Březen 2012

Přijďte dnes večer na www.popelky.cz - budu tam NOCOVAT s Andersenem!

30. března 2012 v 9:06 | Renata Petříčková, www.popelky.cz |  Knížky pro děti

a probírat se svou dětskou knihovničkou, budu s Vámi až do půlnoci!

Soutěžit můžete i o tuhle moji novou knížku...hlavní hrdinové se rozhodli poskytnout exkluzivní rozhovor!


-------------------------------------------

Rozhovor s Jeníčkem, Mařenkou a Blbounem, SOUTĚŽ a dnešní NOC S ANDERSENEM....

Dnes nás společně čeká NOC S ANDERSENEM. Celý večer si tu budeme v NOVINKÁCH nostalgicky číst prastaré dětské knihy... A od pondělí znáte také horkou knižní novinku, tak trochu i z mé hlavy.. Blbouna nejapného z říše pohádek.... Na samotných autorech této knihy není mnoho zajímavého a tak mě napadlo, že si vyměníme role. Vyzpovídáme naše stvořené hrdiny!
Jen ať o sobě řeknou něco ze zákulisí!
Pozvali jsme si tedy Jeníčka, Mařenku a Blbouna nejapného. Blboun dorazil s čerstvě dorostlou kšticí a radostnou novinou, kterou ovšem nemínil prozradit a Jeníček s Mařenkou přinesli dvě máslové bábovky a dva košíčky vajec, když prý budou ty Velikonoce a jsou tady u nás ty slepičí produkty teď tak moderní.
Velmi děkujeme… a blahopřejeme k včerejšímu knižnímu narození.

Knížka s Blbounem do říše pohádek totiž vyběhla z tiskáren právě den před Andersenovskou nocí...


blbounBlboune, ty jsi měl být původně datel? Jak se stala ta děsivá změna, že je z tebe Blboun nejapný?
Co na to říct chytrého? Zkrátka ta slečna v červeném,...víte, myslím tu Karkulku, prostě nikdy Blbouna neviděla, tak si mne spletla s datlem. Jinak si to neumím vysvětlit...

Blboune, promiň mi mou upřímnost, jsi blbý? Laughing
Určitě ano, dává mi řadu výhod. A ty? Tongue out

Já taky, já taky... Tongue out ehm...Cool
Blboune, ty jsi se v jednom příběhu přejedl hrachu a dopadlo to společensky velmi neslušně, ovšem tímto se ti podařilo vystrnadit darebné skřety z rybníka. Riskuješ od té doby hrachová jídla?
Když je potřeba někoho vystrnadit, rád se obětuji...

Jeníčku, v pohádce jste vyřešili kdeco, od práchnivého stromu po sedm bicyklů pro trpaslíky, nepřekážel ti Blboun někdy svou nejapností?
Ba ne, nepřekážel. On Blboun je totiž ve skutečnosti velmi moudrý, jenom že podle jména ho považují za nejapného,... A v tom je jeho výhoda. Něco jako měl Bajaja, když ho považovali za hlupáka.

Mařenko, v jednom příběhu zachráníte Budulínkovic kozu před prodáním (patrně řezníkovi) a poté, po jaksi podivném jetelovém býlí jste ji ještě zachraňovali před nadměrným dojením. Nenapadlo Vás poradit Budulínkovým, aby si založili mlékárnu, s.r.o.? Měli by na chleba!
Napadlo Laughing Založili společnost Maslostroj s.r.p. (společnost s ručením pohádkovým) a zásobují mlékem celé království. Ale to už nepatří do pohádky!

s kozou

Tak u Budulínků se koukám po odchodu Jeníčka, Mařenky a Blbouna, děli věci...

Jeníčku, dokázali jste hraním karet vysvobodit čerta a hejkala, kdo by čekal, že tak malý chlapeček bude umět prostopášnické hry? Snad jsi ve svém útlém věku nepropadl karbanu?
Ale jděte, Černý Petr není přece žádný karban!

Mařenko, jak taková křehká dívka snášela přítomnost hejkalů a čertů, nebálala ses?
Kdepak, vždyť oni jsou jenom v pohádce Wink

Jeníčku, kolik kilometrů jste uběhli od Smolíčkovic jeskyně za jeskyňkami, které ukradli jelenovi parohy a šli s nimi strašit myslivce na posedu? Doběhli jste s jazykem na vestě?
2,82 km přesně ! Pak jsme to zašli změřit. Neměl jsme vestu, takže bohužel, jazyk na vestě nebyl...

Kam zmizel ten chleba s máslem, který z posedu uletěl chudákovi myslivcovi?
Proč se červenáš Blboune a hladíš si bříško??!!

Jelikož vás ve svých hlavách zrodili dva autoři, nestalo se, že byste se chvílemi v příběhu cítili jako schizofrenici? Přece jen, normálnější je, kdy má postava jednoho autora.
No vidíte to, a nám to připadá úplně normálníSmile Sice dva autoři, ale píší jako jeden a nám je tak veseleji.

Když přišlo na věc, a měli jste se všichni jaksi více "zhmotnit", vzal si to pod své křídlo akademický malíř Ondřej Zahradníček. Byli jste hodní a trpěliví a nemluvili jste mu do práce příliš?
My ho hrozně zlobili, a musel nám několikrát překreslovat! Ale nakonec myslím, že jsme se mu moc povedli...

4679ZTY.jpg

Strašlivé odhalení - Blboun žere červy!

Jak se sami sobě na obrázcích líbíte?
Jé, ukažte,... panejo, já jsem ale nejapný krasavec, pane malíři, to jsem se vám ale povedl!

Plánujete výlet na Mauricius? Třeba tam má Blboun příbuzné?
To nás popravdě nenapadlo, poněvadž tam jistě nebude taková legrace jako v pohádkové říši. I když kdoví… a hlavně, tady Blboun už si svou samotu taky vyřešil. Však proto se tady pořád červená a nechce nic prozradit.

A plánuje Jeníček s Mařenkou další výlet do pohádkové říše?
Mařenka: No jasně, už jsme tam by…
Jeníček: I mlč Mařenko, ženská…. Ta musí všechno vykecat. To si necháme jako tajemství, jo?
Renata (a v tomto článku hostující pohádkový kolega Michal Wink)




Zvu Vás soutěžit o trošku mojí novou knížku a na Noc s Andersenem

26. března 2012 v 7:47 | čajovna |  SOUTĚŽE

První vitruální Noc s Andersenem na Popelkách! A do toho soutěž o Blbouna!

Bude to možná historicky první virtuální Noc s Andersenem! Kromě více než 1050 knihoven, škol a jiných míst budou právě Popelky prvním virtuálním místem. A možná o to více zvláštním, že se bude zároveň soutěžit o knížku, na které jsem se jako autorka podílela. Pojďte soutěžit o knížku, ve které je jedním z hrdinů cosi se jménem Blboun a která mě - a kolegu - převelice bavila. Bavit se budete i Vy - a to nejen u soutěže a výherci poté u knížky, ale také páteční noc. Zvu Vás!
logoPoděkování patří paní Hanáčkové a Čapkové, které nám za organizaci Noci s Andersenem poskytly logo a příjemnou záštitu. Nebudeme ponocovat načerno, nýbrž naprosto oficiálně.

Takže se musíme snažit.

PROGRAM

Každou půlhodinu se tu objeví v novince nějaká knížka, kterou jsem objevila ve své dětské knihovničce. Některé jsou dávno zapomenuté, jiné jsou naprostá klasika.

Některé jsou tak zapomenuté, že jsem pro ně musela až do místní veřejné knihovny. Měli všechno!

A v každé takové knížce zůstala nějaká síla vzpomínky.
Úplně maličká, mlhavá, na kterou jsem si vzpomněla až když jsem knížku vzala do ruky. Nebo překvapivě silná a dlouhotrvající, ba až věčná!
Na tuhle nostalgickou cestu Vás zvu a budu ráda, když samy budete přidávat své postřehy a vzpomínat na své dětské knížky.


Ale nebudeme se v diskuzi vyhýbat ani knížkám ryze novým a rádoby moderním!

A CO ONA SLIBOVANÁ SOUTĚŽ?

Jak již některé z vás tuší, psaní pohádek je mou příjemnou kratochvílí a koncem tohoto týdne u nakladatelství Fragment vychází v pořadí třetí knížka ve spoluautorstvím s Michalem Vaněčkem. Dvě předchozí pohádkové knížky byly o kutnohorských skřítcích a ta třetí je tématicky trošku odlišná.

4632MTF.jpg

Vydáme se nikoliv do podzemí, ale do země úplně klasických pohádek, na kterých naše generace vyrostla a na které si možná v pátek vzpomenete se mnou.

Do této země nám totiž zabloudí Jeníček a Mařenka a narazí na velmi podivného průvodce - Blbouna nejapného.

A uvidíte, že v pohádkách není všechno úplně tak, jak se nám servíruje od dětství. Srandy si ti všichni užijí dost a dost, ba občas i něčeho neslušného a hlavně, kam přijdou, tam přijdou zrovna do nějakého maléru.

Byť to bude jen třeštící hlava Sněhurky nebo Smolíčkův jelen, který je zralý na mokrej hadr mezi parohy z toho, že ZAS přišli jezinky na hodinku hraní se Smolíčkem.

Nebo taková perníková Ježibába, která se do nesnází dostane hned dvakrát, ovšem když jí potom Hejkal zamkne v chaloupce, nebude vůbec příjemná ta stará paní….

Karkulka nakonec taky asi moc neznáte, předpokládám, že si o ní rozhodně nemyslíte, že je to tak rázná herdekholka, že se jí bojí i vlk?

Soutěžní otázka nemůže být jednodušší: Do jaké pohádky Blboun se svými kamarády rozhodně přijde udělat pořádek?

Pište do pondělí 2. dubna 2012 do půlnoci na redakce@popelky.cz a tři z Vás se mohou těšit!

Nápověd je tu mnoho, stejně jako správných odpovědí a kdyby to náhodou bylo málo….
...tak v pátek tu bude rozhovor s velmi vzácnými hosty - Blbounem nejapným, Jeníčkem a Mařenkou.
Tam se taky ledacos ze zákulisí dozvíte.

Tři knížky věnovalo nakladatelství Fragment.

Oficiální anotace:
Vydejte se s Jeníčkem a Mařenkou do kouzelného lesa plného pohádek. Na cestě plné dobrodružství a neuvěřitelných setkání je doprovází pták Blboun nejapný. Že jste o něm nikdy neslyšeli? Není divu, protože žije už jen v pohádkové říši. Jeníčka a Mařenku provede nejznámějšími příběhy a zažijí opravdu legrační příhody. Společně potkají Karkulku, Sněhurku, Budulínka, čerta, vodníka a mnoho dalších bytostí.
Počet stran - 88, formát - 165x240 mm, váz., 259 Kč

A ještě jedno překvapení na závěr.
Pokud budou tématické noci úspěšné, mám hnedle jeden další tip. Večer ve společnsoti Poselství Bohyní…měli byste zájem?

Renata

Chlap si balet neskutečně užívá....

23. března 2012 v 12:13 | čajovna |  Zajímavosti, perličky, blbůstky
Bezvadná reklama!!!

aneb jak to dopadne, když chlápek zajde na balet.

Článek o jantaru z Popelek

19. března 2012 v 8:39 | Renata Petříčková, www.popelky.cz |  Léčivé kameny

Jantar je energetickým sluníčkem. Prohřívá a léčí!

Poněvadž se k nám jaro uráčilo, vezmu dnes kámen, který je doslova slunečný. Jantar - průzračně žlutý jantar je nádherný sám o sobě. Je jako med, hřejivý a teplý. Obzvlášť citlivé nosíky pak ucítí i jemně pryskyřičnou vůni. Jantar totiž není ve skutečnosti krystal, ale zkamenělá pryskyřice ze stromů, nejčastěji z třetihorních jehličnanů. A jeho hřejivé účinky jsou neskutečně pozitivní. Tenhle "kámen" nemůže nikdy ublížit.
V některých knihách o krystalech ho ani nenajdete.
Je prostě tak jiný, že si někteří autoři nejsou jisti, patří-li do kategorie drahých a léčivých kamenů. Je to totiž druh uhlíkatého minerálu.


j
Vidíte, jak starou a cennou věc máme v ruce?
Držíme v ruce cosi, co tu vznikalo někdy před 30 - 90 miliony let - mineralizovanou pryskyřici třetihorních jehličnanů.
Neuvěřitelné!

Má proto velmi silné spojeníse Zemí a tuto energii vede dál do vyšších sfér. Navíc má schopnost pohlcovat
negativní energie a přeměňovat je na pozitivní. Je to symbol slunce a světla.

Nemusí být však vždy jenom průzračně medový
Kromě nejznámější a nejběžnější barvy může mít jantar i barvu kávovou, světlou až čirou průhlednou nebo červenou. Záleží na druhu stromu, ze kterého pochází. Nejcennější je údajně jantar z oblasti Mexika, který má červenou barvu.

4556NmE.jpg

Zdroj elektřiny!
Řecký název pro jantar je "elektron" , což rozhodně není náhoda. Budeme-li třít jantar vlněnou látku, vznikne statická elektřina.


Je to lehký minerál, což sami poznáte ihned, jak ho vezmete do ruky. Lehký a také lehce zlomitelný.

Dává životu naději
Jeho zářivá zlatavá energie dodává sílu žít, chrání před depresivními stavy a stavy beznaděje, pomáhá při rozhodování, podporuje paměť, tvůrčí sílu a důvěru ve svět a žití obecně. Uzemňuje nás v naší existenci a dává vůli žít s vědomím, že život je o teple, světle a zářivém světle. Pomáhá lidem s depresemi a nechutí žít.
Bodejť by ne, však jantar byl původně pryskyřicí, která měla chránit strom před škůdci a hmyzem. Ochránit tedy umí nejen strom, ale i Vás.


Na tělesné úrovni hladivě působí na celkové pročištění energie a čaker. A také játra, je to takový šetrný detoxikační prostředek. Pohltí negativní v těle a nahradí pozitivním. Kladně působí zejména na problémy v oblasti štítné žlázy a s krkem související obecně. Dále na močový měchýř, ledviny, játra a žlučník, tedy čistící orgány těla. Ulevuje od bolestí hlavy a dobře působí zejména na děti a snadno jim uleví od horečky. Říká se o něm, že je to ideální kámen pro děti, protože je zahřívá, energeticky a hladí a děti zlatavý jantar zaujme již svým vzhledem.Uleví také při prořezávání zoubků, od bolesti a neklidu. Podporuje snížení horečky, uklidňuje bolavý žaludek a zlepšuje neklidný spánek dětí.

Zajímavé je, že by měl umět zabránit padání vlasů. Vlasy jakožto symbol našeho vlastního bytí a schopnosti nechat růst, jsou přímo ovlivňovány naším zdravotním stavem - a také psychickým.

Jeho vzdáleným příbuzným je včelí propolis, který má velmi podobné účinky.

Ovšem, ten obyčejně neobsahuje malé fosilie živočichů, což jsou speciální jantarové kousky… a takový přívěšek z jantaru s malým hmyzem starým třeba 45 milonů let? Pro fajnšmekry, proč ne….

Pravost? Vyzkoušejte jantarovou auru
Pravost jantaru můžeme zkusit ohněm, jantar je hořlavý, syntická napodobenina se začne kroutit a nehoří. Ovšem bez ničení poznáme jantar jednodušeji. Na slunci. Na ultrafialovém záření jantar má tyrkysově modrý nebo zelený odlesk, které mu se říká "jantarová aura."

Nevím, jak vám, ale mě je tenhle hladivý uzemňovač v těžkém lidském bytí velmi sympatický!
Renata

Vincent van Gogh – oceněný šílenec?

15. března 2012 v 10:26 | Renata Petříčková, www.projekt-baraka.cz |  Domov
Z jeho obrazů vyzařuje kdeco, jenom ne klid. I jeho vlastní autoportrét jako by byl ztělesněním jeho vnitřního světa, který do svých obrazů dával. Vincent Willem van Gogh byl nizozemským malířem a kreslířem. Ve své zemi dodnes patří k nejznámějším postavám historie, ačkoliv za svého života -jak to tak bývá - nedošel tento umělec valného uznání.

Jeho sláva začala stoupat až po jeho smrti v roce 1890 a pak také po výstavě v Paříži v roce 1901 a stává se mimoděk se stává jedním ze zakladatelů uměleckého směru zvaného expresionismus.

Vážné a uzavřené dítě, láskou zklamaný mladík

Vincent se narodil do protestantské rodiny a byl prý věčně vážné a uzavřené dítě. Ačkoliv měl ještě sestru, více se spřátelil se svým o čtyři roky mladším bratrem Theem van Goghem, který za ním poté odchází do galerie Goupil & Cie v Haagu. Z Haagu ale poté odchází do Londýna, kde se zamiluje do dcery své "bytné". Krásná Uršula Loyerová ho ale odmítá a láskou zklamaný Vincent se po roce pobytu v Anglii vrací do Nizozemska. Do Anglie se poté ještě krátce vrací za svou sestrou. Stejně jako ho v roce 1876 propouští z galerie, údajně pro "nedostatek motivace".


Farářem i horníkem

Vincent van Gogh se dává na studia náboženství, aby se v roce 1978 stal laický farářem v belgickém chudém hornickém kraji. Neměl vůbec jednoduchý život a svého času si vydělával i fáráním, čím se přiblížil "svému" lidu ještě víc. Začíná se opět vracet z pozapomenutému kreslení a tak trochu stylově začíná kresbami uhlem.

Znovu malíř

Jeho bratr mu radí, aby se do malování pustil vážně. Vincent ho uposlechl a dal se v Haagu na studia, učil ho Anton Mauva, který, ač se ti dva rozešli pro příliš rozdílné názory na malbu, zanechal v něm mohutnou stopu. Světlo, jasnost tahů a také jeho styl zdůrazňování tmavých tónů - to byly styčná i sporná témata učitele a žáka.

Žák jde ale dál svou cestou, porůznu cestuje po Nizozemí a dává se na kresby vesnických motivů. Až později, ovlivněn uměleckou akademií v Antverpách mění svůj styl na poněkud "japonský" a v tomto stylu vytváří několik obrazů.

Na jaře 1886 se vrací za svým bratrem do Paříže a tam spolu bydlí v jednom domě. Čile se věnuje kreslení a nechává se ovlivňovat mnoha dalšími umělci. Pracuje s barvami a vzniká jeho typická vlastnost - použití doplňujících se kontrastních barev, hlavně modré a oranžové - aby tak zdůraznil krásu každé z nich.

Snad si tak trochu kompenzuje své neúspěchy na milostném poli a alespoň na plátně nechává zářit dva protiklady (jako muž a žena, jak se zmínil v jednom ze zveřejněných dopisů).

O dva roky později však Vincent odchází ze svého společného bydlení s bratrem a odchází do Arles, kde vznikají jeho malby se slunečnicemi a také se tu snaží dát dohromady uměleckou skupinu. Jeho život je ale až příliš divoký, než aby se mu to trvaleji podařilo.


Absint je viníkem jeho šílenství?

Proč všechna Van Goghova díla působí tak trhaně, nesoustředěně a rozhodně ne hladce a hřejivě? Možná je odpověď v teoriích, podle kterých trpěl psychickou poruchou nejspíše způsobenou častou konzumací absintu. Objevují se ale také dohady, že trpěl Meniérovou nemocí.

Nebo se postupně otrávil olovem, kadmiem a arsenem obsaženými v jeho barvách.


Prý si dokonce uřízl kus levého ucha, které umyl a nechal na vrátnici jedné z jeho bývalých prostitutek. Ó, jak krásný dar. Slečna měla jistě radost…Podle jiných teorií se však vincent pohádal a posekal šavlí se svým přítelem Paulem Gauginem (jež ho velmi obdivoval) a teorie vlastnoručně uříznutého ucha měla Paula ochránit před trestem.



Jeho šílená díla

Dobrá, jinak asi ani člověk smýšlet nemůže a neumí. Van Gogh patrně opravdu byl přinejmenším napůl šílenec, měl poškozenou psychiku. Jeho kresby se začínají skládat z malých čárek, což působí velmi nesourodě. Jeho Slunečnice působí negativně, vidíte uprostřed tu lebku? Která tříští vše ostatní? A o odstínech jeho žlutě se vyprávějí legendy, kdo jiný než on umí udělat z pozitivní barvy negativní? Zvláštní. Stejně jako další nesourodý obraz Ložnice v Arles. Ten je dodnes vystaven v Moskvě.


Kudrlinkami si léčí duši, ale stejně "smutek trvá navždy"

Poté se v roce 1889 léčí na psychiatrické klinice a tam v rámci terapie mění svůj styl. Místo čárek používá kudrlinky. Nejvíce patrno je to na obrazu Hvězdná noc. Léčba však nenese své ovoce. Rozpolcený Van Gogh se v létě roku 1890 postřelil do hrudníku a nevěda, že je smrtelně zraněn ještě došel do hostince a za dva dny umírá v náručí svého bratra. Jeho poslední slova zněla:


"Smutek potrvá navždy".

V jeho obrazech určitě.


Vincent Willem van Gogh (30. března 1853 - 29. července 1890)

Možná o něm nevíte:

- Že jeho malby jsou nejdražšími na světě. V roce 1987 se jeho Kosatce prodali za 53,9 milionů dolarů

- Ještě lépe dopadl Portér doktora Gacheta, ten se prodal za 82,5 milionů dolarů

- Jeho bratr Teo ho nejenže finančně podporoval, ale vázalo je vřelé přátelství, bylo uveřejněno na 652 vzájemných osobních dopisů.

- Chtěl se oženit s vdovou a pak také s prostitutkou s pěti dětmi. Ani jeden pokus o "námluvy" mu ale nevyšel.

Zdroj: www.projekt-baraka.cz VIRTUÁLNÍ GALERIE PRO UMĚLCE, místo, kde si můžete nejen prohlédnout obrazy talentovaných lidí, ale také si je za příznivé ceny koupit. V brzké době se chystají dokonce i aukce!

Sting: Fields of Gold

12. března 2012 v 8:00 | čajovna |  Hudba mého srdce....
Krásná hladivá a jemná písnička, možná ji znáte z rádia... možná máte taky rádi Stinga...
 a možná vás trochu překvapí tenhle klip, je nádherný, nápaditý a působí hodně na emoce, co říkáte?

a pokud chcete stejnou krásnou písničku v netradiční verzi a ryze ženské...
pak nabízím Celtic Voman...
k tomu  nemám slov...
snad jen, že Žena je přenádherné stvoření...

No comment, snad jen... únava...

10. března 2012 v 22:41 | čajovna |  Silný čaj
strašná únava...
a tak snad... snad?

Když vám spadne nešťastně kus... kus.. no co to vlastně je?

9. března 2012 v 13:26 | čajovna |  Zajímavosti, perličky, blbůstky
perník?
čokoládová tyčinka...

Každopádně, když vám spadne za psa, buďte obezřetní, může to vypadat hloupě....


Onyx, neuvěřitelně silný a svérázný kámen

7. března 2012 v 9:52 | Renata Petříčková, www.popelky.cz |  Léčivé kameny
Nabízím Vám článek z Popelek, tentokrát o onyxu...
velmi silný kámen!

Onyx: Průvodce do jiných světů - ale jen když uzná za vhodné...

Moje cesta k onyxu byla úplně náhodná. Nechtěla jsem ho. Neplánovala jsem ho. Původně jsem do zlatnictví šla kvůli něčemu úplně jinému. A ten černý kámen s bílým úsměvem si mě přitáhnul sám.
Ale že by to byl vždy přívětivý kamarád, to rozhodně ne. Umí pěkně a nepříjemně srovnat do latě, když mi zachce tam, kam v tu chvíli netřeba.
Onyx je pro mě jednoznačně nejsilnější kámen, který mě definitivně přesvědčil, že "na kamenech něco je"... Obecně patří k velmi mocným kamenů.
Toho dne jsem šla z pošty a nepřála jsem si nic jiného, než už konečně dojít domů. Ovšem pak jsem šla kolem místního malého zlatnictví a zničehonic mě napadlo poptat se, zda-li nemají prstýnek, který mi už dosloužil. Sehnat co nejvíc podobný... Neměli. Tedy - měli mnoho kompromisů, a to jsem nechtěla.
Ovšem košíčky s kamínky mě zaujaly. Nejvíc mě to táhlo k onyxu, tak jsem si jeden malý koupila. Nevědouc, o čem je....
onyx

Když i tenhle usměvavý krasavec přišel domů, netušila jsem o něm zhola nic.... Dnes je tím, který nejvíc střežím a přistupuji k němu s pokorou.
Nu dobrá, tak jsem si ho dala v noci pod polštář a zdály se mi podivné a divoké sny. Moc jsem si z nich nepamatovala, ale těsně před definitivním procitnutím do světa současné reality jsem z těch útržků usoudila, že se
mi vrátily nikoliv minulé životy, ale přání a traumata z děství, jak jinak vysvětlit sen, ve kterém jsem se sama nastěhovala do stejného domu jako jsme bydleli s rodiči (ale vypadal jinak a měl krásný rybníček s rybami
před okny), ovšem naprosto stejná rodina opálených spoluobčanů bydlela vedle, kupodivu mi nikterak nevadily a moje matka byla těhotná a můj otec zařizoval její porod a byl u něj, byla to spíš změť podivných výjevů a pocitů, než nějaký smysluplný děj. Jak v tomhle najít logiku, milý onyxi? Leda tak nikdy nesplněné přání bydlet jako dítě jinak a jinde a mít sourozence?
Netušila jsem, že mě onyx bude učit spojovat logiku a intuici ještě velmi často.
Nu tak jsem si ho dala pod polštář podruhé, v blažené touze, že třeba půjde dál než do dětství a bude se mi zdát třeba už o porodu nebo snad o minulých životech. Když to teda tvrdí chytré knihy.
Jenže takhle onyx nefunguje.
Funguje jen, když uzná za vhodné.
Někdy nezařídí nic. Tongue out
Jindy únavu po probuzení, pocit rozlámanosti a úplně tupou hlavu....
A jindy tu cestu umožní a několikrát mi pomohl k setkání s babičkou, která mi do snu přišla sdělit něco, co bylo v tu chvíli důležité. Nebylo to sdělení prostřednictvím slov, ale emocí a pocitů. Kdybych to měla nyní pojmenovat - bylo to tenkrát setkání s bezpodmínečnou láskou.
Když se to stalo poprvé, strávila jsem den s podivným a velmi příjemným pocitem štěstí a blízkosti...
Postupně jsem k těmto snům přestala potřebovat onyxovou pomoc - a postupně i tady úkol mé babičky skončil - zatím? - a už jsem se s ní ani takto nesetkala.
Onyx je kamenem, který dodává sílu v potřebných, obtížných a silně stresových situacích. Zajišťuje kontakt s vyššími průvodci a tak nás může posouvat v toku času. Třeba právě prostřednictvím snů nebo při meditacích. Nic z něj nátlakem ani úpěnlivými ufňukanými přáními nevymámíte. Poskytne Vám právě tolik, kolik je pro vás potřeba. Někdy je to ovšem trochu zdánlivě zrádný chlapík.
Rád totiž poskytne spíše to, co nechcete, protože to pro Vás v tu chvíli je nejlepší a třeba i bolestivým způsobem Vám dá pochopit cokoliv z minulosti, co je již hluboko zasunuté. Ovšem je to také rovný chlap.
Umožní vám zahojit hlubokou lítost a smutek.
Tyhle lekce považuji za ty nejúčinnější. říká se o něm, že v sobě umí udržet vzpomínky toho, kdo ho nosil. Dlouho používaný onyx je takovou kronikou svého nositele. Je neocenitelný ve chvíli, kdy se Vám v životě přestává dařit, když z nějakého neurčitého důvodu víte, že jdete špatně, ale nevíte CO je špatně, CO je příčinou.
Onyx tohle umí projasnit, aby se otevřela cesta k řešení.
Umírní těkavost a duševní rozčilení a umí ztišit i ochromující strach a obavy. Prostě Vás uzemní, ale zároveň neopomíná duchovní složku člověka a vše uvádí do energetické rovnováhy. Jako jin a jang a spojí Vás s Vaší podstatou. Tím může dojít také k tomu, že náhle uvidíte věci jinak a budete schopni i v obtížných situacích dojít k uvážlivým rozhodnutím.
Na tělesné úrovni působí léčivě na zuby, kosti a krevní poruchy. zajímavé je, že onyx se dle starých tradic nosíval na krku a jeho úkolem bylo mírnit sexuální touhy. Takže erotické sny pod jeho vlivem nečekejte.
Tongue out
onyx II
Jeho vzhled připomíná černý mramor a jeho lesk vyniká při hře s barevným podkladem. Svým okrajem pak splývá s okolím, jakoby právě přejímal vaše zážitky a ukládal je.
Jak vidíte, onyx je velmi silným a tajemným kamenem a ke každému se chová trošku jinak. Právě tak, jak potřebujete. Duchovní učitel.
onyx, Kaylie
A děkuji ještě Kaylie, která mi poslala své onyxy. Jsou přesně podle příruček - jako černý mramor. Ten můj na předchozích obrázcích je trochu netypický... (no abych nemusela mít zas ňáký extra buřty, žejo) Laughing
Renata

Čajovo bylinková soutěž aneb Pojďte se mnou na louku!

5. března 2012 v 11:34 | čajovna |  SOUTĚŽE
Nakladatelství Euromedia, kterému tímto velmi děkuji, nám věnovalo dvě krásné knížky...
Recenze na tuto knížku se tu co nejdříve objeví, abyste byli ještě více namlsaní. Je malého formátu, ale velkého obsahu. Velmi přehledná a plná barevných kvalitních obrázků, u kterých ustrne srdce i oko každého milovníka přírody.
Však uvidíte.
A protože je zaměřena na bylinky a na jejich domácí sběr a sušení a vůbec, na výrobu domácích bylinkových čajů, jde z mého pohledu o silně relaxační záležitost.
Miluju louky, miluju bylinky, stromy, květiny...

A mám ráda třeba i tuhle louku (jednu z mnoha) ač je ve středu města perníkového, ale chodím se tam nabíjet.

Tak se podívejte se mnou a zkuste mi napsat, pro jaké bylinky byste právě na tuto louku šli...

Pište do 31.března 2012 do půlnoci... a na apríla či v pondělí 2. dubna 2012 se tu objeví jména dvou z vás, kteří tuto knížku získají.


A malá nápověda - jak vidíte rozmanitost louky, snadno zjistíte, že téměř JAKÁKOLIV odpověď bude správná Mrkající

Tak se těším, věřím, že v těchto dnech přijde těšení se na léto opravdu vhod!

Dát na hraní chlapečkům Barbínu nebo namakanýho chlápka?

3. března 2012 v 16:05 | čajovna |  Zajímavosti, perličky, blbůstky
tak tohle opravdu nemá chybu, takové rozuzlení reklamy jsem nečekala...

jestli i Vám dnes chybí úsměv na tváři, tady Vám ho za pár vteřin zařídím....


Kdo by se hodil se Mstivou Soňou za katedru? Paní Romana....!!! aneb máme tu výherkyni soutěže o knížku Jirky Holuba

2. března 2012 v 9:29 | čajovna |  SOUTĚŽE
Bylo těžké, netěžké rozhodnout, kdo vyhraje soutěž o knížku Jak se zbavit Mstivý Soni.
Byl to opravdu obtížný úkol a tak se Vás zúčastnilo pouhých 8. I to však považuji za úspěch, a velmi si cenním každého názoru, protože bylo opravdu třeba se zamyslet a vymyšlet nějakou pomstivou třídní kulišárnu. Navíc z pozice učitelky.
Máme takovou jednu odzkoušenou pomstu. Je sice podobná té z knížky, ale tato naše je staršího data a zabírá. Je to teda pomsta jako pro celou třídu, tak i paní učitelku, protože to fakt smrdí. Je to jednoduché - nalepit papír od romadúru pod školní lavici nebo ještě lépe někam, kde ho nejde dobře najít, jako do skříně a to nejlépe, když je teplo. Za chvíli se třídou začně šířit opravdu strašný zápach a je nejlépe vyučování ukončit, což ve finále nevyzní jako pomsta, ale prima nápad, protože se jde domů.
Romana Jarošová... se stává vítězkou, protože by si opravdu mohla za katedru se Soňou Ticháčkovou stoupnout. A taky že stoupne - knížka z nakladatelství JaS míří právě za ní. Děkuji!
Přeji jí se škodolibou radostí, nechť se jí chvěje při čtení bránice tak, že nebude schopna popadnout dech.
Taková je totiž knížka Jirky Holuba.
Romano, blahopřeji... já si tu vaši pomstu totiž úplně představila a nebylo mi u toho nejlíp. To je FAKT peklo!!! Peklíčko, zákeřnost, přesně takovou jsem si představovala...
a všichni ostatní se mohou těšit na další soutěž, čajovou, knižní a voňavou a hlavně...:-) hlavně mnohem lehčí, než byla tahle.
Aspoň doufám.
Rozběhne se v nejbližších dnech.

Příjemný článek o Amazonitu z Popelek

1. března 2012 v 7:41 | Renata Petříčková, www.popelky.cz |  Léčivé kameny
Mám moc ráda kameny a psát o nich články, to je nejčistší slast...
tak se pokochejte taky, čtenářkám na Popelkách se tento článek moc líbil...

Amazonit - kámen vnitřní i okolní čistoty. Hlavně pro ženy!

Amazonit je draselný živec s modravým či zelenkavým nádechem a právě pro ženy je tím dokonalým kamenem. A to nejen proto, že umí zatočit s migrénou, ale vyrovnává ženské energie a čistí okolní negativní vlivy. A navíc je nádherný, zelenkavé žilkování a drobná kresba jsou titěrnou pastvou pro oko.
Na tělesné úrovni může tišit migrény, což mohu potvrdit, pomáhá zhruba stejně jako akupresura, tedy zmírní bolest, má to ovšem jeden háček!
Musíte tomu věnovat čas.... prostě ležet a bolesti se poddat, není to o tom, že si lepicí páskou přilepíte amazonit na hlavu a jdete vařit večeři… je jen pomocníkem k utišení a uklidnění těla a mysli…

Funguje to ale dokonale, nikoliv však na brutálně rozjetý záchvat. Na počátky a středně silné bolesti mi taková deseti minutová chvilka s amazonitem přivodí doslova zázrak - zase funguju!
amazonit

....umí stejně tišit křečovité bolesti, mírnit napětí nervového rázu, pomáhá i při menstruačních křečích a
dokonce prý jeho síla dokáže učinit snesitelné porodní bolesti.
To si ovšem při své silné představivosti moc představit neumím. No i když… naši předkové s tím prý měli své kušenosti...
Rozhodně to není analgetikum, ale ovlivňuje mysl na jemné úrovni vnímání a tak je možné, že amazonit při porodu umí upevnit a ukotvit ženu paradoxně právě v bolestech a to tak, že se dostane do stavu změněněného vnímání, kdy bolest cítí jinak.Snesitelně, nikoliv však příjemně, abychom si to nepletli.... ale snesitelně natolik, že je schopna s vlnami bolesti komunikovat, přizpůsobovat se jim a mentálně spolupracovat se svým tělem.
Ruší také geopatogenní zóny
Nezanedbatelný je jeho vliv na elektrosmog, který dokáže pohltit. Jeho místo je u počítačů, mobilních telefonů, mikrovlných trub či televizních obrazovek.
Je dobré ho připevnit na mobilní telefon či ho dát k počítači, mikrovlnce, televizi, z nichž pak odfiltruje negativní elektromagnetický smog.

amazonit I

Hojí naší vnitřní ženu... jen nejprve bolavé téma otevře, úleva přijde až poté...

Otevírá a hojí citová traumata spojená se sexuální stránkou, propojuje fyzické a éterické tělo, umožňuje splynutí s univerzální sílou lásky, protože otevírá srdeční čakru a oblast třetího oka.
Pro tento účinek je vhodný nosit kámen stále s sebou, nejlépe ve formě šperku.

Je to úžasný kámen pro probuzení a naladění milostné komunikace. A nejen té.
Přítomnost tohoto kamene uklidňuje nejen již zmiňované nervy a mozek, ale i duši. Při troše štěstí, trpělivosti, klidu a splynutí s amazonitem, procítíte i všeobjímající lásku, spokojenost a…. mír v duši.

Pro tyto prožitky je úžasná meditace či jen prostá chvilka klidu a soustředění.

Možná jeho jemná, leč silná energie je příčinou, že nesnáší sluneční světlo a teplotní změny a čistit ho musíme jen jemně.
Nepotěšíte ho horkou vodou, amazonit omýváme jen studenou. Kámen nabíjíme na pouhém roztýleném denním světle postavený na křišťálu. Nedávejte ho na slunce, vybledl by....

V obchodech tento kámen naleznete běžně.
Renata