Srpen 2011

Helena Vondráčková: Knížka snů

31. srpna 2011 v 6:37 | čajovna |  Hudba mého srdce....
Muzikál Bídníci...
Už je to hodně let, moc jsem ho chtěla vidět a dodnes chci... ale už se myslím nehraje...
Škoda..
Tohle je jedna z nejkrásnějších písní. Helena Vondráčková a Knížka snů...


Nechutný nechutný vtip

30. srpna 2011 v 12:30 | čajovna |  Zajímavosti, perličky, blbůstky
Narazila jsem na nechutný vtip. Jenže pak jsem přemýšlela, jestli je nechutný svým tématem nebo pointou....
každopádně smutný tak, že skoro pozbývá vtipu....
nebo ne?

Bezdomovec v USA si maže na chleba hovno.

Jde kolem Obama a říká:
"Panebože tady máš 100 dolarů a běž se najíst, snad na tom nejsme tak špatně."

Bezdomovec v Rusku stejně tak,
ale jde kolem Putin a říká:
"To snad není možný, tady máš stravenky na celej měsíc a jdi se najíst, tak špatně na tom nejsme!"

Český bezdomovec sedí, taky maže a kolem jde Nečas.
Podívá se zblízka a říká:
"Ty vole takovou vrstvu? Mysli taky na zejtra!"

"Kuřecí maso" aneb separát v akci....

28. srpna 2011 v 16:14 | čajovna |  Silný čaj
Dáváte si rádi kuřecí nugety? Nebo hamburgery podivné kvality, nebo snad párky...libové tlusté párky nebo dietní salámy?
Pak možná, pokud nejste úplní ignoranci, občas přečtete složení... a je tam cosi jako masový, kuřecí, či vepřový separát.
Co to znamená?
Zpracovatelům masa bylo líto vyhazovat kosti, dají se ještě protlačit za pomoci vysokého tlaku lisem a oškrábou se z nich zbytky masa, povrchu kosti, to vše se smíchá s přebytečným tukem, kůží a ostatními zbytky. Vznikne jahodově zbarvená pasta, která se barví, notně koření - protože to prý jinak chutná jako výkal - a zpracovává do rádoby uzenin a různých zmražených čehosi určených ke smažení. Nejhorší na tom je, že většinou se tyhle výrobky doporučují dětem.
Ačkoliv je tato problematika prezentována tak, že jíte zbytky... to by snad z mého pohledu nebylo tak strašné, člověk jakožto všežravec snad stráví všechno, i v těch kostech a kůžích lze najít něco využitelného - ale v tom ohromném množství chemických přídavků, aby to vůbec bylo jedlé.

Tady je video, kde se Jamie Oliver pokusil vyrobit naprosto stejný kuřecí separát doma. Dařilo se mu to výborně (pro netrpělivé, dejte si video k poslední třetině, tam je to nejzajímavější...) a vyrobil domácí (leč dle průmyslového receptu) kuřecí nugety.
Přítomným dětem by se logicky měl obrátit žaludek.
Ne...měli hlad a klidně by to snědli...
Kéž by bylo víc takových jako je Jamie Oliver a lidi nezapomínali na to, že jídlo je naším lékem.


Domov...tam, kde je hezky....

25. srpna 2011 v 19:50 | čajovna |  Editorial, aktuality z Čajovny
Přibližně za měsíc bude mít Domácí čajovna narozeniny. Třetí... a mě napadlo, že jsem vlastně za celou tu dobu nenapsala jediný článeček k tomu, jak je doma hezky... a přitom je to už celé ty tři roky motto celého tohoto blogu.Takže jsem se zamyslela nad tím, co je to domov. Moudří tvrdí, že ten pravý domov je pouze v nás samotných, jiní, že to je místo, kde jsme s těmi, koho máme rádi (a nemusí to být nutně za dveřmi s vaším jménem), další, že domov je tam někde, kde už nejsme mezi živými....
Ale nechme na chvíli filozofie. V našich životech a bytí je zvykem, že domov je místo, kde prostě bydlíme. Hýčkáme si ho, tvoříme a jsme šťastni, že ho máme. Rozčiluje nás, kdy nám to veškeré činčání ničí děti svou tvořivou a destruktivní činností, ale omlouváme je a šlapeme jako hodinky na opravě toho všeho. Rozčiluje nás, když nám to veškeré činčání ničí partner ozdobami ze smradlavých ponožek, spodků a šroubovákem na poličce s keramikou, cigaretami na stolku a peněženkou u nádherné a vyčinčané vázy... Prostě v tom domově nikdy nejsme tak úplně sami a zásahy ostatních mohou být pro náš pocit jistoty, tedy toho domácího zázemí, někdy zásadní.
A tak by mě zajímalo, jak se vyrovnáváte s tím, že váš domov není tak úplně váš?
Beze zbytku respektujete "to ostatní, co může rušit"?
Nebo je právě to součástí domova, který milujete?

Prostě domov, je hezky...

MC Erik a Barbara naživo a nově.... věkem oba krásní! :-)

23. srpna 2011 v 11:09 | čajovna |  Hudba mého srdce....

že je z ní krásná žena, to asi nikoho nepřekvapí.
Ale mě překvapilo několik videí, které jsem právě dnes náhodně našla. Duo MC Erik a Barbara v době poměrně nedávné (či jak je starý pořad Hit storočie), vystoupili naživo a OBA!!!
Zazpívali své staré hity a za pozornost určitě oba stojí.
Z hubeného klučiny, hrajícího se na tvrďáka se stal fakt krásně tvarovaný CHLAP s velkým CH.

A z krásné dívky se stala nádherná žena...
je snad třeba říkat něco víc...?
Snad jen nádherná vzpomínka a že jsem ráda, že se ti dva zase někde ukázali a jsou vlastně pořád stejní - i když neporovnatelně jiní.
Tady ještě zub času pracuje milosrdně.

a v tomto duetu jim to sluší snad ještě víc...


tak už to vidím, rok 2008?
Tak to je už taky historie :-))) ale to myslím vůbec nevadí...

Co sami nemáme, nemůžeme dávat....

22. srpna 2011 v 0:43 | čajovna |  Duchovní okénko
Krásný citát mi přišel do cesty. Tiše a pokorně se s vámi rozdělím...

je v něm totiž mnoho pravdy....
"Co sami nemáme, to nemůžeme dát druhým a ani od druhých chtít. Když sami nemáme pravou Lásku, nemůžeme ji ani chtít po druhých a nemůžeme ji ani druhým dát.
Proto opět musíme skončit u toho zásadního a tím je: Hledejte nejprve sami království nebeské a pak vše ostatní, co bude třeba, bude přidáno. Na prvním místě musí být poznání a Bůh. A pak vše ostatní.
Hledat lásku, naplnění a životní štěstí zevně v druhých lidech nebo ve svých dětech je poutající nevědomostí, která v konečném důsledku přináší často nekonečně opakující se utrpení a zlo.
Jiří Krutina

Johanka z Arku: Lucie Bílá a Petr Muk - úžasný výlet do světa muzikálů

19. srpna 2011 v 0:26 | čajovna |  Hudba mého srdce....
Má nádherný hlas... a že hrál v muzikálech jsem dlouho nevěděla.
A teď je sedím a dívám se...



a ještě jedna ukázka, duet s Lucií Bílou..

Líbilo?

Akupresurní bod při migréně a bolesti hlavy od krční páteře

18. srpna 2011 v 0:26 | čajovna |  Domov
Jsou to dvě nejvíc nepříjemné bolesti. Migréna - o té snad ani nebudu nic psát, ten stav, který, když dojde do krajnosti se podobá ochrnutí mozku se stále nepřicházejícím blahodárným bezvědomím a bolest od krční páteře si s touto krutou bolestí mnoho nezadá.
Navíc je u ní nevýhodné třeba to, že lehnutím si moc nepomůžete, naopak. Při ulehnutí zjistíte, že zátěž na krční páteř je ještě vyšší a ihned to pocítíte.

Pro tyto stavy, kdy se chcete této bolesti ne snad zbavit (to lze možná jen v začátku), ale trochu si ulevit, například proto, abyste vydrželi ještě ti tři kilometry autobusem bez zvracení, nebo abyste ještě zvládli vytáhnout nádobí z myčky nebo jedno kojení mimina bez pocitu, že to bude vaše poslední pohlénutí vstříc dennímu světlu.
Mačkání tohoto bodu ulevuje od té nejostřejší bolesti, dělá ji snesitelnou, tupější.
V kombinaci s odpočinkem a polohou ležmo může dokonce přivodit i vytouženou úlevu, při které lze v pohodě usnout.
Mačkáme několik sekund a poté několik sekund dáme přestávku. A pořád dokola.

Při akutní bolesti je tento bod, ta spojnice kostí palce a ukazováčku, ta prohlubeň (kloub) velmi bolestivá, takže opatrně, jen do snesitelné bolesti.


Hezký citát....

17. srpna 2011 v 10:25 | čajovna |  Duchovní okénko
Člověk je jako housle. Teprve až poslední struna praskne, zůstane jen dřevo. Pokud se vytratí poslední zbytky lásky a vzájemného respektu, je lepší jít od sebe.

3. rodinné kočárkování - akce na rozhledně Báře

16. srpna 2011 v 1:54 | čajovna |  Domov
Tip na báječný výlet!!!
3. září · 13:00 - 19:00

Připadáte si někdy jako kráva....

15. srpna 2011 v 0:28 | čajovna
O víkendu proběhla v Praze tato akce...
Nechám jí na chvíli být, protože ač bych třeba ráda se přišla seznámit, bylo mi to vééélmi z ruky....

a proč?
Protože nemám ještě svýho buzeranta a protože si velmi často připadám jako kráva, ráda bych. Fakt... člověka, chlapa... který se na vás nedívá tak, že by vás nejradši za nejbližším rohem ohnul a sundal kalhotky, chlapa, jež nesoudí vzhled, chování, cokoliv, jež vás má opravdu jako kamarádku...

Mrkněte na klip, mě na několik dní naprosto odrovnal...
doufám, že vás též...

Pohádková výstava v Pardubicích

13. srpna 2011 v 8:57 | čajovna |  Fotodílna
chystám se tam s dětmi dnes, ale už jsem tam byla...
Takže se podělím o pár obrázků. A o výstavě takové jsem psala například tady, takže chcete-li vědět více oficiálních informací, můžete kliknout...


Krásný pohádkový víkend všem!Smějící se a já jdu pohonit děti uklidit, vyčůrat a ustrojit a jdeme...snad nezmokneme...





Zvu vás na Popelky....na chlapské téma!

11. srpna 2011 v 8:42 | čajovna
Zvu vás na článek z mého pera...


Zvu vás na stránky Popelky.cz a víc nebudu říkat, protože tam je hezky...

a když zrovna náhodou nebudu tady, tak tam určitě!
Těším se na Vás...
Renča

Pochroumaná čínská beruška

8. srpna 2011 v 22:23 | čajovna |  Fotodílna
jednoho dne při procházce jsem narazila na čínskou berušku, tedy takovou tu oranžovější, s více tečkami a zrádnou, protože ráda kouše. A přemnožuje a vytlačuje naše slunéčka sedmitečná. Holt čína...
a tahle byla krásně pochroumaná, zpoloviny zešedlá a pomačkaná, kdoví co se jí stalo?
A tak mě napadlo, jestli nebyla vyrobena v číně a nebyla určena pro východoevropský trh, protože tady nám to prostě stačí?
:-(

Andělé v mých vlasech - autorka vypráví o knize

7. srpna 2011 v 11:52 | čajovna |  Knížky pro ostatní
Tuhle knihu jsem ještě nečetla, ale hodní o ní slyšela a hodně o ní četla. Pro mnohé je to kniha, která se jen tak neukládá do knihovny na věčné časy, ale která má své čestné místo v knihovničce a je pravidelně brána do ruky, když člověku není do skoku a potřebuje naději.

a právě o naději je i tento medailonek s autorkou, která tu vypráví o tom, jak kniha Andělé v mých vlasech vznikla a hlavně proč vznikla.
Aby lidem vrátila naději.
A ne nadarmo se stala celosvětovým bestsellerem.


Kdybyste chtěli lásku odvrhnout...

5. srpna 2011 v 20:22 | čajovna |  Duchovní okénko
... tedy tu muže a ženy. Kdybyste se v životě ztratili a netušili, o čem je energie ženy a o čem je energie muže..

a jak tihle dva spolu můžou žít, když jeden je z Marsu a druhý z Venuše...
tak vězte, že ona existuje....
....jen je třeba najít toho pravého...

ať ho máte nebo ne, podívejte se na tohle video... ta souhra z něj jen prýští...
nějak nevím, proč nefungují videa poslední dny na blogu.cz... tak pro ten případ odkaz přímo:



...čas leča voňavého nadešel...

2. srpna 2011 v 3:09 | čajovna |  Vaření, recepty

tímto pohledem do hrnce se láme léto... čas výroby leča. Papriky i rajčata horší kvality se prostě lehce povaří a třeba i do skleniček zavaří a potom... s vajíčkem, uzeným, s párkem nebo se slaninou a hlavně s vajíčkem. A čerstvým chlebem. No může být nějaká lepší letní večeře?
Možná... protože lečo buď milujete nebo nenávidíte.
Já ho miluju, ovšem pozor - nevím, z jakého důvodu, ale jen tehdy, když si ho udělám sama vlastnoruč, z jakéhosi divného a neidentifikovatelného důvodu pojímám nedůvěru k leču uvařenému kýmkoliv jiným.
A když už nedůvěřivě pozřu, nijak mě to neokouzlí...

S čím máte lečo rádi a máte nějaký speciální recept na obměněné lečo?
Podělte se....


Milenec z alabastru

1. srpna 2011 v 17:44 | čajovna |  Zajímavosti, perličky, blbůstky
Na téma milenců a manželů kolují tisíce vtipů...Tenhle mě však zaujal tím, že jsem ho vůbec
dd
neznala...

a je skvělý!!!

Ženská měla v posteli milence, když v tom slyší, jak na příjezdové cestě chrastí štěrk pod koly manželova automobilu. Nezpanikařila a rychle vymyslela řešení - postavila chlapa do kouta, řekla mu, aby se ani nehnul, namazala ho dětským olejem a posypala alabastrovým práškem. Když se manžel podivoval, co to je, povídá mu:
"Drahý, to je socha. Stejnou si koupili Štěrbovi naproti přes ulici a mně se tak líbila, že jsem si řekla, že si ji koupíme taky."
Tím debata skončila a o soše už nepadlo ani slovo, ani když šli večer spát. Ale chvilku po tom, co manželka usnula, se chlápek zvednul, odešel do kuchyně a vrátil se se sendvičem a sklenicí mléka. Otočil se k soše a povídá:
"Tu máte, vezměte si. Já tuhle stál u Štěrbů tři dny v pozoru jako idiot a nedali mi ani sklenici vody."