Velikonoční pondělí - (ne)pěkný zvyk

25. dubna 2011 v 0:37 | čajovna |  Slabý čajík

Velikonoční pondělí.
Měla bych někde nastavovat zadek, mít namalovaný vejce, otevřený flašky a nazdobený chlebíčky a naplněný trubičky.

Svůj zadek mám (konečně) ráda, vejce jsou v ledničce v přírodním provedení, flaška neotevřená, neb tvrdý nevedu, chlebíček bych si dala, to je fakt, a plnit trubičky nemíním, neb sladký nesmím, a okolí to nejí...

Ano, správně, Velikonoce velmi ráda ignoruju. Ve městě to jde, tady žádná tradice není a jelikož babičky nedaly jinak, děti si je užijí u nich. Ale mají přísně zakázáno chodit po jakékoliv žebrotě! Takže jenom ke kamarádům a zpátky, žádný sousedi, žádný žebrání....
Nesnáším Velikonoce.
Dodnes si živě pamatuju ponižující velikonoční pondělí, kdy jsem čekala, až dorazí parta vožralejch pro mě naprosto cizích chlapů, kterým jsem musela nastavit zadek. Nic na tom, že babička a máma taky a že se u toho křenily. Já se nekřenila. Táta čekal ráno hned za dveřma a dal mi pomlázkou ze zelenožlutého drátu po zadku hned ve spodním prádle.
Poslední školní den před velikonocemi jsem si přinesla taky pár modřin. Kluci čekali za každým rohem.

A v úterý při těláku dělaly dřepy ti, jež nalili nezletilým.
A holky si vytahovaly zadky, aby se pochlubily, která má větší modřiny. Nikdy jsem nevyhrála, za mnou totiž nikdo naštěstí (i když mi to tehdy bylo líto) nechodil. Takže jsem byla všem pro smích, že nemám na zadku modřiny.

Proto i přes všechny městské nevýhody vítám anonymitu města a absenci velikonočních zvyků. A jsem proti tomu, aby něco podobného praktikovaly moje děti.

Já vím, že dnešek má hlavně křesťanský podtext, a tak to beru, i když kořeny jsou v pohanských zvycích, ke kterým se já sama ráda vracím. Ale proto nepotřebuji velikonoční svátky. To stanutí v úžasu nad probouzející se přírodou a poděkování za to co bylo a přání všeho nejlepšího pro nadcházející jaro a léto, miluju. Tu naději, to spojení se se sebou samým, se samou věčností v nás.. A někde uvnitř jsem to tak dělala od dětství. Velikonoce mohou být svátky jara i svátky zmrtvýchvstání Ježíše, ale kdo to dneska tak chápe? Jako naději? Jakou naději? Když se rozhlédnete, možná vám dost lidí poví, že se jedná jen o to, že jakéhosi syna božího ukřižovali a hlavně v těch detailech ukřižování se dnešek vyžívá. Senzace! Krvežíznivost. Duchovní význam už málokomu co říká a vidíme jen toho ukřižovaného chudáka, který údajně sejmul hříchy nás všech... vždyť je to hloupost, nikdo nemůže sejmout naše hříchy než my sami. Ne proto byl Ježíš ukřižován, zahynul krutou smrtí proto, že tendejší vládci neunesly svobodu jeho poselství, byl nebezpečný, hlásal pravdu. A probouzel v lidech svobodnu duši. A svobodná duše není ovladatelná a to nemohou žádní vládci potřebovat...

Možná bychom se měli vrátit k obdivu přírody a pocitu naší malichernosti oproti obrovské síle kolem nás, pocitu pokory před Zemí, která nás živí... a skrze toto jednoduché poznání dojít k tomu vyššímu, duchovnímu... se kterým tehdy přišel i ten Ježíš, a které dnes už ve své zaslepenosti a konzumu nevidíme.
Ale je to těžké, ve všedních starostech najít čas sám na sebe...
Kéž se vám to podaří třeba právě dnes...
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Jarka Jarka | Web | 26. dubna 2011 v 10:29 | Reagovat

Ale není to hloupost, Ježíš z nás opravdu sejmul všechny hříchy. Za každý hřích následuje trest. Ježíš vzal všechny hříchy světa na sebe a zaplatil za ně tím nejhorším a nejpotupnějším způsobem, svojí strašnou smrtí. Tou smrtí, nám ale otevřel dveře do věčného života, protože byl třetí den vskříšený, zvítězil nad smrtí a žije. Na nás už je jen to, aby jsme vyznali své hříchy, přijmuli Ježíšovu oběť za nás a pozvali ho s díky, do svého srdce. V Bibli se píše: Neboť tak Bůh miloval svět, že dal svého syna jednorozeného, aby každý kdo v něho uvěří, nezahynul, ale měl život věčný. :-))

2 Renata Renata | Web | 26. dubna 2011 v 11:20 | Reagovat

[1]: Jaruško, já si přesto myslím, že to nedává logiku. Je to jako když někomu něco dáš ze své vůle, zadarmo.
Nebude si toho vážit.
Co si neotrpíš, toho si nevážíš.
Tak to bohužel - většinou - je.
Pravda, mohli být tací, co si Ježíšovi oběti vážili a cítili se poté šťastni a čistí... ale, pokud by to tak bylo, jsme dneska jako lidstvo, celek, někde úplně jinde...
Ježíš podle mě zůstal globálně nepochopen.
:-(

3 Jarka Jarka | Web | 26. dubna 2011 v 13:28 | Reagovat

[2]:A v tom je právě to tajemství, Ježíšovi oběti a lásky. Je to opravdu dar, který stačí prostou vírou přijmout. Zdá se to jednoduché, ale je to moc těžké. Nemůžeme pochopit, že dostáváme zadarmo něco co jsme si v žádném případě nezasloužili. Spasení se nadá zasloužit žádnými dobrými skutky na světě, to musíme s díky přijmout. Chce to hodně pokory a uvědomění si, své malosti, zahodit svou pýchu a vydat se cele do rukou svého Boha. Složit své bolesti a břemena k Jeho nohám a požádat Ho o pomoc a zažít pak ten zázrak a tu radost z přijetí a jistotu, že už nejsme na světě sami, ale že je tu někdo, kdo nás má rád takové jací jsme, hříšné, slabé a bez zásluh. Říká se tomu obrácení, nebo chceš-li, znovuzrození.

4 Maruš-Fukčarinka Maruš-Fukčarinka | Web | 26. dubna 2011 v 19:45 | Reagovat

Přečetla jsem si se zájmem příspěvek i komentáře.Já byla jak už jsem psala vychována v ateismu.Velikonoce jsou pro mne znovuzrození přírody a tak i života-nové vyroste-narodí se-po zimě přijde jaro-úleva pro přírodu jako takovou-pro život.Velikonoce mají svou tradici,své zvyky-je na každém jak je pojme-já zdobením očekáváním jara-všeho nově zrozeného .....

5 Renata Renata | Web | 26. dubna 2011 v 20:45 | Reagovat

[3]: tak to už trochu chápu... je to cosi, o co se zatím marně cele pokouším... já to prostě nedokážu vzít "zadarmo", i kdyby mi tisíc mudrců říkalo, že si to zasloužím.... Ale třeba na to jednou dojde, je mi jasné, že v tu chvíli se člověk dostává na jinou úroveň, duchovní.
V té se zatím necítím dobře, cítím se v ní příliš  zranitelná....
divný...

[4]: přesně tak... tou přírodou to uvědomění si celého běhu světa začíná.... a málo se k tomu vracíme, kořeny už skoro nemáme. To je velká škoda. Zdravím tě Maruš!

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama