Červen 2012

Co stane v roce 2012? Výklad mayského kalendáře

29. června 2012 v 20:06 | www.tetakaterina.cz |  Duchovní okénko

Výklad Majského kalendáře a roku 2012

obr.1: Pětistupňová Pyramida Slunce v Teotihuacánu
(autor: Kateřina Pokorná 13.11.2010)

Výkladů Majského kalendáře už bylo lidstvu nabídnuto mnoho. Díky astrologickým výpočtům z něj vycházejícím, je nám dokonce známo datum 21.12.2012. kterým tento kalendář končí. To přimělo lidstvo k tomu, že se vyrojila spousta spekulací, co onen "konec" vlastně znamená, co že se to vlastně stane. Většinou jsou to dohady o "konci světa" a mezi lidmi se pomalu šíří panika a strach. Sami potomci Majů se všem těmto dohadům spíše usmívají a tvrdí, že lidé stále nepochopili podstatu, kterou jim kalendář vlastně sděluje.
Ráda bych se s Vámi podělila o nové informace, které mi připadají v rámci transformace zásadní a které ke mně v poslední době přicházejí. Podle toho, co jsem měla možnost z různých materiálů nastudovat, se velmi se přibližují tomu, co se dnešní potomci Májů snaží lidem naznačit.

Začněme v Mexiku, kolébce Májů, ve starobylém zaniklém městě Teotihuacán. Dodnes je možné navštívit tam stavbu, která je známa jako Pyramida slunce. Je pětistupňová a z pohledu zepředu je k ní přístup po mnoha a mnoha dlouhých schodištích.

obr.2:

Schodiště pyramidy Slunce
Pokud se tam zajedete podívat se šikovným průvodcem, jistě vás upozorní na jednu "zajímavost". Vyšplháte-li se po těch mnoha schodech na vrchol pyramidy a ohlédnete se zpět, optický klam způsobí, že všechna ta schodiště a schody, najednou jako mávnutím kouzelného proutku zmizí.

obr.3

Schodiště zmizelo?
A onen šikovný průvodce jistě poznamená něco o zručnosti tehdejších stavitelů a jak jim to pěkně vyšlo. Je to skutečně náhoda? Nebo se tím snažili staří Majové na něco upozornit, něco naznačit?

Podívejme se na onen slavný Majský kalendář:

obr. 4:

Majský kalendář
Pokusme si představit, že by nebyl placatý, ale vypadal by jako patrový narozeninový dort. Jeho střední kružnice by byla nejvýše a postupně by se po jednotlivých kruzích snižoval. Nepřipomínal by nápadně tvar pětistupňové pyramidy?
Proč ale je tedy placatý? A proč má právě pět ohraničených kruhů?

Podle dostupných zdrojů se tvrdí, že v rámci transformace bychom se měli dožít toho, že díky zvyšujícím se vibracím se lidstvo, či dokonce celá Země, přesune z rozměru 3D do rozměru 5D. Abychom pochopili, co tyto rozměry vlastně znamenají a jak je máme chápat, podívejme se na Majský kalendář trošku jinak:

obr. 5:

Rozbor Majského kalendáře
Jeho střední kružnice vystihuje dokonale rozměr 1D: V tomto rozměru člověk identifikuje sám sebe. Dal by se také nazvat: "Já jsem". Je to naše prvotní identita. Myslím, že se nám Majové snažili dost výrazně a také vtipně naznačit, kudy vede cesta…ne náhodou ve středním kruhu kalendáře najdeme velice podrobně vykreslený obličej s otevřenou pusou a vyplazeným jazykem, jakoby chtěli naznačit: "Dovnitř se dívej!" Zkrátka v rozměru 1D si člověk uvědomuje pouze sám sebe a své bytí.

obr. 6:

Vysvětlivky k rozboru Majského kalendáře
Druhá kružnice a vše, co je uvnitř ní, označuje již rozměr 2D: Naše Já vymezuje samo sebe v prostoru. Aby "Já" mohlo samo sebe někam zařadit, je třeba vytvořit okolní svět a jeho podmínky. Vně druhé kružnice tedy nalézáme tento vytvořený svět: V první řadě čtyři živly. Tak, jak vnímáme v západním světě základ naší existence. Z nich je stvořené vše, co v našich podmínkách známe a vnímáme. Majové ovšem nezapomněli ani na východní vnímání světa. Najdete tam tedy i onu druhou možnost, pěti živlů. A samozřejmě zde objevujeme i polaritní vnímání našeho světa, vyjádřené dvěma zrcadlově obrácenými symboly. To zde nemůže chybět, neboť člověk projektující si v této úrovni podmínky života, vnímá tak, že existuje dobro a zlo, černá a bílá, nahoře a dole, uvnitř a ven, ženský a mužský princip.

Obsahem třetí kružnice je rozměr, který důvěrně známe. 3D: Ten vzniká v okamžiku, kdy člověka s vyprojektovanou identifikací se v jistém prostoru, (takže člověka nějak působícího na své okolí), začne zpětně samo jeho vyprojektované okolí vnímat a reagovat na něj. Proto v této třetí kružnici nacházíme řadu symbolů v kruhu. Tedy mnoho dalších bytostí, naprosto různorodých, ale zařaditelných do jakéhosi "zvěrokruhu", které na toho, jenž si je vyprojektoval, začínají zpětně reagovat. Zde prozatím končí naše momentální vnímání, neboť to je prostor, který chápeme, protože se v něm právě vyskytujeme. Zde funguje také čas, jak jej známe. V úsečce minulost- přítomnost- budoucnost. Není zde tedy zatím příliš snadné pochopit, že vše, co se nám děje, vše, co na nás působí, je jen reakce na naši původní projekci. Na to, co naše prapůvodní Já vyslalo. Protože díky vnímání času v tomto prostoru, se vše, co vyprojektujeme, projeví až po určité době. Prozatím tomu s oblibou říkáme boží mlýny. Kdo je ovšem ten Bůh?...

Znělka Dallas

28. června 2012 v 20:17 | čajovna
aneb první seriál z velkého světa po revoluci.
A jméno Džejár je dodnes pojmem....


pamatujete si?

Údajně se natočilo pokračování a JR Ewing tu má syna, jež je prý stejně prohnaný parchant jako jeho otec... no nevím, ale asi nové díly už sledovat nebudu. Nikoliv z neúcty k Dallasu, který byl prvním pořádným americkým seriálem v naší malé zemičce, ale snad proto, že už mě seriály prostě nebaví.

A co si budeme povídat, i při sebelepší snaze to prostě už NEMŮŽE být lepší, než starý Dallas.


VELKÁ PRÁZDNINOVÁ SOUTĚŽ - BYLINKOVÁ....

27. června 2012 v 7:29 | čajovna |  SOUTĚŽE
A bude nad slunce jasné, že úkolem je poznat bylinku. Nebudu to protahovat, jistě už chcete slunit svá záda, vlasy i nohy a ochlazovat se zmrzlinou, pivem a bazénem.
takže prosím, co je to za bylinku????
pište do 23. srpna 2012 do půlnoci a co nejdříve poté se tu objeví jméno jednoho z vás, který vyhraje právě tuto krásnou knihu Domácí bylinář od nakladatelství Euromedia. Čekám na vás na cajovnaprozeny@centrum.cz.
Těším se!

ale vrhněme se na tu záhadnou bylinku, tak se dívejte.


omamně voní. Jak listy, tak květy...


listy jsou velkým vodítkem....


protože květy na ní v květináči doma za oknem nevidíme často...


a pro jednoho z vás se tato knížka vynoří z toho modravého houští a na konci prázdnin k Vám doputuje.

Je plná zajímavých informací o bylinkách, receptů na léčebné prostředky, domácí přírodní kosmetiku i pochoutky.
TAK HEZKÉ LÉTO!

SOUTĚŽ s POSELSTVÍM BOHYNÍ - vyhlášení: Udělaly jste mi radost!

25. června 2012 v 7:29 | Renata Petříčková |  SOUTĚŽE
Obrovskou!
Za prvé hojnou účastí a za druhé nádhernými poznatky ke kartě Cenná příležitost. Při pročítání Vašich postřehů mi bylo jako bych se koupala v moudrosti, která v každé z nás je. U některých se jenom probouzí, jak horský pramínek, u jiných už to byly peřeje...

Bohyně Yemanya má v tuhle chvíli jistě radost.


Nevybírala jsem náhodně, ale Vaše postřehy mne donutily vybrat ty, které se úkolu zhostily tak, že přinesly svůj vlastní poznatek. I přesto to bylo velmi těžké, snažili jste se velmi a vybírat jsem musela ze tří desítek příspěvků.


Pět z Vás tedy získá tuto karetní sadu... Děkuji tímto ještě jednou nakladatelství Synergie, které tyto ceny věnovalo.

První je S. Veverková za tento příspěvek, zaujala mne poznáním, že z karty cítí energii příznivě nakloněného osudu!

Tato karta na mě působí hodně "žensky" - velmi jemně, ale přitom jde z ní neuvěřitelná síla!
Vše se zdá být najednou "jasné" a osud je hodně nakloněn...cítím, že je zde taková výzva, která nejde odmítnout.
Cítím světlo a přívan "nové" energie.
Teď skutečně cítim jistotu a vnitřní klid - teplo u srdíčka, je to velmi milé. Jsem ráda, že jsem mohla díky Vaší soutěži toto vnímat, považuji si toho a vzhledem k tomu, že již nějakou dobu nad pořízením si nějakých karet přemýšlím - jen jsem nevěděla "jakých karet" a teď jsem o krok blíže...Bohyně na mě zapůsobily - a vůbec né rozumem.

Druhá je Martina, která objevila v kartě nadpozemskou krásu, v jednoduché větě...

Karta Cenná příležitost bude znamenat něco nadpozemsky krásného, po čem každý touží.... něco co dává smysl životu...

Třetí je Lenka, která správně připomíná, že ani cenné příležitosti se neotvírají "zadarmo" a předchází jim někdy i bolest...

Karta na ni působí takto:

Před ní, než se dojde k těm dveřím, které nabízí k otevření, je zkouška. Může to být dokonce zkouška, která se nám zdá nepřekonatelná, někdy otravná, zbytečná. Avšak, za touto zkouškou leží tato karta, nabádá vejít a ačkoli to může být pěkná pakárna, "slibuje", že to bude stát za to a nakonec si budeme to rozhodnutí užívat a děkovat za ně bohům (bohyním), protože nám přinese nejen zkušenost, která bude třeba na další cestě životem, dokonce tím správným směrem, ale přinese nám také "ovoce", plody, jež na této cestě budeme nakonec sklízet. Jen je třeba mít na paměti, že nic není zadarmo, ale tato karta neznamená ztráty, jen z ní cítím trochu toho nutného úsilí, aby si pak člověk nakonec mohl plnými doušky užívat to moře, ten oceán slasti...

Čtvrtá je Anna, která se zamyslela také velmi hluboce a rovnou svůj výklad aplikuje na svou životní situaci. Kéž by Vám Aničko, právě tato karta přinesla onu důležitou Cennou příležitost. I Vy se nyní budete moci "radit s Bohyněmi".

Kdybych si vytáhla tuto kartu, věřila bych, že se mi v nejbližší době povede to, o co se už delší dobu snažím. Najít si ke svému úřednickému zaměstnání ještě nějaký přivýdělek, abych utáhla rodinný rozpočet se dvěma dětmi. Ta karta nabízí nějakou šanci osudu, jak svůj život změnit a pro mě by to mohlo v nejbližší budoucnosti znamenat novou práci, nebo nějaký výborný "nápad" nebo potkání životního partnera. Je také možné, že se do něčeho nového pustím (např.nějaký kurz), kde získám nové vědomosti nebo mě to nasměruje na jinou cestu a já budu mít nové možnosti, jak svého cíle dosáhnout.Ta krásná bohyně Yemanya to určitě myslí dobře a chce, abych si něco důležitého uvědomila.

navíc Lucie velmi dobře vystihla význam této karty.Tak jedna karetní sada i pro Vás...

A pátou je Blanka, která napsala jedinou větu, kterou lze mimo jiné význam této karty také shrnout. Ona cenná příležitost totiž je natolik vzácná, že může přijít jenom jednou. Blanko, děkuji...

Je to příležitost k něčemu novému,chyťte příležitost,jak se lidově říká "za pačesy" , nenechte si ujít tuto příležitost. Neváhejte,uděláte dobře, i když je to pro vás krok do neznáma.

Děkuji všem za účast a za mnoho podnětných myšlenek... Výhercům přeji mnoho krásných chvil s Poselstvím Bohyní a těm ostatním můžu slíbit brzkou soutěž, která bude zas trochu bylinková a hlavně celoprázdninová.
Máte se nač těšit.
Všem přeji překrásný předprázdninový čas!

Pečené cuketky

22. června 2012 v 7:06 | čajovna |  Dělená strava podle SPLK
Mám ráda naprosté jednoduchosti.
A tohle je jedna z nich.
Čerstvé malé cuketky jsou radostí.

Když je pokrájíte na zhruba 2 cm tlustá kolečka, položíte na plech, pokapete olivovým olejem a posypete tymiánem a hrubou solí, vznikne...


po patnácti minutách pečení vůůůůůně - nejprve vůůůůůně...

a potom tahle dobrota.


cuketky lze použít mladé, staré, zelené i žluté, puntíkaté, kupované i domácí...


k tomuto rozpékanému účelu se skvěle hodí i dýně hokaido...

to potom vypadá asi takhle :-)

Mlsotka - banánový koktejl

20. června 2012 v 8:47 | čajovna |  Dělená strava podle SPLK
Když jsem "jela" na dělené stravě, byly koktejly úžasnou součástí jídelníčku. Oni totiž úplně stačily, a to jak v kytičkové podobě - tedy ze sojového mléka, tak v té zvířátkové, tedy z mléka. Banán jsem tedy měla jako univerzální potravinu.

Koktejl chutnal v jakékoliv podobě.


já vím že je to naprosto známá věc, ale někdy z paměti vypadne a tak není od věci si ji připomenout.
Je to totiž tip na dobroučké každodenní mlsání...

a aby se Vám vzpomínalo ještě líp, přidávám maličkou vzpomínku na koktejly borůvkové....

Pučálkovic Amina v audioverzi na Popelkách

19. června 2012 v 7:51 | Renata Petříčková, www.popelky.cz |  Knížky pro děti

Jindřich Plachta: Pučálkovic Amina. Legenda v audioverzi!

Musím vás nějak rozveselit, minulá recenze audioknížky nebyla příliš veselá. Amina to snad spraví.Laughing
Spojení s hlasem Jiřího Lábuse je noblesní. Usměvavé. Jaroslava Kretschmerová v roli maminky mě překvapila. Čekala jsem od ní zprvu rozjařenější akci, to víte, je to především "Evik" ze Slunce, seno…
Jenže ona paní "povoláním manželka poštovního úředníka" není žádné trdlo a je to vcelku seriózní , později i láskyplná paní plná pochopení. Takže je to hlas známé herečky ve zcela jiném podání a musím říci, že se mi velmi líbila v této vážnější poloze.

Snad proto, že si člověk barvu jejího hlasu lépe vychutná a elegantní dobový náboj, který v knize maminka Pučálková nese, dokázala velmi dobře převést do svého hlasu.

5763Yjl.jpg

Humoristický příběh, jediný to spisovatelský počin úspěšného herce Jindřicha Plachty, o štěněti, které se nakonec ukázalo býti žirafou, znají už generace našich rodičů.

Milý příběh připomínající staré časy, kdy děti měli ještě k rodičům úctu a lidé žili na druhé straně v trochu sobeckých vztazích, strachu z pana domácího a ve víru věčného "co by tomu řekli lidi", případně "co tomu teď řeknou lidi".
Příběh jako takový většina z nás zná. Toto zpracování se velmi opírá o předlohu, ač je upraveno do 67 minut.

Ale ten typický tatínek Pučálka tu zůstává, se svou naivní vírou, že Amina je vzácný druh bernardýna (později tedy rohatého), který jim přinese peníze a slávu, latinsky "doga". Nikdy bernardýna neviděl, ale vždyť přece čte noviny!
"Lidi zlatý, tohle je divnej pes…" řekla babička s obavami, když viděla Aminu a potom… už si vzpomínáte? Při štědrovečerní večeři babička zůstala Aminou jaksi konsternována a pak to babičku napadlo. Je to srnka! Už jen proto, že nežere maso, ale jen zelený…
Ale liliputánský druh bernardýna, latinsky zvaný doga, toho dne sežral i vánoční stromeček. Bylo jasno, pes to není.
Neopoměly se ani dopisy - a to je dobře.

5764NDg.jpg

Tam vpravo - vidíte? Se skví knižní skvost z roku 1969....Wink

V knize Pučálkovic Amina je několik míst, kde si můžeme přečíst dopisy psané sestře paní Pučálkové nebo pana Pučálky domů. Jsem ráda, že i tady byly zachovány, protože to je další odraz tehdejší doby, styl, slovosled, volba slov.

Hudba je příjemná
Hudební a zvukový podkres je příjemný, hlasy herců dominují, což je dobře. Nejsou tu nepříjemné výkyvy jednoho ani druhého, vše je tak akorát pro vyvážený poslech před usnutím.
Video ze křtu cédéčka v pražské zoo…


CD je čtvrtý titul z volné řady pohádek, souvisejících s pražskou zoologickou zahradou. Stejně jako tomu bylo u předchozích titulů - Moja a páv, Moja, Tatu a tiplíci či Pošta v zoo - je výtěžek z jeho prodeje určen na projekty, kterými se snažíme pomáhat ohroženým druhům živočichů: gorilám nížinným a antilopám Derbyho v Africe, koním Převalského a gaviálům indickým v Asii nebo řadě druhů ptáků.., říká ředitel pražské ZOO na přebalu.

Text upravil a nahrávku režíroval Jan Jiráň, hudbou doplnil Dominik Renč a ilustrace na titulu jsou z dílny Heleny Zmatlíkové.

Vydalo vydavatelství Českého rozhlasu, Radioservis, ve spolupráci s vydavatelství Tympanum, 2011, www.radioservis.cz

Renata

Rozhovor s Blbounem na Superrodina.cz

17. června 2012 v 12:51 | Renata Petříčková, Superrodina.cz |  Renata Petříčková a její knihy
S webem Superrodina.cz vznikl nádherný rozhovor. Nápad udělat rozhovor s Blbounem nebyl tak úplně nový, jedinečný je však v tom, že Blboun je jediným účastníkem rozhovoru... Podívejte se.

Blboun nejapný z knížky S Blbounem do říše pohádek se uvolil ze svého jinak vytíženého harmonogramu a poskytl nám naprosto exkluzivní rozhovor! Přečtete si tu vše, co v knížce nenaleznete. Ale pozor - to ostatní je pouze a jen v publikaci. Chcete vědět více? Nahlédněte přímo do knížky.

Žije v pohádkové říši. A je tam jediný - i když kdo ví, ještě ji nemáme prozkoumanou celou - žije tam sám a jednoho dne potkal Jeníčka a Mařenku a vydal se s nimi nejrůznějšími pohádkami.

Blboun žije v knížce S Blbounem do říše pohádek a podařilo se nám ho odchytit pro tento exkluzivní rozhovor. Vzácná chvíle! Blboun měl totiž napilno s jakousi velmi choulostivou záležitostí, a tak byl přemluven jen za pět dobrých máslových mramorovaných bábovek.

Takže se na oblíbené jídlo nemusím ptát, že?

"Ale beze všeho. Bábovky všeho druhu, máslové nejvíc. Ani nemusí být bábovka čerstvá, rád si v zobáku rozkoušu i nějakou ztvrdlou. To hezky křoupe. Z přirozené stravy potom červy ze smrku, z borovic jsou moc hořké, ty nemám rád."

A co tedy Blboun vysloveně nesnáší z jídel?

"Asi se tomu taky nebudete moc divit. Jednoznačně pečenou drůbež. Tu nemůžu ani vidět. Z nějakého důvodu se mi při pohledu na vypečená ptačí stehýnka, prsíčka a křidýlka nedělá dobře. Ale na tom snad není nic divného."

S Blbounem do říše pohádek 1 Podívejte se na 13. komantu Blbouna nejapného z pohádkové říše. Přečtěte si vše, co v knížce nebylo!Tak přejdeme k příjemným věcem. Co třeba hudba? Blbounova oblíbená písnička?

"Mohla by to být Píseň pro Blbouna nejapnýho od Karla Kryla. Abych jako dělal čest svému jménu. Jinak jsem pták poněkud nelétavý a tak mám rád lenivou hudbu a to jakoukoliv."

Co by si vzal Blboun s sebou na cestu kolem světa?

"No úplně nejradši Blbounku!"

Ne! Nějaká existuje? Mysleli jsme, že jste už sám!

"To neprozradím, protože to si přečtete v druhé pohádkové knížce, jestli bude mít to štěstí a spatří světlo světa."

a zbytek si přečtěte už na Superrodině, otázky budou ještě vypečené...

PŘEJÍT NA ČLÁNEK 13. KOMNATA BLBOUNA NEJAPNÉHO Z POHÁDKY....


Jaký bude víkend podle Lunárního kalendáře? Něžný...

15. června 2012 v 8:17 | čajovna |  Duchovní okénko
Není nad to přinést před víkendem příjemnou zprávu.
A podle Lunárního kalendáře Aleny Kárníkové (LIKA KLUB, 2011) nás čeká příjemný víkedn ve znamení Měsíce v Býku. TO jsou vlivy, něžné, smyslné, někdy však vzpurné, ale ostatní planety to prý ohlazují tak, že nám pro nadcházející dny přináší spíš to dobré.

Pátek - již dnes je zvýšená šance na příjemné náhody! Tak se dívejte kolem... Jsou tak příznivé okolnosti, že se s vervou můžeme pustit do čehokoliv. A to i do úklidu.

Sobota - svěží den, jako stvořený pro zábavu, sport a příjemné procházky v přírodě.
Byl by hřích toho nevyužít.

Zdraví však nebude železné, prospějete si masážemi, není dobré se přejídat těžkými jídly a je tu riziko prochlazení krku - skony k angínám?
Mimochodem jsem se dneska probudila s podivnou bolestí v krku a kašlem, pěkná "náhoda". Tady se doporučuje heřmánek. Tak to vyzkouším...

Pleť potěší napářky a hloubkové čištění.

Neděle - už se přehoupneme do Blíženců, a Neptun začne zlobit lehkou náladovostí.

ale prozradím, co Alena Kárníková slibuje na pondělí - prý romantickou noc, něhu a silné působení vnímavé Venuše...Mrkající

Tak hezký víkend!!!
A i to pondělí...

Několik Impossible od Heleny Zeťové...

14. června 2012 v 10:46 | čajovna |  Hudba mého srdce....
:-) MÁM TUHLE PÍSNIČKU HODNĚ RÁDA. JE V NÍ ENERGIE A ODHODLÁNÍ.


tady je nádherná kvalita...

tady je kvalita horší, ale zas to vyvažují ty holky vzadu a kraťasy Heleny Zeťové :-)))

a tohle je komorní, a VELMI NĚŽNÁ VERZE STEJNÉ PÍSNIČKY.
Přinejmenším zajímavé...;-)

Mlsotka - okurčička s masem. Znáte něco lepšího?

13. června 2012 v 8:07 | čajovna |  Dělená strava podle SPLK
tak zase zalovím v archívu a pro odlehčení vytáhnu pár foteček mlsotek, které se mi uchovaly na fotografiích z doby, kdy mi váhu i metabolismus rovnala dělená strava podle Lenky Kořínkové.
Ráda se občas k tomuto stylu stravování vracím, protože to vlastně nejíte - to jenom pořád mlsáte....

třeba tohle:


ostatně, znám jen málo delikatesnějších věcí, než je masíčko a kyselá okurčička!

Zeptej se táty je ztělesnění lidské temné syrovosti...

12. června 2012 v 7:09 | www.popelky.cz, Renata Petříčková |  Knížky pro ostatní
jsou články, které se nepíší snadno, protože předmět, o kterém píšu, není příliš optimistický. Po poslechu tohoto cédéčka
jsem musela doslova sežrat čokoládu. A dát si pauzu... Sonda do temné stránky lidské obyčejní a primitivní duše, zrcadlo,
které ukazuje většinu z nás... hrůza.
Ale i přesto se podělím. Zeptej se táty od Jana Balabána má šanci patřit ke klasice, a to nejen kvůli brzkému úmrtí autora.

Jan Balabán: Zeptej se táty. Nekonečná mozaika lidské marnosti

Audioverze románu Jana Balabána má svůj osobitý ráz zejména díky nostalgicky laděnému hlasu Norberta Lichého… Nemohla to pro něj být jednoduchá práce. Celým textem se prolíná hluboký smutek a zklamání ze života, nitky jednotlivých úvah se rozplétají, aby se po čase překvapivě zase spletly.
Do samé hloubky poznáme bezmoc a pokrytectví nad faktem, že si bereme psy z útulků, ale staří lidé umírají opuštěni za okny svých bytů a přitom by byli třeba tak vděčni za kousek jablečného koláče od nedělní kávy.
Nebo do samého nitra se zakusující bolest a strach čtyřletého dítěte, kterému v legraci rodiče a sourozenec říkají, že není jejich, že ho táta přinesl v tašce od vysavače. Jak se mění vnímání vánočního času, tmy a iluzí… jak se žije vdovám při pohledu na prázdnou druhou půlku postele.

Žijeme marně?
Stále větší syrovost života na vás dýchá z každé další věty a přiznám se, že poslech pro mne byl velmi náročný. Beznaděj, život jako zbytečnost, zbytečné utrpení pro škodolibost?

Čí škodolibost to je, když se tady pachtíme jako marné figurky?

Autor tu popisuje životy těch, kteří nevidí dál než na konec své výplatní pásky, na konec svého bytu a garáže. Smutný odraz společnosti…

ba

"Potřebovali bychom jako stromy, potřebovali bychom ten vegetační klid, kdy život v našich kmenech by byl jen tušit. Němě se kývat ve větru několik měsíců a nevědět o tom. Ale tyhle krátké zimy, tyhle zkrácené termíny, kdy člověk neprožije, ani nezahloubí smrt blízkého člověka. Musel jsem si vzít dovolenou,a bych mohl jít k umírajícímu otci. Dovolenou - slyšel jsem o dívce, která musela napřed dokončit směnu v provozovně rychlého občerstvení a pak jí teprve truchlit za mrtvou matkou a těšit starého otce. Té dovolenou nedali. Nebyl zástup. Přišla by o práci a rychlé občersvení se přeci nesmí zastavit, i kdyby.. i kdyby… co už vlastně?"

Snad ne….
Zhruba v polovině začíná svítat naděje, že už to nebude jen o obrovské potřebě vylít ze své duše ty kaly a usazeniny, jež rozedírají lidskou duši. V bolavých slovech nacházíme moudra, cestičky ven.

Začínají se rozplétat různé pavučiny lidí, kteří se vyskytovali v životě otce Emila, Hanse a Kateřiny. Stále nás provází bůhvíproč psaný zákeřný a udavačský dopis otcova přítele. Přišel všem, všem členům rodiny.

Každý z nich s ním naloží po svém, v každém z nich vyvstanou jiné vzpomínky.

Časy komunismu nebyly lehké, tady se díváme pod pokličku těch, kdož byli z mnohých důvodů nežádoucí a jejich dětí. A to tak palčivě, že nakonec staneme v pomyslné soudní síni a budeme soudit toho, jež v úvodu zemřel. Tátu.

CD s třemi a půl hodinami pro vegetační klid našich duší?
Osm jednotlivých kapitol, z nichž každá má jinou atmosféru spjatou červenou nití pelu jedné rodiny. Možná se v nich poznáváme, proto nás iritují.
Vegetační klid v ní možná najdete. Možná… jste-li silná povaha. Nebo sebemrskačská.

Nedoporučuji ale poslouchat, ba ani Zeptej se táty číst v knižní podobě tehdy, když se zrovna necítíte na tomto světě dobře. Sugestivní popis studené marnosti a ještě většího chladu okolních lidí je až příliš silný.

5717YWV.jpg

Na závěr se podělím ještě o jedno moudro, které zaslouží nezapadnout do zapomnění a které tu vyvstává z celého příběhu.

Trápení je třeba prožít, dobrat se a na dno a pak odejde. Jinak to v tobě bude hnít.
Trap se a trápení skončí.
Netrap se a konce to mít nebude…

Jan Balabán (1961 - 2010) byl českým spisovatelem pocházejícím z Ostravy. Snad protobyla jeho próza poněkud bezútěšná stejně jako je představa o tomto průmyslovém městě. Sám ale tvrdil, že píše jen o věcech běžně ve společnosti spatřovaných, jen často zametaných pod koberec. Jeho bratr Daniel je akademický malíř a toto cédéčko doprovodil svými obrazy. Zemřel náhle, v dubnu 2010.

Vydalo vydavatelství Českého rozhlasu, Radioservis, 2012, www.radioservis.cz
Foto: Radioservis a autorka

Renata

Kdysi existala konzerva rybí pomazánky s názvem Skumbrie... BYLA výtečná!

10. června 2012 v 21:37 | Renata Petříčková, www.popelky.cz |  Kozel REJPAL rejpe...
... správně tušíte, že dnes už není. Není ani na trhu a já ji loni hledala. Našla jsem pomazánku Neptum, která mi podle obalu připadala hodně podobná. Jakou hrůzu jsem našla uvnitř, to si přečtěte v textu, který jsem napsala pro Popelky.cz...

Skumbrie, po té se nebl… po ponožkách v plechu jo!

Velmi živě si má paměť pamatuje na docela slušnou dobrotu z dětství. Takovou placatou, docela velkou plechovku. No možná byla velká jen v mých očích, ale dneska bych to tipla velikostí na krabičku s rybičkami typu "horses" ryby. No prostě ten starý dobrý formát, který si nehrál na redukční dietu. A v té krabičce byl žlutý nápis "Skumbrie" a myslím, že i fotka toho, co bylo uvnitř a to teda bylo - pomazánka naprosto rajské chuti, které jsem se oddala s náruživostí a láskou.
Prostě chuť prázdnin!

Byly to pochopitelně skumbrie (tedy makrely, doufám) rozemleté tak, že ještě bylo poznat, že kromě nich tam je mrkev (občas i kostičky), hrášky (vždy celé a nádherně šťavnaté) a hodně a to všechno bylo oranžové a chutnalo to hodně jako tomatová omáčka.

Chutnalo to na chleba, rohlík i jen tak.
Občas mě pochytil pošetilý nápad ten žlutý nápis vyhledat. Tvar plechovky je podružný, mohl se inovacemi rapidně změnit. Ba i název se mohl změnit, šlo mi jen o ten obsah. A tak jsem v obchodech, ve kterých obyčejně nepobývám a které mi přijdou něčím "jiné" jala se pídit po té staré dobrotě. V nejzapadlejší Jednotě to nemaj. V opravdu obřím Hyper... to nemaj.

V lidovém Kauflandu to nemaj.
V ještě lidovějším Lidlu taky ne… Ale minule jsem v obchoďáku, jež znám jako své boty spatřila něco, co ve mně vzbudilo sladkou naději.
To vypadá na obrázku skoro stejně, nebo hodně podobně . Jsou tam na obrázku hrášky, mrkev na kostičky tam taky vidím…týjo- to je ONO!

739OWI.jpg

Název jiný, pixla jiná.

Nevadí…
Rozechvěle jsem čekala na okamžik, kdy konzervu otevřu.
Prvotní vůně: "no, mohlo by to být ono", je trochu pokažena tím, že konzistence toho všeho je nějak moc oranžová a hlavně jednolitá, asi jako paštika.
S trochou nedůvěry jsem se tím prohrábla, abych zjistila, že jediné, co tam drží trošku pohromadě, je něco, co vypadá jako cibule. Zklamaně jsem pohlédla na obrázek, který byl na konzervě. Není UŽ JEN TOHLE klamání spotřebitele?

Chuť nebudu popisovat.
Myslím, že tomatové staré ponožky chutnají asi podobně. Nevím, čeho tam bylo nejvíc, rozhodně tam nebylo těch 24% ryby, připadalo mi to spíš jako 99% procent mouky, pilin, peří, nevím čeho, prostě něčeho, co je za normálních okolností (tedy neochuceno) nepoživatelné.

Složení:
Drcená ryba (24%), cibule, petržel, pitná voda, tomatový koncentrát, rostlinný olej, pšeničná krupice (obsahuje gluten), cukr, sojový protein, pšeničná vláknina, jedlá sůl, regulátor kyselosti, kyselina citronová E330, směs koření.

Trochu přemýšlím, jestli bych do rybí pomazánky cpala krupici a pšeničnou vlákninu, ale budiž, něčím se to nastavit musí. Něco takhle odpornýho jsem už dlouho nepožila, já to vlastně ani nepožila a to spasu mnoho. Jen velmi málo věcí mi neprojde až do žaludku a tohle mi v puse pobylo jen velmi krátce. Vzpomínka zůstane.

740NDI.jpg

Skumbrie se šťavnatým hráškem a tomatem budou i nadále v říši snů…

Renata



Fór - narozeninové překvapení....

9. června 2012 v 9:25 | čajovna |  Zajímavosti, perličky, blbůstky
Tenhle fór jsem kdysi v zimě 2010 slyšela na Evropě 2 v podání Leoše Mareše...
a teď ho mám i v psané pohodě...
kochněte se... a nejezte přitom, prosím...

Jednoho dne jsem potkala sladkého gentlemana a zamilovala se do něj.
Když se stalo zřejmým, že se vezmeme, učinila jsem nejvyšší oběť a vzdala se svých oblíbených fazolí.
O několik měsíců později, o mých narozeninách, se mi cestou domů z práce pokazilo auto.

Protože jsme žili na venkově, zavolala jsem manželovi, že přijdu domů pozdě, protože musím jít pěšky. Cestou jsem míjela malou restauraci a vůni pečených fazolí vycházející z jejich kuchyně jsem nedokázala odolat. Abych se dostala domů, musela jsem ujít několik mil a tak jsem si řekla, že než přijdu domů, všechny škodlivé následky těch fazolí vyprchají.

Vešla jsem do restaurace a než by řekl švec, spořádala jsem tři velké porce pečených fazolí.
Celou cestu domů jsem se pak snažila vypustit všechen plyn, který můj zažívací systém produkoval.
Když jsem dorazila domů, manžel se zdál velmi nadšený, že mě vidí a s potěšením mi oznámil:
"Miláčku, pro dnešní večeři pro tebe mám velké překvapení."

Zavázal mi pak oči a zavedl mě k mé židli u stolu.
Sedla jsem si a právě v okamžiku kdy chtěl rozvázat šátek na mých očích, zazvonil telefon.
Musela jsem mu slíbit, že se šátku na očích nedotknu, dokud se nevrátí , a pak šel zvednout telefon. Pečené fazole, které jsem zkonzumovala, na mě stále ještě měly vliv a tlak se stával neúnosným.

Můj muž byl ve vedlejší místnosti a já jsem využila příležitosti, přesunula váhu na jednu půlku a upšoukla si.
Bylo to nejen hlasité, ale zapáchalo to jako vlečka hnoje, která přejela Skunka před papírnou.
Vzala jsem ze svého klína ubrousek a mávala jím rázně ve vzduchu.
Pak jsem přesunula váhu na druhou půlku a vypustila tři další salvy.
Zápach byl horší, než když se vaří zelí.

Pečlivě jsem naslouchala vzdálené konverzaci ve druhé místnosti a pokračovala v uvolňování tlaku ve svém zažívacím systému po dalších několik minut.

Požitek byl nepopsatelný.
Když slova na rozloučenou z vedlejší místnosti signalizovala konec mé svobody, ještě párkrát jsem zamávala ve vzduchu ubrouskem, vrátila jej na klín a složila na něj ruce.

Cítila jsem se uvolněně a byla jsem se sebou velmi spokojená.

Má tvář musela být alegorií na nevinnost, když se manžel vrátil a omlouval se, že telefonoval tak dlouho.
Zeptal se jestli jsem se dívala pod šátkem a já jsem jej ujistila že ne.
V tom okamžiku sundal z mých očí šátek a dvanáct hostů kolem našeho stolu jednohlasně
proneslo: "Happy Birthday!"

Omdlela jsem!!!!!!!!!!!!!!

Kým tu spíš - cover verze ... před spaním...

8. června 2012 v 10:01 | čajovna |  Hudba mého srdce....
Fakt nemám ráda, když si kdosi sedne před kameru a dělá cover a poté to pouští do světa.
Většinou jsou to hrůzy...

a jednou jsem náhodně klikla na tohle, když jsem jaksi měla chuť na Paľa Haberu a zaujaly mě příznivé komentáře. Tak jsem to nechala jet...
a pak si to pustila ještě několikrát...

uhodnete  proč?


Morčata mají nový bejvák!

7. června 2012 v 7:50 | čajovna |  Zvířata
Vyrobit morčecí domeček dá fušku. A mít dokonce čtyři kousky, to už je trošku náročnější na prostor.
Naše klec je luxusní pro jedno, dobrá pro dvě, nic moc pro tři a vyloženě klaustrofóbií pro čtyři.
Letní byt a za dobrého sluníčka i zimní výběh tedy zabral kus panelákového balkónu.


jak vidíte, linoleum se neosvědčilo, je tvrdé a čtyři kousky kapybar za pouhých 12 hodin pod sebou umí udělat celkem slušný kompost.
(lino pokryly letáky a tak recyklujeme - měním každý den a dá se to)

Co se však osvědčilo je vysloužilé šuple jakožto krmník na seno. Ostatně, rychlost s jakou tahle zvířata žerou a vylučují je naprosto závratná.
Tak ať se vám morčata líbí!

Ona ví... výklad pro jednu z vás....

6. června 2012 v 8:12 | Renata |  Taroty on-line
Zvědavost byla i u mě silná.
A výklad pro jednu z vás mě nepřekvapil.

Kde je tedy blokováno to NĚCO, to něco, co působí, že se cítí jako na poušti, ale křižovatku nevidí.
Vzala jsem trojnásobný výklad. Orákulum Grálu, Poselství Bohyní a Zlatý tarot. Vše se hezky doplnilo, spojilo.

Kdysi jsi totiž přijala model, že Úspěch je jen pro vyvolené - to je ta karta Oboustranné vítězství na levé straně, její negativní význam. Ten pozitivní je, že Oboustranné vítězství, kompromis, existuje a že všichni máme nějaký potenciál.Bohyně Kali je takovou kartou Smrti, máš velmi dobré povědomí o tom, že něco musíš nechat odejít, aby to nové mohlo přijít. A v podstatě pětka pohárů ukazuje, že jsi plakala naprosto zbytečně nad nějakou ztrátou. Ten potenciál máš... je za tebou. Vidíš toho rytíře, jak truchlí nad vylitými poháry? Za ním jsou ale další DVA. Plné a zlaté!!!

I ty máš za zády dva poháry, plné a zlaté... A víš to.

Nejsi tak úplně prázdná poušť, svůj potenciál si velmi dobře uvědomuješ.
Jen to tak nějak pro oči nevidíš...


V současné době (karty uprostřed) by cesta mohla vést přes úplné osvobození se od toho, co musíš, jak musíš vypadat, jak se chovat, prostě HRA. Bohyně i následující karta desítky pohárů ukazuje na lásku, kterou musíš směřovat k sobě samé, hýčkat se, hrát si sama se sebou, se svými myšlenkami, hledat v sobě a věnovat se rodině. Desítka pohárů je rodinná ochranná karta, nádherný výjev plodnosti, mléka, medu a strdí :-))), takže to podhoubí k vlastnímu hledání máš nádherné!

Karty vpravo pak ukazují do budoucnosti a tam je Afrodita, společně s Grálovou kartou Touha. Máš v sobě bohyni, spojení těchto dvou karet mi dává tušit, že potřebuješ najít sebe jako ženu. Přijmout sebe, své tělo, svou duši jen tak na okraj, tady karta Bohyní radí tanec... tanec, pohyb, cokoliv, u čeho se budeš cítit žensky. Dát si pár lekcí břišního tance... napadá mě, co takhle udělat si kurz na nějakou instruktorku čehokoliv, co se věnuje ženám, probouzení ženských energií, masáže...
Jako kasa v obchoďáku to fakt není....
a pak je tam totiž osmička pentaklů... ten učedník, který sedí naprosto zabrán do svého úkolu, do svého procesu učení,že nevnímá nic kolem, ba ani to, že obrůstá pavučinami... Mohlo by tě to chytit, měla by jsi v tomhle určitě úspěch.
Za mě... z pouště tě vyvede to, co sama cítíš, jen k tomu zatím neumíš najít cestu.
A mohlo by to být něco, co pomáhá hledat cestu jiným ženám.
To se i krásně propojuje s mateřství, rodinou... energeticky, prakticky to chce spolupráci všech, protože se nemůžeš rozdvojit, ale víš jak to myslím. Nebudou to dva oddělené světy (jeden doma, druhý za kasou v superhyper), ale propojené, navzájem se obohacujcí (doma děti, v práci ženy)...
Tak přeju hodně štěstí a snad jsem ti pomohla minimálně k tomu, že zkusíš hledat cestu ke své pravdě. Třeba už víš, kudy...
Renča

mimochodem, ještě nějaký čas trvá soutěž o karetní sadu POSELSTVÍ BOHYNÍ, směle soutěžte...

Představení Orákula Grálu

5. června 2012 v 8:18 | Renata Petříčková, www.popelky.cz |  Duchovní okénko

Zajímavá je sada Orákulum Grálu, jen posuďte sami...

Amy Sophia Marashinsky: Orákulum Grálu. Odhalí se i Vám!

Projdeme se spolu karetní sadou Orákulum Grálu a bude to cesta opravdu zajímavá. Tyto karty se poněkud vymykají klasice svým netradičním zpracování. Pět z Vás dostane odpověď na svou otázku. Moudrost Grálu tu autorka vložila do nesmírně vydařených slov a tradičních obrazů starých mistrů.
To se jí ne vždy podařilo…
Karty mohou na první pohled vypadat poněkud nepřívětivě, příliš nábožensky, matoucně - opravdu nejsou jednoznačné.

5620NmM.jpg

Když si však dáte čas a hlavně přečtete přiloženou knížku, objevíte poklad. No… možná opravdu ten GRÁL.
Některé karty opravdu nejsou ve svých obrazových poselstvích přímé, mnohdy mi připadá, že skrývají něco úplně jiného, než kniha (Touha, Veselost, ani Extáze či Ženský Grál nejsou úplně průhledné) nabízí však široké spektrum svého významu.

5633ZGR.jpg

Tak třeba u těchto karet jsem nacházela poněkud rozporuplné pocity, tyto dámy převelice skrývají poselství svých karet....

To se mi přihodila například s kartou Touha. Na obrázku ženy na koni a toužícího rytíře těžko spatřovat tělesnou touhu a tak třeba spočinete v tužbách obecně, tužbách duševních, reálných. A význam v knize hovoří z drtivé většiny o přijetí fyzických tužeb našich těl.
Výběr Mony Lisy od Leonarda da Vinciho pro význam Veselost mě převelice překvapil. Monu Lisu nemám ráda, působí na mě děsivě, a hledat v ní veselost je poněkud rozverný meditativní zážitek.
Abych všem kartám ovšem nekřivdila, to bych nerada… Protože… Třeba tyto jsou naprosto excelentní a krásné:

Moudrost, Svrchovanost či Volnost jsou třeba tím, na čem oko spočine velmi rádo. Posuďte sami:

5632MDR.jpg

Karta Volnosti (úplně dole, ta s převozníkem) působí velmi smutně až tragicky a je obdobou tarotové Smrti. Její význam je nesmírně osvobozující a je to paradoxně i přes tento truchlivý výjev jedna z nejkrásnějších meditačních karet.

Vhodné k meditacím
Jak jsem se lehce pootočila ve svém okolí, tyto karty už mají pár majitelů a ti je většinou používají jako meditační. K tomu jsou opravdu jako dělané. Navíc kromě obecného významu v knize máte ještě návod k meditaci.

Tyto meditace mají společné začátky a probíhají víceméně podle podobného scénáře. Některé jsou pro mě osobně lehce přes míru, jiné jdou po zajímavých nitkách logiky a duchovního propojení s Vyšším Já a jsou lákavé. Každopádně tyto jednoduché návody k meditaci mohou otevřít dveře Vaší vlastní fantazii a vytváření vlastních, zcela originálních návodů na míru právě Vám. V tom je vidím jako přínosné, ačkoliv ne všechny uvedené jsou mi blízké.
Dávají Vám totiž do ruky klíč k vlastnímu tvoření.

5634OGE.jpg

Třešničkou na dortu je tvrdá papírová krabička na magnetické zavírání...

Škoda, že autorka nevysvětlila u každé karty zvlášť, jak došla právě ke konkrétnímu výběru obrazu, i když je možné, že právě to by ubralo jisté kouzlo. Té rozporuplnosti, kterou tu či onde cítíme a toužíme jí přijít na kloub. Třeba proč je ta Mona Lisa vlastně veselá...

Autorka Amy Sophia Marashinsky, mimo jiné úspěšná autorka, filmová tvůrkyně, divadelní dramatička a žena milující mytologii a pohádky se pro tento projekt doslova nadchla. V době, kdy knihu zpracovávala společně s Chrisem Woldem se doslova izolovala od světa. I kočičí záchod jejího kocoura musel čistit někdo jiný, přátelé ji zásobovali kombuchou se zázvorem, jež jí dodávala energii.

Sama své dílo charakterizuje asi nejlépe:
Orákulum Grálu obsahuje přínosnou moudrost, kterou jsem nasbírala, když jsem sledovala jemnou nitku Ženství v průběhu dějin. Každá karta a umělecké dílo představuje jinou část skládanky, jiný klíč ke sdělení, jinou cestou ke ztělesnění Ženství.

Dodám, že tu máme 33 různých cest ke své vlastní podstatě.

5619YjZ.jpgKnížka je opravdu úžasným pokladem - s ní najdete svůj ženský grál
Když se na chvilku odkloníme od karet, pak sama kniha je mimořádně vydařená. V úvodu se dozvíte o historii hledání svatého grálu a také o rozdílu mezi spiritualitou ženy a muže.
Zatímco ženy se v tomto směru probouzí pouze tehdy, mohou-li svou lásku rozdávat a přijímat, muži se musí trochu držet zkrátka, by našli svou ženu v sobě. Snad v jejich duchovním hledání je třeba trocha toho asketismu, aby se mohli přiblížit jemnějších energiím.

Protože karty Orákula Grálu jsou poněkud jiné a v tuhle chvíli je vnímám jako velmi vzácné, netuctové a poměrně složité (ne snad fakticky, ale z jakéhosi důvodu k nim přistupuji s úctou) dám šanci pouze pěti z Vás.


Pište pod tento článek své dotazy, vyberu si z nich pět takových, které budu cítit jako vhodné právě pro Orákulum Grálu. Včas Vás zastavím, nebojte…
V průběhu pátečního dne se tu objeví pět odpovědí v Novinkách a to si s fotografií Vašeho výkladu.

Renata

A těším se na diskuzi o kartách i (svatém) grálu…

Zvu Vás na Orákulum Grálu na Popelky

4. června 2012 v 8:40 | www.popelky.cz, Renata Petříčková |  Taroty on-line
... a to proto, že to je týdenní téma nejen velmi zajímavé, ale také se s kartami můžete seznámit poněkud blíže.
Tak prosím, články se objeví i tady. Dnes je to například velmi zajímavý rozhovor s Tomášem Vojtou, ezoterikem, který odpověděl na mé zvídavé otázky ohledně svatého grálu, po jehož stopách jsem pátrala též.
A dopátrala jsem se téhož, co on i většina čtenářek.
Svatý grál je totiž jen jeden a máme ho všichni.

Orákulum Grálu: Tajemství svatého grálu s Tomášem Vojtou a výklady pro Vás!

Tento týden bude ve znamení výkladové sady ORÁKULUM GRÁLU. Nemůžeme začít jinak, než povídáním o záhadě zvané Svatý grál. K tomu jsem si přizvala Tomáše Vojtu, osobního rádce a ezoterika, který nám celou záhadu osvětlil velmi jednoduše a ze srdce. Samotné karty Orákula grálu pak několika z vás odhalí i své tajemství. O to přínosnější, že už budeme vědět, CO je to (svatý) grál.
O svatém grálu s Tomášem Vojtou
Svatý grál. Nikdo neví, jak vypadá. Ježíš z něj pil při poslední večeři. Pohár, který byl poté potřísněn Ježíšovou krví, protože Josef z Arimatie, vážený člen židovské rodiny do něj zachytil pár kapek jeho krve poté, co ho probodl voják na kříži, aby si ověřil, že je Ježíš opravdu mrtvý. Jedna z mnoha verzí.

Na druhé straně je verze ta, že svatý grál máme v sobě samých. Ženy ho nachází trošku snadněji. Jisté je však jen to, že svatý grál nikdo nikdy neviděl - a přesto věříme, že existuje.
Čeká Vás trošku tajemný týden nejen se svatým grálem, ale také karetní sadou Orákulum Grálu, které se můžete ptát. Začneme však besedou s člověkem, který o svatém grálu ví mnoho, ezoterikem a osobním poradcem, Tomášem Vojtou.

Na obrazech středověkých autorů je svatý grál vyobrazen na poslední večeři i na obrazech z ukřižování Krista. Stylizace spirituality do hmotných věcí je specifikem mnoha náboženství, není divu, že Ježíšovi nebyl do rukou svěřen jen tak obyčejný pohár.

5616ODd.jpg

  1. Na této fotce je znázorněn kříž (mužský symbol) a kalich (ženský symbol). Je to tedy symbol rovnováhy a harmonie, dalo by se říci že Svatý slib manželské věrnosti, říká Tomáš Vojta v souvislosti s principem grálu.
Čaroděj Merlin, prorok grálu?
Kdoví, je-li to vůbec skutečná postava . Keltský šaman, napůl démon, člověk nebo mýtus, který údajně věděl, kdy nastane konec světa? I on měl prý mnohé společné se svatým grálem.

Jeho podoba?
Někdo ho má za velmi drahou číši či pohár zdobený drahými kameny, jiný za smaragdovou misku. Pravděpodobně to bude ale úplně obyčejný pohár či miska… Soudě dle Bible, která by se jistě zmínila, že pohár, ze kterého Jdežíš rozdával víno - svou krev - byl nějak výjimečný či drahý. Patrně to byla úplně běžná nádoba.
Co se s touto tedy patrně obyčejnou nádobou stalo?
Mohla být i nadále běžně používána?

Ve hře jsou tři možnosti:
1: S Ježíšovým učedníkem Josefem jde z Arimatie až do Galstonbury v Anglii… tady se stává zajímavým fakt, že se dostáváme do keltské doby. Keltové a křesťanství? Těžko říci, navíc po keltech nezůstalo mnoho písemných zmínek. Přesto tady existuje podobnost s keltským kotlíkem nesmrtelnosti, který by teoreticky mohl mít kořeny ve svatém grálu.
2. S Máří Magdalenou jde do Francie
3. Zůstala v Ježíšově hrobě.
Až do šestého století se o svatém grálu nemluví. Není proč. Obyčejný pohár. Rozruch však způsobé velšská báseň Kořist z Annwfnu a král Artuš se i za cenu životů svých bojovníků vydává svatý grál hledat. Neboť to je prý kotlík plný veškeré moudrosti světa. A také nesmrtelnosti.

Existoval již před Kristem
Ano, ani časově nemůžeme svatý grál p říliš dobře zařadit. Zmínky o něm jsou již mnohem dříve. A podle legend tuto relikvii střeží templářský řád.

5617N2M.jpg

  1. Fotka symbolizuje ženu s dítětem, což je důležité znamení pro hledání srdce. Typické pro ženské symboly bývá, že na těchto obrazech nenajdeš ostré hrany, ale všechny budou spíše oblé. Na rozdíl od kříže, kde jsou jen ostré hrany - mužský symbol, vysvětluje zajímavý poznatek Tomáš Vojta.
Jak vidíte, otázek tu může být mnoho. Tomáše Vojty, ezoterikem, který se mimo jiné zabývá do hloubky i svatým grálem, se tedy můžu ptát snad donekonečna. Musím nějak začít. Tak tedy…

Proč se historie snaží mermumocí nastylizovat svatý grál do nějaké hmotné podoby - misky či poháru?
No, nevím, jestli se historie snaží něco stylizovat. Ale je pravdou, že na konkrétní věci, symboly, legendy (např. pohár) se nezapomíná. Dají se zhmotnit (např. namalovat na obraz, vytesat na sochu…). Pokud by byl vyjádřen pouhou myšlenkou nebo pocitem, pak by na ni lidé za pár desetiletí či staletí úplně zapomněli. Pokud se však zvěční, pak může na světě zůstat na "věky věků" a vyvolávat inspiraci pro novou tvorbu básníků, spisovatelů, malířů, sochařů nebo třeba i věštců.

Svatý grál existuje, neexistuje? Co myslíš?
Ano, existuje stejně jako existují čtyři světové strany, z nichž každá symbolizuje jeden posvátný předmět - hole, kámen, meč a pohár. Všechny se nacházejí v magickém tarotu i pentagramu, ale nesmí se zapomenout na pátý element - Vyšší sílu, Vyšší schopnost, aby bylo možné je využít k prospěchu druhých lidí. Kdo toto ovládne a nezneužije, tak může porozumět zákonům přírody, světa i vesmíru. Z tohoto důvodu byl Svatý Grál hledán, ale najít ho může pouze ten, kdo ho nezneužije pro vlastní potřeby. To je základní pravidlo Svatého Grálu.

Co je to vlastně Svatý Grál?
Svatý Grál není nic jiného než lidské srdce oproštěné od sobectví a otevření se nezištné lásce, která přináší hojnost a pozitivní růst. Jenom je potřeba si uvědomit, že Grál (Láska) ještě není Svatý Grál - v tom je velký rozdíl.

Když budeme hodně teoretizovat, je možné, že existuje reálná možnost, že svatý grál bude objeven jako hmotná, fyzická věc?
Najít Svatý Grál není tak jednoduché, protože se nejedná o nic hmotného, fyzického - na co bychom si mohli sáhnout, ale je to pouze lidské srdce plné čisté lásky. Najít ho může pouze ten, kdo se vydá na odlišnou cestu od běžného světského myšlení a směřování. Každý by ho chtěl najít, spousta lidí ho hledá jako "stateční rytíři kulatého stolu", ale jen jednomu se to povedlo - Percivalovi. Sejít z cesty je snadné, ale dojít životního naplnění vůbec jednoduché není. Všichni rytíři to nakonec vzdali nebo prohráli, protože někdo sejde z cesty kvůli penězům, jiný kvůli moci nebo další, že se nechá svést a vydá se různým pokušením. Opustí své poslání a věnuje se hmotnému zajištění. Pokud ho chcete najít a naplnit své poslání, tak je nutné zůstat svobodní, nestranní, skromní a lidští. Opravdu tedy není možné, aby Svatý Grál byl objeven jako fyzická, reálná věc. Žádný "Posvátný Pohár" neexistuje,a pokud by někdo začal prohlašovat, že našel reálný pohár, pak by se jednalo pouze o podvod. Nanejvýš by mohl najít nějaký symbol, který ukazuje cestu ke Svatému Grálu (např. v tarotových kartách nebo kostele). Ovšem může se objevit člověk, který ho najde ve svém srdci a k němuž budou lidé chodit pro radu a pít z něho jako ze "zlatého poháru" čisté lásky.

Případně, co by to dle tvého názoru udělalo s lidstvem jako takovým, tento nález? Změna k lepšímu?
Pokud stále mluvíme o srdci plném lásky, pak by to mohlo opravdu znamenat obrat k lepšímu. Když se každý bude ohlížet jenom sám na sebe a neudělá nic pro lidstvo, pro svět, pak se společnost nezmění a bude směřovat k úpadku a bídě. Avšak pokud by byl objeven, pak by země mohla znovu začít prosperovat a vzkvétat. Možná Vám to přijde jen jako pohádka pro děti, protože namítnete, že každý musí z něčeho žít. Jenomže v tomto případě Svatý Grál zůstane navěky legendou, kterou si lidé budou vyprávět, ale neudělají nic aby ji proměnili ve skutečnost. To ale neznamená, že se nemůže objevit někdo, kdo vedle své práce a povinností nemůže dělat něco víc - naplňovat své poslání a hledat Svatý Grál. Osobně však nevěřím, že by ho lidé nalezli v roce 2012, protože doba je velmi nejistá, ale šanci pro lidstvo vidím až 22. 2. 2022. otázkou však zůstává, zda v tuto dobu se Svatý Grál objeví a lidstvo procitne anebo zůstane stále ještě zahalen tajemstvím. Ale vím, že ze světa nezmizí, i když není vidět a objeví ho ti, kteří půjdou správnou cestou v životě.

5618MmY.jpg

Děkuji Tomáši Vojtovi a jsem ráda, že potvrdil mé přesvědčení. Svatý grál máme každý v sobě. A hledat ho třeba uprostřed přírody - není nic ideálnějšího...

5619YjZ.jpgV tomto týdnu budeme probírat také karty Orákulum vizí, karetní soubor, který vychází právě z této grálové moudrosti, autorka však vkládá onu moudrost nikoliv prvotně do pohárů a misek, ale do duší a těl žen.

Na pátek pro vás připravím také výklady.
Zítra se tu objeví článek o Orákulu Grálu a teprve pod něj můžete vkládat své dotaz. Protože je to karetní soubor celkem složitý, šanci najít tu odpověď najde jenom pět z Vás, zato však v dokumentární podobě i s fotografií svého výkladu.
Ostatní nemusí smutnit, v dohledné době stihneme ještě slibovanou smršť Týden se Zlatým tarotem a tam se dostane na každého. Bližší info zítra!

Renata

Foto: Tomáš Vojta, www.astro-tabor.estranky.cz

Zdroj:http://www.popelky.cz/magie/orakulum-gralu-tajemstvi-svateho-gralu-s-tomasem-vojtou-a-vyklady-pro-vas.html

Recenze na Blbouna aneb knížka u znalkyně klasických pohádek prošla!

2. června 2012 v 10:08 | Renata Petříčková |  Renata Petříčková a její knihy
Našla jsem krásnou recenzi na knížku S Blbounem do říše pohádek. Recenzující slečna mne překvapila tím, že si knížku nejen přečetla, ale že u ní i několikrát od srdce zasmála a vůbec, opravdu jí bavila....
A to mě jako autorku moc těší...


Ohaně velmi děkuji.....
Renata

Class lexion 600 - aneb emotivní vzpomínka na letní žáry voňavé po obilí

1. června 2012 v 6:11 | čajovna |  Zajímavosti, perličky, blbůstky

Možná nejste zemědělci tělem a duší, ale tahle kombinace nádherné hudby, letního žáru vonícího po zralém obilí a těch majestátných silných strojů, ta by neměla nikoho nechat chladným...
Co myslíte?