Protože tady o nich často byla řeč, sluší se sdělit, že už nejsou.
Opustili nás pár dní po sobě, po dlouhém, téměř půlročním spánku, dvojím nakladení vajíček a dojmu, že chtějí věčně zimovat. Achatiny umřely tiše, ve svém domově a snad jim je ve šnečím nebi krásně...


Byli jsme rádi, že jsme Vás měli...
Tady malá vzpomínka na loňské vánoce...



kluci, kluci, byli jste hezcí, slizcí a měli jsme vás rádi...

vaše první dny...

i první zranění jste zdárně a zázračně přežili....

loškošní dlobečkové jste byli...

když jste v krabici po salátu se salátem přicestovali poštou...

kéž je Vám už hezky, afričtí krasavci....

Na čem aktuálně pracuji:


To je mi moc líto. :-(
A co ta nakladená vajíčka? Nebudou dětičky?