25. ledna 2010 v 3:22 | čajovna
|
Je velikou náhodou, že se v Domácí čajovně objevila paní Eva, která žije v Kanadě, pod horami, ve kterých byla ta slavná slepičí farma, na níž se mnoho žen rádo vrací spolu s Betty MacDonaldovou ve chvílích nejtěžších. Ve chvílích, kdy je zmáhá muž, děti, domácnost... abychom si v uzardění své marnivosti uvědomily, že může být hůř...
Nedalo mi to a paní Evy se zeptala na několik otázek, které mohou člověka znalého Vejce a já napadnout...Takže, jak to je Evi?
Než se začtete do jejích slov, prohlédněte si Evinu fotku s názvem "Konec naší ulice". Tak takový konec bych ráda...:-)
Nejprve bychom si asi měli nějak přesněji specifikovat místo, na kterém žiješ a na kterém žila Betty MacDonaldová se svým Bobem a stovkami slepic...
"Betty bydlela v USA, ja bydlim na zapadnim pobrezi Kanady v provincii British Columbia, a na ty "jeji" hory se divam PRES ocean, to je jako kdyz na jedne strane reky je CR a na druhe Rakousko. Betty byla s manzelem na svatebni ceste ve Victorii, spis se tady jen zastavili, protoze tenkrat byla Victorie dira s peti drevenyma domkama. Takze bys asi mela do clanku napsat, ze se divam Betty do kuchyne pres vodu, do jineho statu. (Evi, nechávám tak, jak jsi napsala, autenticky to zní nejlíp)Betty zila primo v tech horach, je to pohori Olympic v Olympic National Park ve state Washington, USA. Kdyz se podivas na mapu, Victorie je -diky tomu, ze lezi na Vancouver Island- hooodne blizko k Americe."
Druhý konec ulice
Je tam opravdu tak šílené podzimní počasí? Hory se slijí v jeden proud vody, vítr s ocasem nečasu, který oblézá domy, stromy jako šílená nestvůra?
A s tím souvisí i ta legendární plodnost.... je tam opravdu tak úrodná půda, na které všechno pučí a zraje úplně samo včetně plevelů, stromů, rajčat, švestek, okurek, zeleniny, ovoce...?
"Urodna puda, no, tady u nas je ten problem, ze cely ostrov je vlastne skala, a na ni je trochu hliny. Kdyz se stavi dum, zaklady se musi odstrelit dynamitem...Ale vzhledem k tomu, ze tady furt lije jak z konve, ano, hlavne plevel tady roste "jako z vody". Zrovna dneska, kdy uz nekolikaty den lije bez prestavky, jsem si tak rikala, chudak Betty, v tomhle pocasi chodit ven na zachod, a jeste byt tehotna, to musela byt lahudka. Tady u nas jsou farmy, ale uz asi ne tak velke, jak tenkrat byvaly. Vzhledem k tomu, ze cela Kanada je zasypana snehem asi 10 mesicu v roce, my tady mame ve srovnani s ostatnimi provinciemi parne leto. Vsechno je tady zelene i v zime. Snih je tady u nas malokdy, minulou zimu napadl, a vydrzel dokonce cely tyden, letos nic. "
A co ti indiáni, závislí na alkoholu, množící se mezi sebou se zdeformovanými dětmi...jak to živě popisovala Betty ke konci knihy, kdy s Bobem vyrazili na výlet na pobřeží právě se skupinkou indiánů.... Jak vypadá jejich komunita dnes?
"Indiani, to je kapitola sama pro sebe, postupem casu se z nich stal hajeny druh, asi jako u vas podobné menšiny, maji milion vyhod a nesmis se na ne ani krive podivat, protoze se zacnou ohanet terminem "puvodni obyvatel", to je stejne zaklinadlo jako dyskrymynacija...Cast z nich pije, hodne, a nadale se vesele mnozi, ale musim uznat, ze uz hodne Indianu se zaclenilo normalne do spolecnosti, studuji, jsou cisti,nemaji 20 deti, ale jinak jsou velmi hlucni. Indiani se stale deli na ruzne kmeny, nektere se dodnes mezi sebou nesnesou, no, pozustatek z minula."
Co zustalo stejne, je priroda a jeji divoci obyvatele. Jdes na prochazku kolem vody, a tam si jen tak plavou tuleni. Plujes si to tak trajektem na pevninu, a kolem lodi plavou kosatky. Bydlis za mestem, vyjdes na zahradu, a tam na tebe mava medved nebo cougar, hneda puma, to jsou setkani, ktera si radeji odpustim. Nad hlavou litaji orli, racku je tady u nas asi milion a rvou jak na lesy. A co je moc hezke, u nas ziji kolibrici, jsou prekrasni. Mozna mam jeste nekde fotky z Botanical Beach, to neni plaz na koupani, ale na foceni a divani se, je tam plno krabu, hvezdic a tak. Jenze na tu plaz se musi projit lesem, kde ziji medvedi, nejsou tam nikde odpadaky (jinak jsou tady vsude), aby medvedy nepritahoval oder ze zbytku jidla. Na kraji lesa je jen takova nesmela cedulka s obrazkem medveda, a to je vsechno. Prosla jsem to nekolikrat i s detma, ale krve by se ve mne nedorezal...Nastesti jsme potkali jen obrovskyho zlutyho slimaka, ten byl doufam vegetarian, a pak jednoho hada, ten rychle utekl, jen nas uvidel. No, nebudu to brat osobne..."

Tak to je šílený zážitek...I přesto vypadá Kanada velmi přívětivě...
"No, co rict o zivote v Kanade...Lidi se tady k sobe chovaji slusne a ohleduplne, je tady cisto, vsude a porad, vsechno je upravene, priroda nadherna, Victorii se rika mesto kvetin, a to teda sedi, v lete je tady krasne. Da se tady bez problemu jit do uplne divociny, nebo na sever k Eskymakum, kempovat, nebo si jen tak plavat na lodce. Kanadani venuji ochrane prirody hodne casu a penez, deti jsou k tomu vedeny uz od skolky, a to je dobre. Kanada je klidnejsi, nez USA, a to se mi libi, Victoria je zase klidneji nez mesto Vancouver. Kdyz se pubertaci nudi, studuji bud na pevnine nebo v USA. Ale mne, na stary kolena, vyhovuje Victoria se vsim vsudy."
A poslední otázka...i když by jich bylo...:-) Je někde v horách dodnes dům, ve kterém byla ta pověstná slepičí farma?
Není to třeba turistická atrakce?
"Asi tak...Takze na jeji farme jsem nebyla, a asi tam zadny domek jako pamatka neni, protoze oni tu farmu pak prodali, a co s tim udelal dalsi vlastnik, to nevim."
moc děkuji Evičko za odpovědi.... i když, ta poslední mě trošičku zklamala, tak moc jsem se těšila na nějaká hmatatelná fakta o té slepičí farmě :-) Ale to nevadí... I tak je to směs přezajímavých informací...co říkáte?
Další články jistě budou následovat, fotek a zajímavostí mi do šuplíku Evička zaslala mnoho...
Foto a autorská práva vyhrazena: Eva R.
Esterko, nejak mi prestal obihat krevni obeh, kdyz jsem videla, ze jsi to nechala v puvodnim zneni:-)) Posledni dobou si totiz pisu tak akorat,co mam koupit, a ted...jeee, clanek :-)) Fotek dodam, kolik budes potrebovat,mejte se v Cajovne vsichni moc hezky.