Srpen 2010

Petr Kukal, Jan Vinduška: Hovory a hrátky se zvyky a svátky

31. srpna 2010 v 14:25 | čajovna |  Knížky pro děti
hovory
Jestlipak víte, že mezi takový zvyk lze zařadit třeba odemykání řeky, plesovou sezónu, loučení se školkou, vlastně i obyčejný svátek vašeho jména, narozeniny, výroční trh, dožínky, pouť, první školní den... a mnoho dalších. Nejen ta přehršel věcí, jež souvisí s Vánocemi a Velikonocemi... a těch je tady taky mnoho...

Tato knížka je úžasnou součástí knihovničky nejen každé maminky, ale také babičky...protože nás zavede mimo jiné také do minulosti a tyto svátky a zvyky objasní po stránce historické, o to se postará minikapitolka pana Jana Vindušky, což je etnolog. A umí psát... takže nejen popis svátku, náměty pro rozhovory a pro činností s tímto svátkem související, ale také krásné historické okénko. Přiznám se, že tato knížka mne velmi zaujala, i když moje děti jsou na ní ještě asi příliš malé, tuším, že zvídavé dušičce mého syna neujde asi tak za rok, kdy počítám, se začne pídit...a tak se budeme pídit spolu a moc se na to těším.
Je to moc milá knížka, jejíž milý dojem podtrhují i svérázné ilustrace Václava Kotrcha. Nemáte dojem, že máte nějakou suchou učebnici, ale knížku, jíž si rádi otevřete u čaje či vychlazené limonády, v létě, v zimě. Má švih a nenudí, a také neunavuje, protože každému svátku je zde věnována jedna dvoustrana, hezky graficky upravená tak, že neodradí ani "nečtenáře"....
:-)
Vydalo nakladatelství Portál, 2010, www.portal.cz

Účastníci zájezdu

30. srpna 2010 v 4:48 | čajovna |  FILMY
Sbírka nejlepších scének...
Karlové a hnědé podšálky... aneb když flegmatik vyletí!

a nebezpečný voayer ještě jednou, aby to bylo všechno pohromadě...
aneb scéna, jež mi dovolila zamilovat si Annu Polívkovou jako herečku.

Babicovy dobroty - Kuře po abertamsku

29. srpna 2010 v 10:42 | čajovna |  Vaření, recepty

Babicovy dobroty - Kuře po abertamsku

Nemám moc ráda jeho recepty, ale tohle mě doslova uchvátilo, snad proto, že jsem to ochutnala několikrát, aniž bych věděla, že je to "babicův recept". A tak jsem chtě nechtě musela zabrousit na jeho stránky, abych uzmula tento výtečný recept a taky si ho konečně doma udělala. A zjistila jsem, že to je spíše recept Babicova hosta....

Je to fakt mňamka....nezdá se to, ale je to úžasné! Dokonce i jen s bedlama nebo i jen se žampionama...

Příběh čtenářky - Příběh ze šatny

28. srpna 2010 v 0:40 | Zdeňka Jánská |  Ze šuplíku

r
Před mnoha lety chodívala mládež většinou o sobotách na taneční zábavy, často i do okolních vesnic a pochopitelně pěšky. Většinou se domluvila skupinka kamarádů a šlo se hromadně, po cestě tam i zpět se užilo spousty legrace a ani zima a mráz nebýval
překážkou, mládí se zahřeje i na ledě.

Podotýkám, že tento příběh se stal moji mladší a krásnější sestře. Při jedné takové tancovačce se
připojila ke skupince sestřina spolužačka, obě byly v té době vzhledově podobné, myslím tím výškou a černými vlasy jako úhel, často si je lidé pletli, zvláště když se jmenovaly Ivana a Irena. Ona Irenka nemívala naší Ivanku ráda ani ve škole, možná na ní trochu žárlila, těžko vystopovat její averzi a tu její společnost sestra nijak nevyhledávala a tehdy byla docela překvapená, že se k nim vůbec přidala, asi o její společnost nikdo nestál a neměla s kým jít a osamělý noční návrat není nic příjemného.

Když jdou na mužskýho léta....

26. srpna 2010 v 0:02 | čajovna
Tak schválně...
Tohle je už let, božský Waldemar a tenhle snad už kultovní seriál. Škoda, že ho dávají tak málo...

Víte, o jaký seriál jde?


PRÁZDNINOVÉ VYKLÁDÁNÍ TAROTU

25. srpna 2010 v 20:02 | čajovna |  Taroty on-line
zázvorový čaj
Takže dvacátá  hodina je tu, přede mnou je čaj a tarotové karty a dobrá nálada vhodná právě k malému vykládání. Než se tedy vypravíme spát, pojďme si povídat o životě, radostech, strastech a kartách. Budu tu tzv. on-line v komentářích zhruba do 22 hodiny...cca... tak klidně piště do komentářů.

Nyní k otázkám, jež přišli do dnešního dne e-mailem.

Šárka (babalko)

Tak já tam milá Šárko, jako ideálního partnera vidím někoho třetího. Ještě není vidět, ještě není definován, ale ani jeden z uváděných partnerů není ten pravý. No i když... Ten, o němž píšete jako o tom prvním, kterého znáte tři měsíce (dnes to tedy již bude asi více) je opravdu tak trochu silnou jistotou, ale vášeň tu není... a pokud byste ve vztahu pokračovala další roky...asi by došlo k nějakému Pyrrhovu vítězství.
Měla byste ho, ale nebyla byste si jista, je-li to to pravé a jestli to za to vůbec stojí. Ten, jež Vás nyní rozrušuje na srdíčku a k němuž je vztah silnější, je také člověkem, který ve Vás probudí mnoho dobrého a nějaká světlá budoucnost tam opravdu je. Ale ihned po ní problémy spíše citového charakteru a nějaká konfrontace s vlastními temnými stránkami. Překonáte-li toto, bude nad vaším vztahem stát šťastná hvězda a šance na dlouhodobou spokojenost tu je...
Je to na Vás, držím palce!
Esterka

Petra
karty
Čekáte na miminko...bude?
Bude, bude... a možná to nebude zase tak dlouho trvat, nicméně v tomto těhotenství budou nějaké trable, jakási zkouška, která vás donutí trošičku se zamyslet nad životem, nad cenou těhotenství, nad darem života. Nevím, může to být nějaká běžná těhotenská komplikace, ale mateřství tu dále pokračuje, takže to nejspíš zdárně prožijete a o to víc se budete na miminko těšit. Časový horizont si netroufnu odhadovat, ale zkusím to... do půl roku?
Kdyžtak dejte vědět, já si budu přát, aby to vyšlo a do roka a do dne jste měla v postýlce miminko nebo aspoň veliké bříško :-)
Esterka

Lucie
Milá Lucko, vy jste patrně v této době tak trochu bezstarostná a zároveň ve vás hlodají nějaké starosti? Taková podivná směs, ovšem k tomu štěstí to vidím víc, karty pomalého růstu a nových začátků tu vycházejí celkem 3x a to je opravdu hodně. Máte před sebou růžovou budoucnost, chce se mi říct. A taky procházíte nějakým přelomem. Dosavadní jistoty a životní postoje se hroutí a místo nich nastupuje něco jiného. Lepšího. Dejte si však pozor na své okolí, je tam nějaká faleš, podlost, vychytralost, která se na Vás valí. Jinak... jak to říct přesněji. Podle karet právě od života dostáváte to, co je vám souzeno a co si zasloužíte - pozor, to však může být úplně jiný pohled, než ten, který se nám z našeho života jeví - takže vše je v nejlepším pořádku.
A do vzdálené budoucnosti tam je možnost mateřství :-) nebo přírůstku do rodiny...
Hodně zdaru
Esterka

A co vy ostatní? Máte-li dotaz, sem s  ním do komentářů...

Želvinka otevírá své soutěže!!!

23. srpna 2010 v 16:50 | čajovna |  Editorial, aktuality z Čajovny
ss
Tak mě moc potěšilo, že čerstvá přispěvatelka do Domácí čajovny, slečna Lenka, má své soutěžní stránky... a mě je ctí je představit a pozvat Vás...

tam najdete několik prvních soutěží, blog je právě čerstvě narozený, takže soutěžit můžete s velkou nadějí na úspěch. Přemýšlím, jakou fotkou se účastnit prázdninové fotosoutěže.... Želvinka se těší...
A jen co bude hotová ikonka, Želvinka dostane čestné místo v odkazech vlevo...

