Prosinec 2009

Co se událo… rok 2009 v ohlédnutí

30. prosince 2009 v 10:32 | čajovna |  Slabý čajík
Která loňská událost vás také zaujala...?

Silvestrovský mix-maš

30. prosince 2009 v 9:54 | čajovna |  Editorial, aktuality z Čajovny
Dnes Vám popřeji krásnou Silvestrovskou zábavu. A je úplně jedno, jestli dnešek pojímáte vesele, rozverně a vyhazujete si z kopýtka tak, že mu hrozí vykloubení…

Nebo jestli je pro vás poslední den roku příležitostí k takovému bilancování ztrát a nálezů a důstojnému loučení se s časovým úsekem, jedním letopočtem.

Nakonec, přiznejte se… Která z těchto dvou možností je ta "vaše"?
Abych šla příkladem - pro mě je to spíš ta druhá možnost. Veselí si mě na Silvestra moc nenašlo…

A chcete-li do nového roku vstoupit také s Domácí čajovnou, povím vám, co se chystá.
Je nač se těšit…
V lednu se tu budou dít věci
- Vyhodnotíme vánoční sváteční soutěž o nejhezčí mísu cukroví, takže vánoční atmosféra nějakou dobu ještě přetrvá…
- Budou tu také další soutěže…
- Uvaříme si červenou čočku s lečem
- Nabídnu vám také slibovaný článek o Natalii Oreiro
- A velmi si cením jedné ochotné čtenářky naší Čajovny, která nám k mé radosti představí kraj, ve kterém žila moje oblíbená Betty MacDonaldová, sama se těším, co společně stvoříme. Tak na to se těšte úplně nejvíc…
Příjemný poslední den roku přeji!

Ulice - Silvestrovská Ulice 2008

29. prosince 2009 v 18:22 | čajovna

Vzpomínka na srandu loňskou...

Ulice - Předsilvestrovské bonusy aneb nepovedené klapky

29. prosince 2009 v 18:21 | čajovna

"A bude to řachanda," slibuje režisér letošního speciálního silvestrovského dílu Ulice Kryštof Hanzlík. Ovšem řachanda bývá občas na place i během běžného natáčení. Nevěříte? Podívejte se na sestřih nepovedených klapek.

Ulice exkluzivně - Lumírův Sex bomb aneb ochutnávka ze silvestrovského speciálu Ulice

29. prosince 2009 v 18:17 | čajovna |  Hudba mého srdce....

Pozvánka na Silvestrovský speciál....

Sváteční chilli čaj

29. prosince 2009 v 0:36 | čajovna |  Vaření, recepty
Historicky první čajovnická soutěž byla o čokoládový chilli čaj. Byl skvělý a já mám moc ráda chilli čokoládu.

Venku je zima, že by psa nevyhnal a zahřívat se věčně jen alkoholem v čaji, to je nuda.
Zkuste chilli papričku, po těch svátečních hodech se třeba takové "vytrávení" hodí...

Takže:
Do sítka dejte černý čaj a nakrájejte do něj nadrobno pár kousků chilli papričky, nepřehánějte to, ono jsou některé červené krásky mršky zrádné a pálí až moc...

Zalijte a lehince vyluhujte, jen tak, kolik potřebuje čaj.
Dobré pálení přeji!!!!

Antonín Doležal: Lékařský dekameron

28. prosince 2009 v 13:43 | čajovna |  Knížky pro ostatní


Kniha, která se ve Vaší knihovničce neztratí, naopak, vydobije si v ní místo čestné, místo takové, které rádi opět vyprázdníte a knížku půjčíte nejlepšímu příteli.
Čekala jsem milý a laskavý pohled, který do té doby znám jen z podání duchahladících knih profesora Matějčka a pan Antonín Doležal nezklamal.

Neubráníte se častokrát přemýšlení o tom, zdali je monogamie pro člověka vůbec přirozená, protože těch nevěr, lásek a pohlavních styků tu je až přehršel.

Zajímavé lidské uzly vztahů a postojů, různé typy lidí, lékařů a pacientů, sondy do intimních chvil jejich života… a anotace třeba také slibuje docela přirozený a laskavě humorný pohled do sexuality lidí, ale i do různých přirozených jevů - třeba nadýmání… Je to pravda, nic lidského není panu doktorovi cizí a rozhodně to nepůsobí lacině nebo vulgárně.
Občasné vulgární slůvko tu padne, ladně se tu snoubí s lékařskou terminologií a to vše je zabaleno ve vatě úžasného vypravěčského umění…
Já vám nevím, ale tahle knížka mne fascinovala na dlouhou dobu, s upřímným svědomím mohu říci, že je to kniha, ke které se budete rádi vracet za týden, za měsíc, za rok, za dvacet let, protože povídky jsou přiměřeně dlouhé (je jich tu rovná stovka) a pro osvěžení ducha vám stačí bohatě jedna jediná čas od času... A tak v mé knihovničce už má své místo. Čestné..

Odhalení!!!

27. prosince 2009 v 14:20 | čajovna |  Editorial, aktuality z Čajovny
Slíbila jsem Vám předvánoční odhalení... ale nějak se k němu nemám, že?

Žádný strach, jen vše nejde tak, jak jsem si přála. Světlo světa měly spatřit minimálně tři a maximálně pět knížek, na kterých jsem pracovala. Vyšla jedna... druhá to do Vánoc nestihla a další dvě ještě leží v nakladatelství... a jedna spoluautorská je teprve tak čerstvá, že jsem ji ještě ani neviděla...

Ale víte co?
Už teď vás tedy pozvu k sobě na stránky, na ty, ve kterých si plním svou spisovatelskou úchylku.
Zvu Vás... a pište komentáře, na ty se moc těším, protože každá kritika a každý názor je cestou k lepším a lepším dílkům...


Adresa stránek je:

Děkuji všem za návštěvu....a hezké mezisváteční dny!!!

Daniela Šinkorová - hurá, už je zase vidět!

27. prosince 2009 v 11:23 | čajovna |  Osobnosti

Po jejím dramatickém odchodu z Ordinace, seriálu, který podle svých slov měla moc ráda, si bulvár smlsl nejen na ní samotné, ale i na jejím vztahu s přítelem. Na koho víc špíny? Bylo to skoro jako nepsané závody…
Co dělala poté, co přestala bulvární plátky zajímat, protože prostě - nedělala nic…tedy nic zajímavého…
Říkala jsem si častokrát, když jsem vytahovala její cédéčko a přemýšlela "co je štěstí" a před Vánoci právě to s tímto songem. Ryze vánoční, sváteční… a vím, že zůstane navždy u nás doma v depozitáři vánočních rekvizit podobně jako ozdoby na stromeček… A na něm je právě tato krásná písnička...

Po dlouhé době jsem ji objevila v únorových Květech, mimochodem snad poslední časopis, který si zachoval kvalitu, netopí se v reklamách a přitroublé módě….a dá se v něm ČÍST.
S chutí jsem se zakousla do rozhovoru s Danielou Šinkorovou a zdá se mi, že neztratila glanc a šmrnc. Je mi sympatická už tím prvotním přiznáním, že má ráda zimu, dobu rozjímání a nálady na vzpomínky. Mám to stejně…

Ulice - Představitelka Gábiny se na porod těšila

26. prosince 2009 v 14:44 | čajovna

Nastávající maminky se svého prvního porodu většinou obávají. Aneta Krejčíková, která v Ulici hraje Gábinu Pumrovou, se naopak nemohla dočkat. "Užiju si to," těšila se před natáčením porodu malého Šimona. Více v tomto videu ze zákulisí natáčení štědrovečerního dílu Ulice.

Princezna se zlatou hvězdou

25. prosince 2009 v 10:33 | čajovna |  Hudba mého srdce....
Dívali jste se včera???

Prstýnek něžný dala mi....
Dokážete si bez této pohádky představit vánoční svátky? Já už ne... jednoznačně moje nejoblíbenější pohádka. Mám ji moc ráda.




a v téhle písničce musíte ocenit i šarm Josefa Zímy, dlouho jsem netušila, že je to on, a pak jsem se hodně divila, když už jsem ho v mládí znala jen jako zpěváka dechovky. Ale tady - jednoznačně švihák a princ se vším všudy.
A princezna Lada?
Která z vás by jí chtěla být? Jen na chvilku, na chviličku...???

Víte o tom, že princezna Lada, tedy herečka Marie Kyselková přišla k této roli náhodou? Onemocněla původně vybraná herečka a režisér podle fotky angažoval právě paní Marii Kyselkovou. Štastný to krok, co říkáte?
A paní Kyselková pak ještě párkrát hrála, ale herectví se již nevěnovala... nevím, jak nyní, ale ještě nedávno sedávala na recepci ve vysokoškolských strahovských kolejí a údajně, pozor, to vím z první ruky, je to moc milá dáma... Práce ji baví...

A jaký byl Váš Štědrý den? Krásný? Doufám, že ano...
Hezké dva sváteční dny....Vám přeji a děkuji za přízeň...

Sváteční hlas... možná andělů...?

24. prosince 2009 v 3:01 | čajovna |  Editorial, aktuality z Čajovny
Dnes, v tento sváteční a kouzelný den si dovolím částečně kopírovat článek loňský...

Není snad nikdo, kdo by neměl rád vánoční koledy, alespoň dnes...
Kde mají tyto typicky vánoční melodie svůj původ? Proč jsou tóny v různých zemích stejné, ačkoliv slova jiná podle jazyka? Podobný punc výjimečnosti mohou mít snad jen světoznámé neustále dokola přebírané a přezpívávané písně.

Dar od andělů

Možná jsou koledy opravdu darem z nebes. Někteří jsou přesvědčeni, že jejich jiskřivé a čisté melodie pošeptali "tvůrcům" nebeští andělé. Je to hudba, která nás v tomto svátečním čase navrací k našim prvopočátkům, k naší duchovní podstatě a nutí nás zamyslet se poněkud hlouběji nad smyslem života. To je skryté sdělení možná našich andělů strážných…
Ať tak či tak, vyplatí se zaposlouchat se do těchto prastarých svátečních sdělení…Třeba je to opravdu hlas andělů...
A na závěr snad tu nejznámější, v krásném podání - alespoň mě okouzlil Karel Gott v typicky ruské zasněžené vesničce a ještě v tom slušivém kabátku :-)

Tichá noc

Tichá noc, přesvatá noc, v spánku svém dýchá zem,
půlnoc odbila, město šlo spát, zdřímli dávno i pastýři stád,
/: jen boží láska, ta bdí :/
Tichá noc, svatá noc, náhle v ní jásot zní,
vstávej, lide můj, tmu z očí střes, v městě Betlémě Bůh zrozen dnes,
/: z lásky se člověkem stal :/
Tichá noc, svatá noc, stín a mráz vůkol nás,
v hloubi srdce však Gloria zní, dík, že hříšník se s důvěrou smí
/: u svaté rodiny hřát. :/

Tak věřme, že dnes byl v městě Betlémě zrozen Bůh, který se z lásky stal člověkem.

A tak se i vy dnes u rozzářeného stromku staňte z lásky člověkem... a pak? A pak mi třeba o tom krásném zážitku napište sem do komentářů.

Přeji krásný a třpytivý Štědrý večer!


Netradiční štědrovečerní řízky

23. prosince 2009 v 1:32 | čajovna |  Vaření, recepty

Je úplně jedno, jestli zítra večer bude na vaší pánvičce vonět kapří maso nebo vepřové či snad kuřecí… maso mějte jaké chcete, já celou netradičnost pojmu ve věci natolik základní, že na ni lze velmi snadno ve vánočním fofru zapomenout.
Pokud se tak stane, co pak?
Nemáme strouhanku!!!!
Nevadí…

Řizky můžete směle obalit v nastrouhaném ztvrdlém chlebu. Taková ta známá chlebová strouhanka, kterou nejlépe a nenapodobitelně zahustíte guláš. Mám ji po ruce skoro pořád a pro chlebové strouhání ráda "sbírám" zbytky chlebů zvláštních - semínkových, amarantových či celozrnných, prostě takových, kterých je tak nějak pořád škoda vyhodit, protože jsou o dost dražší než chleba typu šumava, že?

Takže chcete-li netradiční řízečky, obalte je v chlebové strouhance. Budou mít lehce voňavou chuť, hádavější barvu, ale jinak rozdíl ani nepoznáte!

Přeji vám zítra - dobrou chuť!

Chtíc aby spal...aneb Karel Gott v krásném klipu

22. prosince 2009 v 10:28 | čajovna |  Hudba mého srdce....
Tedy, v krásném... pro toho, kdo má rád tu dřívější jednoduchost písničkových klipů. Chůze, překládání nějakých věcí, obdiv čehosi, co je přímo u zpěváka. Žádné hopsání, zběsilé blikání, efekty...
Někdy mám tyhle staré klipy moc ráda. Třeba tenhle vánoční od samotného mistra Karla...

Nightwork: Vánoční...

21. prosince 2009 v 13:54 | čajovna |  Zajímavosti, perličky, blbůstky
ZAJÍMAVOST JAK VYŠITÁ. Díváte-li se na Ulici, jistě víte o mladíkovi jménem Ben. Tak "Ben" má opravdu kapelu, která se jmenuje Nightwork.

V akci je můžete vidět tady...docela fajn vánoční úlet, rozhodně si kluci natáčení museli užít.


O nejkrásnější vánoční tác s cukrovím

20. prosince 2009 v 10:43 | čajovna |  SOUTĚŽE
Sváteční soutěž je tu!!!
Soutěž jako dělaná pro šikovné hospodyňky.

O svátcích je jedním z dominant našeho domova talíř či tác plný vánočního cukroví. Vyfoťe ho a fotku pošlete do neděle 3. ledna 2010 do Domácí čajovny na email


Odměna vás možná nemine....protože o vítězi se bude rozhodovat dvakrát. Nejprve si z došlých obrázků vyberu já sama, jakožto paní Čajovníková a huba mlsná k tomu...a sice ten talíř, na kterém bude nejvíce kousků, které mám ráda.
Je tedy šance, že se výběrem obsahu svého talíře strefíte do mého zatím utajovaného vánočního mlsného vkusu...

A několik dalších obrázků vyberu do speciálního článku, který vyjde 5. ledna 2010 s anketou a o vítězi pak rozhodnete vy...a to svým hlasováním.

Takže si užívejte sváteční pohodu a posílejte!

Hrajeme o čaje od firmy Natura Valdemar Grešík a o knížky z nakladatelství Metafora....děkuji!

Adventní zamyšlení na téma...Ježíš(k)ova pohádka vánoční...

20. prosince 2009 v 10:26 | čajovna |  Slabý čajík
Slíbila jsem a tak plním. Dnešní adventní zamyšlení bude tak trochu zvláštní a jistě se mnou nebudete souhlasit úplně všichni. Není divu, kolik je lidí, kolik je národů, tolik je vír a tolik je srdcí, které v něco, někoho nebo cosi věří. Nebo nevěří...
Nevěří v nic.... ani sami v sebe? To by bylo krajně smutné.
Malé odbočení, kdo nevěří v nic MEZI NEBEM A ZEMÍ... v co věří? V hluboké černé NIC?

Vánoce nám přináší krásný příběh o neposkvrněném početí a porodu za hvězdné noci, za záře

komety, tedy hvězdy betlémské a o malém jezulátku spícícm v jesličkách. Malý spasitel, malý Ježíšek, malý velký muž, který na sebe vezme a stále bere veškeré hříchy lidstva.
Krásný příběh sváteční a plný naděje, pro každého, i pro ty nevěřící...

A právě o vánočních svátcích, na Štědrý den, a hlavně na oba svátky vánoční bychom na tento příběh neměli zapomínat. Pro někoho je to třeba jen hezká pohádka, pro jiného je to víra a symbol naděje pro další rok, načerpání vnitřních sil pro další boj se světem, který se nám ne vždy zdá spravedlivý.

Nechte tedy chvíli stranou fyzickou možnost neposkvrněného početí a možná rizika porodu čisté panny, neřešme, kteráže kometa to tenkrát nad Betlémem zářila a nechme otce Josefa, ať v celé své lásce přijme to boží dítě za své. A obdivujme to jezulátko, dítko, které můžeme vidět v každém dítěti na světě, v každé malé dušičce, v každém tom nepopsaném listu, který nám byl svěřen do výchovy.
A věřme, alespoň v těch pár svátečních dnech, věřme, že nad námi přece jen někdo drží ochrannou ruku.
Kéž by...
Krásný advent vám všem...

Ukončení soutěže o nej blog...

19. prosince 2009 v 6:06 | čajovna |  SOUTĚŽE
Nejzajímavější blog z trojice nominovaných...kdo vyhrál? Během dnešního dne bylo naplánováno ukončen soutěže - stalo se tak právě nyní...
Zde jsou výsledky:

1.KOLO - Nejzajímavější blog
Enili.blog19.4% (14)
Lipetka.blog50% (36)
Tlustjoch.blog30.6% (22)

Vítězem se tedy stává Lipetka...a dostává z Domácí čajovny knížku z nakladatelství Metafora...

Ořechový ministromeček

18. prosince 2009 v 11:55 | čajovna |  Kreativní dílna
Úplně miniaturní stromeček můžete s dětmi tvořit v podstatě kdykoliv. Může plnit funkci maličkého dárku pro někoho, na kom vám záleží, nebo jako dekorace v dětském pokoji nebo na vánočním stole.
Potřebujeme:
- půlky vlašských ořechů
- větvičky jehličí
- parafínovou svíčku

Postup je zcela jednoduchý, ale je tu třeba asistentce rodičů. Nechte rozhřát parafínovou svíčku, nejlépe tu čajovou, ze které se vosk dobře vylívá. Je-li celá rozehřátá a tekutá, vlijte horký vosk do půlek ořechů. Nebezpečí pro děti pomalu pomíjí... pokračujeme dál...

Zavařování pruhované řepy aneb slíbený průšvih...

16. prosince 2009 v 6:18 | čajovna |  Vaření, recepty
Na první pohled vypadá úplně normálně. Normální listy, normální bulva... ale po rozkrojení je pruhovaná... Jala jsem se jí tedy zavařit.
podle návodu v chytrých kutilských a zahrádkářských časopisech jí dvakrát přivést k varu a opět zchladit a dát znovu vařit v chladné vodě. Tak se prý nezničí mramorování.
Jednu dávku řepy jsem vařila klasicky, tedy "v jednom varu" a druhou výše uvedeným způsobem. Opravdu to trošičku zlepšilo vzhled...ale jinak....
Průšvih...

Soutěž - pruhovaná kráska odhalena!!!

16. prosince 2009 v 6:15 | čajovna |  SOUTĚŽE
Takže pruhovaná kráska je odhalena. Jednalo se o červenou řepu a většina z vás uhodla... Mezi špatnými odpověďmi se nejčastěji objevovala ředkvička nebo cibule...

Celkem Vás soutěžilo 103, takže to byla otázka opravdu těžká, ovšem někteří z vás byli dokonalí, uhodli i konkrétní odrůdu této řepy...Tonda di Chioggia
. No vidíte. Nebo že jde o cvikvu, tedy slovensky řepu.... Byli jste skvělí a zajímaví a já vám mohu slíbit, že po novém roce tu budou další fotozáhady.
A nyní? Odhalení?
ano...šlo o řepu...
Výherci CD s povídkami Michala Vaněčka z úst Jiřího Krampola se stávají:

Jana Pokorná, Chotěboř
Eva Šrámková, Hodonice

Blahopřejeme a z nakladatelství Maxdorf k vám zavítá vaše CDéčko. Užijte si ho, milí výherci a Maxdorfu tím ještě jednou moc děkuji za věnování ceny do soutěže... www.maxdorf.cz


Netradiční vánoční palačinky

16. prosince 2009 v 0:30 | čajovna |  Vaření, recepty
Kdybyste snad náhodou neměli dost ořechů a sladkostí, pak je tu takový malý tip, jak upotřebit přebytek vlašských, ale vlastně jakýchkoliv ořechů.
Dále potřebujeme jenom:

- med

A na palačinky

Rozšleháme dva žloutky, přidáme krupicový cukr, špetku soli a dále mléko, přesátou mouku a ingrediencí přidáváme tak akorát, vždy platí, že musíme těsto ředit, pokud budeme postupovat opačně, budou se tvořit hrudky.
Slabé palačinky osmažíme z obou stran poté, co necháme těsto asi půl hodiny odpočívat, zatím nabobtná mouka....


A fígl tkví v tom, že plníme ořechy s medem.... můžeme posypat skořicí a vanilkovým cukrem.
Dobré chutnání!

Ulice – Štědrovečerní díl 2008

15. prosince 2009 v 10:19 | čajovna

Vzpomínáte na štědrovečerní díl? Ponořte se do loňského roku a podívejte se, zejména na dětské herce, to to letí, co říkáte? Jak je na dětech vidět čas....rostou, mění se...
Také zde uvidíte Petra Boháče, jehož postava seriál postupně opouštěla. Škoda, pana Kříže jsem měla docela ráda, byl charismatický a do seriálu se už nejspíše nevrátí, žije v zahraničí a točení Ulice by pro něj asi bylo příliš náročné... také tu vzpomeňte na jeho seriálovou dceru Anežku, která si ho na Vánoce přála... Dočkala se... a bylo to moc dojemné...

Janek Ledecký: Sliby se maj plnit...

15. prosince 2009 v 3:50 | čajovna |  Hudba mého srdce....
Původně jsem chtěla být víc "koledová"...a klasická. Ale tomuhle neodolám, tak nějak mi tahle písnička voní toužením po první lásce a zbožňováním právě této podoby Janka Ledeckého...

ojojo...kdeže loňské sněhy jsou?

Pokochejte se a pochlubte se? Jaké vzpomínky se vám vybaví při této písničce????


Uliční reportáž nejen o budoucnosti

14. prosince 2009 v 10:09 | čajovna

Dnes jsem pro vás našla reportážní video nejen o natáčení silvestrovské Ulice, ale také s obrázky o večírku herců... a o budoucnosti seriálu. Docela zajímavé...

Moučkový cukr? Došel…nevadí!

13. prosince 2009 v 18:49 | čajovna |  Vaření, recepty


Dojde-li vám moučkový cukr, je tu lehká pomoc. Vytáhněte na pomoc mixér a modlete se, ať máte alespoň něco málo cukru krystalového.
Prostě ho namixujte…












Mixujte poměrně dlouho, tak dvě minuty v kuse, podle výkonu… aby byl cukr namletý na jemný prach.


Giacinta Carusová: Muž, který kradl rukopisy

12. prosince 2009 v 10:44 | čajovna |  Knížky pro ostatní
Dnes si můžete přečíst recenzi na knížku, která se tu několikrát objeví jako cena do "čajovnických soutěží"...
Jsem za ni ráda, protože mám pocit, že pro vás mám knížku, která zaujme a je třeba ji dočíst jedním dechem.
Přesně tak se to stalo mě. Nejprve jsem četla po stránkách, po několika, po jedné... děj byl zajímavý, ale času nějak nebylo a vlastně vám ten začátek může připadat trošičku nezáživný, ale možná jen trošičku...
Ovšem v porovnání s tím, co přijde asi v druhé třetině 135 stránkové knížky (což není moc, je to čtení na jeden pořádně dlouhý večer), to nebudu ani popisovat. Všechno šlo stranou - no, v to odpoledne mohlo, tak proč si nedopřát ten luxus - a já se začetla a prostě jsem to musela dočíst do konce.


Děj dostává grády, nejen díky úžasné a propracované detektivní zápletce, která spočívá hlavně v neustálých velmi překvapivých odhaleních.
A nejen to, lákavé je i počteníčko o různých fetišistických a sadomasochistických úchylkách a tajném životě těch, kteří tento styl vyznávají. Dostanete se také do zákulisí výrobců porna...

a abych nebyla jenom nemravná, tak tu je také děj prolínaný hlavní hrdinkou Lisou Kingovou, která se podělí o svůj právě psaný scénář o životě slavného automobilového závodníka Achilla Varzi... nakonec ale i to bude příběh lásky, drogové závislosti a zoufalství...

Knížka má jednu výhodu, je docela krátká, ale nic to neubírá na zajímavosti, autorka dokázala bez velkých kudrlinek vměstnat rozsáhlý děj do malého prostoru a tak paradoxně dostává šanci vaše představivost...


Vydalo nakladatelství Metafora, 2009, www.metafora.cz


Vánoční stromeček pro ptáčky

11. prosince 2009 v 12:18 | čajovna |  Kreativní dílna
Čím potěšit ptáčky? Nejspíš něčím vlastnoručně vyráběným. Můžete si s dětmi vyrobit třeba speciální šišky, které jim budou určitě chutnat.
Ovšem pozor, budeme chvíli pracovat s horkým tukem, tak bedlivý dozor rodičů je třeba!
Potřebujeme:
- borové šišky (ale polévat lze cokoliv, třeba sušený pomeranč)
- nejlépe lůj, ale v nouzi lze použít i nesolené sádlo
- mák, jáhly, semínka slunečnicová, prosná, lněná…. Jakákoliv…
- lžíci, hrnec a letáky

Ulice - 1535, 1536. díl - Bedřich ujede... a Vlastimil s Miriam to cudně rozjedou

10. prosince 2009 v 10:56 | čajovna

Včerejší díl Ulice byl zase zajímavý, že mi stojí za to, vložit ho i sem pro vás...

Bylo na čase, aby si Miriam s Vlastimilem vše vyříkali a vyjasnili si, že po sobě vzájemně touží. Ujistili se, že chtějí být spolu jako muž a žena se vším, co k tomu patří. A jak krásně... ten jejich postelový rozhovor je plný úcty a lásky...ááách...
Zato Bedřich a Aniččina kamarádka Lucie ujedou v hříšné touze...
Tyto postelové zajímavosti začínají zhruba od 26 minuty až do samého konce...

Představení zajímavé knižní novinky

10. prosince 2009 v 9:49 | čajovna |  Knížky pro ostatní
Nabízím Vám dnes základní informace, anotaci o velmi zajímavé knižní novince, kterou vydává nakladatelství Maxdorf, sponzor mnoha našich soutěží....

Autorem je Antonín Doležal a jmenuje se Lékařský dekameron.

LÉKAŘSKÝ DEKAMERON je kniha se stovkou příběhů o lékařích, sestrách i pacientech.
A proč dekameron? Stejně jako u Boccaccia je v ní 100 příběhů, ale na rozdíl od díla geniálního renesančního spisovatele, kde jde o příběhy fiktivní, v Doležalově Lékařském dekameronu jde o příběhy skutečné, pouze jména jsou někde pozměněna. Příběhy se odehrávají v rozmezí od 40. let 20. století až do doby nedávno minulé.
Podobně jako u Boccaccia, také Doležalovu vyprávění dominují vztahy mezi muži a ženami, v prvním plánu často láska a sex, v druhém pak hluboká moudrost, která strhujícím způsobem otevírá psychologické hlubiny lidské sexuality i pohled do duše lékaře. A v pozadí příběhů, tu zábavných či pikantních, jinde vážných či poněkud drsných, se vždy jako červená nit táhne obdiv a úcta k lékařskému povolání se všemi jeho radostmi a strastmi.

Příběhy anekdotické povahy jsou zde nenásilně prokládány úvahami filozofickými, přírodovědeckými, psychologickými a sociologickými. Knížka zcela jistě pobaví, ale pozornému čtenáři poskytne i dostatek podnětů k přemýšlení nad sebou samým, jeho bližními a celým světem a děním kolem nás.
Prof. MUDr. Antonín Doležal, DrSc., je moudrým průvodcem po nejrůznějších peripetiích sexuality, od dětství po stáří. Je přitom průvodcem znalým a tolerantním, který zdařile balancuje na hraně morality a legrace. Je zřejmé, že autor má rád lidi, jejich slabosti a hříchy popisuje s chladnou hlavou a moudrým odstupem znalce.

Tři oříšky pro Popelku

9. prosince 2009 v 16:24 | čajovna |  Hudba mého srdce....
Někdy si říkám, že by ta závěrečná scéna na koních by měla být ve vzkazu mimozemšťanům... protože je to krááása...

Taky se na tuhle pohádku těšíte?
Bude na Štědrý den od osmi :-)

Netradiční vánoční linecká kolečka

9. prosince 2009 v 0:24 | čajovna |  Vaření, recepty
Recpet na linecké znáte. Pro pořádek hrníčková varianta...

2 1/3 hrnku hladké mouky
3/4 hrnku moučkového cukru
1 kostka másla
3 žloutky
1 balíček vanilkového cukru
a pro chuť třeba i trošku nastrouhané citronové kůry z chemicky neošetřeného citronu

Takže vyhňahňáme, uložíme uležet a vykrajujeme, pečeme... no však to známe. Přidáme-li do těsta trochu kakaa (a ubereme mouky, tak nějak přiměřeně, aby se zachovala konzistence) pak vznikne linecké kakaové.
A když z něj slepím kytičky, ráda někdy dělám ještě jednu věc.

Střed lineckých koleček vysypu strouhaným kokosem a pořádně, ale pořádně uplesknu prstem a také se doporučuje nešetřit ve středu marmeládou, aby kokos dobře držel.
Když už nic jiného, vypadá to skvěle, ne?

Emily Roddaová: Tajemná země Rondo - Klíč

8. prosince 2009 v 11:24 | čajovna |  Knížky pro děti
To této skříňky není jednoduché se dostat, i když... Když se napíšou na spodní stranu pravidla,
která se nikdy nesmí porušit, je to jako návod. Alespoň pro Leovu sestřenici Mimi. Ti dva se jednoho dne sejdou v Leově pokoji a počáteční nedůvěru a nepřátelství prolomí právě tato skříňka a její kouzlo. Mimi poruší pravidla - ostatně, co by člověk čekal od holky, kterou nikdo nemá rád a ona se podle toho chová?

Najednou se oba stávají svědky podivuhodných událostí, na tajemné hrací skříňce je totiž namalovaný krásný svět, který ŽIJE! Žije svým vlastním životem a Mimi a Leo se stávají jeho součástí, nachází nová kamarádství, ale také velká nebezpečí, zcela vyfantazírovaný svět...

Mě osobně se nejvíce líbili perníkoví puntíci, kteří ve světě skříňky nazývaného Rondo, jsou asi něco jako obtížný hmyz u nás... a zvířata a podivní tvorové a lidé tu žijí v podivné, leč tak přirozené symbióze. A je tu také Modrá královna, jejíž věrnou podobu vidíte na obalu.

Obal se navíc krásně barevně leskne a tak je to možná ideální dárek pod lesk vánočního stromku...

Příběh je z pera velmi úspěšné australské spisovatelky Emily Roddaové, která získala několik uznávaných cen včetně medaile z přínos australské literatuře pro děti.

Jemně modravé knize nelze moc vytknout, snad jen mě trošku nudil příběh ve chvíli, kdy se obě děti setkaly s takovou dávkou nejistot a nedůvěry, že jsem z toho i já sama měla pocit absolutní bezradnosti. Chvílemi se něžně pohádkový příběh mění v nefalšovaný horor pro děti, trol sežere trola, neustálé padání do pastí... dalo by se říci, že Tajemná země Rondo je zezačátku docela fajn pohádka, s každou stránkou navíc se stává dobrodružnou, hororovou a nakonec se všechno rozplétá a vrací ve svých důsledcích zpět na začátek.

Tak Vám přeji příjemné počteníčko a chcete-li své ratolesti trochu potěšit a trochu postrašit, pak je to ideální knížka....

Chci půjčku na vánoční dárky...

7. prosince 2009 v 13:49 | čajovna |  Silný čaj
Cože?????
"No, chci si půjčit tak dvacet tisíc na vánoční dárky, potřebujeme mikrovlnku, konzoli, nový DVD přehrávač a babička chce ten šíleně drahý presovač, a děti...no hrůza...Víte, co to stojí?"
Jo aha....

Za okny padá první letošní vánoční sníh, sedá si na smrk stříbrňák, který mi poskytuje v tuhle chvíli blahodárný pohled.
Zaklapnu notes a protřu si oči při pohledu na notebook. Nový klient... Provize z půjčky.
Asi by mě to mělo motivovat.
Asi...
Aby bylo na ty vánoční dárky...

Syndrom vyhoření nebo osvícení z toho propagovaného předvánočního času roku 2012 na mě doléhá už teď..

Jděte...říkám unaveně...jděte, víte kam?

Paní s vidinou konzole, presovače pro babičku a kýčovitých dětských hraček, se na mě dívá poněkud vystrašeně. Asi čeká sprosté slovo, či co... Mačkám dolní windovsové kolečko a dávám "vypnout". Končím. Na tohle nemám žaludek...

Milá paní, chcete půjčit na vánoční dárky???
"No ano," dívá se užasle, vyděšeně, možná si myslí, že je špatně, možná, že tu je skrytá kamera...
Tak to běžte vyřešit k psychiatrovi, pročtěte si ekonomiku pro střední školy, zapojte zdravý selský rozum a kdyby to nepomohlo...
"No?"
Tak se nechte zbavit svéprávnosti.
Každá rada drahá...

A co vy?
Půjčili byste si na dárky, na vánoční spotřebu?

Vánoční perníčky

6. prosince 2009 v 11:21 | čajovna |  Vaření, recepty
Dnes Vám nabídnu recept na perníčky, které můžete hned jíst. Zkoušeli jsme z tohoto receptu dělat perníkovou chaloupku, ale nedoporučuju, tvary byli hodně křehké. Ale na menší výtvory ze silnějších plátů a na klasické vykrajovačky - ideální....

Potřebujeme:
400 g hladké mouky
100 g moučkového cukru (v původním receptu bylo 120g)
120 g medu (v původním receptu bylo 160 g medu)
60 g rozpuštěného másla
2 vejce
půl lžičky jedlé sody
koření do perníku, asi jedna až dvě polévkové lžíce
jedna až dvě polévkové lžíce kakaa (není to povinné)

V původním receptu byly perníčky sladší, už ze zkušenosti vím, že se to se slazením přehání a tak jsem dala méně, myslím, že to bylo akorát. Máte-li rádi klasické slaďoučké perníčky, ba až přeslazené, dejte množství uvedené v závorkách.
S medem buďte opatrní, traduje se o něm, že je-li ho v perníčkách příliš mnoho, těsto je lepivé a po upečení snadno tvrdne.

Uvedené množství je však akorátní a perníčky byly vláčné a měkkoučké.

A dobroučké...
Dobré chutnání!

Městem chodí Mikuláš...

5. prosince 2009 v 0:43 | čajovna
Jsou filmy, které jinak vnímáte jako děti, jako mladí a jako dospělí... A k "mikulášským" pro mě navždy patří tento...

Městem chodí Mikuláš....
Komorní filmový příběh,odehrávající se v nemocnici malého města, vypráví o velkém trápení malého uličníka, jemuž přezdívají Lže a krade, a který slíbí své malé spolupacientce, že přivede do nemocnice Mikuláše...
kouzelný, pohádkový čas...už několik let tenhle film nedávali a já ho tak vyhlížela!!!
Letos ANO - zítra, v neděli ve 20. hodin.

Než začnou večer cinkat opravdové čertovské řetězy...ochutnejte alespoň tuto ukázku z Youtube ( k dispozici jsou tam i další části filmu, v pravé části...) a poslyšte slova o lásce, která tam hned zkraje povídá starší sestřička té mladší - je to vedlejší děj, ale dříve jsem si ho nevšimla... dnes ano! Tuším, že letos v tomto filmu uvidím i mnohé, co mi dříve bylo skryto - jen proto, že jsem byla ještě spíše dítě a viděla příběh jenom jako to kouzlo a pohádku....

Jak se Vám tento film líbí? Patří podle vás ke klasice?

Marie Rottrová: Tichá noc

4. prosince 2009 v 13:47 | čajovna
Tuhle zpěvačku mám ráda a to jsem mladší ročník... Čím jsem starší, tím snad víc, pro její nádherný hlas a šarm. Na svůj věk vypadá překrásně, jedna z těch, které s přibývajícími léty přibývá i krása...

Snad proto jsem si ji v tento sváteční čas vybrala, aby pro vás na Domácí čajovně zazpívala Tichou noc...

Úchylné choutky pojedenácté

3. prosince 2009 v 17:06 | čajovna


Některá jídla prostě nelze zařadit mezi plnohodnotné recepty a jsou to spíš takové lehce úchylné choutky.
Jako třeba tahle…
vpravdě ďábelská...

Pěkné buřtíky si obložím česnekem a kolečkem feferonky. Pálivé, pikantní, báječné, prostě geniální... hezky s čerstvým chlebem je to delikatesa...

Pomlčím o spálené puse a trochu zátěžové situaci pro okolí, protože ten česnek...to je síla!

Znáte to? Kdo jí cibuli, tam nechodí lékař a kdo jí česnek, tam nechodí nikdo...:-)

Netradiční vánoční zmrzlinový dort

2. prosince 2009 v 12:51 | čajovna |  Vaření, recepty
K výrobě této zmrzliny potřebujeme zmrzlinu, koupenou nebo doma vyrobenou (našleháme šlehačku, jogurt, cukr), doporučuji kupovanou vanilkovou, fakt dobrou, žádnou nekvalitu....
A dále cokoliv - oříšky, buráky, buráky v cukru, ferdy kuličky, vlašské, lískové oříšky, želatinové bonbony, alignátové ovoce, kousky čokolády bílé i hnědé....

Smícháme a dáme znovu zmrznout, nejlépe do nějaké formy, ze které potom slavnostní dort vyklopíme a můžeme i ozdobit.
Vypadá skvěle, co myslíte?

Markéta Lukáčová: Vánoční inspirace

1. prosince 2009 v 12:52 | čajovna


Tak na to, že dle předmluvy autorky, tato publikace vznikla přes počáteční kratičkou neochotu a váhání autorky samotné, nakonec z tiskárny vyběhla knížka notně sváteční a vánoční…a to i přesto, že její přípravy a vznik byli trošku netradiční, ostatně to se dovíte v úvodu samotném. Na knize to není znát, naopak. Co o ní říct?
Prostě parádní.

Prolistovala jsem v ní mnoho dlouhých týdnů a zakoušela nutkání něco neustále zkoušet.
Výroba domácích přání, dárečků, jmenovek, dekorací…adventní věnce, kalendáře, plstění, vylepšování svíček, krabičky na překvapení, výroba domácích šperků nebo výzdoba kravaty, až po parádní výrobu domácího zlatého prasátka, která je tak geniálně jednoduchá.


Fotozáhada - pruhovaná kráska, tak trošku průšvih...

1. prosince 2009 v 10:49 | čajovna |  SOUTĚŽE
Tak nevím, zařadit-li tuto soutěž mezi ty lehké nebo těžké... Uvidíme.
Vaším úkolem je uhodnout, o jakouže zeleninu, o jaký druh zeleniny se jedná...

Prozradím jen, že je to druh velmi obyčejný, ale v nové odrůdě...
a díky tomu mi při klasickém zpracování - zavařování - zavařila na kulinářský průšvih.

Správné i tipované odpovědi posílejte na cajovnaprozeny@centrum.cz do úterý 15. prosince 2009.
Správnou odpověď a výherce se dozvíte o den později...

Na dva z vás čeká CD s povídkami Michala Vaněčka v podání herce Jiřího Krampola - Každý průšvih nemusí být krize.
A protože i tahle pruhovaná záhadná kráska byla tak trochu průšvih, ale nikoliv závažná krize, po rozřešení hádanky pro vás chystám i fotoreportáž právě o tomto "malicherném průšvihu".
Ceny do soutěže věnovalo nakladatelství Maxdorf a já mu velmi děkuji...