jsem si ověřil mnohé informace v Číně, Pákistánu, Ázerbajdžánu, Arménii, nebo v Rusku. Navíc, čas veškeré informace vždy dobře prověří a po letech vyjde nakonec realita najevo stejně, jako domnělé zbraně hromadného ničení v Iráku, na které ukazoval generál Powell v OSN a všude se o tom psalo.

Zdroj: Proti proudu