Michal Viewegh: Švédské stoly aneb Jací jsme

23. srpna 2010 v 4:34 | čajovna |  Knížky pro ostatní
d
Abych řekla pravdu, představovala jsem si pod tímto titulem něco jako poťouchlou sondu do života čecháčků, kteří na zahraniční rekreaci seberou ze švédských stolů nejen množství jídla rovnající se vydatné snídani, ale do ubrousků nenápadně vloží i stejně vydatnou dopolední svačinu. Do druhé ruky vezmou další ubrousek a jídlo na odpolední svačinu.
Nemýlila jsem se!
Přesně tímto barvitým popisem začíná celá sbírka fejetonů, které vycházeli v letech 1995-2000 v Mladé frontě Dnes.
Sbírka fejetonů, které už někdy kdysi vyšly. To je tak trochu kontraverzní dílko, zdálo by se něco jako výškrab něčeho a vaření z vody. V podstatě bezpracné dílo autorovo.
Sebere něco, opráší a ejhle, je na světě knížka!
Vzhledem k osobě pana Michala Viewegha se v tuto chvíli asi rozdělíme na dva tábory. Na ty, jimž je jeho tvorba sympatická a na ty druhé. Budu se snažit býti nezávislá.
Mě se sbírka fejetonů odkukoliv nikterak nepříčí. Jsou-li to fejetony dobré.

Ted Dekker: Dcery Lamače kostí

19. srpna 2010 v 20:53 | Lenka Hanzalová |  Knížky pro ostatní


pp
Nakladatelství Metafora přichází na trh s knižní novinkou Dcery Lamače kostí. Knihu napsal americký spisovatel Ted Dekker a jistě se zařadí mezi úspěšné bestsellery. Příběh totiž nemůže nechat nikoho chladným.

Ryan Evans, zpravodajský důstojník válečného námořnictva, dává přednost práci před rodinou a doma se vyskytuje málokdy. Jeho ženu Celine to nijak zvlášť netrápí, žije si svůj život. S dcerou Bethany je to však jiné, což si uvědomí po svém únosu v Iráku.
Dostane se do situace, kterou by ustál málokdo a jen díky své inteligenci a umění potlačit své emoce přežije. Stane se však svědkem vražd nevinných dětí, kterými chce únosce Chálid zburcovat americkou veřejnost, vystoupit proti válce a upozornit na tzv. vedlejší ztráty.
Po svém osvobození mu náhle dochází, že rodina je mnohem důležitější než práce a že se touží vrátit domů do Austinu a svou dosavadní nepřítomnost ženě a dceři vynahradit.
Po příjezdu však zjišťuje, že se spousta věcí změnila a nic nebude tak lehké, jak se zdálo. Manželka si našla nového přítele, okresního prokurátora Burtona Welshe, a žádá rozvod. A dcera Bethany? Ta už svého otce odsoudila a odmítá mu odpustit.
Když se Ryan konečně smíří s tím, že přišel o rodinu, přijde další rána. Sériový vrah Lamač kostí znovu zaútočil. Za svou oběť si vybral právě Bethany. A aby toho nebylo málo, stane se Ryan podezřelým díky svědectví Celine a Burtona. A jeho psychické problémy, které nastaly po únosu, mu na důvěryhodnosti také moc nepřidají.
Lamač kostí (Alvin Finch) ale tentokrát touží po něčem víc než jen přelámat kosti nevinným dívkám. Chce, aby se Bethany stala jeho dcerou a s tím je spojené i zničení jejího pravého otce. Vyzve tedy Ryana, aby přišel dceru vysvobodit.
Ryan se dostane do situace, kdy musí bojovat nejen s Lamačem a policií, ale i se svým vlastním já. Dokáže pro záchranu dcery mučit a zabít jiného člověka? Kam až je schopen zajít?

Příběh čtenářky - Vzpomínka na dovolenou v Rusku

19. srpna 2010 v 0:38 | Zdeňka Jánská |  Ze šuplíku


čajj
 V životě jsem toho do zahraničí mnoho nenacestovala, za éry komunismu jsem nepatřila mezi spolehlivé a tak pouze několikrát
Maďarsko, jednou Polsko a jednou v tehdejší NDR.

Dnes se může jezdit všude, ale to si já rozhodně z finančních důvodů dovolit nemohu, takže zlatá svoboda, ale ne pro všechny.

V první polovině osmdesátých let družstvo, kde jsem tehdy pracovala, dostalo dva lístky na týdenní letecký zájezd Moskva-Leningrad (dnes Sant Pětěrburg).
Zavolal si mne vedoucí: "Tak bysme Vám rádi dali ten zájezd, je to levné, pouze osm stovek, jenže nejste ani ve Svazu přátel, tak si to promyslete."

V kanceláři jsem si z toho dělala legraci, že přece nebudu vstupovat do složky, která dělá jednou za rok schůzi, každý dostane chlebíček a poslechnou si vystoupení několika školáků. Jenže moje šéfová byla jiného názoru: "Nebuď hloupá, za těch osm stovek poletíš letadlem a něco uvidíš."


Ulice - Anna Fixová: Kuba Prachař mě opustil

17. srpna 2010 v 13:55 | čajovna

Představitelka Moniky Farské Anna Fixová se ve Snídani s Novou netajila kopačkami, které jí dal Jakub Prachař. A také prozradila leccos zajímavého z natáčení svatby své seriálové sestry Lídy.

Michal Viewegh: Báječný rok (deník 2005)

16. srpna 2010 v 4:32 | čajovna |  Knížky pro ostatní
de
Tlustá kniha, která nenudí a funguje jako každodenní ventil pro autora a zároveň jako hojivý flastr pro čtenáře. Prostě deník, den ode dne, rok 2005 v celé své kráse…
V textu autor pomýšlí na případné kritiky tohoto díla, kritizovat deník, to je jako kritizovat život dotyčného samotný… Ne, nebudu kritizovat, mě to totiž bavilo, bavilo mě šmírovat v životě kohosi, kdo je možná mediálně známá osobnost, ale v podstatě je (překvapivě) obyčejný. Obyčejný život v krátkých glosách, snad jen ozvláštněný tím, že autor je spisovatel a tudíž žije trochu jiný styl. Kdyby chodil na dvanáctky do fabriky, patrně by to mělo jinou šťávu.
Takže se s ním vydáte na cesty Praha - Sázava, mezi jeho dvěma bydlišti, ocitnete se u narození jeho druhé dcerky a slíznete jeho spravedlivý hněv na bulvární plátky i na kritiky, jež nejspíš umí napsat jen tu svou slizkou kritiku, ale román je nad jejich síly. Ale kritizují!

Lenka Filipová: Zamilovaná....

15. srpna 2010 v 0:21 | čajovna |  Hudba mého srdce....
Může se k tomuto vůbec něco dodat?

Přiznám se... u téhle písničky jsem si kdysi (to už je historie) uvědomila, že platonicky miluji učitele fyziky


a i když je to už let, mám pocit, že tuhle písničku můžu pořád. Jako by nestárla, asi jako láska....

Hnědá příroda

12. srpna 2010 v 1:24 | čajovna |  Fotodílna
Je krásné se dívat... třeba na hnědou přírodu...

V letních dnech vás oblaží třeba tento hnědý motýl, okáč!
okáč
a v chladnějších dnech, srpnových nebo zářijových se k domu může přiblížit i tento skvost...
střevlík
měděný střevlík. Krása, co říkáte? Není ta příroda dokonalá?

Michal Viewegh: Názory na vraždu

9. srpna 2010 v 4:30 | čajovna |  Knížky pro ostatní
názory
Vieweghova prvotina je situována na Sázavu, do městečka, kde spisovatel žil a kde žije dodnes. Z dob jeho mládí se do tohoto příběhu prosvítá i jeho povolání učitele, protože zde jde o vraždu kolegyně, učitelky. Zkraje celý text působí dojmem slovních hříček (maličko mi připomněl Zapisovalé otcovský lásky), hraje si s květnatostí slov a popisem situací. To se mi líbí, ale uznávám, že praktičtějším čtenářům "šup šup ať už je to přečtený" to nemusí vyhovovat a přijde jim to překudrlinkované. Za pár stránek tohoto tragikomického příběhu na vás začne dýchat téměř až detektivka, i když zápletka tu není nikterak výrazná, lehce se dotýká hledání vraha, ovšem…
Celá kniha je psána s důrazem na mezilidské vztahy, na rychlost, s kterou jsou lidé schopni si udělat na někoho názor. Nebo na něco. Ocitáme se na pouti, v to odpoledne, než se stane vražda. Komedianti a lidé ze Sázavy ve svátečním obleku a náladách se tu propojují ve svých falešných pózách i opravdových nitrech. Nahá cikánka obkročmo stojící na pouťové atrakci tu vysvitne chvíli před samotnou vraždou jako srpek měsíce. A pak se opět skouzneme do temné části života.
Tato útlá knížka je fajn počtení, trošku složitější, trochu více náročné, než lehký styl například Báječného roku… ale stojí za to.
Vydal Československý spisovatel, 1990, 5.000 výtisků

Příběh čtenářky - Život prý píše romány

7. srpna 2010 v 6:29 | Zdeňka Jánská |  Ze šuplíku


poměnka
Úplný začátek tohoto příběhu se stal vlastně před 75-ti lety.

Tehdy moje prateta, která na chudobném Valašsku nemohla najít žádnou práci, odešla sloužit do Prahy k rodině váženého profesora, měla se u nich dobře a vlastně jí navštěvovali každým rokem i jejich potomci a taky před dvanácti lety se zúčastnili jejího pohřbu.

Proč se vlastně tetička z Prahy vrátila do chudobné chaloupky? Docela prozaicky, na jedné tancovačce se bláznivě zamilovala do nádherného muzikanta, jenže ouha, jaksi jí zapomněl říct, že je ženatý se ženou z významné rodiny. Dopadlo to tak, jak to obvykle bývá, služka otěhotněla a před porodem se vrátila k rodičům.

Korn, Vondráčková: Každá trampota...

5. srpna 2010 v 0:15 | čajovna |  Hudba mého srdce....
Dnes v poledne jsem na rozhlase slyšela tuhle písničku. Od prvních tónů mě zatrnulo - příjemně a nostalgicky.
Jak jsem jen mohla  tuhle písničku vypustit z hlavy? Okamžitě se mi znovu vrátila...ten starý hit, který jsem bez nadsázky, už roky neslyšela...
Takže si klikněte na video a pak čtěte dál....


Je-li Vám třicet a víc, nejspíš si vybavíte nějakou situaci ze svého dětství, maminku připravující snídani, vůni kakaa, znělku ranního cvičení v rádiu...
... nebo televizní estrádu v sobotu večer... nepřišlo Vám, že byl svět klidnější, mírumilovnější?

Jak jsem tenkrát vnímala ten podmanivý hlas Jiřího Korna, ačkoliv ho jinak moc nemusím, v tomhle je prostě dokonalý! Ten hlas...
Později jsem uvažovala i nad slovy písně. Dlouho jsem nevěděla, co je to "trampota"... pak jsem to zjistila a jednoho dne, to už jsem byla skoro puberťačka, vlastně už asi určitě mi muselo být k 15, 16,17 letům...jsem pochopila postupně i celé poselství, které v sobě tato písnička  nese...

A možná by nebylo od věci si ji připomenout častěji.

A co vy?
Jaké máte vzpomínky, když slyšíte tenhle hit?

Michal Viewegh: Nové nápady laskavého čtenáře

2. srpna 2010 v 4:29 | čajovna |  Vaření, recepty
nápady
Deset let je již tato knížka na světě a patří mezi několik prvních děl tohoto spisovatele. Je volným pokračováním přechozích "Nápadů laskavého čtenáře." Jde o sbírku parodií, smyšlených pokračování, či smyšlených nápadů a fantazií inspirovanými slavnými díly.
Některé části mi přijdou lepší, jiné horší, ale celkově je to knížka, jež vás na mnoha místech spolehlivě pobaví a rozesměje.
Zde se autorovi podařilo trošku postrčit i můj zájem o politiku a prolomit jistou nechuť k jeho politicky motivovaným fejetonům. Povídka, ve které se Klaus stane obětí najatého detektiva mě velmi pobavila. Takovým tím obyčejným, jednoduchým způsobem.
Stejně tak je výrazně jiná svou mluvou především, povídka jež navazuje na příběh o Perníkové chaloupce. A nakonec sama parodie na Viewegha. Lehince se odlišuje, to ano, je tu náznak ironie, ale docela dobře bych si tuto povídku dokázala představit v regulerních příbězích o promiskuitním hrdinovi jménem Oskar.
I když, tam by asi vybočovala.
Krátké čtení akorát tak na prázdniny…
Vydalo nakladatelství Petrov, 2000