Rejpal v Pařížské paštice

4. března 2009 v 0:09 | čajovna |  Kozel REJPAL rejpe...
Kozel Rejpal dneska poprvé strčí čumák do paštiky.
Pařížské paštiky... Omrkne ji ze všech stran, ochutná a potom... se s vámi podělí... Z obalu se toho moc nedozvíte, pokud jste tedy rejpaví z pohledu dokonalé informovanosti - tož vás tato paštika neokouzlí.
Chuť? Hmmm... řekněme, že vyvážila případné nedostatky...:-)

Rejpale! Jdeme na to!



Co tedy Rejpal vyčmuchal...:
Pařížská paštika - SELIKO
Složení: vepřové maso, vepřová játra, strouhanka, sůl, dusitanová směs…. Je toho velmi málo, co se dozvíte z obalu výrobku. Vše je totiž za prvé velmi maličké a za druhé, zrovna na tomto výrobku i mírně rozmazané, takže pokud nechcete mít dojem, že vidíte dvojitě, raději se na etiketu dlouho nedívejte.
Snad jen, že obsah tuku je 35%, a datum spotřeby vyražen na spodní straně zlatavé mističky.

Chuť
Jak Kozel Rejpal zjistil, chuť je skvělá. Musím s ním souhlasit, protože chuť je velmi jemná a sama si tuto paštiku pamatuji (snad mě neklame paměť nebo výrobce) pod stejným názvem "pařížská paštika" a tuším byla ještě "vídenská paštika" v mnohem jásavějším obalu, oranžovém nebo červenavém, přesně už nevím... ale byla skvělá. Nejlepší a ráda jsem se k ní vracela.
A tak jsem Kozlíkovu výzvu přijala a jala se též ochutnávat...

No jo, pořád stejně dobrá, což je v dnešní době příjemné a vzácné zjištění. Nemám ráda játrovou "pachuť" a tak mě tato paštika přijde příjemná právě velmi jemnou, delikátní chutí bez pachutí a hlavně hodně máslové konzistence, hodně jemná...

Kozlík měl hned napoprvé šťastnou ruku, pardon, kopyto...
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Šárka Šárka | Web | 4. března 2009 v 10:48 | Reagovat

Já vlastně paštiky moc nejím, ani nevím proč, chutnají mi. Mám je spojené s létem a výlety. Hezký kozlík, toho jsi malovala ty? :-)

2 čajovna čajovna | 4. března 2009 v 11:28 | Reagovat

ano :-) ráda občas "ulítnu" s voskovkama v ruce - snižuje to stres :-)

3 Eva* Eva* | Web | 4. března 2009 v 11:54 | Reagovat

Ahoj, tak tuhle paštiku určitě vyzkouším. Nikdy nezapomenu na tu, která se kdysi vyráběla a prodávala ve stříbrném staniolu. Nedávno jsem si jí koupila 15dkg a skončila v popelnici.

4 pavel pavel | Web | 4. března 2009 v 22:46 | Reagovat

chceš upřímnost? ani za nic paštiku. nejvíc nezdravé co bychom mohli jíst i kdybych jedl maso... je z jater a ty přijímají z těla do sebe jedy... které pak s chutí do sebe  

přijmeš

5 čajovna čajovna | 5. března 2009 v 7:54 | Reagovat

pavel: ano, ano, vnitřnosti a sádlo...já vím. :-( ale potěším tě, brzo tu bude "rýpáno" i do luštěninových a ty jsou jedna radost - lepší než ty vepřovinky!!!

6 Šárka Šárka | Web | 5. března 2009 v 17:12 | Reagovat

Možná vás překvapím, ale sádlo prý tolik nezdravé není. Sestra studuje medicínu a doktoři jí radili, ať používá všude místo olejů sádlo (asi kromě olivového oleje). Prý je to jen jeden velký mýtus, že sádlo je nezdravé; je sice tučné, ale ze všech těchto věcí nejzdravější. Aspoň tak to říkají doktoři. A na smažení se ho nemusí dávat tolik, aby po něm člověk přibral. :-)

7 diky diky | Web | 5. března 2009 v 18:46 | Reagovat

Kolegyňka v práci si jednu dobu nosila tak jednou týdne k svačině paštiku, myslím, že to byl Matěj od Hamé. Když ji otevřela a namazala na čerstvý rohlík, linula se kanceláří taková vůně, až se sliny sbíhaly.  Osobně ji nemusím denně, ale jednou za čas si ji taky ráda dám.

8 čajovna čajovna | 6. března 2009 v 13:43 | Reagovat

diky: s čerstvým rohlíkem je taková dobrota slastí... i pro nos...

Eva : já si  pamatuju moc dobře na ty alobalový vážený paštiky ještě předrevoluční (nebo už porevoluční?) ale nedalo se to jíst a my to měli doma FURT... Tfúúúj - vždycky v tom byly kusy jater a ještě něco divnýho, táhlýho neidentifikovatelnýho, jako šlacha, občas to připomínalo kus myšího kožichu :-((((

9 MirkaT MirkaT | 6. března 2009 v 20:22 | Reagovat

Ahoj.

Já tedy paštiky nemusím. Ale občas mě chytne chuť a pak, jak už tu někdo psal, je čerstvý rohlíček a Majka slastí : )

10 čajovna čajovna | 7. března 2009 v 9:26 | Reagovat

MirkaT: mě připadá, že Majka už taky není co bývala...

11 čajovna čajovna | 7. března 2009 v 9:28 | Reagovat

teď si zrovna dávám na housku z Globusu váženou telecí a ta jediná se taky docela dá - je jemná a nesmrdí po játrech...

12 MirkaT MirkaT | 7. března 2009 v 11:43 | Reagovat

NiKi - tak to tedy asi ne, ale jak to dám jednou za uherský rok, tak to je s chutí vždy : ))

Ovšem není nad domácí... Kdysi jsem měla tu čest ochtnat. Bylo to v Chorvatsku na dovolené, kdy to brala jedna naše spolucestující, a s tím jejich chlebem... No vzpomínám doteď : )

13 Janah Janah | Web | 7. března 2009 v 14:14 | Reagovat

čajovna: S tím myším kožichem jsi mi připomněla vyprávění spolužačky, která svého času (koncem 80.let) byla v "paštikárně" na letní brigádě. Když se ráno pustili stroje, prý to semlelo kde co, ve stroji schované :-))) O zeleném mase a plesnivých hlavách nemluvě. Nevím, do jaké míry si vymýšlela, ale od té doby nemusím paštiku "Majka", která byla má oblíbená. No, někdy si ji dám, když v lednici není nic lepšího a honí mě mlsná ;-) Jinak obecně paštiky nemusím.

14 čajovna čajovna | 8. března 2009 v 10:04 | Reagovat

Jani, nejsi sama... u nás se to taky říkalo, že ty "myší kožichy" jsou fakt myší kožichy...

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama