Žhavá noc v sychravém ránu

4. ledna 2009 v 1:03 | čajovna |  Ze šuplíku
O velká skla oken mezonetového Markova bytu se rozpleskávají studené sychravé kapky. Venku je pod psa, zhnědlé listí leží na zemi a pryč je jeho barevná sláva. Ještě před několika týdny…Ještě před několika týdny bych nevěřil, že se dnes probudím v Markově posteli. A pak že fotografové nespí se svými modely. Spí… Ne, nejsem sakra na chlapy! Nebo jo? Podívám se vedle sebe. Má přes své slavné tělo ledabyle přetaženou černou saténovou pokrývku…

Sametová lehce snědá svalnatá záda přecházela ve vypracované pozadí, jen kousek, zbytek zakrývala ta chladná krása saténu. Lákal mne, nevím čím… Slovy, svým charisma, nebo to byl jen ten největší sex-apeal na světě? Autorita ve svém oboru… Čest být v jeho loži…kolik jich bylo přede mnou? Včera, když jsme skončili focení, se na mě zadíval a já se nebránil, něco mezi námi vybuchlo. Vášeň, živočišná a jednoduchá touha. Měl jsem pocit, že jsem náhle někdo jiný, polibky od muže jsou jiné, než od ženy. Drsnější či něžnější? Jiné... Položil mi ruku na nahá záda a všechny mé zábrany byly pryč…Marku…Proč? Objevoval jsem mužské tělo…a on objevoval to mé. Najednou mě nevzrušovala jemná ženská pokožka. Marek leží vedle mne, začíná se budit… Venku pořád hnusně prší.
Zvoní mi mobil…znaveně ho nechám spadnout zpátky do změti oblečení u postele…Karolína! Najednou si připadám jako to zhnědlé listí, po kterém šlapou davy lidí.


Esterka
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama