Přestáváte poslouchat rozhlas?

22. srpna 2012 v 6:55 | čajovna |  Domov
Při slovíčku "domácí pohoda" si často představuji rozhlas. Nikoliv snad ani ta komerční rádia, která chrlí jedno duc duc za druhým.
Chci-li být chvíli šťastná, spokojená a uschoulená sama v sobě, pouštím si obyčejný normální rozhlas. Mé kuchyňské rádio se zalepenými a rozlámanými vrátky na cédéčka a kazety skýtá jen omezené množství stanic, z nichž jedna je regionální stanice Českého rozhlasu.

Nedávno v televizi proběhla informace, že lidé přestávají poslouchat rozhlas.
NESOUHLASÍM.
Snažím se tímto směrem ovlivňovat i své děti, aby si někdy z nostalgie pustili nějakou "mluvící, normální" stanici třeba jen pro vzpomínku.
Jedou na rozhlasových hrách víc, než na pohádkách v televizi, cyklicky milují i Hajaju...a Domino.

Nezapomenu jednou na příjemnou hodinku, kterou jsem strávila jednoho podzimního večera při tak příjemném rozhovoru s Marií Rottrovou, tolik jsem toho o ní nevěděla. A bylo znát, že si ono vysílání užila i sama paní Rottrová a že ve studiu byla domácká atmosféra a nálada.

já teda statistiku budu statečně KAZIT....
Protože tohle už třeba jinde, než na takové stanici neuslyšíte... Jen tam je možné se hýčkat...

Marie Rottrová: Večerem zhýčkaná

 

4 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Jarka Jarka | Web | 22. srpna 2012 v 8:16 | Reagovat

Kdepak! Nepřestávám poslouchat rozhlas, každé ráno si ho pouštím v kuchyni a mám ráda stanici ČR1 - Radiožurnál. Naučila jsem se ho poslouchat ještě v době, kdy jsem vstávala do práce, protože na této stanici, je ráno každou čtvrt hodinu časové znamení, rychlé zprávy a předpověď počasí, to vše doplněné prima hudbou, rozhovory a reportážemi. Bez rádia, si nedokážu svůj den představit. ;-)

2 cajovnaprozeny cajovnaprozeny | E-mail | Web | 22. srpna 2012 v 9:35 | Reagovat

[1]: přesně, prima hudba. A mě se líbí, že tam hrají občas to samý, jako když jsem byla malá - Gott, Lenka Filipová,  a na vánoce když jedou "skořápky ořechů", tak se rozplývám...

3 Romi Romi | Web | 22. srpna 2012 v 18:10 | Reagovat

Také nesouhlasím, já stále poslouchám už od rána než jedu do práce. Jak píše Jaruška, všechno se hned dozvím a ještě prima písničky:)

4 helena-b helena-b | Web | 22. srpna 2012 v 20:10 | Reagovat

Já jsem zase věrným posluchačem Českého rozhlasu "dvojky", který zachovává tradici sobotních her pro mládež a nedělních pohádek atd. Přiznám se, že jsem rozhlas a tuto stanici vlastně znovuobjevila,  možná před deseti lety o dovolené. Poslech takového rozhlasu má řadu výhod, mezi jinými i tu, že se dozvím plno věcí a můžu při tom vykonávat další činnosti. Na rozhlas nedám dopustit. Některé soukromé stanice mi ale dost lezou na nervy.

5 nartaya nartaya | E-mail | Web | 23. srpna 2012 v 10:38 | Reagovat

Tak já jsem trochu více břídilem, neb neposlouchám přímo rozhlas z rádia, avšak poslouchám mluvené slovo, které má Vltava, Dvojka či další stanice Českého rozhlasu k dispozici na internetu. Poslouchám, když mám náladu, klid a čas. U mluveného slova relaxuji, "pracuji" na počítači, nebo "štrykuju". Nejraději mám načtené knížky, miluji třeba Vejce a já, kterou bravurně načetla Jaroslava Adamová - avšak to jsem odskočila od rozhlasu až k cédéčkům...
:-)

6 cajovnaprozeny cajovnaprozeny | E-mail | Web | 23. srpna 2012 v 15:28 | Reagovat

[5]: skákej, klidně!
My teď ujíždíme na Robinsonu Crusoe - dám recenzi i sem. Namluvil Miloslav Mejzlík a je to úžasný!
Mluvené slovo miluju a jsem ráda, že se mi daří k tomu vést i děti.
A helena-b má pravdu v tom, že komerční rádia časem lezou na nervy pronikavou hudbou.

7 nartaya nartaya | E-mail | Web | 23. srpna 2012 v 16:22 | Reagovat

Jsme "přejedeni" tím vším humbukem, hlukem, rychlostí, tím vším JEDEM, který na nás obvykle média chrlí. Já třeba jen málokdy koukám na televizi. Ruší mě, vadí mi ty neustále reprízované americké seriály, dokola se opakující reklamy na zbytečné výrobky, bez kterých přežili naši předkové a krásně a lépe bychom přežili i my. Přijde mi, že jsem v jakési pasti, ze které je těžké se vymanit, v pasti tvořené z nátlaku konzumní společnosti. Utíkám tedy do ticha, kde není televize, kde není hudba, která "vyducává" mozek z hlavy... Utíkám do ticha, kde si můžu v klidu a pohodě pouštět pohádky, třeba Markem Ebenem namluveného a nazpívaného Medvídka Pú, nebo příběh Péti Bajzy, který nepřekonatelně vypráví František Filipovský...
Díky bohu, že existuje mluvené slovo, knihy do ucha, a že existují umělci, kteří je dovedou nádherně podat svým posluchačům.
Robinson Crusoe by taky nebyl k zahození :-)

8 cajovnaprozeny cajovnaprozeny | E-mail | Web | 25. srpna 2012 v 7:40 | Reagovat

ano ano, bylo nás pět... s Filipovským nemá chybu. A tam není zbla hudby, a proto to má možná ten glanc.
To taky můžu.

a máš pravdu, na televizi jsem poslední rok, dva doslova alergická. Na uječený pohádky,reklamy...
i když je pravda, že si někdy nechám vyducat mozek z hlavy, ale to si už pečlivě vybírám, čím si to nechám ze sebe vypreparovat ;-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama