Protože nemám moc zkušeností s ohříváním v mikrovlnce a jídlo "na cestu" z restaurací znám také jen výjimečně, přihodila se mi událost nemilá…Nemilá proto, že jsem měla zrovna hlad jako vlk, na vaření jsem neměla ani pomyšlení, ani čas a prostě…prostě mě to naštvalo typickým až chlapským způsobem. Znáte to, když je chlap nevrlej, když má hlad… Tedy… říká se to, sama to vlastně taky neznám.
Nicméně takový chlap by vypadal asi jako já…
Takže mikrovlnka a jídlo v polystyrenovém obalu. To samo o sobě je docela odpuzující, ovšem když je hlad…
A takhle to dopadlo. Mikrovlnku kdosi "vohulil", no asi já někdy v minulu… a výkon nebyl úměrný času, což mělo za následek brzký pronikavý rybí pach (těstoviny byly výborné, s lososem a smetanovou omáčkou, domácí špenátové nudličky…) a když jsem se tedy smířila se zpečenými bublinkami na nudlích a lehkou opařenou oschlostí, došlo na promíchání. Tehdy se objevily díry…
Připekla jsem je i s polystyrenem. A to jak chápete - to jsem si k jídlu neriskla. Polystyren jsem v jídle nenašla, někam snad vysublimoval?
Podezřelé a tudíž nejedlé….achjo….
Lidka | 28. března 2010 v 12:36 | 
Na čem aktuálně pracuji:
Zde hledá 
Tak to je síla, taky bych to nejedla, ten polystyren se určitě nějak "zapařil" do toho jídla - brrr, to už je lepší mít hlad.