Srpen 2009

Čtete na záchodě?

28. srpna 2009 v 8:58 | čajovna |  Slabý čajík
Nedávno jsem byla konfrontována s docela šokující skutečností - většina z nás čte na záchodě. Nejen noviny, časopisy, ale považte - i KNIHY!!!
Taková krásná věc jako je knížka, voňavá, hezká, upravená nebo naopak stará a ctihodná... a někdo ji tahá na záchod, aby tam v ní listoval u činnosti, která není zrovna výkřikem hygieny. Předpokládám, že záchodoví čtenáři čtou před akcí a ne po akci, ale stejně.

Knížky podle mě patří do krásné dřevěné knihovny, do krásného obýváku nebo do krásné pracovny (toť můj zatím nesplněný sen) a mají být opečovávány a čteny ve chvílích ticha, klidu, v krásném měkkém ušáku, na gauči, v křesle nebo v posteli. Ale ne na záchodě.

Co však bylo horší, byla jsem poučena, že velmi často jsou takto čteny knížky z knihovny. Och jej... a já mám ty knihovnické knížky tak ráda!!!

Hlohyně - oranžoví poslové podzimu

27. srpna 2009 v 9:40 | čajovna |  Rostlinstvo
Hlohyně mám ráda. Jsou krásné, oranžově zářící plody rozjasní poslední letní dny a ohlásí podzim. Píchají, jejich ostny jsou však skryty v hustých listech jako by chtěli případného nenechavce nalákat a pak "píchho!"
Nešahejte, kam nemáte, neničte podzimní krásu!
Co o hlohyních víme...?
Hlohyně je okrasný keř, který může dorůst až třímetrové výásky. Lesklé, temně zelené lístky jsou na okrajích jemně vroubkované. V září a říjnu nás oblaží svými oranžovými malvicemi, tedy svými plody, které často vytrvají i přes dlouhou část zimy.

Jitka Horová: Ateliér výtvarných nápadů

24. srpna 2009 v 14:18 | čajovna


Tak tohle je ideální knížka pro každou maminku, které se doma kupí PET lahve, víčka, papíry, kartóny po kdečem, letáky a ruličky po toaletním papíru nebo po kuchyňských utěrkách.
Jitka Horová tu sepsala zábavnou formou mnoho nápadů na vyrábění s dětmi a mohu říci, že se mi tato kniha líbila pro svoji úžasnou jednoduchost - mimochodem, ještě jednu úžasně jednoduchou mám v rukávu, těšte se - která může někomu připadat přílišná. Ale není to pravda, máte-li malé děti, pak víte, že s rytím do kovu a tupováním akrylovými barvami se možná dobře zabaví tvořivé maminky, ale děti potřebují jednoduchost a tu je někdy těžké vymyslet.

Tady je dostatek inspirace, kniha je laděná "ekologicky" a je rozdělena podle měsíců v roce, na každý měsíc tu je něco nápadů, něco podnětů k povídání a zajímavých informací. Děti budou vyrábět rozkvetlý strom, papírový tulipán, papírovou lampičku, dokonce i rybník…!!! A věci vcelku užitečné, společenskou hru Dáma nebo Hru na rybáře, kterou si s dětmi můžete zahrát. Také věci praktické, třeba kasičku na první uspořené penízky. Hezky jsou uspořádány i Vánoce a lákavé může pro děti být vyrábění speciální schránky pro Ježíška, maminky zase zálibně spočinou nad stránkami, kde se zajímavě balí dárky.
Oslavíme různá výročí a dny, kromě Dne Země třeba i Mezinárodní den zdravého spaní a to výrobou papírové postýlky. Náměty na povídání o spaní a o postelích jsou nadmíru podnětné…

Za sebe mohu říci, zajímavá knížka pro děti a maminky!!!
Vydalo nakladatelství Portál, 2008

Sarah Widdicombeová: Přirozený výcvik koní

24. srpna 2009 v 8:57 | čajovna |  Knížky pro ostatní
Ačkoliv se zdá, že tato knížka by měla být určena spíše pro nějaké ty koňské odborníky či fajnšmekry, osobně ji mohu doporučit klidně i zvídavým dětem. Dokonce ji mohu doporučit i jako knížku, se kterou bude malý obdivovatel koní začínat. Není totiž nic lepšího, než začít tak, že POŘÁDNĚ. A tady se snoubí nejen velká znalost a odbornost autorky, ale také čtivý text řazený do kratších odstavců, mezinázvu, popisky u fotografií a hlavně je celá publikace velmi přehledná a díky kvalitním fotografiím, které přesně popisují děj, rozhodně kniha nenudí.
Naopak, poučí každého o základních potřebách koně.

Dozvíte se, dle mého názoru, základní poučku o koních. Správný vztah kůň a jezdec by měl být založen na důvěře. Na tom, aby kůň ve chvíli, kdy má na hřbetě jezdce, obrátil se s důvěrou na něj, pokud bude mít potřebu řešit nějaký ten problém a ne, aby ho kůň řešil sám.
To je základ.

Pendreky od Funny

21. srpna 2009 v 14:17 | čajovna |  Kozel REJPAL rejpe...
Tak tohle je prý něco, co mi připomene mládí, pardon, dětství... Říkal Kozlík Rejpal a tvrdil, že do téhle dobrůtky se negativně rejpat nedá.
Měl recht - nedá...

Cukrová poleva je široká tak akorát, není navoněná, přechucená, jen sladká. A to se hezky snoubí s vnitřkem, který intenzivně voní a chutná po lékořici. Bonbony se skvěle koušou i cucají... Prostě paráda!!!
Takové malé ochutnání starých dobrých kvalit!

složení: cukr, pšeničná mouka, glukózový sirup, lékořicový extrakt....aroma (anetol, anýzová silice)
Je tam toho více, včetně obávaných Éček, ale výsledek je skvělá chuťová variace...

Martin Němec, Juraj Herz: T.M.A.

19. srpna 2009 v 14:28 | čajovna |  Knížky pro ostatní
Martin Němec, Juraj Herz: T.M.A.
První dojem z této temné knihy je poněkud rozporuplný. Je poněkud málo obsažná, slabá a tak si člověk říká, o čemže pak může být film? Pojďme se od filmu odpoutat, což pro mne zas tak obtížné nebude, já totiž zatím neviděla. Nevadí, po přečtení si jistě udělám malý soukromý závěr, má-li to cenu a je-li T.M.A. opravdu tak dobrá, jak se o ní tvrdí.
Film pro fajnšmekry, kniha pro fajnšmekry? Zatím netuším, možná jsem ovlivněna i starým známým faktem, že většinou bývají knižní podoby filmů spíše tragédie, než cosi cenného v knihovničce. Stále mi kazí dojem útlost knihy, která budí dojem jakéhosi čtení "pod lampou" v sešitové podobě a tento dojem umocňuje i první kapitola hýřící mládeže na jakési zábavě, kombinovaná s morbidní písničkou, která má být textem zpívané písně a probleskující vzpomínky z dávné minulosti. Setkáváme se s Markem, mladým umělcem, který pověsí hudbu na hřebík a odjede se do svého domu dětství věnovat jenom malování.
Druhá kapitola je již čtivější, klidnější a zavádí nás do onoho tajemného domu a celkový dojem se začíná velmi výrazně vylepšovat. Hlavně díky velmi vydařeným popisům typu:
"Ruch tohoto místa začíná a končí vzdáleným zaštěkáním psa."
"Kohoutek tekutinu křečovitě vykašlal do odtokového otvoru." Umíte si již udělat obrázek toho zašlého domu a místa, kde lišky dávají dobrou noc?
Je tu dům, kde je neštěstí stálým hostem a už si brousí zuby na svoji první oběť? Dům, ve kterém zemřelo mnoho dětí a dětský sbor tu neustále zpívá. Stejně jako bude Marka stále obtěžovat v rádiu hrající písnička, hlasy dětí prozpěvující si stále stejnou německou písničku, bude i vás obtěžovat její text a stále se opakující zmínka, že nic jiného ono staré rádio nezná…
"Rádio na stole začalo nadskakovat a posouvat se ke kraji, až spadlo na podlahu. Kupodivu se nerozbilo, naopak se rozsvítilo jeho magické zelené oko. Z reproduktoru se ozvaly vzdálené a nezřetelné zvuky a hlasy dovádějících dětí. Do toho úryvky německé písně. Byl to nepatrný, nečitelný zvuk, ale zneklidňující jako přenos z jiného světa.
Dům se zachvěl. Ne strachem, spíš vzrušením…"
Postava Lucie - vidím ji jinak!
Ve chvíli, kdy se setkáváme s další hrdinkou a to slečnou Lucií, do děje tak vstupuje nějaká éterická, křehká, leč trochu chlapecká bytost. Znám jen zběžně upoutávky na film a možná mne má neznalost nechala ještě chvíli v sladké nevědomosti. Lehce narezlá, štíhlá kostnatá holčina s dívčími rysy, ale s něčím rošťácky zářivým ve svých očích…tak nějak se mi ta místní poštovní doručovatelka vyjevila. Vzápětí dělám chybu a dívám se do zadní části knihy, kde je několik fotografií z filmů k jednotlivým kapitolám a přiřazuji si k Lucii Lenku Krobotovou. Nic proti ní, ale v tu chvíli mi začíná film v hlavě trochu skřípat, ta se mi tam prostě nehodí. Je to ovšem můj subjektivní osobní dojem, a ve filmu všechno samozřejmě vypadá úplně jinak.
Děj je chvílemi velmi strhující, jindy ne
Děj je napsán chvílemi velmi hezky, poutavě či až strhujícím dojmem, a chvílemi se líně line a ne a ne vás chytit za pozornost. Celý příběh je protknut vzpomínkami z dětství, Markovými vzpomínkami, vzpomínkami samotného domu či místního starého muže, který se stará o knihovnu a kdožvíproč si právě o tomto domě vede tajemný sešit plný výstřižků a záhadně popsaných textů. To jsou už ale rozehrány hlavní dějové linky, včetně té, která sahá až k Markově sestře Tereze, která opouští psychiatrické zařízení, ovšem bez vědomí kohokoliv… Je Tereza hodná nebo zlá? Jde vám hlavou celou dobu… rozuzlení přijde na závěr. Závěr románu je takový jaký má být, je tu napětí a nečekaná rozuzlení.
Tajemný dům prochází dalším stupněm svého vývoje a píše si další kus své historie…
A poslední dojem k knihy? Stále trochu rozporuplný, pokud se rádi bojíte, pak směle do ní, určitě stojí za přečtení, ale pokud hledáte něco, co bude plné filozofie, psychologie a zamotá vám to hlavu na několik dní…pak hledejte jinde. Film možná bude pro fajnšmekry, ale v knižní verzi tento román nijak nevyniká.
Vydalo nakladatelství Fragment, 2009

Bramborové olivové picetky

17. srpna 2009 v 9:39 | čajovna |  Vaření, recepty
Aneb teplé jednohubky...
Potřebujeme:
-mírně předvařené brambory nakrájené na silnější plátky
-sýr mozzarella
- olivy

Brambory rozložíme na plech, poklademe sýrem a krájenými olivami a krátce zapečeme. Hotovo!

Zdobíme bylinkami...a jíme s rajčatovým salátem.

Časopis KOUZELNÁ ŠKOLKA

14. srpna 2009 v 14:18 | čajovna |  Knížky pro děti
Na trhu je několik časopisů pro děti a mezi nejnovější patří momentálně Kouzelná školka. Umně využívá jména výborného pořadu České televize pro děti a časopis určitě potěší každého malého netrpělivého človíčka, který se nemůže dočkat, až zase bude v televizi Michal, Majda, Děda Lubin nebo Babička Jana, nebo dokonce Jitka… a samozřejmě František a Fanynka. V každém čísle časopisu najdete nějaké ty zákulisní informace z Kouzelné školky, takový minirozhovor s Majdou, Babičkou nebo Dědou určitě potěší i rodiče, tedy mne alespoň ano.


Smažená minirajčátka

12. srpna 2009 v 10:54 | čajovna |  Vaření, recepty
Mám-li po ruce cherry rajčátka a chystám-li se cokoliv smažit v trojobalu, neodolám a přidělám ještě několik kousků této pochoutky z kategorie těch, ke kterým si ale musíte trošku hledat cestu - asi jako k olivám.
Potřebujeme:

cherry rajčátka
strouhanku
mouku
vajíčko
olej na smažení

Rajčátka lehce obalíme v mouce, nemusíme to přehánět, ono se té mouky na ně moc nepřichytí a poté důkladně ve vajíčku a ve strouhance. Zacházíme s nimi opatrně, slupka je klouzavá a obalení má tendenci se sloupávat. A potom rychle smažíme na rozpáleném oleji, podobně jako smažený sýr.

Dobrou chuť!!!

Co vylepšit na blogu.cz?

12. srpna 2009 v 10:51 | čajovna |  Editorial, aktuality z Čajovny
Vlastně je to poprvé, co se zúčastňuji "blogové soutěže". Ale výzva, co vylepšit na tomto již tak dosti dokonalém systému - to je výzva? Takže, pět věcí, které by mohl tým blogu.cz vylepšit?

1. prodávat domény druhého řádu a nechat na nich frčet blogový systém!!!!
2. prodávat domény druhého řádu a nechat na nich frčet blogový systém!!!!
3. prodávat domény druhého řádu a nechat na nich frčet blogový systém!!!!
4.prodávat domény druhého řádu a nechat na nich frčet blogový systém!!!! protože pak bych si koupila minimálně tři projekty :-), neboť z mého soukromého konkurzu vychází blog jako nejlepší a konkurenci nechává za sebou o notný kus...jen ta doména, achjo.
5. pokračovat dál v tomto skvělém tempu, fakt nevím, co víc vylepšit, snad umožnit nějaký diskuzní modul, který by jel sám někde na straně stránky, samostatně zakládané diskuze...

Úchylné choutky potřetí

12. srpna 2009 v 9:38 | čajovna |  Vaření, recepty


Některá jídla prostě nelze zařadit mezi plnohodnotné recepty a jsou to spíš takové lehce úchylné choutky.
Jako třeba tahle…

Jahody… někdo si je dává se šlehačkou, další se šampáněm. A já je miluji s medem… Ideální jsou domácí jahody (ty stáleplodící, jsou voňavější), krásné voňavé, maličké… a domácím medem. Krásným a voňavým ještě se zbytky vosku…To je vážně o stupeň lepší šušňáníčko, než kupované jahody s kupovaným medem. Není to zlé, ale tohle je "domácí" prostě úplně nej…


Jostein Gaarder: Sofiin svět

10. srpna 2009 v 6:00 | čajovna |  Knížky pro děti
"Světově nejžádanější dějiny filozofie", tvrdí podtitulek knihy. A opravdu. Zpracování je velmi zajímavé a děti může doslova strhnout. Sofie nachází ve svém domově,na zahradě... tajemné dopisy, které ji nejen donutí přemýšlet nad svojí vlastní existencí, realitou a svým vědomím, ale také nad minulostí. A bude také cestovat časem, dostávat zvláštní kazety, na kterých se pisatel tajemných dopisů zjeví.
Se svojí kamarádkou potom tohoto člověka také vystopují...a setkají se s ním???
Ne, ne, nebudu vám prozrazovat děj příběhu. Ten je vlastně tak trochu podružný, protože nejsilněji tu vystupují právě dějiny filozofie, které si spolu se Sofií osvojíte.

Atlantida od Mekyho

7. srpna 2009 v 9:38 | čajovna |  Hudba mého srdce....
To byla první melodie tady na čajovně, vzpomínáte....??? Krásná...

Odfláknutá rajská

5. srpna 2009 v 9:36 | čajovna |  Vaření, recepty
Jednou se mi nedostávalo času a byla akutní potřeba vyrobit rajskou. Zvolila jsem způsob fofr rychlý a říkala si - ojé, to jsem to odflákla. Ale výsledek byl výtečný...!!! Ba přímo k nakousnutí...
Potřebujeme:
-krabičku rajčatového pyré
-provensálské koření
-cukr, sůl
-smetanu na šlehání

a já přidala ještě trochu nastrouhaného perníku, ale ten jako by nebyl. Byl totiž už starší a absolutně bez vůně a chuti.
Takže do hrnce vyžbleptneme krabičku rajčatového pyré, podle oka nasypeme cukr, provensálské koření a lehce přisolíme. Maličko provaříme a přidáme smetanu, případně ještě ten perník, ale ten být nemusí.
Jednoduchá červená omáčka alá rajská sklidila obrovský úspěch.
MMCH - maso jsem měla vařené v mrazáku, to hodně ulehčilo situaci a knedl jsem koupila....

Simon Brett: Jak na prevíta….pro tatínky, maminky i babičky a dědečky…

3. srpna 2009 v 9:54 | čajovna |  Knížky pro ostatní
Tři útlé knížečky kabelkového formátu vás osvěží. Možná potěší… Možná poučí… a možná vám vezmou chuť na roli rodičovskou.


"Dítě považuje za svou svatou povinnost zabránit vám v tom…

….abyste vedl sexuální život…." Toť věru cenná rada pro tatínky…


Či pro maminky… Víte, že nejúčinnější antikoncepce po narození dítěte je právě dítě samé?