Letošní Velká pardubická si opět vybrala svou daň, tentokrát to byl poslední závod pro Klipa... Na vině však není jen tento dostih. I ostatní překážkové dostihy, rovinové dostihy, klidné vyjížďky, úrazy v boxech, ve stájích, ve výběhu...kůň si může zlomit nohu v mnoha jiných situacích. Každého napadne - proboha vyléčit! Jenže to není tak jednoduché...
Když to jednou pochopíme, zjistíme, že milosrdné utracení koně je pro něj vlastně jediným "lidským řešením." Bohužel a bohudík zároveň...
Co se dá a co nedá léčit
Čím níže je zlomenina, tím je lépe léčitelná, protože se dá lépe fixovat. Zlomeniny horních částí kostí či zlomeniny tříštivé s poraněním tkání okolo jsou v podstatě neléčitelné.
Léčení je složité
Kůň nemůže stát na třech nohách, neunesl by obrovskou váhu svého těla. K léčení se využívá závěsů, ale to je pro něj trápení, nemůže se hnout. On, zvíře, pro kterého je pohyb životem… Velmi často se vyskytují komplikace spojené s nedostatkem pohybu, záněty šlach na ostatních nezatížených končetinách, komplikace vzniklé tlakem na vnitřní orgány či jiné.
Situace těsně po zranění je emotivní
A vyžaduje hlavně rychlé a správné rozhodnutí veterináře. Kůň je velmi temperamentní, navíc je v tuto chvíli ve stresu z dostihu a hlavně ze svého zranění. Nelze ho položit na zem a říct, počkej, my se ti na to podíváme. Pokud však již kůň se zraněnou nohou leží, jen těžko a velmi vyděšeně a impulsivně vstává. Zranění, která se po prvním ohledání zdají být léčitelná je možno zafixovat a o dalším postupu rozhodnout až po rentgenovém vyšetření. Tříštivé, nestabilní a příliš komplikované zlomeniny mají osud jasný…
Pro nikoho to není lehké, je to šok, ačkoliv s ním někde v koutku duše každý počítá a každý se ho bojí. To, co vede trenéry a majitele k rozhodnutí koně na místě utratit, je jen soucit s koňským životem.
Vyléčený, ale zmrzačený
Snad každého napadne, že kůň se přece musí vyléčit ať to stojí, co to stojí. Čas od času se takový odvážlivec najde, investuje stovky tisíc, čas, trpělivost, lásku, ale u velmi komplikovaných zranění původně indikovaných k utracení, je často prohra. Jen se tím prodloužilo koňské utrpení.
Dostihový kůň je zrozen k rychlosti, k závodění, k měření sil a kdo někdy zažil ty utrápené oči koně, který by běžel s větrem o závod, ale nemůže, protože má zmrzačenou, leč vyléčenou nohu…Jejich citlivá psychika je dalším důvodem, proč je netrápit.
Navíc i kvalitně vyléčený dostihový kůň je díky svému temperamentu vhodný jen do ohrady či do chovu, je chtivý vítězit, plný elánu a tak je jízda na něm pro laika adrenalinovým sportem, nehodí se ani k hipoterapii či rekreačnímu ježdění.
Kdy se to podařilo
Z kategorie lehčích zranění, jejichž léčení však také stálo nemalé peníze a hlavně kus koňského trápení lze vyjmenovat třeba Železníka, který se zranil v tréninku, po úspěšném vyléčení sice kulhal, ale dožil svůj důchod na pastvinách do úctyhodných a vzácných 27 let. Nebo Garnizon, jehož zranění z Velké pardubické se podařilo vyléčit a Garnizon našel uplatnění v chovu…
Kůň je prostě zvířetem, které je ve své spanilé kráse a neuvěřitelné síle a chuti žít, nesmírně zranitelný... Možná je opravdu lepší, když kůň skončí svůj život ve chvíli, kdy dělal to, co má rád, závodil, než ho trápit dlouhé měsíce a podlomit mu i jeho sebevědomí...
Na čem aktuálně pracuji:
Zde hledá 
Ahoj, zajímalo by mne, kde jsi našla informaci, ze Garnizon byl vylecen. Ze zaberu ze 101. rocniku VP je jasna zlomenina predni nohy. V tabulkach se docteme pouze o umrti Pauzy na TP. Pritom na PS si zlomil PP nohu i Diskos, ktery v tabulce mezi "oběťmi" VP není, ale setkala jsem se s informací, ze byl taktéž utracen. A nemáš v tom případě informace o koni Kapellan, ten si mělv roce 1984 zlomit nohu na MZ a měl být ošetřen a převezen zpět do SS,