Říjen 2009

Rychlonaložená slanina

31. října 2009 v 22:05 | čajovna |  Vaření, recepty
Klasická uzená slanina či špek je nuda... Zkuste ho naložit do česnekové peřinky a chytne úplně jiný šmrnc.
Potřebujeme:
- anglickou slaninu, bůček, špek, cokoliv trochu tučného
- česnek
- olej
- červenou papriku

Prolisovaný česnek, práškovou papriku a olej smícháme na kašičku. Tou potom potřeme kousky slaniny a vše pečlivě zabalíme do alobalu a pevně uzavřeme v mističce, protože česnek by navoněl celou ledničku.
Necháme minimálně hodinu a pak konzumujeme, s chlebem a okurkem anebo jen tak...
Dobré chutnání!

Výklad do daleka...pro paní E...

31. října 2009 v 13:28 | čajovna |  Taroty on-line
Milá paní E., děkuji za důvěru... panečku, tam u vás to nemáte jednoduché a musím říci, že z ryze ženského a normálního hlediska bych asi věci řešila jako vy. Je to prostě jiný životní styl, než u nás. Na úvod ještě k minulým životům - to neumím, ale prohledáte-li internet, někde se občas objeví někdo, kdo tohle dělá na dálku. Na pochopení vašich vztahů by to bylo jistě výborné...

Tak trochu naopak...paní I...

30. října 2009 v 13:32 | čajovna |  Taroty on-line
Je to tak trochu naopak, viďte, paní I, než jsme si říkali naposledy? Nepopírám, že mě to těší, no ano...těší... je dobře, že k sobě s manželem trošku hledáte cestu, karty vám opět říkají, že je otevřenější, i když to nebude jednoduché, nějaké "mouchy" tu stále budou... ale více píle, více výsledků... Ta šance tu pořád je veliká, ale musí chtít oba. Takže tady žádná změna...

Soutěž ryze vojenská, ovšem i pro ženy

30. října 2009 v 10:23 | čajovna |  SOUTĚŽE
Nebo to může být výtečný dárek pod vánoční stromeček, protože soutěž začíná právě dnes - 30. října a končí v sobotu 14. listopadu 2009, v neděli se tu pak dozvíte dva výherce, kterým nakladatelství Maxdorf pošle jejich výhry.
Nakladatelství tímto děkuji za hodnotné ceny a vy se už jistě těšíte na soutěžní úkol.
Je jednoduchý...
Otázka zní:

Napište mi na cajovnaprozeny@centrum.cz co se vám nejvíce líbilo ve filmech s touto tématikou - Tankový prapor, Černí baroni, Copak je to za vojáka apod.... klidně i v jiných.... která scéna, která situace, který herec...

Pánové...nepohrdnu ani vašimi vlastními vzpomínkami na vojnu, dámy mohou vzpomínat na filmy či knižní zpracování...

Těším se na každý váš příspěvek...

Zpráva z křestu "Urbanových knih" - veselosti kopa!!!

30. října 2009 v 10:13 | čajovna |  Knížky pro ostatní
Ve čtvrtek 22. října se prostorem knihkupectví Luxor na Václavském náměstí nesly hlasy Petra Urbana i jeho hostů a kmotrů. Důvodem byl křest knih, které Petr Urban ilustroval a většinu také napsal.

Netradičně slušné ilustrace doprovázejí klasiku od Jana Nerudy Povídky malostranské. Osudy lidí, kteří se potkávají v oblíbené pražské čtvrti, vybarvil pan Urban charakteristickým způsobem.
Tentokrát ilustrace neobsahují žádné dětem nepřístupné obrázky, ale pan Urban si při křtu neodpustil "omluvu", že postavičky vypodobnil tak, jak je Neruda popsal.
Kmotra Heda Bartíková vysvětlila spojitost mezi zdánlivě nesourodými postavami Neruda vs. Urban. Oba pánové v sobě mají to správné češství.

Nabídněte si...

29. října 2009 v 12:09 | čajovna |  Zajímavosti, perličky, blbůstky
Nabídněte si mořské plody.... :-)

Diane Maurer-Mathison: Magie papíru

28. října 2009 v 14:02 | čajovna |  Knížky pro ostatní

"Připravte si jeden šálek mýdlové vody pro každou barvu, kterou chcete použít. Do 1,5 decilitru vody přidejte asi tři polévkové lžíce saponátu. Přidejte barvu. Množství barvy závisí na druhu, který používáte, a na očekávané sytosti barvy. Důkladně roztok promíchejte a pomocí brčka na limonádu nafoukejte bubliny (stejně jako jste v dětství dělali bubliny v hrníčku mléka). Zlehka na bubliny položte zkušební papír, zkontrolujte obrázek a podle potřeby přidejte více barvy.
Jste-li s barvami spokojeni, nafoukejte čerstvé bubliny. Potom na ně zlehka položte dobrý papír; bubliny se na něj ihned otisknou. Pokračujte s dalšími barvami tak dlouho, až je papír dostatečně pokrytý bublinovým vzorem. Před každým položením papíru znovu nafoukejte čerstvé bubliny, protože ty, které jsou starší než půl minuty, už špatně přenášejí barvu."


Hned na úvod jsem zařadila ukázku z knihy… je totiž jeden z několika jednoduchých, i pro děti vhodných, a zároveň geniálních nápadů.
S dětmi můžete také vyzkoušet vyrábět litý papír nebo dělat obrázky pomocí krystalků soli.

Úplně down.... na přání...

27. října 2009 v 16:51 | čajovna |  Hudba mého srdce....
Tentokrát song na přání jedné z návštěvnic... dávám ráda, protože i mě se moc líbí...
Pamatuji se, že kdysi o jeho natáčení Lucie říkala, že se točil na jeden záběr a... musela myslet na ztracenou lásku, prostě to prožila - je to z klipu cítit...viz 3:05 min. klipu!
Užijte si to! Třeba se vzpomínkou na někoho kdysi velmi blízkého....


Lucka Vondráčková - nová a konečně jako ŽENA

27. října 2009 v 4:22 | čajovna |  Hudba mého srdce....
Tak tohle je novinka, která má ambice stát se prý hitem!!!
Nevím, možná, je to song, který zaujme na druhý, třetí, desátý poslech a zaleze pod kůži - řekla bych.
Ale síla hlasu Lucky Vondráčkové je slyšet parádně i z tohoto videa, oficiálního klipu. Nabízím vám ho a mezi námi děvčaty... řekla bych, že je to jeden z mála klipů, kde ta věčně mladá Lucka Vondráčková vypadá jako Žena s velkým Ž.... Něčím, nevím čím, pohledem, očima, postojem, vlasy???
Jak se Vám líbí?

Zdroj: Youtoube

Knižní novinka, o kterou se bude soutěžit!

26. října 2009 v 20:12 | čajovna |  Editorial, aktuality z Čajovny
Nakladatelství Metafora
U Krbu 35, 100 00 Praha 10
Tel.: 274 770 056, Fax: 274 771 407
eww.metafora.cz



Giacinta Carusová
Muž, který kradl rukopisy
Formát 129 x 206 mm, vázaná s přebalem
144 strany, 199,- Kč
ISBN 978-80-7359-204-2
EAN 9 788073 592042
Filmový scénář někdy může mít cenu života… Od autorky napínavých knih Zahrada pozemských rozkoší, Rembrandtův trojúhelník a Magický čtverec Albrechta Dürera.

Novinky v dětských knížkách aneb o morálce, pekle i dva zajímavé rozhovory

26. října 2009 v 10:33 | čajovna |  Knížky pro děti


Dětský knižní blog zaplavili novinky. Máte-li zájem o dětské knížky, podívejte se. Nestyďte se a diskutujte, jsem tam s Vámi úplně stejně jako na Domácí čajovně, dětské knížky si je polepšili a mají tam svou "podstránku". Ráda Vás uvítám i tam....






Také tu jsou k dispozici dva nové rozhovory, osobnosti v dětské tvorbě známé a oblíbené....



Příjemné čtení a těším se na Vás...

P.S. Mimochodem....Technická - již čtvrtým dnem mi nejdou vkládat nové obrázky na blog.cz.... prý nelze převést originál a to mám, jako vždy, jpg, jpeg formáty? Nevíte, co s tím...Vám to funguje....

Úchylné choutky poosmé

25. října 2009 v 14:08 | čajovna |  Vaření, recepty


Některá jídla prostě nelze zařadit mezi plnohodnotné recepty a jsou to spíš takové lehce úchylné choutky.
Jako třeba tahle… Vznikla už před pěti lety, kdy jsem byla sužována těhotenskou nevolností a skuhrala. To jsem ještě netušila, že to zdaleka není dno a že o pár let později teprve zjistím, co je to extrémní těhotenské zrušení žaludku.
No nic, tehdy mi lékař řekl, že ať jsem ráda, že jím co jím. Skuhrala jsem, že mi nechutná celozrnné pečivo, je mi zle po ovoci…sýrech… a že nejradši vidím maso, salám a všechno nezdravé a nevegetariánské. Řekl mi, ať si usmažím třeba špek a sním ho. Když mi bude chutnat, bude to fajn.
A já to udělala. A občas to udělám i teď. Jo jo, to byl začátek konce zdravého stravování…

Koupím si parádní kousek vyuzeného špeku a nakrájím na kostičky, osmahnu a baštím s plátkem extrudovaného chleba.

www.tlustjoch.blog.cz - aneb pokleslosti a potěcha ducha

24. října 2009 v 14:30 | čajovna
Tak tohle je blog pro ty, kteří si chtějí fakt odpočinout.... pobavit se a odpočinout mozečku....

"www.tlustjoch.blog.cz


poklesslost jakoukoliv dle vašeho uvážení.
děkuji mnohokráte.

S veškerou možnou úctou
TlusTjoch"

Není to pozvánka naprosto neodolatelná. Nebudu o tomto blogu moc prozrazovat, protože slova jsou zbytečná - to se prostě MUSÍ zažít!!!!

Zvu Vás k Tlustjochovi, tam kliknu ráda, když si chci odpočinout mozečku :-)


Řízky nacpané salátem

22. října 2009 v 12:08 | čajovna |  Vaření, recepty
To jen pro případ, že byste neměli k Vánocům řízkových inspirací dost... Tento jednoduchý recept je naprosto mňamózní, pochoutkovým salátem - lze využít i vlašský, bramborový, camping, snad každý...kromě hanáckého nebo ovocného :-)))) - je jemňoučký a šťavnatý, protože majolka ze salátu se vsákne do masa. Zkuste to, příprava je jednoduchá.
Potřebujeme:
- kuřecí řízky nebo krůtí, důležité, aby byly silnější
- vhodný salát, pochoutkový, vlašský
- trojobal (nebo jen strouhanku)

Masové řízky nařízneme tak, aby v nich vznikla co největší kapsa. Tu nacpeme salátem, a nešetříme. Potom sešijeme nití nebo spojíme párátky či špízovou jehlou. Jak je libo.


Potom obalíme v trojobalu - já v tomto případě obalovala jenom ve strouhance a taky to šlo - a smažíme ve vyšší vrstvě oleje, aby se maso osmažilo na co největší ploše.
Nejlepší jsou s vařenými brambory!
Dobré chutnání!

Marcel Rufo: Pusť mě, ale neopouštěj!

21. října 2009 v 22:16 | čajovna
Publikace tohoto významného dětského psychiatra slibuje naučit vás vytvářet si se svými dětmi zdravé vazby. Dodala bych, že po přečtení se dozvíte ještě něco jiného a to rozhodně není k zahození, ba právě naopak. Zpětně si zanalyzujete své vlastní vazby se svými rodiči, znovu v paměti vylovíte vztahy i s jinými důležitými lidmi (prarodiče, učitelky ve školce, škole, spolužáci…) . Jak přežít dočasná odloučení, jak se vyrovnat se školkou a jaké jsou její výhody, jak překonat bolestná trvalá odloučení, například smrt jednoho z rodičů. Možná vás Marcel Rufo překvapí, ale tvrdí, že děti tato trvalá odloučení berou mnohem lépe, než my, dospělí. Ovšem zdaleka to neznamená, že by to pro ně byla procházka růžovou zahradou. O tom, že rozvod rodičů není banalita a na kterých citlivých místech dítě zraňuje a celý text stále popohání čtenáře k vědomí, že dítě se narodilo proto, aby se postupně celý život od něčeho odpoutávalo a začínalo znovu a znovu. Již samotným narozením se definitivně odpoutá od těla matky, následně si uvědomuje svoji jedinečnost a to není nic jednoduchého.
Velmi zajímavé pro obyčejné rodiče může být třeba pojednání o důležitosti role otce. Ten nejenže je mužským vzorem, jak by nás mohlo prvně napadnout, ale hraje nezastupitelnou roli při rozvolňování vztahů mezi matkou a dítětem.


Nové bydlení pro paní V...

20. října 2009 v 20:17 | čajovna |  Taroty on-line
Hezký den, v malém bytě přeji, paní V... a opravdu si myslím, že se máte fajn. Karty ukazují docela vyrovnanou současnost, vaše minulost, možná i nedávná opravdu vykazuje jakýsi zlom. Vy píšete o těžkém roku, tady se to jeví i jako takové ukončení čehosi, abyste mohla začít myslet a žít jinak, byla to ale zkouška řekla bych - nevítaná, přišla náhle a docela vám zacloumala životem. Nemusíte se již bát, noví bubáci na vás nikde nečekají, naopak. Ptáte se jednoduše a tak se nebudu dále zmiňovat o těch vcelku pozitivních kartách, které tu jsou. Vaše nejbližší budoucnost vypadá velmi hezky, je tu vyrovnanost, láska, nějaké šance na zlepšení, spíše než financní, však vztahů a mezilidského jednání. Protože se budou blížit Vánoce, dovolím si skoro maličko až zazávidět :-) asi budou svátky u vás miloučké a příjemné...

Valerie Van Arsdale Shrader: Tvoříme z obrázků našich dětí

20. října 2009 v 10:55 | čajovna

Tato publikace zaujme zejména maminky malých dětí. Ovšem musí to mít dvě podmínky:
1. Musíte mít umělecky založené dítě
2. Musíte být umělecky založená vy sama
A hlavně musíte být oba hračičky!!!!
Trocha šikovných rukou se totiž tady bude více než hodit a dokonce bych řekla, že někdy musí ruku k dílu přiložit i tatínek, protože třeba já bych si netroufla stříhat plech. Tedy… možná ano, někde o samotě, ale rozhodně ne ve chvílích nejčastějších, tedy ve chvílích, kdy něco tvořím a u toho druhým okem hlídám malé dítě… Starší by mi už notně pomohlo, přinejmenším výrobou předloh - tedy obrázky našich dětí, ty jsou nejdůležitější.

Stává se z tebe městský morous...

19. října 2009 v 16:07 | čajovna |  Slabý čajík
... řekla mi má drahá polovička nedávno, když jsem nejevila zájem o realitní servery a chladnou mě nechával pohled na hezkou kuchyň i velkou zahradu... Jako loni! Asi tak...na zimu se ze mě opravdu stává městský morous a zničehonic s prvním svetrem a bundou a botami obalenými plískanicovým blátem se mojí prvotní touhou stává teplý radiátor, hrnek horkého čaje s medem a pohodlí, kdy můžete pěšky skočit do středu města, zajít si na obr louku pokochat se první jinovatkou, přes silnici do školky pro děti...a vystrkuju nos jen proto, abych ho zase mohla hezky útulně zastrčit do vyhřátého bytu. Po zahradě netoužím, tím méně po dojíždění ať už kamkoliv...

Těším se na to období...je to relativní klid. Pak zase přijde jaro a mě chytně touha po zahradničení, po běhání s dětmi po vlastním pozemku bez cizích psích lejn, vajglů a povalujících se divných individuí kolem, touha po klidném odpoledni, ve kterém ječí a řvou jen vlastní děti, nikoliv sousedova sbíječka či kladivo, přičemž věřte mi - je mi srdečně jedno, že soused chce novou elektriku nebo koupelnu... a zase ta touha, která až bolí a přináší v extrému pocit selhání, že nedokážeme bydlet nějak normálně, jako lidi a ne jako vlaštovky v díře v panelu...
Pak zase otevřu realitní servery... teď si ale ráda pár měsíců zahraju na vlaštovky.
No posuďte, jsem já vůbec normální?

www.lipetka.blog.cz - aneb zvěřinec a život kolem

18. října 2009 v 10:27 | čajovna
Podívejte se k Lipetce... Napsala o sobě:

Můj blog je vlastně obyčejný, ale pro mě důležitý. Navštěvuju s ním zajímavá místa, nebo se na ně alespoň snažím upozornit. Občas tvořím, většinou různé oživení triček ap. nebo vařím a dobrůtky potom fotím a doporučuju na blogu. Jinak se na něm ještě tlačím se svým zvěřincem Fretkou Čikitou, šnečkama Achatinkama a poslední Ďábelskou strašilkou.
Nevím co typicky vystihuje můj blog, jsem to prostě já.

Jo jo, ďábelská strašilka je ostatně to, co mě kromě šneků, dobrot a tričkových triků zaujalo nejvíc :-)dovolím si tady vložit odkaz na článeček o nich od Lipetky...

Vše ostatní tedy zde....
A Lipetka nám poslala tento článeček na seznámení s jejím blogem...


Štramberk - Arboretum a kozičky :-)

Pátek v 18:09 | Lipetka | Výletník
Další součástí našeho vyletíku, bylo Arboretum (už to znáte, kdo pravidelně čte, ten ví) Musím uznat, že nejhezčí je asi v čas jaro-léto, dneska už tam nebylo až tak moc k vidění, až na jednu vyjímku. Každého koho jsem poslala na kopečky Štramberku a arboretum jsem upozorňovala, že se po kopcích toulají kozičky, kdysi mi to někdo řekl... Já je nikdy neviděla a to jsem tam byla z všech nejčastěji. Takže mé doporučení znělo... Zabalit s sebou rohlíky a pozorně se dívat.
Včera nastal zlom, když jsme přišly do Arboreta, všimly jsme si prvních 2 hlaviček - neuvěřitelný úspěch, nahoře na kopcích se pásly, klasické bíle kozy, jen dobře trénované na místních skalách.
byla jsem unešena, postupně, když jsme se postavily pod stěny bývalého lomu, se nám ukázalo cca 5 koz a jedna z nich černá.
Prošly jsme si arboretum a pomalu se vracely, místní správce-majitel, už nám šel naproti, chtěl už asi taky domů. Prohodily jsme s ním pár slov a z něj vypadlo, že ty kozy jsou vlastně jeho a jestli je chcem vidět. To víte, že jsme si to nechtěly nechat ujít. Správce se postavil pod stěny lomu a zařval na ně "kozy,kozy!" Kozy zamečely a pelášily dolů jak pominuté, postupně se jich objevilo 20 a šmejdily kolem nás a my je krmily rohlíkama od správce. To vám byl zážitek, tolik koz najednou :-D Musím podotknout, že tohle budou asi nejzdravější kozy ve střední Evropě, prostě si tam jen tak šmejdí po těch nádherných kopcích a baští bylinky.

A protože je tam hodně obrázků, které stojí za to... otevřete si tento odkaz a pokochejte se výletem....

Děkuji moc za účast v soutěži!



Nechutnosti města - vzpomínka na prázdninové dovádění...

17. října 2009 v 22:04 | čajovna |  Zajímavosti, perličky, blbůstky
Tak Vám povím, tahle vzpomínka na prázdniny je docela zajímavá...

Copak tohle... zapálit si táborák na městské loučce...budiž!



Ale kdo to zapomněl v červenci trenýrky a kalhotky v roští v parku??? Hm...
MMCH - ty trenky tam visí ještě v říjnu....kalhotky zmizely, ty se asi někomu šikly :-)

Pro paní N....

15. října 2009 v 9:56 | čajovna |  Taroty on-line
Paní N. mi napsala do vzkazů a já se jí tedy pokusím pomoci, takže výklad bude velmi všeobecný...uvidíme, jestli mi karty odhalí, co vás vlastně nejvíce trápí...

Opravdu je tu nějaké trápení, v současnosti vidím, že jste nejspíše postavena před nějakou nepříjemnou situaci, která se dá přirovnat k nutnosti protáhnout se těsným tunelem, světýlko naděje tam někde je, ale je pro vás zoufale daleko. Snad nějaká ztracená šance? Nejsou to záležitosti vůbec příjemné, řekla bych, že jsou dokonce jedny z nejvíce zatěžujících lidskou duši, jste konfrontována s jakousi podlostí, s nejčernějšími lidskými myšlenkami a to vše tu je ve spojení se zoufalou touhou po jistotě.

Klovatinová rybička

14. října 2009 v 22:02 | čajovna |  Kreativní dílna
Nabídnu vám dnes tip, který je tak jednoduchý,až je to trapné. Ale nevěřili byste, jak to dětičky zabaví. Stačí vám jen:
- papír
- klovatina
- nůžky

Z papíru vystřihneme rybičku, ale můžeme vytvořit cokoliv, slepičku, ptáčka...

A dětem potom dáme do ruky plastovou lahvičku s lepidlem klovatina. Lepidlo z ní krásně kape, a tak toho využijeme a budeme kapat a kapat... a to se dětem líbí, protože kapičky jsou krásně soudržné - a ve stejném stavu krásně na topení nebo na sluníčku uschnou.


Na světě je rybička s plastickými tečkami. Příjemné na dotek, vážně...

Dobrá mládež nevymírá... leváci ale taky ne...

14. října 2009 v 12:50 | čajovna |  Ze šuplíku
Dneska jsem v poledne neměla nějak extra náladu, dopoledne na levačku, v baráku kdosi buší do zdí a vrtá tak, že děsí mladší dítě, jež si usmyslelo, že jestliže BUDE spát, tak jen na MÉ hrudi a né jinak... a vůbec... dala jsem si péct rybu na pánev, podle puchu jsem si za pár minut uvědomila, že po včerejších bramborácích nebyla umytá, ačkoliv tak vypadala a já to prostě ZAPOMNĚLA.
Levačka hadr....

Cestou ze školky, ráda se vracím domů, tak mi ani ledový fičák nevadil, v zimním kabátě jsem se cítila docela fajn, se mi nálada rozjasnila. Proč? Protože dobrá mládež nevymírá. Za mnou šla parta kluků... typická vyšší základka... smích, silácké řeči, mobil hrající na plné pecky a kapuce přes hlavy, člověk by si řekl - no jo...mládež!
"Paní, ztratili jste botičku...." volal za mnou jeden z těch mlaďochů a zatímco u toho chroustal jakousi housku plněnou nejspíš mákem, běžel za mnou přes silnici a botičku, jež ztratilo mladší v náručí nesené dítko, mi podával. Zahřálo mě to. S díky jsem si uvědomila, že ač na první pohled to byla parta výrostků, měli dobré srdce...

Je to týden, co jsem z okna viděla další scénu ze života. Šli tři chlapci ze školy, menší, asi tak čtvrtá třída nejvýš... Poslední běžel a spadlo mu cosi z tašky, kapsy, nevím... velké, fialové - evidentně peněženka. Děj následující byl v sekundách. Prošel druhý, jen letmo kouknul, proše třetí, ten se díval jinam, peněženku neviděl. Za nimi šel v závěsu chlap, dělník, z hospody, z fachy, nevím... trochu ošuntělý, ale nijak odsouzeníhodný. Peněženku sebral, otočil se zády k našemu domu, aby ho asi nikdo náhodou nesledoval a snadno jsem uhodla, že ji šacuje. Usoudil, že to fajn, protože ji nenápadně vložil do kapsy...

Kdyby se ten chlapec vrátil zpátky jen dvacet vteřin poté, svou peněženku by nenašel...
S naší botou by to asi nebylo jinak, krade se všechno... :-(

Relax, take it easy...

14. října 2009 v 11:13 | čajovna |  Hudba mého srdce....
Ani se nedivím, že tohle zrovna pořád jede v rádiu....je to totiž bomba, pohodička, energie...
Líbí?
Vzpomínáte na originální verzi?

Michal Vaněček: Horovy R...aneb jak jsem měl rakovinu...

12. října 2009 v 0:56 | čajovna |  Knížky pro ostatní


Četli jste Morovou ránu od Betty MacDonaldové? Ne… to je chyba. A pokud ano, pak vězte, že Michal Vaněček byl v trochu podobné situaci, i když zdá se mi… že porovnávat je mírně řečeno troufalé. Přesto si drze troufnu, protože styčných bodů je tu mnoho...

Oba byli v jiné situaci a žili v jiné době, jejich beznaděj a naděje měla jedno společné. Pan Michal i paní Betty se jednoho dne ocitli v nemocnici a nevěděli, jestli z ní ještě někdy živi vyjdou. A tak to všechno sepsali a kupodivu z toho nevznikl horor, ba ani chmurná balada, ale svižné a svěží čtení s lehkou dávkou humoru a hlavně nadhledu.

Zajímalo by mne, kolik chvilek depresí na oba v průběhu pobytu v nemocničním zařízení padlo, některé asi ano, jiné vymazala milosrdná paměť, ale důležité je, že se oba s nemocí poprali a přežili a tudíž jsem si k Morové ráně přidala ještě Hovory R a zadoufala, že podobou pomoc a berličku v životní situaci snad nebudu nikdy potřebovat.

Michal Vaněček se v Hovorech R potýká s rakovinou štítné žlázy, kromě jeho historek z nemocničního pokoje tu objevíte také chmurnou a disciplinovanou atmosféru oddělení, kde se pije radioaktivní jód a protože autor je technický a hloubavý typ, dozvíte se také mnoho o léčbě a o tom, jak to všechno funguje… Forma deníku je chytlavá a nutí vás číst, dokud nebudete na konci. A protože jsou to hovory…pak je tu i e-mailová korespondence s lékařem, který autora léčil a to je velmi podnětné čtení, i když… pro konzumního povrchního čtenáře už to bude asi trochu nudné. Ostatní v těchto řádcích objeví mnoho moudrého a mnoho k zamyšlení, snad proto, že je to zákulisí lékařské profese, snad pro to zjištění, že i lékař je normální člověk s emocemi a city...

Jak říct takovou diagnózu pacientovi? To bylo šťavnaté téma, které ve mně vydolovalo již raději zapomenutou vzpomínku na dobu, kdy mi bylo asi devatenáct let a kožní lékařce se nezdála moje reakce na boreliózu a tak z fleku řekla, že to bude nejspíš rakovinový nádor v lymfatických cestách, ale že se nemusím bát, protože některý jdou i léčit. A jestli prý nechci kafe…
Naštěstí to byla "jen" ta borelióza, trochu netypická, což mi potvrdil při první návštěvě i onkolog, ale když už mě tam mají, proklepnou mě…a tak klepali a byla to vyšetření veskrze nepříjemná stejně jako prostředí čekárny, kde vidíte skutečné lidské tragédie a to člověku zahýbe žebříčkem hodnot. I když… mám stále čím dál větší pocit, že to byl menší otřes v devatenácti, než by to byl nyní, když kolem sebe máte děti, rodinu… Ale těžko soudit.

Jak těžkou práci má lékař, který se s fatálními diagnózami setkává dnes a denně? Málokoho to napadne, málokdo o tom přemýšlí. A mě nezbývá než si přát, aby další Hovory R už nevznikly… a ty co vznikly, aby měly co nejvíce čtenářů. Z ryzího důvodu - pro důvod k přemýšlení - o sobě, o osudu, o životě…

Ilustrace pana Kantorka odlehčují... jak se jim to daří v tomto těžkém a chmurném tématu, to posuďte sami...

Vydalo nakladatelství Maxdorf, 2008, www.maxdorf.cz

P.S. Jak mne informoval sám autor, v následujících dnech by se měla publikace dočkat druhého vydání - určitě si ho zaslouží!!!

Úchylné choutky posedmé

11. října 2009 v 14:06 | čajovna |  Vaření, recepty

Některá jídla prostě nelze zařadit mezi plnohodnotné recepty a jsou to spíš takové lehce úchylné choutky.
Jako třeba tahle…

Zbytek drožďové pomazánky inspiroval mojí neukojitelnou touhu po něčem "fakt hutném"... a tak jsem vrstvila. Na tmavý chléb drožďovou pomazánku, na ní opečený zbytek sedlácké šunky a posypat parmazánem...geniální dobrota..

:-)

Miminko pro paní L...

10. října 2009 v 12:05 | čajovna |  Taroty on-line
Milá paní L., ani další neúspěšný pokus o miminko se zdá nebyl náhoda. Výklad jsem udělala naprosto intuitivně, chtěla jsem znát odpověď na otázku Proč?
Hned na prvním místě vidím potřebu klidu... Ptáte se, co máte udělat, aby k vám miminko opravdu přišlo? Já odpovídám, dle karet to vypadá na takový klid, váš partner je vcelku v pořádku, ten, jako tatínek toho příšli dělat nemusí, ale na vás, jako na mamince, na duši, která bude tu novou dušičku opatrovat při jejím vstupu na tento svět, od vás se žádá trošku uklidnění. Pak je tam velká síla a velká šance.

Bezinkový sirup absolutně od oka

8. října 2009 v 0:01 | čajovna |  Vaření, recepty
Letos jsem se vrhla do bezinek... a začínáme sirupem. Takže si natrhejte bezinek co to jde. Měla jsem plnou takovou normální velkou misku.
Otrháme omyté kuličky a ty potom rozmixujeme a propasírujeme přes síto. Vznikne tak hustá šťáva.
do té potom v hrnci přidáme cukr, vážně nevím kolik, asi půl kila na litr štávy? Tak nějak od oka, jak jste zvyklí, asi tak, jako do džemu... Přidáme koření, to je důležité:
- badyán
- hřebíček
- skořici (vše dle nálady a chuti)

Svaříme asi deset minut, takhle krásně si to bublá.
Plníme do sklenic, zavařovat nemusíme, spotřebuje se rychle...
Ale kdyby, tak pro jistotu zavaříme..

První semifinále: Martin Chodúr

6. října 2009 v 11:55 | čajovna



Díváte se na Superstar? Že ne...
Pak zkuste třeba Martina Chodúra, který mě hezky překvapil, má takový příjemně vnitřní silný, leč jemný hlas...
Ne nadarmo ho porota objevila na poslední chvíli při rozřazovacím castingu v divadle, kde překvapil úžasně improvizovanou písničkou... I tady si zpívá starý známý hit po svém a rozhodně se to dá poslouchat, ba co víc... je to prostě osobité a skvělé.

Nebojte se a pište svoje názory :-) jsem tentokrát mimořádně zvědavá:-)

odkaz na video zde, protože vložit nějak nejde...


A tady aktualizováno!
Našla jsem jeho songy ke stažení... sice nepokocháte přímo jeho charisma, ale o to víc si vychutnáte jeho plný hlas...

Song od Toma Jonese: Venus
a Gottova Lady Karneval.... souhlasím s jedním uvedeným názorem, že v jeho podání se mi líbí i písničky, které jinak nemusím, je prostě tak osobitý, že i karaoke verzi vtiskne novou, energickou podobu....

Zelený čaj jako pravý pomocník na podzim

4. října 2009 v 16:05 | čajovna |  Čajové...
Zelený čaj bojuje proti podzimním neduhům. Látky v něm obsažené totiž mocně stimulují imunitní systém člověk a dokonce se říká, že takový zelený čaj vypitý v úplném zárodku nemoci, tedy právě ve chvíli, kdy na vás něco "leze", dokáže atak nemoci zastavit.

Katechin bojuje na vaší straně
Na vině je katechin, který má silné antibakteriální účinky a dokáže snížit také řádění virů v těle. Jeho protivirové účinky můžete využít v době chřipek (těch pravých, nikoliv nachlazení) a viróz.

Není to však všemocný lék, spolehnout se na něj nemůžete, ale jeho pravidelná konzumace umí
tyto onemocnění alespoň zmírnit.

Na angínu kloktadlo
Máte-li angínu, můžete zkusit také zeleným čajem klokat.

Jaký zelený čaj máte nejraději?

A máte zkušenosti s jeho použitím v době nemoci?

www.kreativum.pise.cz a inspiruje kapsou pro kočku

3. října 2009 v 10:15 | čajovna
Tak tohle mne velmi zaujalo... dokonce natolik, že jsem se začala shánět po dostatečně velké staré bundě s kapucí. Nejlépe pánské, neb naše kočka rozhodně není to pidi kotě z obrázku...

No není to fajn nápad? Ostatně podobných najdete na těchto stránkách mnoho...

Pelíšek pro kočku ze staré kapuce

Že je stará kapuce dobrá jen na vyhození?...Omyl!

Potřeby : stará kapuce, provázek, jehla, nit, nůžky

Postup :

1. Ustřihneme 6 asi 2 metry dlouhých tenčích provázků a zapleteme je do "copu"(pokud použijete silnějí provaz zaplétání není třeba)
2. Na každéstraně kapuce vystřihneme malý otvor (na provlečení provazu) a obšijeme ho aby se nepáral.
3. Otvory v kapuci provlečeme konce provazu a pořádně je zauzlujeme.
4. Nakonec kapuci zavěsíme nízko nad zemí, a originální pohodlný pelíšek pro kočku je hotový!

Výsledek :


Autor : Jitka Benešová

foto : Jitka Benešová


Děkuji za pěknou inspiraci!!!


Pro paní I... dvě cesty?

3. října 2009 v 6:41 | čajovna |  Taroty on-line
Milá paní I, podle vašeho psaníčka pro mě se zdá, že zašmodrchaný vztah s manželem se nedaří rozmotat a karty tomu nasvědčují. Dokonce jsou tu karty, které doslova rozšmodrchání brání, takové to uvíznutí na mrtvém bodě, neochota, neschopnost to protnout a zkusit znovu hledat něco, co vás kdysi spojovalo.
Nejsem v žádném případě zatánce konců manželství, to je velký závazek a velká výzva do života a každý pár, který spolu vydrží desítky let, je hoden obdivu. Bohužel se lidi rozchází a mě to pokaždé donutí se zamyslet... ale to jsem maličko odbočila, chci jen, abyste věděla, že pokud vám tady teď říkám, že karty v tuto chvíli vidí vaše manželství opravdu jako rozvrácené, že se ve vašem vztahu rodí určité rysy vzájemné nesnášenlivosti, říká se mi to těžko. Jsou to karty, které ve vztazích nerada vidím, proto, že to není neškodné pošťuchování, ventilování si stresu tím, že na druhého slovně zaútočím, i když ani to není hezké. Tohle je vážnější, je to taková celková nenálada, otrava tím druhým, a proto už k sobě nenacházíte cestu. Vy jste tu šanci měli, minule, když jsem vám vykládala, byla tam velmi viditelná, ale zdá se, že jste ji promarnili a to je velká škoda.

Tak jsem se rozloučila s Malcaem...

1. října 2009 v 12:28 | čajovna |  Kozel REJPAL rejpe...
Tak jsem se rozloučila s dobrotou starých totalitních časů... s tím voňavým, hřejivým, hladivým a smetanovým Malcaem...
Malcao?
Pamatujete Žlutý sáček se sypkým práškem trůnil obyčejně někde mezi Vitakávou a Grankem a vedle něj mívala čestné místo Bikava. Další tradice...
Ne ne, koupila jsem si - prý nové a tradiční, obal trochu podobný, trochu víc moderní, a nápis podobný Caru...to nemusím.
Podezřívavě jsem doma zkoumala výrobce, ten mi přišel podezřelý, nepamatuji si konkrétní jména, ale nepřišlo mi to jako to, co bývalo uvedeno kdysi... nebyli to Kávoviny?
No nebudu to prodlužovat, nemám ani sílu tu hrůzu sem fotit. Kozlík rejpal musí stačit sám o samotě.
Nové Malcao je hrůza, štiplavý, převoněný, umělý, černě nabarvený nápoj, který je prý z odtučněného mléka, ale já bych řekla, že i toho je tam v rámci diety málo a že je to spíš barevná voda s divnou chutí... achjo.
Jdu do lékárny pro jinou úchylku - Gravimilk, ten trochu chutí Malcao připomíná....
A nejhorší zpráva na závěr: doufala jsem, že je třeba i jiné Malcao, tedy opravdové Malcao a ne MalCao - nově. Není... bylo prodáno nové firmě, takže na trhu už je jen to, co jsem koupila já.
Mám chuť brečet... :-(