Listopad 2009

Adventní zamyšlení na téma pokora

29. listopadu 2009 v 13:21 | čajovna |  Slabý čajík
Když se řekne "pokora", co si představíte?
Mám pocit, že dnešní společnost už dobře nechápe význam tohoto slova a vnímá ho spíše jako chvíle, kdy jste někomu ponížení... před někým se vzdáme, něčeho se vzdáme...
Ale to asi nebude to pravé...

Snad ho ani já nechápu správně, ale v tomto předsvátečním čase se o to pokusím. Protože právě o Vánocích se o pokoře mluví a píše a souvisí s vírou v Boha, v Ježíše, v cokoliv. Je mi naprosto jedno, jestli někdo věří v budhismus nebo v křesťanskou pohádku o Ježíši. Vlastně to v celém principu vnímání pokory je jedno, jde o pocit vděku stvořiteli za to, co máme, co jsme...že vůbec jsme.

Mám ráda tento pošmourný, občas sněhavý čas z jednoho důvodu. Po celém roce mám možnost se zastavit, úklid, cukroví... stále víc k němu cítím bytostný odpor a chci si užívat vánoční atmosféry a to nejen kvůli dětem, ale i proto, že si sobecky myslím, že si ten odpočinek taky zasloužím. Mám za sebou 24 hodinové směny u dětí, jednu hnusnou nemoc, stovky článků a čtyři knížky... a tak se s pokorou dívám na sněhové vločky za oknem a říkám si, že ač přes rok občas hořekuju na to vše, co se na mě valí, jsem vlastně šťastná.

Za to, že vůbec žiju - protože to bohužel není samozřejmost.
Za to, že mám krásné báječné děti - protože to taky není samozřejmost.
Za to, že mám báječného manžela - to taky není samozřejmost.
Za to, že můžu tvůrčím způsobem vyjadřovat sama sebe, protože ta touha je tak šílená, že mě drtí od mládí - a za to jsem vděčná hodně.
A jsem vděčná i vám, že to po mě čtete a nejen vám...vlastně všem čtenářům, kteří mají tu trpělivost číst má písmenka.

Jsem vděčná za předvánoční čas, v úžasu stojím na tím, co jsem, kdo jsem a co prožívám, dívám se do dětských očí plných očekávání, pro něž je vánoční čas časem kouzel a pohádek. Až v sobě dostatečně tenhle pocit pokory vstřebám, vrhnu se do říše jejich fantazie a nějaká speciální vánoční kouzla jistě vymyslíme :-)

Hezký, pokorný, předvánoční čas!

Ulice - 1519., 1520. díl - "Čím tvrdší roh, tím starší bejk"... aneb Lenkou odhalený pan Pešek

28. listopadu 2009 v 5:56 | čajovna


Tak kdo to náhodou nestihl, uvařte si čajíček, nejlépe nějaký vánočně voňavý, když je zítra advent....a dejte si nohy na klávesnici a mrkněte na ty dva.... a nejen na ně....

Ve 4. minutě se pan Pešek omlouvá Miriam a vysvětluje, jak to s těmi časopisy vlastně je....
A potom je moc hezky roztrhá pornočasopisy poté, co ho s nimi přistihne skorošvagrová Lenka... opět s tím potměšilým úsměvem. Ve 27. minutě...
"Čím starší bejk, tím tvrdší roh," komentuje tento Lenčin objev Jarda... :-D v 35. minutě a je to mimořádně podařený rozhovor...

Ovšem geniální je také intimní rozhovor chlap s chlapem - mezi panem Bařinkou a Peškem.
Vy jste s Miriam..."jako nikdy!" fúúúú....
Tak to je situace... NAJDETE VE 13. MINUTĚ...

P.S. Jo a Thea se vyrovnává s těmi kopačkami a no jo... seriálová trapnost. Ono by stačilo, kdyby si všechno vysvětlili....Ale to by nebylo jímavé a zajímavé, že?

Ulice - 1517., 1518. díl - Miriam nachází erotické časopisy

27. listopadu 2009 v 12:58 | čajovna

Herecký koncert.... jak jen to nazvat. Tak kdo to prošvihl, může se podívat tady...
Ráno Pešek zabaví klukům pár erotických časopisů a jak to tak bývá, neodolá....
Jenže dáma Miriam taky neodolá a tak na začátku a na konci této epizody můžete najít pár kráááásně trapných a lechtavých situací.
Posunout si můžete na nejzajímavější okamžiky, přesně na minuté 15té, tam řádí pan Pešek a 40té....tam zase Miriam s baterkou...


Málokdy má člověk možnost se takhle hezky a beztrestně škodolibě uculovat....
Co myslíte? Není paní Maciuchová prostě skvělá s tou baterkou a rozpolceným výrazem?

P.S. A v 34. minutě asi tak... dostává Thea docela nevkusné kopačky, chudák....tak roztomile se snažila....:-) bylo mi jí docela líto...

Dýňová semínka nahradí stavebnici...

27. listopadu 2009 v 12:51 | čajovna |  Kreativní dílna
I tak by se dalo pojmenovat toto tvoření. Vyloupaná a usušená dýňová semínka můžete vylouskat a sníst, nebo...
Nebo si s nimi hrát.

Tvůrčí prostor poskytují celkem široký, i já si vyhrála...
Když se do hry vloží ještě ořechy...
o mandaly je postaráno :-)

The Prodigy - již zítra v Tesla Aréně...

26. listopadu 2009 v 9:26 | čajovna |  Osobnosti

Protože se blíží jejich koncert, možná by stálo za to zavzpomínat. Ovšem, budou-li tu vůbec tací, pro které byla tahle divná partička ztělesněním postpubertálních let...

27. listopadu 2009 ve 20 hodin totiž vystoupí v Tesla Aréně v Praze-Holešovicích…
Divnej chlapík původem z Anglie, kdo by to při pohledu na něj řekl...? Kapela pochází z Essexu a jejich styl je nevyhraněný - od techna, po industrial, breakbeat nebo rave… jak je libo a svět spatřila v roce 1990. Ostříhaný Ďábelský styl tomuto chlapíkovi tak nějak sedne...
Blázni na druhou… říkala jsem si, ale geniální rytmy…


Jejich zpěvák je totiž tak trochu divnej týpek. Ozzy baští netopýry zaživa a co tenhle...? No, tipla bych mu taky nějakou "ouchylku", ale žádnou jsem nevypátrala... Snad jen to typické líčení a účesy jako netopýr.
První "limonáda" z jejich tvorby byla trochu rozpačitá, alespoň co se klipu týče, v rádiích se však hrála nahusto a The Prodigy se stávaly legendami...
Firestarter.... je opravdu odstartoval...


Fotohádanka – oranžové rozluštění

25. listopadu 2009 v 16:24 | čajovna |  SOUTĚŽE

Ano, byla to rozkrojená dýně!!!! Přesněji dýně Hokaido,to pro puntičkáře, jako správnou odpověď jsem brala pouhou "dýni". I když se mezi vámi našli pečliví soutěžící a odpovědi typu "rozkrojená dýně s peckami" nebyly výjimkou. Ovšem jedna z tipujících se doslova rozparádila, nejenže poznala Hokaido, ale přidala pár svých zkušeností s vařením.

Takže polévku, zapečenou se sekanou nebo s brambory…jak je libo…


Zúčastnilo se vás celkem 241. A správných odpovědí byla drtivá většina, i když nějaké špatné tu taky byly...

A kdo neuhodl, tipoval třeba? No…co tipujete?
Granátové jablko
Vodní meloun
Plátek pomeranče
Avokádo
Kumkvát, maracuja nebo kaki
Rozkrojený fík
Vyschlý pomeranč
Meruňkový nákyp

A čajové balíčky od Natury Valdemara Grešíka poputují na adresu těchto tří výherců:

Ulice - Radostný sex v každém věku aneb erotické jiskření mezi Miriam a Vlastimilem

25. listopadu 2009 v 13:17 | čajovna

Radostný sex v každém věku aneb erotické jiskření mezi Miriam a Vlastimilem...

Tak co? Těšíte se???
Ať si o seriálu Ulice říká kdo chce, co chce - tihle dva - to je herecký koncert! To je potěšení pro duši i pro bránici...
A na ty jejich lechtivé chvilky se moc těším, určitě to nějak vymňouknou...

Netradiční vánoční sušenky...

25. listopadu 2009 v 7:02 | čajovna |  Vaření, recepty
... a abych nekradla recept, který už si konkrétně stejně nepamatuji, musím na úvod dodat, že je inspirován Jamiem Oliverem, který ho kuchtil v televizi někdy o prázdninách. Zaujal a tak jsme vynechali tuším jen mouku na podhazování těsta a jinak jeli podle jeho báječné a jednoduché inspirace.
Potřebujeme listové těsto.... rozválíme ho na tenčí placku a rozkrájíme....
Obalíme v moučkovém cukru a skořici - všeho notně, nešetříme...
a potom dáme na pánev. Ano, slyšíte dobře, na pánev, na nejnižší ohýnek opékat jako bramborové placky. Těsto se nafoukne a upeče naprosto skvěle. Možná je i varianta s troubou, prostě na plech a do trouby!
Dobrou chuť! Chutnají báječně, návykově a jako to nejlepší z jablkového štrůdlu!!!!

Prasečí chřipka – hodně se jí bojíte?

24. listopadu 2009 v 11:08 | čajovna |  Silný čaj

Přiznám se, že jsou chvíle, kdy jsem říčná strachem z prasečí chřipky a chvíle, kdy jsem říčná vztekem z toho, jak se uměle kolem toho všeho vytváří děsivá bublina ve prospěch kohosi, o kom se jen spekuluje...
Jak to doopravdy je?
Lidská panika je báječný kšeft. Vyrobili se vakcíny, ovšem co si myslet o prosáklých informacích, že jistá firma si dala patentovat očkovací látku už půl roku před vypuknutím prvních případů…hoax nebo děsivá pravda o nadvládě farmaceutických firem nad lidstvem i nemocemi vůbec?

Vyrobilo se Tamiflu, sice už prochází lhůtou, ale prý to nevadí. Bude se jím v klidu léčit dál, v době pandemie je hřích léky vyhazovat.
Očkujte se a řádně si toho važte, pokud se na vás ta dostatečně neotestovaná vakcína nedostane - je jí málo a je vzácná. Možná vás sklátí nežádoucí účinky, za které nikdo neručí, ale budiž vám útěchou, že by snad měla být dosti účinná a je jen pro vyvolené.

Dva knižní tipy - báje a starý Řím

24. listopadu 2009 v 10:34 | čajovna |  Knížky pro ostatní
Nakladatelství Metafora
U Krbu 35, 100 00 Praha 10
Tel.: 274 770 056, Fax: 274 771 407
e-mail: metafora@metafora.cz
www.metafora.cz
Dnes vám přináším velmi ráda dva knižní tipy, které mne zaujaly. Vydává je nakladatelství Metafora a potěší milovníky starých civilizací...
Na skladě je román i encyklopedie. Docela dobrý tip na vánoční dárek, co říkáte?
A navíc se těšte na jeden báječný román právě pro vás, bude také z Metafory a kromě mnoha jiných cen se bude rozdávat ve velké vánoční sváteční soutěži pro šikovné hospodyňky...
Ale teď se už podívejte na ty novinky...

Kevin Leman: Harmonie v manželství

23. listopadu 2009 v 0:47 | čajovna |  Knížky pro ostatní


Zkráceně můj názor? Bible pro každé (slovy každé) manželství…. Zaujala mne přinejmenším část věnování autora, věnoval ji svému zeťovi a své dceři.

"Když budete takto pokračovat, stvoříte nádhernou harmonii a možná také několik děti…"

Možná právě pro ta nekřesťanská….Jen a pouze pro ně!
Tato kniha mne nevím proč, zaujala už na první pohled. Možná jsem chtěla zlepšit svůj život, možná jsem jen hledala odpovědi na otázky…

Zkraje musím upozornit, že patří do šuplíčku tzv. literatury spíše křesťanské, protože po dle těchto zásad je psána, a tak i mne samotnou udivilo, že mne autor tak připoutal, po několik večerů jsem fascinovaně přemýšlela nejen nad harmonií v manželství, ale nad partnerskými vztahy, lidskými vztahy a…a… a, ano, já to tedy přiznám, překvapivě mi tato publikace byla velmi silným afrodisiakem.

Co vás čeká o Vánocích?

22. listopadu 2009 v 0:39 | čajovna |  Editorial, aktuality z Čajovny
Zítra začneme v Domácí čajovně rozsévat sváteční atmosféru. Do Vánoc coby krok a také tu brzy bude první adventní neděle...

Co vás tedy čeká v Domácí čajovně o Vánocích?
- netradiční vánoční recepty
- krásná zamyšlení a tip na jednu zajímavou knížku - už v pondělí!
- vánoční písničky a o svátcích první speciální článek o Osobnostech
- VELMI SPECIÁLNÍ VÁNOČNÍ SVÁTEČNÍ SOUTĚŽ pro piplavé cukrářky. Nebudu prozrazovat víc, účast bude velmi jednoduchá...
- a možná jedno velké odhalení - přímo od paní Domácí... ale to jen možná....možná se totiž dozvíte, kdože je paní Domácí vlastně zač!

Těšíte se?
Při této příležitosti uvítám také tipy na články, které byste si tu chtěli přečíst, případně co se vám líbí a co ne...???

Otázka pro otrlé -- A kdože si myslíte, že je zač paní Domácí?

Aneta Langerová: Voda živá... Nikdy nekončící vzpomínka na vůni novorozených miminek...

21. listopadu 2009 v 2:27 | čajovna |  Hudba mého srdce....

Pravda je, že historicky první Superstar jsem na chuť nepřišla, ale tahle písnička mě odrovnala v době svých zlatých časů... a mám ji ráda dodnes. Zasním se a ....
... vidím se v pomačkané noční košili, tzv. "andělu", čekajíc na chodbě na jakousi proceduru s novorozeným synkem a jak je ten lidský mozek zajímavý... u toho dodnes cítím tu teplou vůni čistoty, miminek... prostě toho, jak to na šestinedělí voní - asi na jediném nemocničním oddělení, tam bych dokázala "nasávat" každý den!
(mimochodem - Enili mě chápe, že?)

Ostatně i ta slova písničky jsou možná tak trochu i o podobném tématu... které mamince nechybí někdy to těhotné bříško, to spojení s miminkem....

Vkládání videa je na požádání bohužel zrušeno, takže pro poslech musíte sem:

Zasněte se se mnou... potichu, v klidu... protože příští týden začnou vánoční témata a snění a sváteční atmosféry tu bude mnoho a mnoho...

Úchylné choutky podesáté

20. listopadu 2009 v 22:12 | čajovna |  Vaření, recepty
Některá jídla prostě nelze zařadit mezi plnohodnotné recepty a jsou to spíš takové lehce úchylné choutky.
Jako třeba tahle…

Chleba se sádlem, mocně obejmutý cibulí a nakládaným zelím... víc slov snad není třeba.

Moje velmi zvláštní úchylka...

Nevoní, ale chutná...

Zápisné aneb oslavy v práci….

18. listopadu 2009 v 12:53 | čajovna |  Slabý čajík


Pracovní kolektiv je skvadra lidí, kteří jsou z pracovních důvodů nuceni spolu trávit většinu dne. A jsou tu také oslavy. Nástup do práce - proboha flaška jako zápisné se snad už nedává?!?!? Nebo jo?!?!? Nedávno jsem o tom kdesi četla, že se to snad ještě dělá a zchlastat se a olíbat se na tu čest je děsně in…
Zápisné nemám ráda, je to jako dávat psovi preventivně piškot, aby vás nepokousal. Úplatek…

Oslavám se na pracovišti patrně nevyhnete, i když zcela anonymní lidé, bez svátků a narozenin, to by bylo úplně bez problémů.

Tam se pil průměrný alkohol, občas lepší, neb šéfové na to měli, na dárky se žebralo každou výplatu, byla nějaká společná kasa, ze které se to dávalo. Ale stovka měsíčně mě tenkrát před lety přišla docela moc… No nic, už tam nejsem…

Nejhůř mi bylo tam, kde se povinně pilo krabicové víno…po jednom takovém bolehlavu jsem usoudila, že se budu do konce života vydávat za abstinenta…Podotýkám, že na dárky se nevybíralo a ani se nedávali… No nic, už tam nejsem…

Nejlíp mi bylo tam, kde se svátky a narozeniny slavili tak, že jsem se těšila. Ryze dámský kolektiv byl znát a tak, jak padla nějaká oslava, složili jsme se na dáreček, který se vybíral podle vkusu obdarované… a sedánky byly nadmíru příjemné. Oslavenkyně měla jediný úkol, uvařit kafe a naservírovat nějaký ten svůj pekařský či cukrářský pokus, nový recept, osvědčenou dobrotu, prostě něco, čím se blejsknete. A tak se blejskalo a pilo kafe a přišlo mi to děsně fajn….
No nic… už tam nejsem, ale nejspíš se tam vrátím...

Co vy a zápisné v práci? A co pracovní oslavy? Milujete je nebo nenávidíte?

První kolo Zajímavých blogů

18. listopadu 2009 v 10:47 | čajovna |  SOUTĚŽE
Právě uzrál čas na nominaci prvních tří blogů do prvního kola soutěže o zajímavé blogy.
Vybrala jsem tři, na které pravidelně chodím a které mi přijdou opravdu zajímavé... a hlavně jsou všechny naprosto rozdílné...
TAKŽE SMĚLE HLASUJTE!!!!

Michal Vaněček: Každý průšvih nemusí být krize

17. listopadu 2009 v 12:45 | čajovna |  Knížky pro ostatní
Ve sváteční den mám pro vás tip na sváteční čtení (nebo poslech, jak je libo)

O tom, že každý průšvih nemusí být krize je tento soubor humorných povídek od Michala Vaněčka.
Ohlédne se tady za vojnou, jak jinak…:-) tam je srandy kopec… také mrkne do historie své firmy a do situací, které jsou jaksi nestandardní a také se pobavíte s jeho rodinou, protože děti jsou nepřekonatelnou inspirací a hlavně neustálým zdrojem průšvihů. No a aby toho nebylo málo, trošku "mimo" budou i policajti a zdravotníci.

Tady mi úplně nejvíc sedí ilustrace Pavla Kantorka a knížka by si svým kvalitním textem zasloužila ilustraci a vtip ke každé povídce. Je to totiž odlehčené, svěží čtení, které vás potěší před spaním nebo někde na dece v létě nebo na chalupě u krbu… když vás naštve manželka nebo když vás potěší děti nebo ve vlaku… Vlastně nevím, proč jsem pro tuhle knížku hledala nějakou speciální příležitost, kdy ji číst. Ona je totiž těžce univerzální a působí jako protijed na všechno a zesilovač pozitiv všeho druhu.

Možná proto, že jsem zároveň četla něco z fantasy žánru a to mi připadá jako vyloženě věc, na kterou musíte mít klid, soustředění a hlavně pocit bezpečí, jinak se vystavujete riziku, že vyskočíte z kůže, když na vás promluví třeba průvodčí… To u "průšvihů" nehrozí...

"Každý průšvih nemusí být krize" je publikace malé formátu, ale velkého obsahu a bez nadsázky se hodí kamkoliv, už jen proto, že povídky jsou relativně krátké, takže si nemusíte na čtení rezervovat dlouhé půlhodiny a stačí vám krátká pětiminutovka, během které se váš mozek osvěží a zregeneruje díky nějaké lapálii kohosi jiného.

Pokud by i to bylo na vás moc a přespříliš, nebo jste fanouškem rozhlasových povídek, pak si kupte převyprávěnou verzi na CD, kde vás nezaměnitelný hlas Jiřího Krampola pobaví Vaněčkovými povídkami... takhle před spaním, no ideál...:-)
Vydalo nakladatelství Maxdorf, www.maxdorf.cz


Svět našich nočních snů - svět životů minulých???

16. listopadu 2009 v 10:47 | čajovna |  Mezi nebem a zemí
O tom, že brát příliš vážně snář, tedy ten univerzální, není příliš prospěšné, o tom už asi víte. Problém je v tom, že tomu, kdo má doma kočky nebo hady, budou sny o kočkách a o hadech asi prorokovat něco jiného, než třeba tomu, kdo tahle zvířata vidí jednou za rok. Pravda, někteří vykladači snů berou v potaz i tento životní styl a rušivé elementy odhazují v dál a pečlivě analyzují zbylé...

Z tradičních symbolů si pamatuji snad jen ten, že sny o lejně, nejlépe lidském, věstí finanční štěstí či výhru v loterii. Panečku, být to tak, pracovníci kanalizací by museli být v balíku!
Stejně tak by asi notně ubylo novomanželů, protože před svatbou se nějaký sen o svatbě občas přihodí a ty prý zase věstí vlastní smrt. Symboliku snů berte s rezervou.
Na druhou stranu mám dojem, že když se mi zdá o mrtvých, opravdu tak ten druhý třetí den prší - to se taky říká. I když... čím budu starší, tím bude asi deštivějších dnů kvapem přibývat, neb jako osmdesátileté stařence se mi bude zdát asi už jenom o mých bývalých spolusouputnících na povrchu zemském...

Důležité jsou emoce, jaký pocit ze sna mám...
Jenže v emocích se zase mísí naše vlastní obavy, strachy... Je to těžké, sny prorocké prokazatelně existují, některé sny zase obohacují naši fantazii, ukazují na možné problémy. Sen se dá požádat o pomoc, sen se dá vůlí ovládat...

Někdy mám silný pocit, že se ve svých snech dostávám do minulých životů.

Rýžová medová kaše s ořechy

15. listopadu 2009 v 13:53 | čajovna |  Vaření, recepty
Báječný recept, jehož úspěch tkví ve výběru správné rýže - tedy kulatozrné. Její zrníčka jsou kulatá, ale při varu se prodlouží a rýže vypadá jako krásně vysoustruhovaná elipsa. Na povrchu se stává lepivou, ale uvnitř je stále pevná. Doba varu této kašové či pudingové rýže je asi 25 minut, ale můžete i prodloužit, chcete-li mít rýži měkčí.

Rýži uvaříme v mléce doměkka a těsně před dokončením přidáme podle chuti cukr, ale to lze i vynechat. Před dokončením varu cukr přidáváme proto, aby se nám zbytečně kaše nepřichytávala k rendlíku, k čemuž má sladké mléko sklon.
Na talíři ozdobíme ořechy (lze použít i mohutný posyp strouhanými ořechy) a pokapeme medem.
Dobré chutnání!

Výherci soutěže o Vzpomínky na vojnu

15. listopadu 2009 v 9:12 | čajovna |  SOUTĚŽE
Neděle je tu a s ní i konec "vzpomínkové soutěže". Jsou tu výherci!
Ale ještě než se dozvíme, kdo bude potěšen touto knížkou Michala Vaněčka z nakladatelství Maxdorf, zavzpomínám si já....
V první chvíli mne při takové otázce napadne skvělý herec Miroslav Donutil, který byl v rolích vojenských nepřekonatelný, taky Roman Skamene docela exceloval. Pak kabina tanku a v ní zevlující vojáci, zapalování sirky u zadku za asistence jakéhosi "žloudka" a taky nepříjemný zážitek z doslechu, který mi oživila výše jmenovaná knížka - a sice, že jakýsi bažant si užil uvnitř šatní skříně padající ze schodů...

Ale zpět ke srandě...
Výherci se tentokrát docela skrývají...
Své odpovědi napsali pod jmény

Kriol
a
luckydina

a na jejich e-maily míří dotaz na jejich adresy, na které poputuje knížka....

pobavte se společně s jejich názory...

"V Tankovém praporu i Černých baronech se mi nejvíc líbil Miroslav Donutil. Mnohem víc než film nebo seriál se mi líbila knížka Černí baroni.Knížku ale mohu číst jen po malých částech a jenom když jsem sama doma, neboť se při čtení strašně chechtám, mám doslova záchvaty smíchu."

"Všechny tyto slavné, české filmy jsou úžasné. Nejlepší je snad hláška z černých baronů:
"Jestlipak si myslíte, soudruzi, že to přežil? No přežil, protože mu to politicky myslelo, vy šmejdi!" nebo
"Samopal má kadenci: ta ta ta ta ta, a někdy i mnohem rychlejší...""


Bacha na šneka v lednici – sežere vše!

14. listopadu 2009 v 12:32 | čajovna |  Zvířata

Taková achatina je mrška téměř všežravá a dokonce jsem se dozvěděla, že dokáže ve stavu nejvyšší nouze sežrat a kvalitně strávit i papír… prostě zvíře přizpůsobivé a životaschopné i v bojových podmínkách.

Jako domácího mazlíka ovšem nemusíme achatiny krmit papírem.
Zde je žebříček jejich nejoblíbenějších potravin.

1. Okurka, ledový salát, pampeliškové listy, hlávkový salát
2. Sepiová kost (nezbytnost pro stavbu ulit)
3. Namočené kočičí granule (nebo psí, v každém případě kvalitní, aby měli vyšší obsah masa)
4. zelenina - vše ostatní…paprika, rajče, kukuřice, tuřín, řepa, červená řepa, řeřicha, hrachové a fazolové výhonky, houby, zbytky ze zeleninové přípravy jídel - ohryzky, vykrájené jádřince papriky
5. Krmivo pro želvy či pro rybičky - na tom si leckteré také rády pochutnají, je to dobrý zdroj vitamínů a minerálů
6. Ovoce - banány, jablíčka, hrušky, ostružiny, kiwi, hroznové víno, švestky, broskve, melouny… kromě citrusových plodů, ty jim leptají ulity a šneci je stejně nemají rády.
7. Vařené těstoviny, někteří mají rádi i vařené brambory, piškoty, oříšky, tykvová a slunečnicová semínka.
8. Někteří zvláště zapálení chovatelé šnekům vaří různé kašičky z dolomitu, sepiové kosti, ovoce, zeleniny, šťáv a to vše s přídavkem granulí pro želvy či rybičky či vitamínovými a minerálními přípravky, řasou chlorelou či proteinovými výdobytky pro sportovce.

Jak vidno, takový seznam jídla pro achatinové šneky by byl předlouhý….
Dobrý zbytkožrout, zejména pak v rodině vegetariána…

Čistě teoreticky, kdyby se vám dostal do ledničky, asi by vám z ní moc nezbylo - i když, nevím, jak jsou na tom se salámem a paštikou…








Pane doktore, vy jste (asi) ďábel! Aneb o blbosti reklamy....

13. listopadu 2009 v 11:17 | čajovna |  Slabý čajík
Tak jsem dnes poslouchala rádio a co mě poslední dny zajímá, je úžasná reklama. Že jsou reklamy blbé a blbější v televizi...budiž... ale ony jsou i v rádiu. První verze je o chlípném panu zubaři, kterýžto nadopován čímsi nejlepším na skvělou erekci, míní svým vyskvěleným nástrojem uklidnit pacientku, jež přišla s nějakou žádostí.
Budiž... ještě že ten lékař nebyl prezentován jako gynekolog....
Ještě že mám stomatologa rodu ženského.... na chlapa tohle hází divný světlo a asi bych se v jeho ordinaci dívala divně v zajetí ještě divnějších fantazií...

Ale dneska tam vyběhl policista, který na žádost řidičky, jež jela moc rychle, vyřeší celou věc jinak, opět pod vlivem svého supererekčního přípravku. Bóže, no dobře, na to bych taky nic neříkala, ale následovalo nadšené prohlášení o tom, že pánové k tomuto balení získají ještě navíc alkoholtester. A to mě zvedlo ze židle!
Ta logika, chápete to!
Takže pánové, spešl vánoční balíček pro vás - baštěte zvětšovací samčí pilulky a testujte se na alkohol.... No, já vám nevím, ale alkohol a tyhle pánské funkce jsou spolu nějak v opozici, ne?
Není ten alkoholtester zase blbost?

Fotohádanka - oranžová záhada

12. listopadu 2009 v 10:45 | čajovna |  SOUTĚŽE
Opět tu jsou po delší době u vás velmi oblíbené fotohádanky. Firma Natura Valdemar Grešík věnovala Domácí čajovně doslova hromadu čajových dárečků právě pro vás... Jsem moc ráda, že vám jako výhry mohu nabídnout tyto kvalitní a výtečné čaje. Moc děkuji!!!

Takže?
Otázka je jednoduchá - CO JE NA OBRÁZKU?
Odpovědi pište na
cajovnaprozeny@centrum.cz a sice do 25.11.2009, následující den se dozvíte tři výherce.

(nepište prosím odpovědi do komentářů) :-)


Jedná se výřez obrázku, takže při rozluštění fotohádanky vám nabídku celý obrázek a tedy rozluštění. Do té doby Vám přeji hodně štěstí.
A o co hrajeme?
Tři z vás získají balíček těchto čajů
- báječný Vánoční čaj, černý čaj s chutí pomeranče a vůní vánočního koření (povím Vám, takhle přes krabičku to voní přenádherně, cožpak až ti ho doma načnete...)
- a bylinkový sypaný čaj se šípkem, heřmánkem a dalšími bylinkami. Prý je moc voňavý a příjemný...

Takže hrajte, dva čaje čekají možná právě na vás.

Vánoční koledy

12. listopadu 2009 v 10:38 | čajovna |  Knížky pro děti
Krásné leporelo zaujme hned na první pohled. A sice nepřehlédnutelnými Ladovými ilustracemi. Možná je to hezký dárek pro nás, rodiče - protože takový pohled na ladovsky zasněženou krajinu, ten potěší a dává vzpomenout na vlastní dětství, ke kterému tyto obrázky patřily.
Grafické zpracování leporela je podařené, pod obrázkem je notová osnova s barevnými notičkami. Barevné jsou i klapky na piánku, i když trošičku se barvičky liší, takže hrát jen podle barev vyžaduje trochu detektivního umu. Naštěstí jsou i očíslované, pro rychlejší orientaci. Ale zdá se, že děti si velmi rychle tóny a sled tónů osvojí a tak si tříbí nejen paměť, ale i hudební sluch.
Najdete tu 12 vánočních koled -Půjdem spolu do Betléma, Slyšte, slyšte pastuškové, Chtíc aby spal, Štědrej večer nastal, My tři králové, Narodil se Kristus pán… známé i méně známé.
S leporelem se příjemně manipuluje, otevírá se jako kalendář a piánko je vždy k dispozici. Jediné, co mi na piánku, které se zdá poněkud odolnější, než by člověk čekal, vadí, je jeho zvuk, přesněji, síla zvuku.
Hraje na můj vkus příliš hlasitě a tak z opatrnosti varuji děti a rodiče i prarodiče řed dáváním k uchu, ono i na dálku je to docela pronikavý zvuk, ale je to nevýhoda mnoha zvukových hraček, zdá se mi, že výrobci si myslí, že děti jsou silně nahluchlá stvoření…
Takže stačí ztlumit nějakou amatérskou metodou, třeba přelepením reproduktoru nějakým tlumičem (filc, měkká látka, molitan…) Osobně to považuji za nutnost, ale možná mám jen sluch jako kočka a vy jste odolnější :-)
Bez této nevýhody je to ideální vánoční dárek, který potěší malé i velké...

Vydalo nakladatelství Fragment, 2009, www.fragment.cz

Myšky z papíru

11. listopadu 2009 v 22:05 | čajovna |  Kreativní dílna
Jednoduché, krásné a zábavné...
Potřebujeme:
- papír
- leták
- lepidlo
- barvičky a houbičky, případně pastelky

Postup je jednoduchý. Nejprve vystřihneme z papíru (obyčejný to tiskárny) kolečko, nejlépe přes celý rozměr A4. Na kolečku se děti mohou barevně vyřádit, třeba tiskání temperovými barvami houbičkou na nádobí anebo jenom štětcem, jako jsme to udělali my na obrázku.

Poté zmačkáme malé kousky letáků a vyplníme jimi přeložené kolečko. Vzikne takovýto "šáteček", jehož okraje pak pečlivě slepíme lepidlem. Pak už jen doděláme oči a uši, přilepíme je a můžeme udělat i ocásek... na ten my zapomněli, takže máme takové buclaté křečky.

Inspirováno knihou od Portálu Hravá tvoření pro malá stvoření.
Recenze např. zde

Jiří Havel, Veronika Balcarová: Co bude dnes k večeři?

10. listopadu 2009 v 15:20 | čajovna |  Knížky pro děti


Malé leporelo potěší zejména ty nejmenší. Líbí se mi na něm zaoblené hrany a papír, který je pevný a zároveň velmi lehký.

Uvnitř najdete příběh králičí rodinky, která nemá večer co dát do hrnce. Maminka tedy vyšle králičata pro hlávku zelí, mrkvičku, kedlubnu a další dobroty.

S dětmi pak můžeme listovat dál a kromě milých a snadno zapamatovatelných básniček tu můžeme prstíčkem hledat tu pravou cestu za hlávkou zelí nebo snad za rajčátkem?

Hezký a výrazný labyrint je pro děti lákadlem a prvním dobrodružstvím v knížce, které mohou sami ovlivnit. I když udržet prstík na cestičce - no to vyžaduje soustředění.
Takže...
Pro co půjdou jako první?
Kudy najdou cestu?
Existuje ještě jiná cesta…?
Malé, ale šikovné... takové je leporelo z Mladé Fronty.
Vydala Mladá Fronta, 2009, www.bookcafe.cz

Beverly Hills 90210

9. listopadu 2009 v 21:17 | čajovna |  Zajímavosti, perličky, blbůstky
Pamatujete se na znělku?
To byly časy...

A tady video, které ukazuje dobu, kdy se Donna a David milovali... Teda, nevím jak vy, ale já bych se snad po letech i ráda na ten seriál v klidu a s nostalgií podívala... čistě z rozmařilosti! Ale na to mi zůstane čas asi až v důchodu, otázka je, budu-li mít ještě na takovou naivní mládežnickou slaďárnu chuť....Co vy?

Poslední letošní výklad... aneb vzhůru do podnikání!

9. listopadu 2009 v 10:10 | čajovna |  Taroty on-line
Hned na úvod malé upozornění - v tuto chvíli si pro letošek dávám pohov!!! Takže dotazy do tarotů-online psát sice můžete, ale odpovědi se dočkáte až příští rok. Dávám si takové malé sváteční volno, čas a klid...
Takže v lednu zase naviděnou v naší poradně!!!

Ještě dlužím jeden výklad pro paní, jež si moc a moc přeje rozjet své podnikání. Hm... otázka zní - ano nebo ne? Já vám nevím, máte pravdu, každá překážka by i mě připadala jako varování, ale nakonec, co je bez překážek?
Chápu tedy vaše váhání a tak pro mne byl výklad takový "srdcový" čili jsem se v něm cítila. Co mi tedy karty řekli o vašem záměru mít svůj vysněný salón?

Soukromé pasti - Tatínkova holčička aneb vaše myšlenky…

6. listopadu 2009 v 12:26 | čajovna |  Silný čaj

Je to už docela dávno, co jsem vložila toto video na Domácí čajovnu, ovšem bohužel nefungovalo dlouho, což je škoda. Jednotlivé díly Soukromých pastí jsou ke koupi na DVD, alespoň to. Ale právě tento díl jsem sama se zájmem shlédla a donutilo mě to přemýšlet.

Nevlastní otec zneužívá sexuálně svoji nevlastní dceru…matka o tom nechce ani slyšet, nakonec své dítě obviní, že si vymýšlí… a vše dojde tak daleko, že otec si vahou svých vlastních výčitek (nebo snad naprotest všem, aby jim ukázal?) vezme život. Dcera je navždy u své matky zavržena jako ta, která zabila jejího milovaného muže tím, že ho nepravdivě obvinila ze sexuálního zneužívání.

U tohoto videa byla tato anketa. Její výsledky jsou natolik zajímavé, že vám je předkládám nyní… ve zcela zvláštním článku a jsem zvědavá na vaše názory.

Anketa

Jaký je podle Vás motiv mužů k zneužívaní dcer (vlastních i nevlastních)
80% (36)
6.7% (3)
2.2% (1)
11.1% (5)


Co bych sama označila? Přiznám se, že první možnost mne napadla jako první, ale to je sakra primitivní důvod…
Spíše jsem přemýšlela o dvou dalším, zamilování se a zvrhlá touha týrat… Asi jsem však přemýšlela trochu složitě.
Co vy?

Odkaz na video, první článek a anketu zde:


Úchylné choutky podeváté

5. listopadu 2009 v 0:40 | čajovna |  Vaření, recepty


Některá jídla prostě nelze zařadit mezi plnohodnotné recepty a jsou to spíš takové lehce úchylné choutky.
Jako třeba tahle…

olivy... pečené je miluju... a když není po ruce maso, se kterým by se pekly, přijde na řadu pánev.
Černé olivy prostě necháme na pánvičce opékat tak dlouho, až se lehce scvrknou...


Mňam...
Ujídáme nejlépe ve vaně plné horké pěny s kouskem parmazánu...

Slovník nespisovné češtiny

4. listopadu 2009 v 13:27 | čajovna

Dnes vám nabízím dvě vydání (jedno novinkové, protože je o knihu velký zájem) a dvě podoby slovníku nespisovné češtiny.
Báječné počtení, musím říci, že jsem se nejen pobavila, ale zaujala i další :-D kuřbaba, běhna, rajda (jiné slovíčko trajda, trošku jiný význam) - napadá mě, že pro dívky podobných mravů je nespočet různých označení, snad nejvíc v celém slovníku). Co neznáte, to se naučíte - i tak se se dalo o některých heslech hovořit a začínala jsem chvílemi mít pocit, že jde o notně neslušnou publikaci…

V první části knihy se dozvíte něco o spisovné, nespisovné a hovorové češtině, o nářečí, o typických výrazech pro určité profese (třeba zedníci nebo cirkusáci) a o vzniku slov… objasníte si pojmy slang, argot, obecná čeština.

A slova samotná? Fascinují, znovu vás přesvědčím, že čeština je jazyk překrásný…

Víte, jaký je rozdíl mezi šťabajznou a šťavajznou?
Mládež se vyžije v parádních výrazech - "to jsem ještě nežral" apod… kdo je to kvartýrmachr a kolik významů má třeba tlačenka?

Pro paní B...pozor na přicházející vztah!

4. listopadu 2009 v 9:39 | čajovna |  Taroty on-line
Milá paní B., ptala jste se na svou situaci ve vztazích. Málokdy jsou karty řekněme - dvojnásob tak sdílné jako dnes. Tipla bych si, že si na nějaký vztah myslíte či v něm žijete a máte s ním nějaké plány do budoucna. Kdysi to vypadalo velmi nadějně, ale do vašeho podvědomí se již nyní začínají vkrádat pochybnosti. Nikterak velké, ale malé a záludné a hlavně neodplašitelné.
Vztah to byl (nebo bude, čas určit neumím) hezký, rozhodně přínosem pro vás oba....

Natalia Oreiro: Cambio dolor...

3. listopadu 2009 v 12:10 | čajovna |  Hudba mého srdce....
Já mám prostě pro tu energickou a charismatickou Natalii Oreiro obrovskou slabost.... chtěla bych se narodit s jejím temperamentem (a no vlastně i s jejím vzhledem....je to dokonalá souhra)...

a tak si vychutnejte společně se mnou její živé vystoupení a Cambio dolor...

Tak co? Máte novou energii v žilách?
JÁ TEDA ANO!!!

Nové bydlení? Musí především "sedět" naší duši

2. listopadu 2009 v 11:35 | čajovna |  Mezi nebem a zemí
Stojíte před rozhodnutím, které změní váš život? Tedy...budete nebo chcete se stěhovat?
Hledáte nové místo k bydlení?

Ono to není, byt jako byt, dům jako dům...
Někdy mi připadá, že je to rozhodnutí stejně závažné jako třeba svatba s partnerem. Nikoliv s člověkem, ale s novým místem uzavíráte nepsané partnerství, toto místo vás bude provázet dalším životem, toto místo vám bude domovem.
Jak poznat, že to bude "domov"?
Tak to je velmi těžké a přiznám se, že tápu. Někdo to prostě neřeší vůbec, je rád, že má střechu nad hlavou. V tomhle trochu závidím a přiznám se, že jsem marnivá a řeším.

Jak na vás působí nové místo?
Jsou místa, kde jste hned jako doma...
Jsou místa, kde je vám divně, v nejhorším případě fyzicky špatně, úzko, nepříjemno... jste-li tam nuceni zůstat delší dobu, třeba na návštěvě, ohlásí se silná únava, zhoršení chronických nemocí nebo bolest hlavy, migréna...
Jenže málokde vás realitní makléř nechá delší dobu, prohlídka nových nemovitostí je záležitostí čistě technickou, na vnímání energií není moc času.
Přesto - v našem společném rodinném domově mi bylo na první vstup moc fajn - a dodnes je... Jenže... jaksi to přestalo stačit a hledáme dál...

Jak na vás působí nový dům či byt na první "pohled". Nedejte chviličku na technický stav, pokuste se jen sami sebe představit na tomto místě - mohli byste tu být doma?
Zní-li odpověď ano - je to bod pro...

Negativní energie, smrt, geopatogenní zóny
To jsou věci, které je také dobré si zjistit, i když ne každý se jimi chce chlubit. Tragédie bývalých obyvatel se obyčeně táhnou ve svých energiích domy a byty, v nejhorších případech zbloudilé duše hledají klid a můžete se stát svědky paranormálních jevů, geopatogenní zóny jdou zjistit kyvadlem, ale neumí to každý. Jeden z prodávajících nás hlavně ujišťoval, že babička nezemřela v domku, ale jinde... Lidem to vadí, vadí jim pomyšlení, že na tomto místě vyhasl život.

Vadí to?
Nevím, nebylo by mi z toho dobře a nechtěla bych na takovém místě žít. Snad jedině, šlo-li by o poklidný smířený odchod.

Byli jste tu šťastni?
Možná se zeptejte i na toto... Pokud vám bývalý majitel s nostalgií a slzou v oku říká, že se mu odtud moc nechce, že se mu do prodeje moc nechce, protože tu prostě byli šťastní, ale nedá se nic dělat...
...je to docela dobré znamení, místo bude prosyceno ještě nějaký čas tou pozitivní energií bývalých majitelů. Pozor! Platí to i naopak!

Jací jsou sousedi?
Také dobrý dotaz, tím nic nepokazíte, na sousedy má každý názor, jsou-li dobří, je to fajn, nejsou-li, máte možnost to změnit. Anebo taky tiše trpět.

Jak zjistit, jestli to je ONO?
Kyvadlo ukáže mnohé, ale nesmíte být ovlivněni svými city a to je těžké, možná se dají na domek či byt vyložit i karty...ale to je otázka pro zkušenější....

Budu ráda, když se podělíte o své dojmy, jaký byl váš první dojem z nového bydlení?
Jste doma šťastni?

Metoda SRT

2. listopadu 2009 v 11:22 | čajovna |  Mezi nebem a zemí

U jednoho z tarotových výkladů jsem zauvažovala o minulých životech. Ozvala se mi Johanka s návrhem zvláštní metody řešení problémů a po vzájemné dohodě o této metodě napsala článek a dovolila mi ho zveřejnit i zde.


Metoda SRT


Spiritual Response Therapy je laicky řečeno technika, kterou může člověk pracovat se svými problémy, energetickými bloky, vlastními programy, které se mu nedaří odstranit a mnoha dalšími aspekty své bytosti, které se vynořují a mizí. O metodě samotné se můžete dočíst například zde. Já můžu přidat jen vlastní zkušenosti, zkušenosti nejbližších přátel a také svůj názor.

Především si myslím, že SRT není samospásná metoda a jako u všeho ji radím použít jako nakopnutí sebe sama k vlastní práci. Kurz si můžete udělat sami, nebo vyhledat někoho, kdo už ho absolvoval a pak zjistit svůj vlastní pocit, který z takového člověka máte. Vždy je dobré poslouchat intuici a spolehnout se na to, co ten člověk vyzařuje. Také si myslím, že duchovní práce v žádném případě není byznys, takže o člověku vám hodně napoví i částka, kterou si za pomoc řekne. Já třeba občas zajdu k takové světýlkové bytosti, která si pomoc nikterak neúčtuje.
Samotný kurz není právě z nejlevnějších a pokud chcete práci zvládnout, vyžaduje to jako všechno následný čas, neboť nejdřív musíte pomoci sobě a pak teprv nabídnout pomoc ostatním. Někomu může takový proces trvat půl roku, někomu celý život.

A jak to vypadá v praxi? Zazvoním na paní světýlkovou, posadíme se do její příjemné kuchyně k nádhernému dubovému stolu, srkáme čajík a paní světýlková se připraví k akci :-). Používá očíslované tabulky a kyvadlo. Je důležité, aby na moje otázky neodpovídalo její ego, proto než cokoliv začne, napojí se na své Vyšší Já a zkontroluje, jestli je vůbec možné něco dělat. Další komunikace probíhá jako příjemný rozhovor, jehož je ona prostředníkem.
Povím vám jednu příhodu, která se zdá trochu legrační, ale i to se běžně stává. Je to jen důkaz toho, jak hluboce se podepíšou naše minulé životy v paměti duše a jak si je otrocky vláčíme sebou.