Chrysa Dimoulidou: Deník ctihodné prostitutky

9. března 2009 v 0:57 | čajovna |  Knížky pro ostatní
Tena Elefteriadu tuto skvělou knížku přeložila a jak k ní přišla? Zcela náhodně. V Soluni v knihkupectví požádala prodavače, aby jí vybral nějakou úspěšnou řeckou autorku. Do ruky dostala tuto knihu s tím, že to byl bestseller roku 2005.
Právem!
Příběh je to silný, tak silný, že vás nenechá na pochybách, že TOHLE prostě musíte dočíst a vydobyde si čestné místo ve vaší knihovničce. Originální název zní "Když Bůh pláče" a tato tři slova se prolínají celým příběhem. Jak se Bůh dívá na prostitutky, pláče nad nimi, nebo s nimi soucítí...? Význam chápání se během příběhu mění, společně s věkem hlavní hrdinky, Evženie... nebo madam Dženy? Jednoho krásného dne tak začala její kariéra prostitutky, kariéra, za kterou ji nelze odsoudit, protože to prostě tak bylo, neměla na výběr. Přesto se s tím dokázala porvat a nejen to - vytěžit z dané situace to nejlepší, k čemuž ji dopomohl její důvtip, prozíravost, inteligence a velká dávka štěstí.

Příběh Evženie je nelehký, její život jí opravdu nemůžeme závidět, i když se z hladem málem umírající dívky z ostrovní vesničky a hliněné chatrče stává nakonec bohatou a váženo paní. Ano, tušíte správně, k penězům ji dopomohlo hlavně nejstarší řemeslo na světě.

"Pamatuji si, že otec ten den plakal, ale zdálo se, že z mámy jako by spadla nějaká tíha a ulevilo se jí, že ubyl jeden hladový krk.
Bratříčka jsme pohřbili na našem dvorku, protože nebyly peníze ani na kněze. Otec odříkal motlitbu, my jsme stáli okolo jámy a naposledy jsme viděli bratrovo tělíčko, které zvolna mizelo pod nánosem hlíny. Ani rakev, ani květiny, ani pláč..."

Tady je popsána chudoba, větší snad již být nemůže. O hrst mouky se svádí bitvy, mléko, brambory a fazole jsou svátečními a vzácnými pokrmy...taková, že matka je nucena vzdát se některých dětí...

Evženie se řízením osudu ocitá v bohaté rodině, kde bude pracovat jako služka. Jaký je to šok, přijít do takového "velkého světa"... Ovšem u služky nezůstane. Vše zlé je pro něco dobré...

"Slyšela jsi, co jsem ti řekla? Naštěstí tady není pán, aby viděl, jakou děláš ostudu. Do pěti vteřin vypadneš!Takisi, Marianno, běžte nahoru do svých pokojů. Sofie, ty počkej, až vypadne, a pak pořádně zamkni vchod!"...
..."Ty za to nemůžeš, já to vím, ale nemohu se tě zastat, protože bych dopadla stejně jako ty. Zamkla za mnou dveře a zmizela v domě

Příběh ukazuje nevinnou a zdánlivě naivní Evženii ve zcela jiném světle ve chvíli, kdy zjistí, že je těhotná. Tady se dle mého názoru příběh láme a najednou tu je zralá a velmi inteligentní žena... a opět bojuje s nepřízní osudu...
Její přítel (a pasák zároveň) byl prostě na peníze... A Evženie?

"Ty zatracený prachy byly to jediné, co mu dokázalo udělat radost okaždé, když jsem mu je vkládala do ruky. Mě naopak dělalo radost, když jsem jimi mohla potěšit i jiné. V tom byl mezi námi rozdíl. Já jsem peněz využívala, kdežto peníze využívaly Domenika... Právě jsem si uvědomila, že jsem se nejspíš stala děvkou proto, abych dělala radost jiným...
... Ale teď se věci změnily. Ten plod, který za čtyři a půl měsíce přivedu na svět, musí přijít do jistoty a chci mu dát modré z nebe, pokud si to bude přát..."

Nečekejte šokující zpověď, nečekejte bulvár. Chvílemi mi připadalo, že originální název je trefnější, že "Deník ctihodné prostituky" je sice odpovídající, ale zbytečně celý příběh bulvarizuje, i když na druhou stranu... kdo by si nechtěl přečíst něco o prostitutkách, že? Dobrá, nechť zvýší prodejnost, protože tento příběh stojí za to. Probudí emoce, ukáže život v nejdrsnějších podobách, zároveň s nesmírným štěstím... možná si chvílemi budete přát být v kůži Evženie... prostě jen tak, abyste si zkusila její život...

Pointa příběhu je romantická, ukazuje viditelně se uzavírající kolo osudu a poslední stránky vás dojmou k slzám - vážně!

"Začal tiše plakat. Slzy mu tekly z očí, které neustále upíral na mě. Slzy radosti? Žalu? Úlevy? Odpuštění? Nevěděla jsem.
Uchopila jsem ho pevně za ruce...
...Možná, že mrtvice zasáhla především jeho tělo, ale ne mozek. Ani city..."

Nikoliv laciným happy-endem, končí tento příběh, ale tím, že pochopíte ŽIVOT jako takový, význam naší existence, to, co je opravdu důležité...


Vydal Fragment, 2009, www.fragment.cz
(Děkuji za dvě knihy do soutěže!) Soutěž s touto knížkou vypukne již brzy!!!
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Šárka Šárka | Web | 9. března 2009 v 19:17 | Reagovat

Musí to být zajímavá knížka, ony to nemají lehké. Ale přeci jen nechápu, že takto "pracují" i mnoho let po tom, co se dostanou z bídy. Jinak přeji moc brzké uzdravení, ať ti je už lépe.

2 čajovna čajovna | 10. března 2009 v 11:33 | Reagovat

Á, šárko, teď jsem ti napsala komentář s pozvánkou a ty jsi tu už byla... takže moc díky :-)

Hm, takhle hrdinka v knize měla štěstí, že  se dostala nejen z bídy, ale na finanční vrchol. Oni to byly hodně luxusní prostitutky, spíš společnice, navíc ta doba byla tenkrát úplně jiná, odehrává se to ve čtvrti, kde jsou jen a jen tyto domy, úzká komunita. Uměla taky včas odejít (a založit si vlastní "bordel", i když to taky nebylo na dlouho - a to byl základ jejího úspěchu.

P.S: Už je mi o poznání lépe, holt fungovat musím...snad se to ještě vylepší... díky :-)

3 pavel pavel | Web | 10. března 2009 v 21:18 | Reagovat

přesně moje slova Šárko, vzala jsi mi je z pusy, často je to u nich výmluva, zvykly si na pohodlný život a nechtějí dělat třeba uklízečky...

4 čajovna čajovna | 11. března 2009 v 8:51 | Reagovat

pavel: a divíš se? Z jednoduchého důvodu - plat uklízečky ti rozhodně nezaručí stejnou, ba ani podobnou životní úroveň jako "plat" luxusní lehké děvy...:-)

5 š š | Web | 11. března 2009 v 8:57 | Reagovat

Tak ta kniha vypadá hodně zajímavě, určitě si jí pořídím a přečtu. Nevím, proč Češi tak rádi mění názvy knih a filmů oproti originálům, překlad originálního názvu "Když Bůh pláče" mi přijde moc hezký, zajímavý... až se ke knize dostanu, určitě sem napíšu reakci.

6 diky diky | Web | 12. března 2009 v 17:58 | Reagovat

Budu se po ní muset kouknout u nás v knihovně. Teď jsme vrátila jednu podobnou - Královna temnot. Bylo to zajímavé čtení, jen se to nedalo zvládnout naráz. Byl to ten tip knížky, nad kterým se musí čtenář občas nadechnout.

7 čajovna čajovna | 13. března 2009 v 10:24 | Reagovat

diky: díky za tip!

8 Nikitka Nikitka | Web | 20. března 2009 v 17:24 | Reagovat

Zajímavé a lákavé, poohlédnu se po tom, jen co dočtu Lolitu :)

9 š š | Web | 9. listopadu 2009 v 15:06 | Reagovat

před časem jsem si jí konečně přečetla, ještě jsem neměla sílu o ní napsat, ale upřímně - nějak jsem z ní nebyla nadšená. Možná jsem po Tvé vychvalující recenzi čekala víc (tak to často bývá). A ten konec...nu dobrá :) ale i tak jsem ráda, že jsem si to přečetla :)

10 domácí čajovna domácí čajovna | 9. listopadu 2009 v 20:55 | Reagovat

[9]: děkuji za názor, ono po těch opravdu lahůdkách, které jsi měla na blogu Ty... tohle bylo slabý kafíčko :-), asi bych to viděla taky. Ale pro mě to byla docela zajímavá knížka, emotivně snoubila ponížení prostituce, sebevědomí a nejniternější lásky...zvláštní mix. Díky!

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama