Dívalí: Svátek světel

23. října 2014 v 5:57 | čajovna |  Duchovní okénko


Díválí, známé také jako Dípávalí, neboli Svátek Světel, zahajuje začátek hinduistického Nového roku. Slaví se 15. dne hinduistického měsíce kártiky (říjen/listopad). Oslavy svátku Díválí trvají pět dní. Součástí oslav je oheň a světlo.




Svátek Dívalí, který se slaví v říjnu nebo listopadu ,má pro Indy stejný význam, jako pro nás Vánoce. Původně čistě náboženský svátek (doslova Svátek světel) se oslavoval zapalováním lampiček, nyní se ke všudypřítomným světýlkům přidalo i vzájemné obdarovávání se. Je tedy jasné, že před Dívalí panuje nákupní horečka a obchodníci přemýšlejí, jak ji ještě podpořit. A to se udělá nejlépe tak, že se vymyslí něco nového. Jako terč těchto experimentů se přímo nabízí sárí - neb snad každá Indka si pro tuto příležitost pořizuje (anebo dostává) nějaké opravdu exkluzivní sárí. Ale co vymyslet nového, když už tu snad všechno bylo? Sárí utkané z 50 000 barev má ve skříni snad každá a nad pávy, slony či propracovanými figurálními motivy už ani pes neštěkne (nebo spíš kráva nezabučí)?

Dívalí trvá pět dní. První den je věnován rituální koupeli, očistě a přípravě na celé sváteční období. Čistota těla zde symbolicky představuje čistotu obecně. Čistotu mysli, jejích obsahů a z nich pak vyplývajícího konání a jednání. Santóša, první nijama. Bez čistoty není duchovní cesty. Není-li přítomna čistota, jakékoliv dosažené výsledky cesty jsou ihned ztraceny. Etická čistota každého z nás vytváří určité vnitřní prostředí, které zahrnuje otevřenost, empatii, pokoru, ochotu naslouchat a neulpívání na starém, známém.

Teprve s čistou myslí je možné přejít k přípravě nástrojů, které jsou nám na cestu dány. Tím nejvzácnějším darem a nástrojem pro naši duchovní pouť je tělo. Když Kršna přemohl démona Naraku a vrátil se z boje zpět, bylo jeho tělo masírováno vonnými oleji. Kršnův příběh je o dívalí připomínán a druhý den tohoto svátku je proto zasvěcen masážím a jakékoliv jiné péči o tělo. Fyzické tělo je základnou naší existence, je tou částí, se kterou umíme pracovat, na kterou umíme působit, která umožňuje většinu z našeho konání. A proto s ním v józe začínáme. Proto se snažíme nejrůznějšími technikami o jeho očistu, správnou výživu, o jeho ozdravení a následné uchování stavu zdraví. Není-li tělo zdravé a v harmonii, kulhá často i naše mysl. Při nejmenším tím, že pak celá pozornost je upřena na onu nefunkční nebo špatně fungující část těla. Tělo trpí a s ním trpí celý člověk. Je pravda, že pouze fyzické zdraví a kondice nám nezajistí stav harmonie na všech ostatních úrovních, ale je pro něj velmi dobrým předpokladem.



Je-li tělo připraveno, přichází na řadu nejslavnostnější část dívalí. Tou je třetí den, zasvěcený bohyni Lakšmí. Lakšmí je matka dávající nám vše, co potřebujeme k životu a štěstí v něm. Materiální základnu, lásku, mateřskou péči a impuls a sílu k postupu správným směrem. Lakšmí je perzonifikací té síly, která nás vede k vyšším úrovním vědomí. Ty koláčky a penízky, které nabízí na většině obrazů, nejsou vyjádřením pouze materiální prosperity, ale i podmínek umožňujících duchovní růst. V tento den si Indové obléknou nové šaty a účastní se obřadu (púdža), jehož cílem je požádat Lakšmí o blaho, prosperitu a vítězství dobra nad zlem nejen pro sebe, ale pro všechny živé bytosti na tomto světě. Dobro, o které zde žádáme, je dobrem univerzálním, dobrem, které umožňuje duchovní růst bytosti; dobro, které jím samo je a které odstraňuje veškeré překážky tohoto růstu (šivam). Všichni živí tvorové jsou podle Indů na duchovní cestě a všichni mají určitou úroveň vědomí. Lakšmí je žádána, aby všem živým tvorům na jejich cestě k vyšším úrovním vědomí byla ochránkyní a vůdcem.

Čtvrtého dne dívalí si Indové připomínají správnost, spravedlnost a pravdivost (satjam). Pravdivost, jedna ze zásad jamy, není pouhou osobní pravdou, ale vyjádřením harmonie s vyšším řádem věcí, proto ji můžeme vyjádřit i slovy správnost či spravedlnost. Púdža, která se provádí v tento den svátku, to připomíná. Navazuje tak na příběh z Rámájány, kdy opičí král Hanumán oddaně pomáhá spravedlivému králi Rámovi v boji proti démonu Rávanovi, který mu unesl ženu. Pro stavbu mostu na Šrí Lanku, kde démon sídlí a Rámovu manželku Sítu zadržuje, jsou použity kameny, skály a hory, které vytvoří most od pevniny až na ostrov. Hanumán a jeho opičí vojsko přinesou tolik materiálu na stavbu mostu, že část jej zůstává ležet nepoužitý na březích pevniny. Božstvo hor je rozezleno takovým chováním a narušením řádu věcí. Je třeba jej púdžou požádat o prominutí, že nebylo postupováno správně. Hory, které nebyly použity, nebyly vráceny na své místo. Jakkoliv je Hanumán prototypem oddaného Rámova přítele, tímto opomenutím porušil věčný řád věcí. Čtvrtý den dívalí je tak zasvěcen napravování starých chyb, uvádění věcí v řád, uvědomění si a pravdivému přiznání si svých chyb a omylů.

Poslední, pátý den svátku je ve většině indických domácností rodinnou slavností. Lidé se navzájem navštěvují, přijíždějí příbuzní ze vzdálenějších vesnic a obydlí i všichni se pro tuto příležitost zdobí. Na dveřích domácností se věší mangové listy, ženy oblékají nová sárí a svá chodidla a dlaně si zdobí kresbami obrazců červenou hennou. Všude visí malé olejové lampičky a ve větších městech nebo v bohatších vrstvách se v poslední době uplatňuje i ohňostroj. Světla, obrazce, květy, krásné ženy. Do života vstupuje krása (sundaram) a je uctívána a respektována stejně jako předcházející dny čistota, tělo, dobro a pravdivost či spravedlnost.

Jeden z nejmalebnějších svátků Indie končí. Lidé si připomněli, že s vnitřní čistotou mohou i v dobách největších temnot před sebou vidět světélko naděje a dospět tak k poznání své pravé podstaty. Mantra Óm satjam, šivam, sundaram jim připomene jednu z velkých hinduistických trojic - pravda, dobro a krása. Jejich všední dny jsou tak naplněny vědomím vlastního místa v celku, který každého z nás přesahuje, ale který je nám zároveň domovem, matkou či otcem. Tajemno, radost a společné sdílení všech předcházejících rituálů naplní duši člověka prožitkem sounáležitosti s ostatními, ale i s tím, co je naší kolébkou i cílem celé duchovní cesty. A tak si popřejme spolu s hinduisty Happy diwali! neboli šťastné dívalí!


 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 cajovnaprozeny cajovnaprozeny | E-mail | Web | 23. října 2014 v 16:32 | Reagovat

Tento svátek začíná dnes.

2 Intuice Intuice | E-mail | Web | 23. října 2014 v 20:20 | Reagovat

Velmi zajímavé. Líbí se mi, neznala jsem. Líbilo by se mi, kdyby se dodržovalo i u nás. Ale my s naší všeobecnou západní medicínou...

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama