Červenec 2010

Nick Vujicic navštíví v září 2010 Českou republiku a Slovensko - Zúčastněte se jeho přednášky

31. července 2010 v 20:49 | čajovna, www.alue.cz |  Duchovní okénko
 Nemá ruce! Nemá nohy! Nemá starosti!

Nick Vujicic
navštíví v září 2010 Českou republiku a Slovensko.

Nenechte si uniknout jedinečnou přednášku
Nicka Vujicice o třech klíčích, které mu ze života
bez končetin umožnily žít život bez hranic.

Tyto tři klíče změní naprosto i váš život.

Máte-li zájem se přednášky zúčastnit,
zajistěte si svoje místo
registrací zde.
Počet míst je omezený a zájem velký.

Místa konání:
pátek - 10. září 2010 -- Praha - Kongresový sál TOP HOTEL Praha, Blažimská 1781/4

sobota - 11. září 2010* -- Bratislava - Kongresové centrum ISTROPOLIS, Trnavské mýto 1

neděle - 12. září 2010 -- Brno - Laser Show Hall Hotel Bobycentrum, Sportovní 2a
Nick Vujicic v září 2010 navštíví Českou republiku. Uskuteční inspirativní přednášky, ve kterých se podělí o tři klíče, které mu ze života bez končetin umožnily žít život bez hranic. 
Jeho přednášky pomohly mnoha lidem - lidem v depresích, lidem, kteří si nevážili toho, co mají, či lidem, kteří svoje problémy považovali za neřešitelné.
Jeho přednášky určitě stojí za návštěvu.
Člověk si díky Nicku Vujicicovi může uvědomit mnohé. Může mu to napomoci vidět svět jinýma očima a tím i přehodnotit svůj žebříček životních hodnot tak, aby člověk i s tím, co má, najednou byl šťastnější.

O Nickovi
Představte si, že byste se narodili bez rukou. Nemohli byste nikoho obejmout, ničeho se
dotknout, ani vzít nikoho za ruku. Nebo co kdybyste se narodili bez nohou? Nemohli byste tančit, chodit, běhat, dokonce ani stát. Zkuste si nyní tyto dvě okolnosti spojit - žádné ruce a žádné nohy. Co byste dělali? Jak by to ovlivnilo váš každodenní život?
Seznamte se s Nickem Vujicicem … Nicolas Vujicic (vyslovuje se vujičič) se narodil v roce 1982 v Melbourne v Austrálii a bez jakéhokoliv důvodu či varování lékařů přišel na svět bez rukou a bez nohou. Představte si, jaký to musel být pro jeho rodiče šok, když navzdory normálnímu průběhu těhotenství a aniž by se něco podobného stalo v jejich rodině, spatřili svého prvorozeného synáčka a uvědomili si, že jej společnost bude považovat za nedokonalého a abnormálního. Syn, který se narodil bez končetin, nebyl zrovna tím, koho zdravotní sestra Dushka Vujicic a její manžel pastor Borris Vujicic očekávali. Je možné, aby jejich syn vedl normální a šťastný život? Co vůbec bude moci dělat, nebo čím se může stát, když musí žít s tím, co ostatní považují za obrovský handicap? Oni ani nikdo jiný neměli potuchy o tom, že z tohoto nádherného miminka bez končetin se jednoho dne stane osobnost, která bude inspirovat a motivovat lidi všech společenských vrstev a že zapůsobí na životy lidí na celém světě.
Během svého dětství se musel Nick vypořádat nejen s typickými problémy, které prožívá každý školák i dospívající mladík, jako například šikana a nedostatek sebeúcty, ale bojoval také s depresí a samotou, když se zabýval otázkami, proč se tolik liší od ostatních dětí kolem sebe a proč je jediný, kdo se narodil bez končetin. Zajímalo ho, jaký má jeho život smysl a zdali vůbec nějaký smysl má. Bylo to pro něj velice frustrující a měl pocit, že mezi své kamarády ze školy vůbec nezapadá, takže se v sedmi letech rozhodl vyzkoušet speciálně navržené elektronické ruce a doufal, že se tak přiblíží ostatním dětem. Během krátké doby si však uvědomil, že i s elektronickýma rukama je pořád jiný než ostatní spolužáci a zjistil také, že umělé ruce jsou příliš těžké, což mu znemožňovalo nejen manipulaci s nimi, ale podstatně to omezilo i jeho celkovou pohyblivost.
Jak Nick rostl, naučil se se svým postižením zacházet a postupně se začal čím dál víc spoléhat sám na sebe. Přizpůsobil se své situaci a našel si vlastní způsoby, jak zvládat to, k čemu ostatní potřebují končetiny, jako například čištění zubů, česání, psaní na počítači, plavání, sportování a spoustu dalších činností. Postupem času se začal Nick se svou situací smiřovat a dosahoval velkých úspěchů. V sedmé třídě byl zvolen zástupcem školy a spolupracoval se školním studentským výborem na benefičních akcích pro místní charitu a handicapované.
Nick tvrdí, že za své vítězství v boji na cestě životem a také za svoji sílu a životní optimismus vděčí své víře, své rodině a přátelům, ale také mnoha lidem, které potkal a kteří jej celou dobu povzbuzovali.
Po ukončení školy pokračoval ve studiích a získal dva akademické tituly v oboru účetního a finančního plánování. V devatenácti letech si začal plnit svůj sen, že se stane motivačním řečníkem a svým životním příběhem bude povzbuzovat ostatní a přinášet jim naději. "Našel jsem smysl své existence a také smysl svých životních okolností. Když se ocitnete uprostřed ohně, určitě to nějaký smysl má." Nick z celého srdce věří, že každá překážka, se kterou se v životě setkáme, má nějaký smysl a že jediné, co může ovlivnit naše rozhodnutí o tom, zda ji překonáme nebo ne, je náš postoj k ní.
Nick předává svým posluchačům na celém světě myšlenky o tom, jak je důležité mít vize a velké sny. Ve svých projevech uvádí jako příklad své životní zážitky a tím apeluje na ostatní, aby zhodnotili svoji perspektivu a podívali se na svoje vlastní podmínky. Připomíná lidem, aby se nedívali na překážky jako na problémy, ale aby je začali vnímat jako příležitosti ke svému růstu a překonání sebe sama. Zdůrazňuje, jak důležitý je náš postoj, protože je to náš nejmocnější nástroj a ilustruje také, jak velký dopad mají naše rozhodnutí nejen na naše vlastní životy, ale také na životy lidí kolem nás. Nick svým životem ukazuje ostatním, že při dosahování těch nejodvážnějších snů je nejdůležitější vytrvat, přijmout neúspěch jako pozitivní zkušenost a nepřipustit, aby nás vina a strach z neúspěchu ochromily.

Motivační vzkaz Nicka Vujicice, který oblétl svět:

Zdroj: www.karolinaloskotova.blog.cz stránky Alue (ikonka vlevo v menu). Děkuji za svolení! Myslím, že minimálně toto video by si měl poslechnout a zamyslet se nad ním každý.

Recept jako stvořený pro chladný sklep v horkém létě...

30. července 2010 v 0:58 | čajovna |  Zajímavosti, perličky, blbůstky
Do vinného sklípku by zalezl v létě každý rád...
Tohle je ale recept spíš do pivního sklípku.
A k pivu se nejlépe hodí?
Hm... cožpak třeba tohle?
Máte rádi tuhle starou českou klasiku, tedy pouze v případě, že se vydaří kvalitní buřtík či špekáček?
Chlazený špekáček, šťavnatá cibulka, trošku octa kdo chce a hlavně měkkoučký chlebíček!


Příběh čtenářky - Sliby se mají plnit

28. července 2010 v 20:34 | Zdeňka Janská


třešně
Je krásný letní den,
přijeli děti od sestry na prázdniny k tetičce.

Jak zabavit čtrnáctiletého ogaru
a
dvanáctiletou děvčicu, aby se nenudili. Děcka jsou z města, v naší vesničce žádné kamarády nemají a tak jsem s dcerou (tehdy devatenáctiletou) vymýšleli všechno možné, aby se moc nenudili neřekli doma, že to byla u tety otrava.

Jeden den jsme si zajeli do krajského města, nejvíce se jim líbilo, že jsme si dali oběd v restauraci, fascinovalo je, že si mohou sami objednat jídlo jako dospělí, líbilo se jim, že cestujeme autobusem, z domu byli zvyklí, že se jezdí pouze autem, takže byla změna.

Večer se šli projít po vesnici, bylo až legrační, jak se Marek snažil si gelovat vlasy, aby vypadal k mé dceři Martě dospěle. Božence se líbilo, že může být venku i po deváté hodině.

Další den jsme si udělali pěší turistiku, dala jsem jim pořádně zabrat, měli jsme sebou svačinu i pití, ovšem nejvíce jim chutnala voda z lesní studánky jen jsem
se divila, že neohrnují nos, o každém místě jsem jim vyprávěla nějakou místní pověst, pouze jsem si neuvědomila, že půjdeme hlubokým lesem, nikde ani živáčka a já začala o místě, na které jsme mířili, že se tam před asi devadesáti lety stal zločin, kdy pytlák zastřelil hajného a do roka na stejném místě našli zastřeleného toho vraha.

Michal Viewegh: Na dvou židlích

26. července 2010 v 4:16 | čajovna |  Knížky pro ostatní
na dvou
Fejetony Michala Viwegha z Lidových novin z let 2002 až 2003 se jmenují podle prvního fejetonu, který sbírka nabízí. Ale dalo by se říci, že na dvou židlích často sedí autor i při psaní těch dalších. Nevyhýbá se různým úhlům pohledu na aktuální dění a hledá nezvyklé souvislosti. Reklamy, rodina, vztahy a posléze středem knihy prosvítá politika, aby se pak vše vrátilo zase k rodinným kořenům, tentokrát k tématu nepěknému a nepříjemnému, stáří, umírání, bezmoc, psychiatrická léčebna, ústav pro přestárlé…
Mám ráda autorův jemný styl humoru, mistrně zapletené minizápletky těch miniaturních fejetonů, překvapivá poznání a nezvyklé souvislosti, občas mi i přestane vadit ta politická tématika. I když upřímně, politická témata mě moc nebaví a tak bych asi pro odpočinkovou četbu upřednostnila nějaké lehčí téma, prosto politické scény a těch otravně známých jmen.
Na druhou stranu, tyto fejetony jsou vhodné pro pamětníky a historiky, protože některá jména politických škůdců už zavál čas….
Vydalo nakladatelství Petrov, 2003

Energie na červenec 2010

23. července 2010 v 7:07 | Mirka Petrovičová, www.astrohry.cz (převzatý článek) |  Duchovní okénko
V červenci nás čeká ještě spousta práce. "Nastává čas velkých zkoušek Duše, aby se ukázalo, zda naše plavidlo může být spuštěno na moře." Budeme se muset spojit a opřít se o ty nejlepší kvality co v sobě máme, abychom ustáli tu spoustu proměn, které nás ještě očekávají. Červenec je také měsícem padajících hvězd a splněných přání, hledání víry a obnovení důvěry v naše Vyšší vedení.

Slunovratová brána a její energie přispěly k aktivaci dalších světelných Duší a mnohé v našich životech rozpohybovaly.
Tento pohyb však následně přináší další témata na zpracování. Nebude toho málo a bude to náročné. Hlavně pro ty, kteří se budou tvrdošíjně držet svých starých pozic a představ. Ti, kdo se naladí a nasednou odvážně na tu vlnu změn, budou červencovými energiemi proplouvat o poznání snadněji a lépe, bez zbytečných bojů a ztrát.

Bude pokračovat slunovratové téma - o spolupráci Ohně a Vody, smíření a spolupráci mužské a ženské energie, harmonizaci polarit. Tentokrát o stupínek výš než v předchozím období. Jedná se o velkou zkoušku nás všech. O to, zda dokážeme ustát všechny situace, které se v rámci čištění a znovunastolení spolupráce a vzájemné podpory mezi mužskou a ženskou energií začnou vynořovat. Jde také o to, naučit se při všech těchto situacích vycházet opravdu ze svého srdce a konat v lásce.

Mnozí se ještě znovu budou moci zblízka podívat na svá stará zranění, která vznikly právě ve vztazích s opačným pohlavím a přichází další šance k jejich léčení. Pravdou je, že těmto léčebným a uzdravujícím procesům často předchází hluboká katarze, ponor do hloubky a nutnost dotknout se těch bolavých míst a pustit je ven. Nicméně máme opět velkou šanci projít takové očistné a ozdravující procesy lépe a rychleji než dříve. Vždy to přinese velký posun i v našem vědomí.

Kdo opravdu a poctivě v předchozích měsících očistil své kořeny a zbavil se velké části rodové karmy, bude teď moci již od základu začít budovat nové vztahy a ukotvovat ve svém Bytí nové vztahové vzorce. Ostatní se ještě musí k tématu karmy rodu vrátit a znovu se jím zabývat. Dříve, než zvládneme tento úkol, nás to stejně dál nepustí.

Opakující se téma budování svých vztahů a životů na novém základě bude i nadále přetrvávat. Je potřeba, abychom všichni vědomě začali pracovat a propojovat svoje polarity, abychom se udržovali v energii svého srdce a zůstali propojeni se svým středem. To je nejlepší způsob, jakým můžeme projít nebo proplout nadcházející "bouřlivé časy".

Červnový úplněk 26. 6. spolu s částečným zatměním měsíce již spustil červencové energie a přinesl k řešení řadu vztahových situací. Vynořila se opět stará témata, většinou taková, která jsme dlouho a dobře měli uschovaná hodně hluboko v sobě. Spolu s nimi se také objevily naše staré a nezpracované strachy a tentokrát nám nezbývá, než se do nich pustit a prohlédnout si je zblízka. Čím dříve se s nimi vypořádáme, tím dříve je budeme moci jednou pro vždy odložit.

Energetická brána 7. 7. přinese hluboké vhledy a odhalení, možnost ponořit se až k jádru našeho Bytí. U mnohých povede k prohloubení intuice, objevení nových schopností či nalezení nějaké dosud nepoznané části sebe sama. Zároveň přinese větší vnímavost, citlivost až přecitlivělost, což může vyvolat přehnané emocionální reakce a nepříjemné konfrontace.

Tato energie bude pokračovat a vrcholit při následném Novoluní 11. 7. se Sluncem i Lunou v Raku s částečným zatměním Slunce. Mnohým to přinese možnost podívat se a přijmout své stíny a také zjistit, které nezpracované emoce nás ovládají. Nadešel čas, vzdát se toho, co považujeme za logické, a naučit se důvěřovat svým skutečným pocitům, vycházejícím ze srdce. Srdce je branou do naší Duše, zatímco mysl pobývá více ve strachu a společně s egem nám často brání k naplnění našeho potenciálu. Jako by tedy energie Novoluní přinášely výzvu k obnovení skutečné důvěry, že "jsme vedeni a shůry ochraňováni".

23. 7. Slunce vstupuje do Lva a přináší otevření Lví brány, která zůstane otevřená až do 22. 8. Touto branou na zemi proudí zvýšené energie sluneční a ohnivé kvality. Energie ohně vnese vášeň a tvořivost do mnoha oblastí našich životů.

Úplněk 26. 7. ve Vodnáři se Sluncem ve Lvu přinese energii vzduchu kombinovanou s ohněm
, což může být směs značně třaskavá. Pokud tuto energii využijeme pozitivně, může nám pomoci realizovat jakékoliv nové a neobvyklé nápady. Může přinést výrazný posun v záležitostech, o kterých jsme se až dosud odvážili jen snít. Zároveň tato energie pomůže rozbořit zdi a hradby, které jsme vystavěli kolem sebe a nyní už jsou zbytečné a nepotřebné.

Kdo je zvyklý vše řešit hlavou, bude vnímat nadcházející období jako náročné. Kdo už nastoupil a žije cestu srdce, bude lépe chápat a vnímat vše, co přichází. To dává možnost reagovat flexibilněji a nechat věci plynout.

Všechno, co jsme se až dosud naučili, máme možnost nyní zúročit. Všechnu lásku, co jsme v sobě objevili, máme možnost nyní ŽÍT.
Červenec je nádherným měsícem, který nám umožní sklízet na všech úrovních. Ať už to bude úroda pozemská či duchovní, Vesmír i Matka Země budou štědří, pokud se odevzdáme a otevřeme náruč všemu, co k nám přichází. Přivítejte vše, co do vašich životů vstoupí s otevřenou náručí i srdcem. Naplňte se až po okraj a nechte ze sebe přetékat tu nejlepší esenci lásky a radosti do svého okolí. To co vyzáříte se vám mnohonásobně vrátí.

Vyjděte ven do přírody a poddejte se jejímu léčivému působení. Pokud uvidíte na nočním nebi padající hvězdu, nezapomeňte si něco přát - pro sebe i pro druhé. Letící hvězdy jsou pozdravy Andělů…

Přeji krásné léto plné nádherných zážitků a setkání , spoustu radosti a splněných přání…

Z břehů Nové Země s láskou zdraví Mirka

Pro www.vnitrnibohyne.cz napsala Mirka Petrovičová. Tento článek může být dále šířen a kopírován v nezkrácené a neupravené podobě, pokud bude připojena celá tato poznámka i s aktivním odkazem.
Pozn.: Překopírováno dne 23.7.2010 podle všech pravidel (doufám, tedy), pokud by byl problém kdekoliv, prosím autora nebo dotčené osoby, aby se ozvaly, určitě vše vyřešíme ke spokojenosti. Děkuji za šanci toto zveřejnit, myslím si, že to může oslovit mnoho lidí...

A tak se ptám, mí milí čtenáři?
Cítíte to tak, jako autorka tohoto článku?

Silvestrovské, trochu nechutné, vzpomínání

23. července 2010 v 0:55 | čajovna |  Zajímavosti, perličky, blbůstky
Tak jednou se stalo, že kdosi zapomněl na balkóně silvestrovské chlebíčky. Přesněji dva nedojedené... Jak to tak bývá, něčím se zakryly, bylo mrazivo a na balkon se nikomu moc nechtělo, pro prádlo rychle tam a rychle zpět, žádné velké rozhlížení a s prvním únorovým sluníčkem...ejhle...
dobré chutnání :-D
ale na mrazivé mumie víc jak měsíc staré vypadají pořád ještě dobře, ne?
Překvapil mě ten papírově vyschlý zelený okurek....

Přechodem bez obav - aneb knižní tip (nejen) pro babičky

21. července 2010 v 0:38 | čajovna |  Knížky pro ostatní
Nakladatelství Maxdorf mi poslalo upozornění na moc pěknou novinku, kterou já tedy zatím prakticky nevyužiju, ale některé mé milé stálé čtenářky a blogerky, šikulky a fajn babičky by mohla třeba prakticky potěšit...

Tomáš Fait
Přechodem bez obav
Maxdorf 2010, 88 str.
ISBN 978-80-7345-219-3
Cena: 195 Kč
Formát: 130 × 200 mm, vazba V2

c
Anotace:
Stárnutí populace mění strukturu společnosti. Ženy stále delší část svého života prožívají v období nedostatku ženských pohlavních hormonů - estrogenů, a tak čelí nejen obtížím spojeným s jejich akutním nedostatkem, ale i zrychlení stárnutí organismu.
Kvalita života se staví do středu zájmu společnosti zaměřené na výkon, a tím i medicínského oboru klimakterická medicína.
Cílem knihy je objasnit laické veřejnosti fyziologii i patofyziologii klimakteria a předvést současné možnosti léčby hormonální i nehormonální, léčbu pomocí přípravků OTC a alternativní metody léčby. Upozornit na rizika tohoto období, možnosti jejich prevence úpravou životního stylu a na přínos preventivních a screeningových programů v tomto věku. Kniha je určena především ženám nejen v období menopauzy a jejich rodinám a blízkým, může být však užitečná i pro odbornou veřejnost.

Michal Viewegh: Lekce tvůrčího psaní

19. července 2010 v 1:10 | čajovna |  Knížky pro ostatní

O této knize řekl sám autor, že je tam trochu jiná, vydána v menším nákladu, našla si méně čtenářů, než knihy bestselerové - je tak trochu pro fajnšmekry.
Za sebe si dovolím trošku nesouhlasit, chce se mi křičet a volat, že je to škoda, protože tahle knížka je prostě ÚŽASNÁ, ale náhle si uvědomuji, že je to asi proto, že jsem ten typ, pro který nejspíš byla panem Vieweghem napsána.
A přemýšlela jsem, na jakých místech může být v půjčovnosti v knihovnách…
Ale k věci…tedy k Lekcím tvůrčího psaní. Krásně kulaté téma, jak já říkám. Začíná na jistém místě v jistou dobu a končí na témže místě o rok později za téměř stejných okolností. Uvnitř této dějové slupky je šťavnatá dužina několika studentů tvůrčího psaní a jejich učitele, kritika Lumíra a jeho otcovské role vůči jedné ze studentek. Láska, vztahy, krize, problémy…to vše se tu míchá v přehledném a gradujícím sledu. Nadšení spisovatelé tu najdou pár důležitých pouček a pravidel pro vznik výtečného díla, najdete tu i svěží čtení z reality života, prostě to, na co jste u Viewegha zvyklí. Tato malá modrá knížka možná působí na první pohled komorně, přesto rozebírá množství zajímavých a palčivých témat. Ke konci knihy se například objevují první náznaky autorových nesympatií k bulvárnímu tisku. Povím vám, na uprchlici z kurzu, bulvární redaktorce Jasmíně si autor s gustem smlsnul. Jak v zápletce, tak i v rozboru emočního i inteligenčního nitra takové mladé dívky s karmínovými nehty.

Opravdové lekce tvůrčího psaní jsou docela drahá záležitost, docela drahá zábava…no a tady jsou malé střípky. Vřele, opravdu vřele doporučuji každému, kdo má rád nejen psychologické šmodrchance a životní moudra, ale hlavně tomu, kdo tak trochu koketuje s vlastní spisovatelskou vášní…
Vydalo nakladatelství Petrov, 2005

P.S.: Tak nejednoznačné dílo si žádá dalšího pátrání.

Zde si můžete přečíst jednu recenzi na stejnou knihu. Zaujala mě, prozrazuje více z děje, ale zároveň tvrdí, že kniha nebyla dobře pochopena.
Nesouhlasím s tím, že nezanechá hlubší dojem - a jsme asi u toho, u mě zanechala, protože ve mně našla právě ten kořínek, za který mohla chytit…
Odkaz na tuto recenzi:

A tady recenze mnohem svižnější:

Zde ukázka z knihy:



Játrová pochoutka

15. července 2010 v 0:07 | čajovna |  Vaření, recepty
Maličká dobrůtka, která v rámci vzpomínek zůstane spjata s prázdninami u babičky. Měla králičí velkochov a králičích jater občas bylo celkem dost.
A tak mi je dělávala na cibulce.
Jednoduše, jako minutku.

Játra nakrájíme na malé kousíčky, hodíme na osmahnutou cibulku a osmahneme. Jen málo, aby neztvrdla a aby nebyla syrová.
Měkkoučká, dobroučká, občas lze posypat také kmímen.

Občas si je dělávám z  nostalgie z kupovaných kuřecích a přihodím celozrný chlebíček, abych si nepřipadala, že hřeším proti zdravé výživě.
Ono je totiž nejlepší smažit je na sádlíčku :-)
játra

Michal Viewegh: Zapisovatelé otcovský lásky

12. července 2010 v 1:09 | čajovna |  Knížky pro pamětníky

Máte-li rádi Viewegha a přitom vám občas připadá nudný svými stále stejnými tématy…tak tohle je přesně ta pravá kniha pro vás, ač už více než 12 let stará.
Deník zapisovaný naprosto specifickým, nespisovným a často i vulgárním jazykem se přelévá od jedné postavy k druhé a představuje nám tak poněkud netypickou rodinku. Matku soudružku učitelku, tatínka lampasáka a dvě děti, dceru Renátu, jež nakonec skončí jako moderátorka pořadu o úchylácích a syna, jež je úchylný svou zapisovatelskou úchylkou a pobytem pod stolem.
Naprosto jedinečný svěží jazyk a styl, kterým Michal Viewegh pojal i netradiční a do extrému vydupané téma mě nadchl. Jak říkám, osvěžil, několikrát jsem byla nucena držet hurónský smích (neb se to nehodí v 10 večer, když vedle vás spí dvě děti…) a celkově mě tahle knížka přišla k duhu.
Snad tak trochu v těch postavách a jednotlivých zápiscích jsem měla chvilkami hokej, ale to nejspíš jen proto, že jsem příliš rychle hltala děj. No nic…každopádně TOHLE je knížka, kterou si rádi přečtete víckrát.
Vydalo nakladatelství Petrov, 1998 (v nákladu 60.000 výtisků, druhý dotisk, pro zajímavost)

Ivona Březinová: Eliáš a liška

10. července 2010 v 1:08 | čajovna |  Knížky pro děti

Knížka, která čítá "pouhých" 70 stran je svou velikostí právě tak pro děti. Příjemný fialový hřbet i titul, tvrdé kvalitní desky a odolný papír, krásné obrázky Heleny Zmatlíkové a geniálně propletený příběh Ivony Březinové.
eliáš a liška
Asi je zbytečné se zmiňovat o kráse ilustrací…. Jež tentokrát pocházejí z knížky Borise Aprilova: Lišákova dobrodružství a jež si Ivona Březinová nejen vypůjčila, ale srovnala je úplně jinak a dala život úplně novému příběhu.
eliiáš
ty lišky deštníkované při liščím dešti jsou parádní, co říkáte?


Vydalo nakladatelství Artur, 2010, www.artur.cz a já jim i  paní Ivoně Březinové děkuji za možnost napsat pár slov k tak hezké knize.

P.S.: Mimochodem, doma čteme právě Bubáky z Pampelic, takže nás rozverná a veselá nálada neopouští....

Koza sánská a bradka nad dveře - aneb ujetá vzpomínka z dětství

8. července 2010 v 1:41 | čajovna |  Domov
V dětství jsem měla u babičky kozu. Obyčejnou bílou, bezrohou, tuším sánskou.... a děsně užitečnou, protože jak babička říkávala, dojila víc než kráva, hlavně v létě. Mě osobně bylo mléko spíš jedno, mě fascinovala ta neuvěřitelná kozí inteligence, fiňáry s nimiž se naučila otvírat mosazné dveře na verandě, se kterými se protáhla malými dvířky do kurníku sežrat slepicím zrní a jak uměla okousat stromy do výšky své na zadní nohy postavené postavy anebo jak vyžírala vlašské ořechy poté, co na ně dupla. Tenkrát ji mohutně prozrazovaly zrádné slepice, neb za ní táhly jako za kohoutem a vyzobávaly zbytky. Koza a slepice pod ořechem - tenkrát bylo jasné, co se tam děje.

Michal Viewegh: Povídky o manželství a o sexu

5. července 2010 v 1:08 | čajovna |  Knížky pro ostatní


Zažloutlé listy, notně ohmataná, více či méně se bortící vazba - tak to je tato rozkošně červená knížka, ve kterém ovšem nehledejme žádnou ženskou romantiku a vzletná slova.
Je to dílko nakladatelství Petrov z roku 1999 a ještě se tu dočtete dnes málo uváděnou informaci a sice náklad, dnes spíše úctyhodných 30.000 výtisků. Jedno z prvních děl Michala Viewegha, muže, který už prý dostal i na post jedné maturitní otázky z literatury. To je čest, co říkáte?
Moc ráda jsem si přečetla Povídky o manželství a o sexu, protože je to čtení více než odpočinkové. Na notnou dobu se stanete úspěšným spisovatelem se staromládeneckým životem, projdete si krátkou epizodou manželství a uvolnění po rozvodu. Vlastně to vůbec není tak špatné, sexu a milenek, řekla bych, vzhledem k jeho možnostem tak nějak akorát. A samozřejmě vás stokrát napadne, nakolik je to autobiografie? Ta otravná a věčná otázka novinářů na každého spisovatele…
Neřešme to, autobiografie to jistojistě není, ale od různých zážitků v reálu se lze odrazit k fantazii…Většinovým hrdinou je Oskar, již zmiňovaný Mistr literaturního světa a jeho milostné pletky.
Takový "Večer s opravdovým chlapem" vám odkryje různé přístupy k životu, k okolí a sobě samému, jste-li spisovatel nebo jen bagrista. Povídka "Maruška" zase zavoní lehkostí a naivitou prosté dívenky z vesnice, povídka "Nos" není určena ženám s nějakým kosmetickým handicapem…ovšem nejzábavněji na mě působí povídka "Představivost intelektuálů po Osvětimi", jakožto sraz chlapů u piva a zvláštní pointa o vztahu k sexuálním objektům a představivosti, ovšem i vzrušivosti v souvislosti s věkem. Zajímavá a podnětná sonda do duše testosteronového mozku…
Každá povídka má nějakou pointu, která odhaluje více či méně vnadné lidské vlastnosti. Povídky však nejsou nikterak vulgární, naopak, jsou vtipné, lehké a báječně se čtou.
Prostě Viewegh, no, co k tomu říct….

Příběh čtenářky - Všude dobře, doma nejlíp

4. července 2010 v 0:36 | Zdenka Jánská |  Ze šuplíku


Moje mladší sestra byla, na rozdíl ode mne, vždycky domácí pecivál, taky ji život ani nenutil být z domu, to já celoživotní "světoběžník" po lázních, kdy jsem bývávala často i půlroku v kuse mimo domov, jsem vždy ráda jezdívala k příbuzným na prázdniny, nikdy se mnou nechtěla jet.

minnn
Jednou jel tatínek na motorce ke známým pomáhat dělat nějaké zednické práce a protože to bylo více než hodinu cesty, bylo jasné, že tam zůstane přes noc. Ivanka chtěla jet s ním, tak ji maminka vypravila. Po návratu nám tatínek vyprávěl, že přes den si hrála se svými vrstevnicemi, ale v noci se ho ptala, zda by mohli jet spát domů, dalo mu moc vysvětlování, že to musí vydržet, protože nemůže cestovat sem a tam.

Přešlo pár let a přijeli k nám na návštěvu příbuzní z Rýmařova, sestřenice stejného věku jako Ivanka, ji zlákala a k našemu překvapení nám sdělila, že s nimi na týden odjede a my pro ní za týden přijedeme, tehdy měla třináct let. Šok přišel večer, kdy nám telefonovali, že Iva tak hrozně brečí a chce zpátky, nezbylo otci nic jiného,
než ráno pro ní jet.


Velká prázdninová soutěž - VZPOMÍNKY, VZPOMÍNKY

1. července 2010 v 1:28 | čajovna |  SOUTĚŽE
Letošní prázdninová soutěž bude trochu nostalgická, ale doufám, že radostná.
Co bude Vaším úkolem?
Napište mi na e-mail: cajovnaprozeny@centrum.cz co je pro Vás symbolem v dětství prožitých prázdnin.
Může to být cokoliv. Každá odpověď bude správná.
tr
Abych tedy šla příkladem:
Pro mě to jsou třeba:
- dafnie v síťce vyrobené ze silonových punčoch.
- strouhání vařených brambor pro kozu a pokusy o ochutnání kozího mléka
- ochutnávání mléka v bandasce přímo z kravína
- lovení motýlů v lánu jetele
- rajčatové brigády a pak hlavně ty malinové, kdy jsem si vydělávala 2,-Kčs za košíček voňavých malin na jezeďácké plantáži.
- možná by se tam dala počítat i brigáda v hotelové kavárně, která mi navždy znechutila kávu.


.... a mnoho dalších.

Nebo snad vaše vzpomínky lépe vyjadřuje nějaká fotka, rostlina, zvíře, místo, kam se rádi vracíte, oblíbené jídlo, upletený svetr, který vám darovala babička....
Pak pošlete fotku! Nemusí to být krásná, skvělá a dokonalá fotka, důležité je to pouto, které Vás k ní váže. To, které ucítí i naši návštěvníci....

poměnka
Napište o tom, nemusí to být dlouhý příspěvek, stačí to, co Vás napadne jako první. Prázdniny budou dětské a vzpomínací.
I tady na Domácí čajovně. Celé dva měsíce tu budou články přibývat v menším tempu a většinou budou tématicky blízké právě prázdninám, knížkám, dobrému čtení a vzpomínkám.
Tak si užívejte dvou měsíců prázdnin společně s Domácí čajovnou.

Posílejte až do posledního srpnového dne. Stejně jako u "veletržní soutěže" tu budou pak následující dny defilovat ty nej, nej nej příspěvky společně s výhrou, kterou si zaslouží...
A ceny?
Opět knižní... Můžete se těšit na:
amonovou
úžasný román od Paula Dohertyho... od nakladatelství Metafora.
křížem

A nakladatelství Fragment věnovalo takový malý tip na výlety. Křížem krážem... se projdete po pohádkových místech naší republiky,víte třeba, kde se točila Princezna se zlatou hvězdou na čele? A jaká pohádka se točila na tomto místě? Půvabná přehledná knížka Vám odtajní  mnoho filmařsky atraktivních míst.
nenechte
a od Portálu je věnována knížka, která Vám pomůže nepodlehnout tlaku osob, jež Vám vysávají energii...

sedmihlávek
Dokonce 3x věnovalo nakladatelství Maxdorf do soutěže tuto knížku, nádhernou pohádku s vůní dětství našeho, maminčina a tatínkova, s příběhem, který zaujme i dnešní děti. Recenzi si na tuto knížku můžete přečíst pod tímto odkazem.