Co je to romantika? Dětská fantazie v dospělosti?

3. března 2010 v 1:31 | čajovna |  Slabý čajík


Tak Vám nevím, jestli jsem nebo nejsem romantička. Asi se nikdy nedočkám vášnivého milování na břehu moře, protože k moři mě to neláká... no tak vášnivé milování v zasněženém Finsku u krbu na bílé kožešině pěkně u krbu a se skleničkou výtečného bílého?

Romantika je tak nějak přestupněm k věcem ryze lidským a pudovým - tedy k sexu. Někde kolem toho se motá ještě cosi jako láska a touha, láska a milování k sobě prostě patří a romantika je soubor několika příhod a atmosfér, které lze považovat za takovou celkovou sladkou polevu celého vztahu.
Pro někoho je vrcholem romantiky to, když vám partner daruje kytici rudých růží, pro jiného růžových růží a pro dalšího je dostatečně romantickým zážitkem návštěva kina nebo to, že vám ten váš chlap usmaží řízek s chlapsky nápaditou oblohou.
Ovšem romantika sofistikovanější je tak nějak nepraktická a v podstatě zbytečná. Váš obdivovatel pro vás složí píseň, zazpívá vám ji, pochválí nějakou ryze zbytečnou věc... vaše vlasy, oči, nohy, zadeček...no a zase jsme u toho sexu. Takový chlap romantik je opravdu výhra, ovšem pokud mohu mluvit za sebe, asi bych velkého romantika nechtěla. Možná by mě nosil na rukou, do postele házel růžové lístky a pálil svíčky v koupelně...ale... možná je to nějaká odrůda umělce a umělci, jak známo, mohou býti přelétaví a ke své tvorbě potřebují stále nové podněty, čili, jiné ženy...
Romantik totiž zůstal svojí části duše někde v dětství, má tu dětskou hravou fantazii aplikovanou do života dospělých.
Mám ráda něžné poklony, komplimenty a drobná vyznání sympatií...mám je občas velmi ráda a užívám si je.
Ale nechtěla bych zabřednout do sladké polevy s nějakým zastydlým chronickým vyznavačem lásky...
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Jarka Jarka | Web | 3. března 2010 v 10:27 | Reagovat

Romantika a sex, jedno jest? Přistihla jsem se u zajímavé věci, vždycky jsem si myslela, že jsem romantička, ale nemám to spojené jen s pertnerským vztahem. Romantiku vidím spíš v přírodě a umění. Úplně nejvíc asi v té přírodní scenérii, když vidím nějaký nádherný nevšední pohled na přírodu, když padá sníh, nebo když vidím hory, jezera a lesy, silně to na mě citově působí. Mám ráda pohled na staré domy a kamenné zídky, na modrou oblohu a bílé mráčky, na zahrady plné květin, je toho moc a to je můj pohled na romantiku. :-))

2 babi Maňasová babi Maňasová | Web | 3. března 2010 v 11:29 | Reagovat

Jaruška to krásně vyjádřila, netřeba k tomu nic dodávat. Jsem na tom stejně a vždycky jsem byla. Není to jen otázka věku. Vztah s partnerem jsem nikdy nepovažovala za romantický, byla jsem zamilovaná, to ano, ale tak nějak to přešlo do klidného kamarádského vztahu. Tu romantiku taky vidím spíš v přírodě. A v básničkách.

3 Hanča Kdovíková Hanča Kdovíková | Web | 3. března 2010 v 15:37 | Reagovat

Ani já si romantiku nespojuji s opačným pohlavím. Romantika je pro mě místo nebo situace, kde se cítím příjemně a tak nějak ráda na světě. Je hezké a příjemné, když mi někdo denně už několik let říká, že mě miluje, ale romantiku fakt vnímám jinde.

4 Domácí čajovna Domácí čajovna | Web | 3. března 2010 v 15:39 | Reagovat

To jste mě děvčata potěšila...
Tohle byl výplod na téma jednoho ženského magazínu přímo ohledně romantických vztahů mezi mužem a ženou.
Romantika je asi ve štěstí z maličkostí :-)

5 š š | Web | 3. března 2010 v 16:31 | Reagovat

už jsem jednou přemýšlela, proč nepociťuji s přítelem závan té krásné romantiky z filmů. Je mi s ním dobře, máme spolu hezké chvilky, k narozeninám dostanu i kytku, ale, že bych měla chuť říct "Ach, ty jsi romantický" to ne. Souhlasím s ostatními - romantická je příroda, zámek, pro mě třeba i film, u kterého se dojmu, ale že bych zažívala romantický vztah... tak se to snad ani nenadalo nazvat na začátku :) Dřív mě to mrzelo, dnes tuším, že to asi bude normální :) filmy, časopisy a knihy nás jen krásně oblbujou ;)

6 ENILI ENILI | Web | 3. března 2010 v 17:53 | Reagovat

Renatko,já vidím romantiku ve všem něžném,čistém a krásném na pohled.Dokážu se rozněžnit nad kočárkem s dítětem,ale i nad ještěrkou na kameni v lese.Je to spojeno i s láskou a milováním,ale moje romantika ve vztahu byla vždy krutě potíraná a tak teď se raději chovám méně romanticky,spíš věcně.

7 Blanka Blanka | Web | 3. března 2010 v 19:32 | Reagovat

Holky to napsaly moc hezky.Myslím,že na romantiku ve vztahu jsou zapotřebí dva.Se sexem bych ji vůbec nespojovala.Romantiku si užívám jinak-v sobě

8 Domácí čajovna Domácí čajovna | Web | 3. března 2010 v 21:12 | Reagovat

Vy jste mě velmi překvapily, že ve vztahu muž-žena romantiku vlastně ani nehledáte....
Ale co bylo potom gentlemanské chování Oldřicha Nového ve filmech?
Svádění, obletování, flirtování...romantika?
Nebo jen ta předehra ke spojení čistě přirozenému :-)?

Jaro je před námi, takže je to dobrý nápad, pojďme objevovat romantiku kolem sebe. Všude!

9 Hanča Kdovíková Hanča Kdovíková | Web | 4. března 2010 v 7:53 | Reagovat

Víš, co je zajímavé, že to, co ve filmu člověk vnímá jako romantiku, tak v normálním životě to působí spíš komicky. Když by mě muž tak obletoval a pronášel podobné lichotky, tak si řeknu, že je nějaký divný :-)) Jaro je skutečně před námi, před někým víc, před někým méně....když jsem třeba viděla na Blančině blogu skalku a chatičku, tak to je krása, u nás pořád sníh a mráz. Romantika na bodu mrazu.

10 Vendy Vendy | 4. března 2010 v 23:14 | Reagovat

[9]: Taky mi to tak připadá. Když ve filmu kluk pro holku (muž pro ženu) nachystá pokoj plný růží a hořících svíček, na stole šampus a křišťálové skleničky, zapředu spokojeností a scéna se mi líbí. Kdybych to viděla ve skutečnosti, asi bych si připadala divně... nevěděla bych, jestli je to fakt nebo nějaký pokus o vtip se špatným koncem, který vzápětí přijde. Ohledně romantiky v realitě jsem viděla výborné video, kdy romanticky rozpoložená mladá žena si hoví v bazénku plným voňavé pěny, v ruce drží sklenku sektu a čeká na miláčka. Miláček přijde, v ruce lahváč, a vskočí za ní do vody parádní "bombou", při níž vyšplíchne polovina bazénu ven a zacáká všechno kolem. Konec filmu, konec romantiky.
Filmová romantika mi nevadí, protože je filmová. Ve skutečnosti vnímám romantiku spíš v přírodě, květiny i s vůněmi, západy slunce, oblaka... Nebo pohled do ohně, voňavé aromalampy a hořící svíčky.

11 š š | Web | 5. března 2010 v 12:26 | Reagovat

Romantice z filmu brání do realizace jedna věc - realita :) sedět při svíčkách, dívat se do očí, poslouchat zamilovaná slůvka, pak se náhle přesuneme do krásné ložnice s krbem, pak skončí záběr. V životě asi nereálné - svíčka mi u prostřed stolu brzo začne  vadit na oči, zamilovaná slůvka po dobu celé večeře - to nejde vydržet, prostě se přejde i na každodenní starosti, do ložnice se musíme dopravit a pak prostě záběr neskončí a člověk musí na záchod, musí se umýt, musí poslouchat chrápání :))
Mám mimochodem moc ráda scénu ze Slunce, seno.. když Růžičková kouká na Angeliku, je celá dojatá a pak jen koukne na svého chrápajícího muže  :)

12 Vendy Vendy | 5. března 2010 v 22:42 | Reagovat

[11]: S Angelikou a Růžičkovou to bylo dokonalý. Ani poplakat si chudera nemohla, manžílek halt dokázal zkazit i ten nejdojemnější okamžik. Prostě, chrápání je pro romantiky konečná. A to rozpitvání romantické večeře v reálu bylo dobré, na závěr by se mohla přidat převrhnutá sklenice či láhev, hořící svíčka která spadne a ubrus vzplane a vzápětí pozvracený záchod.  :-)
(To mi připomnělo romantický večer Charlotty v Sexu ve městě - kdy ji manžel pozval na romantickou večeři o sedmi chodech a pak společně strávili noc na záchodě... :-) Což kupodivu upevnilo jejich vztah).
Omlouvám se Čajovně za neromantické zakončení romantického článku...

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama