Kdysi existala konzerva rybí pomazánky s názvem Skumbrie... BYLA výtečná!

10. června 2012 v 21:37 | Renata Petříčková, www.popelky.cz |  Kozel REJPAL rejpe...
... správně tušíte, že dnes už není. Není ani na trhu a já ji loni hledala. Našla jsem pomazánku Neptum, která mi podle obalu připadala hodně podobná. Jakou hrůzu jsem našla uvnitř, to si přečtěte v textu, který jsem napsala pro Popelky.cz...

Skumbrie, po té se nebl… po ponožkách v plechu jo!

Velmi živě si má paměť pamatuje na docela slušnou dobrotu z dětství. Takovou placatou, docela velkou plechovku. No možná byla velká jen v mých očích, ale dneska bych to tipla velikostí na krabičku s rybičkami typu "horses" ryby. No prostě ten starý dobrý formát, který si nehrál na redukční dietu. A v té krabičce byl žlutý nápis "Skumbrie" a myslím, že i fotka toho, co bylo uvnitř a to teda bylo - pomazánka naprosto rajské chuti, které jsem se oddala s náruživostí a láskou.
Prostě chuť prázdnin!

Byly to pochopitelně skumbrie (tedy makrely, doufám) rozemleté tak, že ještě bylo poznat, že kromě nich tam je mrkev (občas i kostičky), hrášky (vždy celé a nádherně šťavnaté) a hodně a to všechno bylo oranžové a chutnalo to hodně jako tomatová omáčka.

Chutnalo to na chleba, rohlík i jen tak.
Občas mě pochytil pošetilý nápad ten žlutý nápis vyhledat. Tvar plechovky je podružný, mohl se inovacemi rapidně změnit. Ba i název se mohl změnit, šlo mi jen o ten obsah. A tak jsem v obchodech, ve kterých obyčejně nepobývám a které mi přijdou něčím "jiné" jala se pídit po té staré dobrotě. V nejzapadlejší Jednotě to nemaj. V opravdu obřím Hyper... to nemaj.

V lidovém Kauflandu to nemaj.
V ještě lidovějším Lidlu taky ne… Ale minule jsem v obchoďáku, jež znám jako své boty spatřila něco, co ve mně vzbudilo sladkou naději.
To vypadá na obrázku skoro stejně, nebo hodně podobně . Jsou tam na obrázku hrášky, mrkev na kostičky tam taky vidím…týjo- to je ONO!

739OWI.jpg

Název jiný, pixla jiná.

Nevadí…
Rozechvěle jsem čekala na okamžik, kdy konzervu otevřu.
Prvotní vůně: "no, mohlo by to být ono", je trochu pokažena tím, že konzistence toho všeho je nějak moc oranžová a hlavně jednolitá, asi jako paštika.
S trochou nedůvěry jsem se tím prohrábla, abych zjistila, že jediné, co tam drží trošku pohromadě, je něco, co vypadá jako cibule. Zklamaně jsem pohlédla na obrázek, který byl na konzervě. Není UŽ JEN TOHLE klamání spotřebitele?

Chuť nebudu popisovat.
Myslím, že tomatové staré ponožky chutnají asi podobně. Nevím, čeho tam bylo nejvíc, rozhodně tam nebylo těch 24% ryby, připadalo mi to spíš jako 99% procent mouky, pilin, peří, nevím čeho, prostě něčeho, co je za normálních okolností (tedy neochuceno) nepoživatelné.

Složení:
Drcená ryba (24%), cibule, petržel, pitná voda, tomatový koncentrát, rostlinný olej, pšeničná krupice (obsahuje gluten), cukr, sojový protein, pšeničná vláknina, jedlá sůl, regulátor kyselosti, kyselina citronová E330, směs koření.

Trochu přemýšlím, jestli bych do rybí pomazánky cpala krupici a pšeničnou vlákninu, ale budiž, něčím se to nastavit musí. Něco takhle odpornýho jsem už dlouho nepožila, já to vlastně ani nepožila a to spasu mnoho. Jen velmi málo věcí mi neprojde až do žaludku a tohle mi v puse pobylo jen velmi krátce. Vzpomínka zůstane.

740NDI.jpg

Skumbrie se šťavnatým hráškem a tomatem budou i nadále v říši snů…

Renata


 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 babča babča | Web | 11. června 2012 v 8:32 | Reagovat

zdravím Renátko na čajíček občas přijdu,ale se omlouvám komenty píšu málo,cha dneska jsi mě teda s tou skumrii dostala ja jsem jako dítko milovala opečený lanšmit tuším se to čmárá lunchean ale to už je jedno i naše děcka jak jsme jezdívali na tury ho konzumovali na surovo s chlebem no a dneska na jídlo se fuj neříká tak to říkkat nebudu,ale je to děs běs vím,že je ve světě hladomor a někdo by řekl že by za to ruce urvali,ale mě by se příčilo něco takového dát i těm hladovým no a druhý úhel pohledu jako děcko jsem měla ráda slunečnice a slunečníci určitě pamatují byly to takové různobarevné kostičky mluvilo se tomu mydelka před časem jsme kdesi na jakýmsik jarmarku na ně natrefili vzpomínky na dětstvi a chuťové buňky zapracovaly no vrhla jsem se ti na ně koupila celý pytlik zacalovala stováka při konzumaci se mi vybavilo jdu blejt velebnosti no dneska i kdyby byly zadarmo do huby už bych to nedala zdravím Renátko a přeju tobě i potomstvu krásné pohodové léto

2 Renata Petříčková Renata Petříčková | Web | 11. června 2012 v 9:28 | Reagovat

[1]: jjó, vepřové ve vlastní šťávě,to byla kdysi slast.
Teď to ani zvířata nežerou...
je mi z toho smutno. Děkuji za komentář.:-)

3 Janah Janah | Web | 11. června 2012 v 17:08 | Reagovat

To bych nekoupila už jenom proto, že je to s Polska - po všech těch skandálech...
Jinak na původní konzervu se pamatuju, byla výborná.

4 nartaya nartaya | Web | 11. června 2012 v 22:19 | Reagovat

[2]: Reni, mně je z toho taky smutno, jak to s kvalitou jídla jde pěkně do háje. Nevím, jestli si pamatuješ na takový žlutý prášek v modrém sáčku, jmenovalo se to Mixar a mělo to vanilkovou chuť. Lidé si z toho dělali koktejly a já to žrala suchý a vždycky se mi to nalepilo na patro a bylo to žůžový. Jéžíš, nechci tady vychvalovat, jak to bylo za komančů prima, to určitě nebylo, ale já tam mám nejvíc vzpomínek z dětství na takový ty dobroty.

5 Janah Janah | Web | 12. června 2012 v 21:47 | Reagovat

[3]: Kruci, z Polska , né s Polska :-(

6 jan jan | 22. listopadu 2013 v 9:20 | Reagovat

Když my jsme byli dětmi, existovaly státní normy na veškerou potravinářskou výrobu ve všech zemích RVHP. Po 89 pravdoláskomilci normy zrušili protože vznikly pod vedením Strany. A od té doby jsou k mání po dvacet let srač... Parodon. Smutné, že?

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama