Únor 2009

Pangasius s cizrnou

28. února 2009 v 0:18 | čajovna |  Vaření, recepty
Recept ryze pokusový... a chutnal! Aneb, jak to dopadne, když mě cizrnové nápady v kuchařkách a na internetu nezaujmou...
Šla jsem improvizovat, potřebujeme:


- cizrnu (min. 8 hodin předem namočenou, poté asi 20 minut uvařenou)
- vajíčko
- pangasius
- bramborová kaše (hotová, já využila zbytek)
- strouhané ořechy (zbytek od vánoc)



Maxilék na záchvat zoufalství - teplý nohy!!!

27. února 2009 v 15:36 | čajovna |  Slabý čajík
Tak Vám nevím, ale myslím, že poslední roky mne přesvědčují o tom, že infarkty, mrtvice, šedivý vlasy a stařecký deprese mají svého viníka - děti!!! Netušila jsem, jak dokáží člověka vytočit do vrtule, vytočit tak, že se potácíte někde na hranici života a blaženého nevědoucího oka chovance psychiatrického ústavu nejtěžšího kalibru... prý je to v pubertě ještě horší, v rámci pudu sebezáchovy tomu prostě Nevěřím...
Jako včera...

Paul Stewart, Chris Riddell: Fergus a létající kůň

27. února 2009 v 0:08 | čajovna |  Knížky pro děti
Fergus a létající kůň, to je další z úžasných dobrodružství z předalekých dálek. Kniha oplývá superlativy a jak jste se již mohly dočíst v článku o Hugovi a podivuhodných vzduchosaních, ani tady nebude čtenář zklamán.

"Fergus sice nikdy předtím do školy nechodil, ale věděl, jak asi učitelé vypadají. Obvykle vyhlíželi jako doktor Fassbinder. Nosili tvídová saka s koženými záplatami na loktech, dlouhé pruhované šály v barvách univerzity, kterou v mládí navštěvovali, a pořád ztráceli brýle, i když je měli celou dobu zavěšené na řetízku kolem krku. Ovšem učitelé na palube Betty-Jeanne neměli s doktorem Fassbinderem společného vůbec nic. Pan učitel Peprník měl ohromné kruhy v uších a rudou bradku. Měl vyučovat zeměpis, ale jediné, co probírali, byly jeskyně, podzemní chodby a "děrolezectví pro začátečníky". Pak tam byla fyzikářka, paní učitelka Krváková, která milovala střelný prach a děla a očividně se štítila vody a mýdla. Pan učitel Dřevohlav, tělocvikář, měl přes jedno oo černou pásku a paže potetované obrázky mořských panen. Fergus si byl naprosto jistý, že mořská panna v akademické čapce na ceduli s názvem školy je obkreslená z pravého předloktí pana učitele Dřevohlava.
Pak tam byl ještě pan Kilián. Měl dřevěnou nohu, ozdobně vyřezávanou jako noha od stolu, která měla po jedné straně odshora až dolů celkem dvanáct vrubů...
...Nejpodivnější ze všech učitelů byl však sám kapitán Pařát..."

Zlatice není zlatý déšť...(Forsythia)

26. února 2009 v 0:49 | čajovna |  Rostlinstvo
V tom "zimním únoru" se dnes trošku zahřejeme trošku jarním tématemm.
Někdy se mu také říká "zlatý déšť", je to vžitý, ovšem nesprávný název. Pravý "zlatý déšť" vypadá tak trochu jako kvetoucí akát a má žluté hrozny květů a ve skutečnosti se jmenuje štědřenec. Zlatice, zvaná též forzýtie, tato ozdoba jarních zahrádek je atraktivní právě nyní, v březnu a třeba vás zaujme, že se u nás začala pěstovat zhruba před sto lety, pochází z oblasti Balkánu a je příbuzná olivovníku.
Keř je bohatě rozvětvený a dorůstá až třímetrové výšky. Zajímavé je, že zkraje rostou větvičky přímo vzhůru a jsou hnědé a uvnitř duté, s přibývajícím věkem se ohýbají směrem dolů a mění barvu došeda. Typické žluté kvítky rozkvétají ještě před vyrašením prvních lístků, i když často můžete vidět květy ve společnosti již hodně nabobtnalých zelených listových pupenů.




Soutěž s Městem Ember

25. února 2009 v 0:17 | čajovna |  SOUTĚŽE
Je tu soutěž o velmi zajímavou a mistrnou knihu... Její filmovou podobu můžete v těchto dnech shlédnout v kině, ale jak je známo, knižní zážitek je knižní zážitek a tak Vám nabízím tajemný a strhující příběh z města Ember.
Recenzi a ukázky si můžete přečíst zde:

Najděte si ukázku, ve které Doon listuje v knihách v emberovské knihovně a zkuste si tipnout, co si chlapec přečetl ve slovníku starobylých výrazů pod výrazem "Nad slunce jasnější"...?

"Nad slunce jasnější
Naprosto srozumitelné. Slunce je pravděpodobně starodávné označení pro...."

Pro CO?
Tipněte si, jakou mohly mít Embeřané představu o Slunci...které mimochodem nikdy nespatřili...

Své odpovědi posílejte do 6. března 2009
Tentokrát jde o "hru", nejde o správnou odpověď. Fantazírujte, tipujte... správné budou odpovědi všechny. A tu opravdovou z Knihy města Ember se samozřejmě také dozvíte...

Krása mrazivé modři

24. února 2009 v 0:13 | čajovna |  Fotodílna
Únorová sněhová nadílka byla nadýchaná a krásná. Sice nás už asi začíná opouštět...ale pokochejte se jako já. Ten den byla krásná modrá obloha...

Krásné stromy z podhledu...

Držte se spolu, paní R.!

23. února 2009 v 0:05 | čajovna |  Taroty on-line
Paní R. má pocit, že její manželství spěje k úspěšnému, leč velmi pomalému konci. Proč? Není Váš manžel opravdu schopen se postarat o rodinu?
První, co mne ještě před výkladem napadlo, bylo řešení osvědčené a lecdky úspěšné - osamostatnit se a odříznout mamánka od maminky. Buď se oklepe a zjistí, že má svoji rodinu, nebo ne...
Ovšem karty ukazují tendence trošku mírnější, i když velmi podobné. Dokonce se zdá, že by vás to mohlo zachránit.

Jeanne DuPrauová: Kniha města Ember I - Město

22. února 2009 v 8:48 | čajovna |  Knížky pro ostatní

Úžasný dojem ve mne tato kniha zanechala. Dokonce mne strhla natolik, že jsem ji přečetla za tři večery. A dokonce mi vlezla až do snů. Když jsem knihu jednou kdesi uprostřed zaklapla, že konečně půjdu spát, o Emberu se mi zdálo… Bujná fantazie, co říkáte? Každopádně je to důkaz, že děj je velmi strhující a hlavně děsivě reálný.


Již obálka vás příjemně překvapí. Obrázek obálky vás na obrázku na internetu či v časopisu nemusí zrovna dvakrát nalákat, možná vám přijde dokonce nezajímavý, ale v reálu je naprosto jiný, prostě živý. Nakladatelství Argo je ostatně známé svojí kvalitní prací a zajímavými pojetími obálek a knihami vůbec, je to takový malý šperk. Kniha města Ember je šperkem jednoduchým, o to však působivějším. Pojďte se pokochat se mnou a namlsat se na soutěž, která v následujících dnech vypukne...


Astrid Lindgrenová: Karkulín ze střechy

22. února 2009 v 1:08 | čajovna |  Knížky pro děti
Kdo by neznal Karkulína... Taková stálice na knižním trhu si žádá pořádnou recenzi. Přiznám se, že Karkulín mne v mém dětství nějak obešel. Vím, že cosi takového existovalo, ale nějak mi to v hlavně neutkvělo. Ovšem partu dětí z Bullerbynu jsem milovala. A tak jsem Karkulína poprvé uvědoměle otevřela až ve svých třiceti letech....ou, jak jsem zírala...

Vezmu to tentokrát jinak, s nadhledem a humorem. A nebudu se na něj dívat dětskýma očima, ale těma svýma. A povím vám, s Karkulínem bych vážně vyrazila dveře asi po deseti minutách společného nuceného pobytu v jedné místnosti....

Za půl roku odepsaným lemplem...

20. února 2009 v 0:12 | čajovna |  Silný čaj
To vám povím, to mne docela nadzvedlo. Nedávno v jednom pořadu o ženy opět zaznělo něco, o čemž jsem už delší dobu věděla. Koluje to jako nepsané pravidlo. A totiž - za půl roku nezaměstanosti se díky deprivaci z nezaměstnaneckých depresí, možnosti si vyspávat a nikam nechodit, stáváte v podstatě "nezaměstnatelným člověkem". Pravda, na obhajobu paní, které to moderátorka taktně připoměla, musím říci, že se začala zaobírat možností, že se tak může stát případně až za rok, nikoliv již za půl...
Proč? Protože nikam nemusíte, protože máte dokonalé domácí leháro, protože si odvyknete od pracovních povinností a řádu.
Nadzvedlo mě to! Protože jsem si nezaměstnanost kdysi dávno prožila a bylo to peklo. Netoužila jsem po nekončícím vyspávání, ponocování, po neděli každý den - toužila jsem chodit do práce, proto, abych se necítila jako vyvrhel společnosti. A dnes vím, že bych nezaměstnaná nechtěla být ani za nic - chyběl by mi řád - právě to vstávání, ta sounáležitost s další skupinou lidí, kteří jsou na tom stejně...ta pravidelnost, to stržení lavinou povinností...
Asi jsem teda blázen, nevím...
Ale mne by hluboce urazilo, kdyby si na mě někdo po půl roce ukázal prstem a řekl: To je ta ztracená existence, ta nezaměstnatelná...

Jo Glanville-Blackburn: Nádherné mateřství

19. února 2009 v 13:46 | čajovna |  Knížky pro ostatní


Aneb jak tohle všechno zvládnout, cítit se a vypadat skvěle a přitom zůstat svá. Tak to je publikace určená všem čerstvým maminkám. Určitě ji považuji za cenné vyplnění možná celkem propastné díry na knižním trhu. Všichni se věnují těhotenství, všichni se věnují právě narozeným miminkům a chuděru maminku, která právě ztratila většinu své fyzické kondice, dostatek spánku a potácí se mezi nejrůznějšími bolestmi a "diskomforty, na tu většina knih zapomíná… Nebo šestinedělí odbude pár notoricky známými kapitolami, z nichž nejjasněji vystupuje ta o úzkostlivé hygieně….případně o kojení.



Udělejte Čajovně banner nebo ikonku!!!

18. února 2009 v 8:20 | čajovna
Odměna vás nemine. V Čajovnické skříni se skrývá něco málo knih, které čekají na své šikovné výherce. Tentokrát je úkol trochu složitější. Umíte udělat reklamní ikonku nebo banner, vizitky, které by Domácí čajovnu reprezentovaly???
Pokud ano, přihlašte se na e-mail: cajovnaprozeny@centrum.cz a já vám zašlu potřebné informace a obrázky...

Čajovna se totiž umístila na druhém místě v týdenní soutěži o Blog roku a získává malý reklamní prostor. Bylo by škoda ho nevyužít, ale Paní Čajovníková nemá buňky na ikonky (technicky tedy)...
A tak je to vlastně malá soutěž!

Pokuste se udělat ikonku nebo banner... Tři nejlepší realizace dostanou knihu od nakladatelství Metafora "Kvantový úspěch" a bude-li více pěkných návrhů, bude i více odměněných....
Směle do toho, těším se na Vás!

Mlska...

18. února 2009 v 0:43 | čajovna |  Vaření, recepty
Úplně jednoduchá mlska, něco na způsob domácího pribináčku, ovšem v tuto chvíli přesně víte, co jíte...
Potřebujeme jenom dvě ingredience:

- tvaroh (tučný je lepší) měl by být pevnější a ne příliš krémový či tekutý
- salko slazené

A smícháme. Všeho podle chuti a míry. Ovšem nepřehnat, salko přece jen celé dílko rozředí.

Dobrou chuť!

Simon Brett: Další prevít? Jen to ne!

17. února 2009 v 13:39 | čajovna |  Knížky pro ostatní



Třetí díl "Prevíta" je tak trochu schizofrenní. Kromě vypečených kousků našeho starého známého se tu prolínají nejprve zprávy z břicha matky. Kdo by tedy tušil, že se dítě může v břichu nevýslovně nudit…nebo nenudit….? A nezvratně se také blíží chvíle, kdy se ten malý vejlupek vyloupne. Do poslední chvíle si vážně myslí, že změní život rodičů, protože budou mít PRVNÍ dítě… Jaké bude jeho překvapení. Děti si vjíždí do vlasů. Dušená šunka a Hryzoun se prostě nemají rádi. Povím vám, že jsem byla po přečtení opravdu velmi ráda, že naše děti si od první chvíle padly do oka. Tedy, prožívám zrovna to, co je tady popisováno, miminko a tříletý darebák…zatím to jde.
Pokud si podobně hvízdáte, určitě si přečtěte "Dalšího prevíta…". Budete si vážit toho, co máte. Toto vydání od nakladatelství Argo, je bilingvní, takže angličtináři mohou porovnat anglický suchý humor s překladem Františka Frohlicha.



Autor navíc velmi vtipně dokázal opět udělat oslí můstek k prvnímu dílu a úžasně propojit obě děti v tom, že miminko si myslí nachlup to samé, jako kdysi ten starší.



Sobota. Stejně je to nádhera být takhle mrštnější a pohyblivější. Tak třeba dneska ráno, Ona věšela venku na zahrádce prádlo, a já jsem udělal takovou věcičku, jaká by mě před čtvrt rokem nemohla vůbec napadnout.


Ona zahájila den tvůrčím způsobem: stvořila takový odporný piškotový dort s ovocem politý třaslavým pudinkem a pokecaný šlehačkou. A když šla ven věšet to prádlo, postavila tenhle výrobek v kuchyni na kredenc, zrovna nad košík, co v něm vyspávala kočka.


Teda je mi líto, ale pohled na tyhle dvě věci takhle pohromadě - dort a kočka, kočka a dort, to na mě bylo moc, prostě jsem neodolal. Jediným pohybem - elegantním drcnutím - se mi podařilo vyšoupnout dort na kraj kredence a už jsem jen koukal, jak se převažuje, v letu se plavně převrací a - mlask! - přistává na spící micině.


Pak - a tohleto je právě ten kousek, co bych býval před čtvrt rokem nedokázal - jsem vypálil z kuchyně a než dozněl kočičí vřískot, už jsem seděl na pohovce pohroužený do takové té "výchovné" knížky, co mi Ona v jednom kuse vnucuje…






Ragdoll upoutá svou krásou

17. února 2009 v 0:06 | čajovna |  Zvířata
Ragdoll je plemeno, které vás upoutá na první pohled. A buďte si jisti, že na ten druhý vás upoutá ještě víc. Je to plemeno téměř ideální a umí vás očarovat svojí majestátnou krásou a sympatickou povahou.

Kráska na pohled
Koťata se rodí bílá, po několika dnech se jim zbarví uši a nos do tmavých odstínů, poté ještě polštářky tlapek, ocas a nohy.Ovšem plného vybarvení dosáhne tato kočka až ve věku tří či čtyř let a v této době teprve dospívá. Oči mívají různé odstíny modré a čím je tato barva pronikavější, tím lépe.

Kráska na dotek
Srst je středně dlouhá, hustá a hebká. Přiléhá těsně k tělu a při pohybu se elegantně pohybuje ve vzduchu, je to prostě kráska každým coulem. K dalším tradovaným mýtům patří i dva o srsti. Nemůže zplstnatět - ale ano, může, péči vyžaduje stejnou, jako každá jiná kočka. Přesto není starost o její srst tak náročná, jako třeba u koček perských.
Nelíná - ale ano, líná, v této době, jako u každé kočky, je třeba častěji srst vyčesávat.

Kéž tak vrátit jeden den...

16. února 2009 v 0:29 | čajovna |  Slabý čajík
Možná Vás to čas od času také napadne. Zahloubáte se do minulosti a pocítíte drásající touhu vrátit ten jeden jediný den zpátky. Nechme stranou ty chvíle zásadní a vteřinové, kdy se ná dokáže život otočit na zcela jinou kolej, a nemusí to být vždy jen chvíle pozitivní...
Ale jen tak obyčejně, jen tak...

"V srdci země" sídlí kruté vášně... SOUTĚŽ!!!

15. února 2009 v 0:03 | čajovna |  Knížky pro ostatní
Máte chuť na něco zvláštního, nezvyklého, syrového...? Pojďte se začíst do ukázek z knihy V srdci země, jejímž autorem je John Maxwell Coetzee.... A soutěžte!

"Jenže jaká já jsem skvělá partie? K tomu člověku bych se snížila ještě víc, otročila bych mu ještě víc než jiná žena, pro něj bych se v sobotu v noci vysvlékala, bylo by to ve tmě, abych ho nevyplašila, a vzrušila ho, je-li možno se takovému umění naučit, ............... a potom bych ležela a poslouchala jeho chrápání, dokud by se nedostavil blažený spánek....
...Také si dokážu představit, že bych po mnoho měsíců nemohla otěhotnět, ačkoli by mě nepřekvapilo, kdybych bylaneplodná, jsem přesně ten typ neplodné ženy...."

Neatraktivní žena, hubená....možná na naše poměry ideální, typ s hubeným, převislým zadkem, jak sama o sobě říká... ale v africké suché savaně je hubenost znakem neplodnosti a neprospívání, nepodařenosti...

"Na migrénu nic neberu, vím, že mi nic nepomůže, a nakonec - bolest je mým kultem....
Bolest je někdy tuhý blok za zdí mého čela, jindy je to disk v lebce, naklání se a hučí s pohyby země, občas je to vlna, která se rozlévá a donekonečně mi zevnitř narází do víček..."

6 - Fotozáhada - průzračné víno

14. února 2009 v 9:07 | čajovna |  SOUTĚŽE
Ano...oloupané a vypeckované hroznové víno - konkrétně tmavé, jak vidíte na objasňujícím obrázku. A jaké je skóre této poměrně těžké fotozáhady?
Účastníků bylo méně, to se dalo čekat - zúčastnilo se vás celkem 95, ovšem správných odpovědí bylo jenom 15.
Z této hrstky se šťasným výhercem stává:

Michaela Grigorová

blahopřejeme a na vaši adresu putuje knížka od Metafory "Nezblázněte se z diet"...

A chcete-li můžete si přečíst, jaké tipy jste psali...


John Maxwell Coetzee: V srdci země

14. února 2009 v 0:31 | čajovna |  Knížky pro ostatní
Pojďme se poprvé podívat do knihy, které je věnován tento víkend. Můžete o ní také soutěžit!!!
John Maxwell Coetzee je autor ověnčený Nobelovou cenou a v tomto jeho díle nečekejte nic obyčejného. Ano, vypráví příběh zcela obyčejné a nezajímavé zatrpklé mladé ženy žijící v charakteristickém prostředí jihoafrické farmy. Ovšem forma, jakou je příběh vyprávěn je fascinující a neuvěřitelná a smývá rozdíly mezi sny, myšlenkami a skutečností...

Hlavní hrdinka se krutě nenávidí...

"...mám věřit, že tato kreatura byla někdy dítětem, mám věřit, že se narodila z lidské bytosti? Je snažší si představit, jak vyleze odněkud zpod kamene, olíže si z těla temně zelený vaječný sliz, nabere směr a začne se plazit k této farmě, kde se usadí za dřevěným obložením..."

Simon Brett: Prevítovy první krůčky

13. února 2009 v 13:38 | čajovna |  Knížky pro ostatní

Druhá část trilogie o "Prevítovi" je snad ještě zákeřnější než ta první. Dítě oslavilo první narozeniny a stává se čím dál vychytralejší. Cílem jeho života je udělat rodičům ze života peklo a to se mu statečně daří. Navíc toto vydání od nakladatelství Argo, je bilingvní, takže angličtináři mohou porovnat anglický suchý humor s překladem Františka Frohlicha.





Humor je tu skvělý, úžasný a okořeněný nechutnostmi, jimiž je dětský život z našeho pohledu prosycen. Dítě to sakriš ví, a tak nám to dává nekompromisně najevo a používá tyto nechutné zbraně velmi rádo…

Mám problém...žvejkačkovej kostým! SOS!

12. února 2009 v 16:01 | čajovna |  Kreativní dílna

Tak se zdá, že se na nás domů valí první karnevalové šílenství. Mám necelé dva týdny na sehání kostýmu pro syna do školky. Tož jsem se vypravila na obhlídku cen...
Kupovat? Šmankote, za tu blbost tolik stovek? Ne, to ne...



Půjčit? Půjčovna v okolí není a někoho, komu něco takového leží po dětech doma nemám. Ne, to ne...

Domácí výroba! Jasně, to je ono! Začala jsem se těšit na to, až pustím fantazii na notně volný špacír a vyrobíme něco NORMÁLNÍHO. Berušku, brouka, draka, strašáka, bubáka, pytel s bramborama - sledujete tu sestupnost náročnosti výroby?
Jo jo, nejsem moc šikula a šicí stroj je mi vzdálený asi jako australská buš...
Jenže syn chce jít za ŽVEJKAČKU...

No, co s tím? Za každou radu budu vděčná, teď mě napadají jenon kreace s růžovým krepákem, nebo se zeleným... Aha, musím se ho zeptat, chce-li být žvejkačka jahodová nebo mentolová...

A pak že na mateřský ženská zblbne! Asi JO!

Janin kokosový koláč podruhé...

12. února 2009 v 0:31 | čajovna |  Vaření, recepty
Recept od Jany, na báječný babiččin kokosový koláč již znáte: Je zde:


a já se k němu nyní vracím. O vánočních svátcích jsem zrušila pečení cukroví a nastolila kult výborných moučníků. A tím báječným kokosovým jsem začala.... Ovšem nebyla bych to já, kdybych to nepokazila :-)
Takže jak to dopadlo?

Jde to dobře, recept na placku, která se pleská na plech je vcelku jednoduchý, trochu připomíná linecké těsto. Marmeláda, suuuper, na tom taky není co zkazit. Jenže zádrhel přišel ve chvíli, kdy jsem zjistila, že bílky sice trůní ve šlehači, ale já hlava roztržitá do nich už nasypala jak cukr, tak kokos. S pocitem marnosti jsem to zkusila vyšlehat...hahaháááá....!!! Vzniklo cosi hrudkovaté...no nic, namazala jsem to na placku a upekla. Výsledek? Mňam.

Poučení pro příště jsou dvě:
1) příště se nestydět a nešetřit ostrou marmeládou, dává tomu úžasný šmrnc
2) vyšlehat nejdřív ty bílky....!!!

Simon Brett: Prevítem snadno a rychle

11. února 2009 v 13:35 | čajovna |  Knížky pro ostatní

Povím Vám, že tato kniha je úžasná. Máte-li malé mimino, dožene vás po přečtení paranoia, jestli to sakra není pravda… Není to vaše růžový mimčo opravdu vypočítavý a nesnesitelný prevít, který zkouší, kudy vede nejkratší cesta do blázince. Samozřejmě do blázince pro matky a otce, pro matky zejména…


Navíc toto vydání od nakladatelství Argo, je bilingvní, takže angličtináři mohou porovnat anglický suchý humor s překladem Františka Frohlicha. Překlad je skvělý, pohled do duše miminka opravdu netradiční. A pořád se budete užírat myšlenkou, jestli to doopravdy není zrovna tak…



Když na to opravdu šlápnu, nevydrží dlouho. Tentokrát stačila tak ještě opásat se zástěrou a říznout do jednoho stroužku česneku, než ji přepadla strašlivá myšlenka - ŽE BY MI OPRAVDU MOHLO NĚCO BÝT.

Čajoví králíčci

11. února 2009 v 0:49 | čajovna |  Kreativní dílna

Vyrobte si s dětmi chlupaté čajové králíčky! Jejich výroba vás určitě pobaví…





Připravte si:
- kousek kartonu (ideální je co nejsilnější, dětem se pak dobře drží)
- sypaný čaj (může být i použitý a znovu usušený)
- tekuté lepidlo

Kvetoucí čaj

10. února 2009 v 17:00 | čajovna |  Čajové...

Kvetoucí čaj vypadá jako koule. Ted za suchého stavu.... Potom se stane krásný zázrak.


Doporučujeme servírovat ve skle, protože tam se stane opravdu čarokrásná věc... Po zalití vodou se rozvine jako květ. Jak je to možné, že z beztvaré koule se stane hezký květ nebo něco na způsob ježatého ježka?

Ragdoll, kočka zahalená mýty

10. února 2009 v 0:05 | čajovna |  Zvířata
Prý necítí bolest či jsou potomky zázračné perské bílé kočky. To kdysi tvrdila Ann Bakerová, která prý svoji kočku sebrala zpod kol aut jako "hadrovou panenku". Kočka přežila, vlastnot povolné hadrové panenky jí však zůstala...Dnes však již víme, že to byl jen chytrý obchodnický trik a ragdoll kočka je zcela normální kočka. Ovšem ne docela...zvláštní je zcela určitě.

Čas něžných bramboříků...

9. února 2009 v 0:46 | čajovna |  Rostlinstvo
Časné jaro je, mimo jiné, také časem bramboříků. Mnoho z nás podlehne jejich kouzlu a přinese si je domů... Jak o ně pečovat? Pamatuji si ještě z dob pradávno minulých, kdy byl brambořík jediným vhodným živým dárkem k MDŽ, snad kromě karafiátů a flašky, že je třeba ho udržovat v chladu... Na tom se nic nemění...
Jak si vybrat ten nejkrájsnější, nejtrvanlivější a jak o něj pečovat, to se právě nyní dozvíte... Správný název je brambořík perský.

Práce, rodina... pro co se rozhodnout, paní L.?

8. února 2009 v 11:30 | čajovna |  Taroty on-line
Paní L. mne požádala o radu, protože se celá její rodina ocitla v nezáviděníhodné situaci. Pracovní záležitosti mizí do nenávratna, zaměstnavatel krachuje a na obzoru je nejistota...bude další práce? Taroty se tváří opravdu tak, jak se nejspíš cítíte. Lpění na jistotách, rozmýšlení co bude a také karta "nuceného se zastavení", může to být signalizace nějaké nemoci, která vás donutí zastavit se ve zběsilém životním tempu, ale u vás to může být prostě jen ta "nezaměstnanost" a náhle skočené cosi, co trvalo tolik let... Mám pro vás dobrou zprávu. Novou práci patrně najdete, protože optimistické karty se tu objevují již nyní...

Uzená kuřecí stehna trošku vylepšená

8. února 2009 v 0:32 | čajovna |  Vaření, recepty
Uzená kuřecí stehna jsou skvělá sama od sebe... Trošku jsem je vylepšila...

Položíme je do pekáčku, zalijeme troškou vody a poklademe je zotarela sýrem. Než se stehýnka v troubě prohřejí, sýr se rozteče do vody pod ním, vše se prolne s uzenou vůní a chutí...

A s bramborovou kaší je to výtečné...
Jednoduché, rychlé...

Nominace na blog roku....

7. února 2009 v 9:41 | čajovna |  Editorial, aktuality z Čajovny
Žhavá novinka - Domácí čajovna byla nominována blog roku stránkami emag...


Dodejte si elán vonnými olejíčky!

7. února 2009 v 0:40 | čajovna |  Domov

Jaro stále v nedohlednu a vám ubývají síly? Přemýšlíte, čím si udělat hezky a dobře? Což takhle aromaolejíček do lampičky?

Výborný nápad. Taková hořící svíčka, krásná osvěžující vůně, která povzbudí… a hned je svět veselejší a hned se vám bude snadněji kmitat skrz naskrz vašim obydlím.

Co tedy do lampičky nakapat?

Seš tlustá maminko...

6. února 2009 v 3:25 | čajovna |  Ze šuplíku
... aneb jak tříletý muž umí naservírovat pravdu... Podotýkám, že nejsem žádná baculka ani prostorově výrazná žena, ale sebekriticky musím přiznat, že mi dvě těhotenství břicho poznamenaly. Abych byla kritická ještě víc, poznamenala ho i lenost po tom posledním, vyflákla jsem se na cvičení a ejhle... Syn se mě několikrát zeptal, jestli budeme mít ještě jedno miminko....a píchal mě do břicha.

Akif Pirincci: Felidae - kočičí detektivka

5. února 2009 v 0:10 | čajovna |  Knížky pro ostatní
Zajímavý román, který dosáhl přeložení do více než dvaceti jazyků a dostal podobu animovaného filmu. Můj dojem? Děsivé...
První stránky vás uhoupají v předzvěsti klidného čtení, které bude strašidelné maximálně snesitelně pod peřinou a noční lampičkou. Ani nález první kočičí mrtvoly není tak strašný, ovšem zdání hluboce klame...
Následně se rozplétá děj, který vás strhne a bude vás děsit. Tolik rozedraných mrtvol a strašidelných situací...
A to vše věrohodnýma kocouříma očima.
Takže nebudeme brousit lidskýma očima tu nebezpečnou zátočinu okolo hnusného domu, ve kterém to páchne divným chemickým aroma a kde se kdesi v podzemí skrývají trýznivá tajemství.
…co jsem tam spatřil, byl takříkajíc můj dárek na přivítanou. Pod vysokým stromem, napůl skrytý za keři, ležel jeden černý příslušník mého druhu, všechny údy natažené před sebe. Nespal. A nedalo se předpokládat, že by v budoucnu mohl, ať už aktivně či pasivně, vykonávat jakoukoliv jinou činnost. Byl, jak se tak říká, nadobro nebožtík. Abych byl přesnější, mrtvola tohoto příslušníka mého druhu se již nacházela v rozkladu. Z obrovské rány na šíji mu vytekla všechna krev, která nejprve utvořila velkou kaluž a pak zaschla. Vzrušené mouchy nad ním kroužily jako supi nad zdechlinou…"

Jednoznačně fascinující popis
Chcete-li se dozvědět něco z kočičího života, určitě je tato kniha tou pravou. Nemusí vás nikdo poučovat o tom, kterak kočce fungují vousy, proč a s jakou rozkoší se po spánku protahuje. A co víc, autor ve vás rozechvěje i struny sexuálního vzrušení - samozřejmě toho kocouřího. V závěru knihy je přesto několik vysvětlivek, které případná nakousnutá témata osvětlí.

Láska ANO, milá B.!!!

4. února 2009 v 10:38 | čajovna |  Taroty on-line
Milá B.! :-) Nevím, kde na vás ta láska bude čekat, ale BUDE TAM! Možná je už někde blízko, ale karta, která ji jednoznačně naznačuje, na mne vyskočila hned jako první. Jasně a zřetelně. I další karty jsou vcelku optimistické, takže na vašem místě bych se už rozhlížela někde kolem. Ona tam totiž s největší pravděpodobností už někde poletuje. A lepší práce? Vidím tu mnoho šancí, třeba nějaká bude zrovna ta pracovní, ale pořád je to tu nějak "promořeno" tou láskou..-:-)

Černé špagety s perníkem

4. února 2009 v 0:25 | čajovna |  Vaření, recepty
Úžasný recept, který vznikl náhodou a jak to tak již bývá… z touhy po něčem sladkém ve chvíli, kdy už bylo "vymeteno" a na skladě jen něco zbytků… vlastně můžeme velmi dobře využít i zbytek strouhaného perníku od Vánoc…
Takže využít můžeme třeba těstoviny, nejlépe špagety, které nám zbyly od předešlého dne…

Když je touha po domovině tak silná...

3. února 2009 v 10:20 | čajovna |  Taroty on-line
Paní R. v tuto chvíli řeší zásadní otázku. Zcela pochopitelnou. Karty ukazují, milá paní R., že toto váhání není nějakým chvilkovým pomatením smyslů, ale je to rozhodování, které má zcela zásadní vliv na vaši hierarchii hodnot na hloubku vašeho života, na vaši budoucnost. Očividně se necítíte v dosavadním bydlišti v situaci, v jaké jste šťastná. Hledáte smysl svého života, svoji víru, hledáte stále místo, kde zapustit kořeny. Ano, vy víte, kde by vám bylo dobře, ve vašem domově, či spíše domovině. Co se tedy stane, když se rozhodnete vrátit se zpátky?

Nechutnosti města....I

3. února 2009 v 8:24 | čajovna |  Zajímavosti, perličky, blbůstky
Bílá sněhová peřina zakryje všechno kolem... vše se zdá čisté, nové, krásné, neposkvrněné... Do toho vůně mrazu, která je čistotou jen prosycena - taková přírodní voňavá desinfekce. Ovšem, když sníh roztaje, odhalí všechnu tu špínu a nepořádek v rozsahu přímo atomovém. Zůstalo to, co bylo a přibylo mnoho dalšího. Podívejte se na sérii takových "skvostů".
Třeba tahle plechovka!

Pozor! Neotvírejte, pokud zrovna jíte či máte citlivý žaludek...


Výroba šperků z modelovacího stříbra - znáte?

3. února 2009 v 0:44 | čajovna |  Domov


Přiznám se, že nejsem příliš šikovná na ruce, a tak mě existence modelovacího stříbra celkem překvapila. Znáte ho? Víte, jak se s ním pracuje? Víte, že o něm existuje i zajímavá knížka..

Moc by mne zajímaly názory šikovných ručiček...takže neváhejte a pište....
Když jsem se pídila po internetu, zjistila jsem, že jsem ho už někde viděla, v závěru jsou odkazy na pořad, ve kterém se s ním pracuje. Zajímavá hmota, která se zahřívá, vypadá jako kus moduritu jen do chvíle, než ji pořádně drátěným kartáčem obrousíte...

A zde je tip na zajímavou knížku.

Zuzana Pospíšilová: Domeček pro šneka Palmáce

3. února 2009 v 0:22 | čajovna |  Knížky pro děti
Tato knížka patří určitě mezi velmi vhodné pro děti, pokud hodně lpíte na dobrém vzoru a příkladu. Autorka je dětská psycholožka, napsala pro děti řadu knížek, a i tato je ve výchovném duchu. Nikoliv však mentorujícím... Naopak!
Děti si zamilují šneka Palmáce, hlemýždě zahradního, který se jednoho parného letního dne rozhodl, že po vzoru slimáka, odloží domeček. Tahat ho v letním vedru není nic extra...a šplouchat se v chladivé vodě je bájo.
Ovšem mezitím mu někdo ulitu rozbil, takže mu nezbývá nic jiného, než se vydat hledat novou.
Cesta to bude dlouhá, a bude tu hodně pomocníků a dobrých duší, které mu nabídnou pomocnou ruku. Či tlapku, či křídlo...
Veverka Esterka, housenka Boženka, tchoř Řehoř, beruška Věruška... bude jich celý dlouhý zástup, ovšem každý z nových domečků bude mít výraznou chybu... tak nějak dlouho nevydrží...

"Moc ti děkuji, kamaráde! A měj se tam dole pěkně!" rozloučil se Palmác a rychle se vydal na cestu domů.
Spěchal, protože nebe se zatáhlo a vypadalo to, že se přižene ošklivá bouřka.

Únorové zahradničení

2. února 2009 v 8:50 | čajovna |  Rostlinstvo
V únoru ještě bývá zima v plném proudu, ale koncem měsíce se již můžeme dočkat prvních jakoby jarních dnů. A příroda to moc dobře ví. Takže už vás svrbí prsty na nějaké to zahradničení? Zde je pár tipů do zahrady i na doma.

Philllip Pullman: Rubín v kouři

1. února 2009 v 0:47 | čajovna |  Knížky pro ostatní
Knížka Rubín v kouři se stane klenotem v knihovničce každého, kdo miluje Anglii vonící starými, temnými a nebezpečnými časy. V bezpečí křesla nebo postele se můžete vydat do mlhavých uliček za sychravých dnů a spolu se Sally Lockhartovou rozmotávat velmi spletité klubíčko záhad. Vše se rozehrává ve chvíli, kdy dívka ztratí svého otce a okolnosti jeho smrti jsou velmi podivuhodné a tajemné...
Někde v podzemních sklepeních ale skomírá muž v opiovém opojení, který to tajemství zná. A ty zbytky posledních vzpomínek na otce a jeho poslední slova...ty se mohou snadno stát smrtelnými zbraněmi. Vždyť hned v úvodu jedna taková záležitost pošle kohosi na věčnost...

Sally je dívka nekonvenční, chytrá, praktická a umí zacházet se zbraní. A nebojí se jen tak nečeho, což se ve viktoriánské době opravdu "nenosí". Jenže o dvě generace starší jakási paní Holandová....stará to babizna s nevybíravými způsoby, je ještě víc nebojácná a hlavně se neštítí těch nejhorších zločinů a život nikoho jí není milý. Na na palci skoro celé londýnské podsvětí...