Za půl roku odepsaným lemplem...

20. února 2009 v 0:12 | čajovna |  Silný čaj
To vám povím, to mne docela nadzvedlo. Nedávno v jednom pořadu o ženy opět zaznělo něco, o čemž jsem už delší dobu věděla. Koluje to jako nepsané pravidlo. A totiž - za půl roku nezaměstanosti se díky deprivaci z nezaměstnaneckých depresí, možnosti si vyspávat a nikam nechodit, stáváte v podstatě "nezaměstnatelným člověkem". Pravda, na obhajobu paní, které to moderátorka taktně připoměla, musím říci, že se začala zaobírat možností, že se tak může stát případně až za rok, nikoliv již za půl...
Proč? Protože nikam nemusíte, protože máte dokonalé domácí leháro, protože si odvyknete od pracovních povinností a řádu.
Nadzvedlo mě to! Protože jsem si nezaměstnanost kdysi dávno prožila a bylo to peklo. Netoužila jsem po nekončícím vyspávání, ponocování, po neděli každý den - toužila jsem chodit do práce, proto, abych se necítila jako vyvrhel společnosti. A dnes vím, že bych nezaměstnaná nechtěla být ani za nic - chyběl by mi řád - právě to vstávání, ta sounáležitost s další skupinou lidí, kteří jsou na tom stejně...ta pravidelnost, to stržení lavinou povinností...
Asi jsem teda blázen, nevím...
Ale mne by hluboce urazilo, kdyby si na mě někdo po půl roce ukázal prstem a řekl: To je ta ztracená existence, ta nezaměstnatelná...
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 diky diky | Web | 20. února 2009 v 7:34 | Reagovat

Taky si neumím dost dobře představit, že bychom přišli o práci. Kdysi jsem si kvůli špatným pracovním vztahům vzala skoro měsíc neplaceného volna, než jsem nastoupila k novému zaměstnavateli. Ale bohatě mi to stačilo. Pravdou je, že když jsme hledali záskok za mateřskou - hlavní účetní, hlásili se nám právě jen ti, které nikdo nechce, protože je provází špatná pověst, nebo se jim prostě dělat nechce. Bylo to zvláštní a i nepříjemné, říct jim, že ani u nás je nepotřebujeme. Je to smutné, že spoustě lidí se fakt dělat nechce, nebo mají k práci takový přístup, že je lepší je nebrat.

2 čajovna čajovna | 20. února 2009 v 9:59 | Reagovat

diky: to máš pravdu, je zvláštní a nepříjemné, když před sebou doopravdu vidíš "nemakačenka"... jako kdybych byla rentiérka, tak si můžu dovolit pěstovat tuhhle vlastnost, ale jinak... z čeho tyhle lidi žijou?

3 pavel pavel | Web | 20. února 2009 v 10:51 | Reagovat

jj, touhy mají nad námi velkou moc, naštěstí se ty nej..., nemohu naleznout správné slovo, odehrávají většinou jen v našich snech...:D

jinak dík za koment k článku návštěvám, ale stejně pochybuji, že nějakou odezvu mít bude, lidé přijdou a zase odejdou beze slova..., měj se krásně, ahoj

4 Eva* Eva* | Web | 20. února 2009 v 11:25 | Reagovat

To by snad nadzvedlo každého normálně uvažujícího člověka.

Člověku chybí nejen ten řád, ale i peníze a bez těch to dneska nejde.

Jenže někdo to holt vidí jinak, zaslechla jem už mnohokrát, že lidé si raději vybírají podporu, než by si našli práci.

Díky za milý komentář pro Zuzanku.

Hezký den.

5 čajovna čajovna | 20. února 2009 v 11:39 | Reagovat

Evi: :-) děkuji...hlavně ať všechno dopadne dobře...  Možná jsme příliš trapně závislí na práci a na pocitu být k něčemu... žít jako parazit je možná někdy i výnosnější...

Pavle...:-) nejtouhy... hm...to inspirativní téma... možná ho s gustem rozvíjí právě ti, které nepohltí mašinérie práce... maj roupy :-D

6 Thragar Thragar | Web | 20. února 2009 v 13:23 | Reagovat

Ahoj lidi podívejte se prosím na můj blog! :)

7 Šárka Šárka | Web | 20. února 2009 v 20:16 | Reagovat

Tohle jsem už také několikrát slyšela, že lidé po nějaké době bez práce zleniví a ztratí morálku. Možná někteří, ale jen na chvíli, stejně potřebují peníze. Je ale i spousta lidí, kteří pracovat chtějí a jen kvůli téhle hloupé myšlence nedostali šanci a mají to těžší. Přitom by se třeba právě o to více snažili, vážili by si práce mnohem víc.

Jinak děkuji moc za komentáře, udělaly mi radost:-)

8 Jitka Jitka | Web | 28. února 2009 v 9:58 | Reagovat

Proto my důchodci se stále něčím zaobíráme a proto máme tak málo času. Já jsem ráda, že usínám s vědomím, že ráno nic nemusím. Nemusím vstávat v 5 hodin ale až v 7, ale přes den stále něco kutím. Změna je jen v tom, že kutím to, co se mi právě chce a baví mě. Ato je ten zasloužený tzv. odpočinek.

9 čajovna čajovna | 28. února 2009 v 10:18 | Reagovat

Jitko, to jsi skvělá, ono je totiž umění najít si vůbec něco, co tě baví... tragédie je, když člověk nic takového nemá... to je  pak živoření a otravování života jiným, protože ten člověk prostě nemá nic jiného na práci....

10 Lenka Marie Lenka Marie | 14. března 2009 v 1:28 | Reagovat

no já teda musím říct, že jsem byla dlouho s dětma doma, ale žádný lenivění anic takového jsem nestíhala. jedno dítě už chodilo do školy druhé do školky, ráno vstávat v sedm ¨je vypravit, ta starší samo chodila domů na obědy, takže skoro každý den vařit, vyzvednout ze školy a školky, naobědvat se a vézt na kroužek, dodnes nechápu jak se malé děti z prvních a druhých tříd samy dopraví někam na kroužek aby nemusely trávit celé dny doma, když mají vyučování jen dopoledne (když mají matky vpráci). samozřejmě jsem měla i svý koníčky a hodně moc jsem sportovala, na to ted není čas už vůbec....... stále to považuji za nejkrásnější období svého života a vím, že i pro děti to bylo lepší než vzít je do školky ráno v šest a vyzvednout odpol.ve čtyři a nakoupit a domů dorazit vpět h. nebo tupě trávit čas ve školní družině.....tot můj názor

11 rionka rionka | Web | 17. října 2010 v 22:09 | Reagovat

takze uz za pul roku? asi jsem taky blazen, ale citim to stejne. pul roku nezamestnanosti jsem zazila, desi me to dodneska. nejhorsi na tom je, ze kdyz jste maldsi, reknou vam personaliste, ze si toho nemate vsimat, "fluktuace je normalni" a kdyz jste nekde dva roky, tak je to uz docela dlouho...

mimochodem, se shanenim prace je to cimdal horsi. nechapu, jak to resi lide, kteri nebydli ve vetsim meste :(

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama