Jaroslav Seifert: Maminka

27. ledna 2009 v 0:48 | čajovna |  Knížky pro děti
Knížka z pokladnice Albatrosu...Patří tam nepochybně právem. Možná vám i něco říká, protože je to dílo staré jako dětství většiny dnešních dospěláků, přesněji, kniha vznikla v roce 1954!!! V Albatrosu se jí dostalo již 8. vydání. Nejsou to básničky, je to pravá, nefalšovaná poezie. Pojďme se začíst...
Verše jsou krásné, něžné, jejich lehkost i grafická úprava připomíná nejkrásnější krajku. Každá báseň je protknuto jemnou vzpomínkou na maminku, na nevinné dětství, na skromné poměry typické pro tehdejší dobu. Protknuté pohodou, láskou a něčím dnes již nedefinovatelným, atmosférou, kterou už bohužel dnešní děti nepoznají.


Pro Čajovnu vyberu jednu krásnou...jak jinak, než o čaji:

"Krabice na čaj stála na polici,
vysoko, kam jsem nedosáh.
Byl na ní drak. Drak zlý a bojující.
Zlý nebyl. Věrně hlídal u nás práh.

A do tří písmem zatínal své drápy.
A slova ve vichřici slov,
jež slyším dnes, už mě tak nepřekvapí,
jak toto první. Myslím na domov.

Když jsem ji vídal v ruce maminčině,
konvice vřela na plynu.
S maminkou jsem se octl někde v Číně
a tam jsem potkal dámu z Nankinu.

A v jedné šálek, v druhé ruce krajíc
hleděl jsem dámě do očí.
Tvář vějířem si lehce ovívajíc,
ovrací na mě šikmá obočí.

Mé oči jdou s mdlou, sladkou vůní čaje:
Číňanko, jem mne samému
prozraď, co vidí kuřák usínaje,
když malá dýmka v ruce zhasne mu.

Snil kuřák dlouho nad vyhaslou dýmkou,
zatínal dlouho drak svůj spár.
Pak ztráceli se. Někam za maminkou,
s obláčkem vůně za obláčkem par.

Po letech zbyla už jen lesklá plocha.
Kde je ten kuřák opia
i dáma, která okouzlila hocha?
A kde je hoch? To snad mám býti já?

Kde jsou ty ruce, jež dotekem smyly
výjevykrásné z jejích stěn?
Čaj v ní však voní, na dně drobty zbyly,
a dosud zní mi nejkrásnější z jmen.

To slovo Tea šeptám, jak se píše,
a někdy jako v ozvěně
zapraská stonek ve věnečku tiše
pod obrázkem, jenž visí na stěně.

A ta, jíž jsem se nadál nejméně,
jde opět se mnou do Nebeské říše.

Ne, opravdu se nedá z celé sbírky vyzdvihnout jedna jediná báseň. Krásné jsou všechny, dýchají zvláštním dechem a voní pradávným dětstvím. Kdoví, jak a zda vůbec osloví dnešní děti...jsou jiné, pochopí ještě tak staré časy? Doufám, že ano, protože takováto četba je zážitkem nadmíru milým a laskavým....Posuďte sami!
Vydal Albatros, 2008
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Lena Lena | Web | 4. listopadu 2009 v 16:36 | Reagovat

Dík za krásný komentář na mém blogu.Knížka ,,Maminka" je nádherná,ale bohužel ji ve své knihovně nemám. Seifertovi verše jsou přenádherné...teplo domova na mě dýchne z každého řádku.

2 petr vondry petr vondry | E-mail | 27. prosince 2009 v 14:40 | Reagovat

ja potrebuj knizku maminka do skoli.uca rekla ze ji musime precist a udlat zni zapis  z takovi kokotiny maminka kdyby tam bylo aspon matka tak to jo  ale jettam maminka ani sem mi to nechce psat raci bych napsal matka

3 Ishinkaaa Ishinkaaa | Web | 17. ledna 2010 v 12:39 | Reagovat

To je fayn,že tuj eta básen ale siklo by se i udaje o tom..T.T

4 7.B. njn tak tojsme mi holky 7.B. njn tak tojsme mi holky | 1. prosince 2010 v 17:03 | Reagovat

[2]:

[2]:jééééééééééééé to je ale hnusný web jjjáááájjjj  grerory, mozeček mozemozeček jou ,huuuusaaaaaaaaaa

5 mm mm | E-mail | 21. dubna 2011 v 21:35 | Reagovat

co vy dnešní smradi jste za parchanty..

6 magda magda | 21. dubna 2011 v 21:36 | Reagovat

fuj...ani psát neumíte..

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama