Gopál a kobra

25. dubna 2014 v 10:31 | čajovna |  Bajky
Kdysi dávno stála v džunglích himálajského podhůří vesnice Kašipúr. Jednoho dne šel přes džungli stopař jménem Gopál do své vesnice Sitaputu. Bylo léto, asi sedm hodin večer. Byl unaven a počasí bylo příjemné. Chtěl si odpočinout, a tak se zastavil u řeky Ramganga. Gopál položil tašku na zem a vstoupil do řeky, aby si umyl ruce a aby se napil. Bylo trochu šero. Gopál měl v úmyslu zůstat v džungli přes noc, protože do jeho vesnice Sitapuru bylo z toho místa ještě daleko. Najednou uviděl hada - kobru, jak se plazí k němu a na hlavě má blýskavý kámen. Kobra se zastavila u břehu řeky, nechala tam kámen a odplazila se. Gopál nerozuměl tomu, proč nechala kobra ten blýskavý kámen na místě. Za několik minut se kobra vrátila s dalším blýskavým kamenem, zanechala ho na tomtéž místě a znovu zmizela. Za několik minut přinesla třetí blýskavý kámen, nechala ho tam a odplazila se. Takto přinesla dvacet blýskavých kamenů a pak se už nevrátila. Gopál chtěl ty kameny získat, ale trochu se bál kobry. Když se ale kobra už dlouhou dobu neukázala, vystoupil z řeky a všechny blýskavé kameny sesbíral. Nyní se tam již nechtěl zdržovat, protože mohla přijít kobra. Šel do blízké vesnice Kašipúru. Požádal majitele hostince, zda by tam mohl zůstat na jednu noc. Majitel mu poskytl stravu a ubytování. Gopál se bál, že mu kameny někdo ukradne. Schoval kameny mezi kousky chleba, které měl na večeři, uložil je pod polštář a usnul. V noci tam tudy obcházela myš. Ucítila vůni másla a chleba. Máslo a chléb vyčenichala a odnesla je do jiného pokoje, kde spal majitel. Myš snědla chléb a máslo a kameny nechala ležet. Když se majitel ráno probudil, nalezl na zemi blýskavé kameny. Velmi se zaradoval. Sebral je a děkoval bohu za tak krásný dar po ránu. Když se Gopál ve druhém pokoji probudil, nenalezl ani chléb, ani kameny. Byl velmi smutný. Nikoho nemohl obviňovat, protože dveře byly zamčeny zevnitř. Večer se Gopál vydal na místo, kde viděl kameny poprvé. Myslel si, že by kobra mohla nějaký kámen přinést. Za několik minut se kobra připlazila s blýskavým kamenem a nechala ho na tomtéž místě. Gopál kámen rád uviděl. Myslel si, že kobra přinese další kámen, ale kobra se dlouho nevracela. Gopál vstal a kámen si vzal. Byl trochu zklamán, že dnes dostal jen jeden kámen. Najednou se objevila kobra, ale neměla žádný kámen. Kobra se Gopála zeptala "Proč jsi tak smutný?" Když uslyšel kobru, tak se Gopál zalekl, ale byl statečný a odpověděl, že ztratil dvacet kamenů, které získal včera a dnes že dostal jen jediný kámen. Kobra mu podala vysvětlení, "Kameny, které jsi dostal včera, ti nepatřily. Vypůjčila jsem si je od majitele hostince ve svém minulém životě. Chtěla jsem mu je vrátit. A ten kámen, který máš právě teď v ruce, je tvoje odměna za to, že jsi mi prokázal službu. A proto nebuď tak smutný." A zmizela.
Milé děti, stejně tak ani my bychom si neměli myslet, že věci, které jsme získali bez vlastního přičinění, nám patří.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama