Michal Vaněček: Vzpomínky na vojnu

15. září 2009 v 10:10 | čajovna |  Knížky pro ostatní
…aneb jak jsme bránili rozdělený svět… Tak se velmi výstižně jmenuje útlá kniha, o které mohu říci snad jen jediné - SRANDY KOPEC.

Po pár stránkách četby se mi chtě nechtě neustále draly na mysl filmy typu "Tankový prapor", Miroslav Donutil ve všech svých vojenských rolích, a že jich bylo…a střídavě to, co jsem o vojně ze svého okolí zaslechla… Srandy kopec zažijete, ale jste-li povahy citlivé, pak se připravte i na zážitky typu drasťák a hrůza, která hraničí s mučením a týráním a vlastně nejspíš za tyto hranice již zachází. Ano,tušíte správně, s bažantama se nikdo nemazlí.

Michal Vaněček se ukazuje jako skvělý vypravěč, text oplývá vtipnými obraty, hlavně, když se ucpe záchod a "opraváři" se odjebe ten henten oný… je tu typický major blbec, děsivá je však inteligence vojáků nižšího vzdělání a kdo čeká na neméně děsivé sexuální orgie, ke konci se jich skoro dočká, neb i u útvaru lze skrývat ženu nízkých mravů, leč bohužel (nebo spíše bohudík pro něj), autor se jich neúčastnil, takže o šťavnaté zážitky tohoto rázu jsme ochuzeni.

Již jsem si vypůjčila slova jednoho vojáka, ale to je jen část celého vtipného dojmu. Sám autor je asi kopec srandy sám, protože seznámit se s někým, kdo jedl rukama bez ohledu na to, kde je měl předtím… to vám tedy nevím. Vojna je prostě celistvý, leč miniaturní vzorek celého republikového lidstva, a podle toho to také vypadá…

Je tu cítit ideologické nadšení dobou a sovětským svazem, ve vzduchu je strach z protistátních letáků a také respekt ke kvalitní sovětské technice.
Fajnšmekři si pochutnají na historických faktech z roku 1987 ohledně stavu pokroku v počítačovém světě nebo si také přečtete, jak sovětský radar umí suplovat mikrovlnku. A co mě zaujalo nejvíce…?



Záhady lihů...
Dobrá, chápu, že bramborový líh ještě může jakž takž chutnat a takový záhadný demižón, ve kterém líh ubývá společně s namalovanou čárkou, kdeže jako byl naposledy J, ten může být asi jenom na vojně, kde jsou chudáci vojáci izolováni ve více či méně bláznivém magořinci. Ale dozvědět se, jak zlepšit chuť okeny filtrací bez chleba nebo jak pít denaturovaný líh a přitom se ze žaludku zbavit benzínu - tomu říkám, informace do života!!!! J A to je pro mě vrcholem silného alkoholu víno a rum považuji za desinfekci vánočního cukroví, tak maximálně. Přesto, nebo právě proto, že taje okeny a lihu příchutí benzínu neznám, mě tato část pobavila nejvíce…

Ilustrace Pavla Kantorka všemu dodávají ještě vtipnější nádech a tak je tato knížka veselým zpestřením pro ty, kdož na vojně byli, a ti, kdož nebyli, můžou se kochat, oč přišli…
Snad jen jednu nevýhodu knížka má - je toho tak mááááálo... Na druhou stranu povídky jsou dlouhé tak akorát, že i notoričtí knižní spáči neusnou dřív, než povídku dočtou, nehledě na to, že u takové bžundy se usnout snad ani nedá...

Vydalo nakladatelství Maxdorf, 2008, www.maxdorf.cz a já děkuji panu Vaněčkovi za výtisk i s věnováním J

 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 pavel pavel | Web | 15. září 2009 v 21:56 | Reagovat

přesně tak, vojna s odstupem let je docela legrace, ale opakovat bych ji nechtěl...
napsala jsi u mne moc hezký a výstižný komentář, dík a hezký zbytek dne:)

2 Maruš-Fukčarinka Maruš-Fukčarinka | Web | 15. listopadu 2009 v 16:03 | Reagovat

Filmy,knihy,vyprávění o vojně(ne z války)je zábavné,jeden se nasměje.Horší je ale myslím si prožít šikanu a nebo mít hlupáka za nadřizeného.To je pak k zoufání.

3 domácí čajovna domácí čajovna | 15. listopadu 2009 v 20:59 | Reagovat

no ano, to je jako Homolkovic komedie -  zdálky sranda strašná, zblízka a na vlastní kůži je to o  blázinec...

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama